U Antarktidy může vzniknout rezervace pětkrát větší než Německo. Stojí o ni Unie i Greenpeace

U Antarktidy by mělo vzniknout největší chráněné území na světě, požaduje spolu s Evropskou unií ekologické hnutí Greenpeace. To na podporu uvedeného cíle vyslalo do Jižního ledového oceánu ledoborec s výzkumníky.

Plavidlo Arctic Sunrise veze mezinárodní vědeckou skupinu, která chce zmapovat ekosystémy a rozšiřování průmyslového rybolovu ve Wedellově moři. Právě v něm by mohla být vyhlášena Antarktická rezervace na ochranu tučňáků, velryb, tuleňů a dalších živočichů.

Nahrávám video
Loď Greenpeace zkoumá Antarktidu
Zdroj: Greenpeace

Rezervace má zabírat přes 1,8 milionu čtverečních kilometrů, což je pětkrát více než rozloha Německa. Žádost o její vytvoření podala Unie už v říjnu 2016. O návrhu má letos v říjnu jednat Komise pro zachování živých mořských zdrojů v Antarktidě (CCAMLR). Tu tvoří EU a čtyřiadvacet zemí včetně Spojených států, Ruska, Číny, Austrálie, Brazílie a Indie.

Nahrávám video
Součástí expedice je i herec Javier Bardem
Zdroj: ČT24

Chráněná část Antarktidy

CCAMLR už předloni zřídila u Antarktidy chráněnou oblast o velikosti přes 1,55 milionu čtverečních kilometrů. Rezervace leží v Rossově moři a ve východní části Antarktidy. Je to dvanáct procent Jižního oceánu. Nový Zéland a Spojené státy projekt iniciovaly a mají za úkol přírodní rezervaci chránit. V oblastech označených jako výzkumné zóny je možné lovit drobné korýše, kteří tvoří potravu velryb, a pilouny.

Kril
Zdroj: Christian Åslund / Greenpeace

Ke zřízení rezervace na území, kde žije šestnáct tisíc známých druhů, včetně velryb, tuleňů, albatrosů, tučňáků a unikátních druhů ryb, bylo zapotřebí souhlasu všech pětadvaceti členů CCAMLR. Dohodu mnoho let mařily Rusko, Ukrajina a Čína, které patří mezi státy, jež mají v oblasti zájmy týkající se rybolovu.

Proč chránit Antarktidu?

Organizace Greenpeace mapovala aktivitu firem, které v Jižním ledovém oceánu těží kril – drobné korýše, na nichž jsou místní živočichové existenčně závislí. Vyšetřování podle Greenpeace odhalilo, že rychle rostoucí průmyslový rybolov s sebou v panenské přírodě Antarktidy přináší řadu environmentálních rizik.

Rybářský průmysl se na kril zaměřuje, protože se dá využít při výrobě potravinových doplňků s omega-3 mastnými kyselinami, krmiva pro ryby chované na farmách, ale i v konzervách pro domácí mazlíčky. A přestože se tento průmysl sám prezentuje jako jeden z nejudržitelnějších na světě, nová zpráva Greenpeace International tuto představu vyvrací.

Průmysl získávání krilu vyhlásil tučňákům a velrybám válku o jídlo přímo na místech, kde se tito unikátní živočichové krmí. Kvůli klimatické změně se objem krilu v Antarktidě zmenšil na zlomek svého dřívějšího výskytu. Divocí živočichové Antarktidy nesmí o potravu soutěžit s moderními rybářskými stroji na vysávání krilu, aby mohly farmaceutické společnosti prodávat pilulky na druhém konci světa.
Frida Bengtsson
Greenpeace

Vyšetřování zjistilo, že…

  • intenzivní průmyslový rybolov operuje v těsné blízkosti míst, kde se krmí velryby a tučňáci, takže jim odčerpává potravu z jejich přirozeného prostředí.
  • rybářské lodě kotvily v chráněných oblastech i přes riziko poškození mořského dna či negativní vliv na místní divoká zvířata.
  • rybářské flotily se dopouštěly tzv. transhipmentu – překládaly úlovek ještě na moři do obřích nákladních lodí, které dodržují jen slabé bezpečnostní protokoly bránící únikům odpadu či ropy do životního prostředí. Transhipment je kvůli své netransparentnosti aktivitou, která je přímo spojována s porušováním zákonů na ochranu životního prostředí i s porušováním pracovních práv.
  • existuje nezanedbatelné riziko ropných úniků, požárů a nehod zastaralých rybářských lodí v Jižním ledovém oceánu.
Nahrávám video
Loď Greenpeace zkoumá Antarktidu
Zdroj: Greenpeace

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Američtí vojáci se už nemusí očkovat proti chřipce. Vojenští lékaři vidí rizika

Každoroční očkování proti chřipce již pro americké vojáky není povinné, uvedl minulý týden americký ministr obrany Pete Hegseth ve videu zveřejněném na sociálních sítích. Tento krok poté kritizovala řada odborníků.
před 8 hhodinami

Změny klimatu a extrémní počasí zdražují potraviny i pojištění, píše Bloomberg

Extrémní výkyvy počasí v důsledku změn klimatu, například v podobě vln veder a sucha, devastují produkci potravin, poškozují kritickou infrastrukturu a vedou k prudkému nárůstu cen pojistného, uvedla v analýze agentura Bloomberg. Ekonomové a centrální bankéři varují, že cenové šoky nemusejí být jen dočasné, ale že se stávají trvalou hrozbou pro stabilitu trhu.
před 23 hhodinami

V Černobylu je nejhůř zamořený Červený les. Po invazi si tam ale Rusové udělali zákopy

O zkušenostech s Černobylem, kde před čtyřiceti lety došlo k jaderné havárii, vypráví muž, který má toto místo prochozené křížem krážem. Andrej Pastorek se dostal i do míst, která okupovali ruští vojáci při invazi na Ukrajinu.
včera v 13:31

Česko zasáhlo sucho, situace se jen tak nezlepší. Na Slovensku je ještě hůř

Kvůli nedostatku srážek a stále vyšším teplotám se ve střední Evropě prohlubuje půdní sucho. Na některých místech už odborníci varují před závažnými dopady na zemědělství.
29. 4. 2026

Štíři mají klepeta vyztužená železem. Jako by je vyrobil špičkový kovář, říká studie

Organismy na Zemi umí využívat zdroje ze svého okolí, včetně prvků, jako je železo, mangan nebo zinek. Konkrétně štíři si z nich staví své zbraně. Vědci teď poprvé detailně popsali, jak to tito tvorové dělají.
29. 4. 2026

V Evropě přibylo rostlin, které upřednostňují dusíkatou půdu. Reagují tak na člověka

Během posledního půlstoletí v Evropě výrazně přibylo rostlinných druhů, které mají rády půdu bohatou na živiny s vysokým obsahem dusíku. Mírně přibylo i druhů tolerujících stín. Vyplývá to z výsledků dosud nejrozsáhlejšího vegetačního výzkumu v Evropě, který provedl tým vědců ze Zemědělské univerzity v Praze (ČZU) pod vedením botanika Gabriela Midola. Rostliny jako kopřiva, ostružiník nebo svízel se tak objevují v krajině stále víc.
29. 4. 2026

Evropa se otepluje nejrychleji z kontinentů

Evropa je podle nové zprávy o klimatu nejrychleji se oteplujícím kontinentem na Zemi. Dopady se projevují ve vlnách veder, nedostatku vody v řekách, častějších požárech, ale také v mizení ledovců. Dohromady to podle vědců ohrožuje evropskou biodiverzitu.
29. 4. 2026

Nákladní člun se s keporkakem zvaným Timmy vydal do Severního moře

Tým dobrovolníků na severu Německa se v úterý pustil do dalšího pokusu o záchranu velryby, která zde v březnu uvázla na mělčině. Podařilo se ji dostat na speciální nákladní člun, který se následně vydal na cestu z Baltského do Severního moře. Pokusy o záchranu keporkaka zvaného Timmy poutají velkou pozornost médií a veřejnosti v Německu i v zahraničí.
28. 4. 2026Aktualizováno28. 4. 2026
Načítání...