U Antarktidy může vzniknout rezervace pětkrát větší než Německo. Stojí o ni Unie i Greenpeace

U Antarktidy by mělo vzniknout největší chráněné území na světě, požaduje spolu s Evropskou unií ekologické hnutí Greenpeace. To na podporu uvedeného cíle vyslalo do Jižního ledového oceánu ledoborec s výzkumníky.

Plavidlo Arctic Sunrise veze mezinárodní vědeckou skupinu, která chce zmapovat ekosystémy a rozšiřování průmyslového rybolovu ve Wedellově moři. Právě v něm by mohla být vyhlášena Antarktická rezervace na ochranu tučňáků, velryb, tuleňů a dalších živočichů.

Nahrávám video
Loď Greenpeace zkoumá Antarktidu
Zdroj: Greenpeace

Rezervace má zabírat přes 1,8 milionu čtverečních kilometrů, což je pětkrát více než rozloha Německa. Žádost o její vytvoření podala Unie už v říjnu 2016. O návrhu má letos v říjnu jednat Komise pro zachování živých mořských zdrojů v Antarktidě (CCAMLR). Tu tvoří EU a čtyřiadvacet zemí včetně Spojených států, Ruska, Číny, Austrálie, Brazílie a Indie.

Nahrávám video
Součástí expedice je i herec Javier Bardem
Zdroj: ČT24

Chráněná část Antarktidy

CCAMLR už předloni zřídila u Antarktidy chráněnou oblast o velikosti přes 1,55 milionu čtverečních kilometrů. Rezervace leží v Rossově moři a ve východní části Antarktidy. Je to dvanáct procent Jižního oceánu. Nový Zéland a Spojené státy projekt iniciovaly a mají za úkol přírodní rezervaci chránit. V oblastech označených jako výzkumné zóny je možné lovit drobné korýše, kteří tvoří potravu velryb, a pilouny.

Kril
Zdroj: Christian Åslund / Greenpeace

Ke zřízení rezervace na území, kde žije šestnáct tisíc známých druhů, včetně velryb, tuleňů, albatrosů, tučňáků a unikátních druhů ryb, bylo zapotřebí souhlasu všech pětadvaceti členů CCAMLR. Dohodu mnoho let mařily Rusko, Ukrajina a Čína, které patří mezi státy, jež mají v oblasti zájmy týkající se rybolovu.

Proč chránit Antarktidu?

Organizace Greenpeace mapovala aktivitu firem, které v Jižním ledovém oceánu těží kril – drobné korýše, na nichž jsou místní živočichové existenčně závislí. Vyšetřování podle Greenpeace odhalilo, že rychle rostoucí průmyslový rybolov s sebou v panenské přírodě Antarktidy přináší řadu environmentálních rizik.

Rybářský průmysl se na kril zaměřuje, protože se dá využít při výrobě potravinových doplňků s omega-3 mastnými kyselinami, krmiva pro ryby chované na farmách, ale i v konzervách pro domácí mazlíčky. A přestože se tento průmysl sám prezentuje jako jeden z nejudržitelnějších na světě, nová zpráva Greenpeace International tuto představu vyvrací.

Průmysl získávání krilu vyhlásil tučňákům a velrybám válku o jídlo přímo na místech, kde se tito unikátní živočichové krmí. Kvůli klimatické změně se objem krilu v Antarktidě zmenšil na zlomek svého dřívějšího výskytu. Divocí živočichové Antarktidy nesmí o potravu soutěžit s moderními rybářskými stroji na vysávání krilu, aby mohly farmaceutické společnosti prodávat pilulky na druhém konci světa.
Frida Bengtsson
Greenpeace

Vyšetřování zjistilo, že…

  • intenzivní průmyslový rybolov operuje v těsné blízkosti míst, kde se krmí velryby a tučňáci, takže jim odčerpává potravu z jejich přirozeného prostředí.
  • rybářské lodě kotvily v chráněných oblastech i přes riziko poškození mořského dna či negativní vliv na místní divoká zvířata.
  • rybářské flotily se dopouštěly tzv. transhipmentu – překládaly úlovek ještě na moři do obřích nákladních lodí, které dodržují jen slabé bezpečnostní protokoly bránící únikům odpadu či ropy do životního prostředí. Transhipment je kvůli své netransparentnosti aktivitou, která je přímo spojována s porušováním zákonů na ochranu životního prostředí i s porušováním pracovních práv.
  • existuje nezanedbatelné riziko ropných úniků, požárů a nehod zastaralých rybářských lodí v Jižním ledovém oceánu.
Nahrávám video
Loď Greenpeace zkoumá Antarktidu
Zdroj: Greenpeace

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

První účinný lék na rakovinu slinivky prošel testy. Zdvojnásobuje délku přežití

Jestli v současné době existuje nějaký opravdu obávaný druh rakoviny, pak je to karcinom slinivky břišní. Zatímco oproti jiným typům rakoviny se léčba stále zlepšuje, u něj se to stále nedaří. Až do tohoto týdne. V pondělí totiž vyšly údaje ze třetí fáze klinické studie léku jménem daraxonrasib. A jsou velmi pozitivní.
před 1 hhodinou

Estonsko se stalo druhou zemí v Evropě, která úspěšně naklonovala koně

V Estonsku se v sobotu narodilo první klonované hříbě. Země se tak stala druhou v Evropě, která zvládla klonování koní.
před 3 hhodinami

Vědci dohnali mezeru v poznání a popsali všechny nervy v klitorisu ve 3D

Zatímco nervy v penisu vědci prozkoumali detailně už dávno, klitoris zůstával stranou pozornosti. Napravil to tým expertů z Nizozemska. Jejich práce by mohla velmi rychle přinést pozitivní změny pro ženy rovnou v několika oblastech života.
před 3 hhodinami

Schránku s pokladem našli mezi kameny, teď si turisté rozdělí štědré nálezné

Královéhradecký kraj vyplatí 11,7 milionu korun dvěma turistům, kteří loni nedaleko Dvora Králové nad Labem na úbočí kopce Zvičina našli zlatý poklad. Téměř šest set mincí a šperků vážilo přes pět kilogramů, podle dosavadních zjištění zlato někdo do země ukryl zřejmě v období druhé světové války. Nález zpracovávají konzervátoři, koncem roku si ho bude moci prohlédnout veřejnost. Podle odhadů jsou v tuzemsku celkem až desetitisíce amatérských hledačů, s nimiž spolupracují i profesionálové.
před 8 hhodinami

USA nechaly přivřít „oko NATO na obloze“ pro Blízký východ

Přední americká firma Planet Labs zabývající se satelitními snímky na žádost Washingtonu omezila na neurčito přístup k fotografiím z Íránu a velké části Blízkého východu. Opatření ztěžuje práci humanitárním skupinám a novinářům, kteří se snaží ověřovat informace na místě. Určitou míru kontroly naznačily i další americké společnosti. USA už dekády omezují snímky z Izraele a palestinských území.
před 21 hhodinami

Do roku 2050 budou mít metabolické onemocnění jater téměř dvě miliardy lidí, uvádí studie

Onemocnění jater spojené s poruchou metabolismu (MASLD), při němž se v játrech hromadí tuk, bylo diagnostikováno u 1,3 miliardy lidí. Studie zveřejněná ve vědeckém časopise The Lancet uvádí, že do roku 2050 bude metabolickými onemocněními jater postiženo 1,8 miliardy lidí, což představuje nárůst o 42 procent oproti roku 2023.
před 21 hhodinami

Pravěké ženy jedly mnohem méně masa než muži. Vědci zkoumají proč

Nový výzkum poprvé popsal na velkém vzorku kostí pravěkých Evropanů, jak zásadní byl rozdíl v konzumaci masa mezi muži a ženami, přičemž archeologové prozkoumali dobu deseti tisíc let.
včera v 12:02

Při několika vlnách veder už padaly podle vědců hranice smrtelného horka

Vědci nedávno překlasifikovali hranice smrtícího horka. Podle nich už byly splněny podmínky považované za smrtelné horko, které zranitelní lidé jen obtížně přežívají, rovnou v několika nedávných vlnách veder.
včera v 10:42
Načítání...