U Antarktidy může vzniknout rezervace pětkrát větší než Německo. Stojí o ni Unie i Greenpeace

U Antarktidy by mělo vzniknout největší chráněné území na světě, požaduje spolu s Evropskou unií ekologické hnutí Greenpeace. To na podporu uvedeného cíle vyslalo do Jižního ledového oceánu ledoborec s výzkumníky.

Plavidlo Arctic Sunrise veze mezinárodní vědeckou skupinu, která chce zmapovat ekosystémy a rozšiřování průmyslového rybolovu ve Wedellově moři. Právě v něm by mohla být vyhlášena Antarktická rezervace na ochranu tučňáků, velryb, tuleňů a dalších živočichů.

4 minuty
Loď Greenpeace zkoumá Antarktidu
Zdroj: Greenpeace

Rezervace má zabírat přes 1,8 milionu čtverečních kilometrů, což je pětkrát více než rozloha Německa. Žádost o její vytvoření podala Unie už v říjnu 2016. O návrhu má letos v říjnu jednat Komise pro zachování živých mořských zdrojů v Antarktidě (CCAMLR). Tu tvoří EU a čtyřiadvacet zemí včetně Spojených států, Ruska, Číny, Austrálie, Brazílie a Indie.

3 minuty
Součástí expedice je i herec Javier Bardem
Zdroj: ČT24

Chráněná část Antarktidy

CCAMLR už předloni zřídila u Antarktidy chráněnou oblast o velikosti přes 1,55 milionu čtverečních kilometrů. Rezervace leží v Rossově moři a ve východní části Antarktidy. Je to dvanáct procent Jižního oceánu. Nový Zéland a Spojené státy projekt iniciovaly a mají za úkol přírodní rezervaci chránit. V oblastech označených jako výzkumné zóny je možné lovit drobné korýše, kteří tvoří potravu velryb, a pilouny.

Kril
Zdroj: Christian Åslund / Greenpeace

Ke zřízení rezervace na území, kde žije šestnáct tisíc známých druhů, včetně velryb, tuleňů, albatrosů, tučňáků a unikátních druhů ryb, bylo zapotřebí souhlasu všech pětadvaceti členů CCAMLR. Dohodu mnoho let mařily Rusko, Ukrajina a Čína, které patří mezi státy, jež mají v oblasti zájmy týkající se rybolovu.

Proč chránit Antarktidu?

Organizace Greenpeace mapovala aktivitu firem, které v Jižním ledovém oceánu těží kril – drobné korýše, na nichž jsou místní živočichové existenčně závislí. Vyšetřování podle Greenpeace odhalilo, že rychle rostoucí průmyslový rybolov s sebou v panenské přírodě Antarktidy přináší řadu environmentálních rizik.

Rybářský průmysl se na kril zaměřuje, protože se dá využít při výrobě potravinových doplňků s omega-3 mastnými kyselinami, krmiva pro ryby chované na farmách, ale i v konzervách pro domácí mazlíčky. A přestože se tento průmysl sám prezentuje jako jeden z nejudržitelnějších na světě, nová zpráva Greenpeace International tuto představu vyvrací.

Průmysl získávání krilu vyhlásil tučňákům a velrybám válku o jídlo přímo na místech, kde se tito unikátní živočichové krmí. Kvůli klimatické změně se objem krilu v Antarktidě zmenšil na zlomek svého dřívějšího výskytu. Divocí živočichové Antarktidy nesmí o potravu soutěžit s moderními rybářskými stroji na vysávání krilu, aby mohly farmaceutické společnosti prodávat pilulky na druhém konci světa.
Frida Bengtsson
Greenpeace

Vyšetřování zjistilo, že…

  • intenzivní průmyslový rybolov operuje v těsné blízkosti míst, kde se krmí velryby a tučňáci, takže jim odčerpává potravu z jejich přirozeného prostředí.
  • rybářské lodě kotvily v chráněných oblastech i přes riziko poškození mořského dna či negativní vliv na místní divoká zvířata.
  • rybářské flotily se dopouštěly tzv. transhipmentu – překládaly úlovek ještě na moři do obřích nákladních lodí, které dodržují jen slabé bezpečnostní protokoly bránící únikům odpadu či ropy do životního prostředí. Transhipment je kvůli své netransparentnosti aktivitou, která je přímo spojována s porušováním zákonů na ochranu životního prostředí i s porušováním pracovních práv.
  • existuje nezanedbatelné riziko ropných úniků, požárů a nehod zastaralých rybářských lodí v Jižním ledovém oceánu.
4 minuty
Loď Greenpeace zkoumá Antarktidu
Zdroj: Greenpeace

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Stárnoucímu Česku dojdou mladí lidé, ukazují velká data

Během pouhých deseti let začne odcházet do důchodu silná generace Husákových dětí. Přinese to zásadní demografickou proměnu, která změní celou českou společnost. Nejenže bude méně lidí na to, aby vydělávali na penze stále rostoucí skupině, ale především bude potřeba mnohem více sociální péče pro seniory.
10. 1. 2026Aktualizovánopřed 20 hhodinami

První lidé lovili pomocí jedu už před 60 tisíci lety

Lidé druhu Homo sapiens na jihu Afriky používali už před šedesáti tisíci lety otrávené šípy. Dokázali to švédští vědci na základě nálezu takových zbraní na území dnešní Jihoafrické republiky. O nejstarším nálezu svého druhu informovali v článku, který zveřejnil odborný časopis Science Advances.
před 22 hhodinami

„Sedmé nebe“ je úplně nový druh vesmírného objektu

Galaxie, která selhala, respektive oblak temné hmoty z počátku vesmíru – tak astronomové popisují vzdálený kosmický objekt, který objevili. Dali mu název Cloud-9, což by se dalo do češtiny nejlépe přeložit jako „Sedmé nebe“.
11. 1. 2026

Čeští vědci navrhli řešení klimatické změny. Klíčem je kácení severských lesů

Vědci navrhli prozkoumat možnost ukládání uhlíku pomocí splavování masy vykácených stromů do Severního ledového oceánu z lesů, které rostou v povodí sibiřských veletoků Obu, Jeniseje a Leny a severoamerických řek Yukonu a Mackenzie. V této oblasti se nachází asi sto gigatun uhlíku, který je uložený ve dřevě stromů. Vykácením přibližně jednoho procenta těchto lesů a splavením kmenů do oceánu by bylo možné snížit množství emisí o jednu gigatunu, tedy desetinu emisí vypuštěných lidstvem za rok.
10. 1. 2026

Dvacet pod nulou, nebo jen pět? Předpovědi počasí na příští týden se silně liší

Úspěšnost předpovědí počasí se v posledních letech zásadně zlepšila. I tak se ale vyskytne situace, která představuje i pro nejmodernější předpovědní modely a zkušené meteorology značnou výzvu. Momentálně se týká příštího týdne.
9. 1. 2026

Genetická šifra mistra Leonarda. Vědci možná získali jeho DNA

Mezinárodní vědecký tým našel s pomocí velmi detailních analytických metod stopy DNA na kresbě připisované renesančnímu géniovi Leonardu da Vincimu. Mohly by patřit samotnému mistrovi a univerzálnímu učenci, k identifikaci jeho DNA ale ještě zbývá daleká cesta. O studii informoval časopis Science.
9. 1. 2026

NASA stahuje posádku Crew-11 zpět na Zemi kvůli zdravotnímu stavu astronauta

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) se rozhodl pro předčasný návrat čtyřčlenné posádky mise Crew-11 z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) na Zemi kvůli zdravotnímu problému astronauta. Napsala o tom agentura AP. Člena posádky, který je nyní ve vesmírné laboratoři na oběžné dráze ve stabilizovaném stavu, NASA kvůli ochraně soukromí pacienta nejmenovala a nesdělila podrobnosti o jeho zdravotním problému. Návrat americko-rusko-japonské posádky na Zemi se uskuteční v příštích dnech.
8. 1. 2026Aktualizováno9. 1. 2026

Emise z letecké dopravy lze snížit bez úbytku cestujících, navrhují vědci

Pro výrazný pokles skleníkových plynů z letecké dopravy by stačilo zavést jen několik jednoduchých pravidel, tvrdí švédská studie. Letecká doprava tvoří sice jen asi čtyři procenta celkových emisí skleníkových plynů v Evropské unii, představuje ale jeden z nejrychleji rostoucích zdrojů. Vědci nastiňují tři teoreticky jednoduché změny, kvůli kterým by lidé nemuseli omezovat četnost cestování.
8. 1. 2026
Načítání...