Co důležitého se stalo v třetím lednovém týdnu v české i světové vědě? Redakce ČT24 přináší na konci každého týdne souhrn hlavních událostí.
Týden ve vědě: Od prolhaných teenagerů po neznámého jeskynního raka
Souhrn je k vidění také v pořadu Věda 24, který běží každou neděli v 18:30 na ČT24.
Proč adolescenti tak často lžou? Jen si chrání soukromí, říkají psychologové
„Myslím, že problematické jsou ty lži, které adolescenta nějak ohrožují,“ konstatuje psychoterapeutka Violaine Gellyová. Když třeba adolescent tvrdí, že spal u kamaráda, a ve skutečnosti se vrátí ve čtyři hodiny ráno z večírku, může se stát, že konzumoval drogy nebo že usedl do auta, které řídil někdo opilý. Nebo jde o lež, která zakrývá hlubší problémy. Většinou však jde o drobné „úpravy pravdy“, kdy se adolescent snaží uniknout zodpovědnosti, ujišťuje psychoterapeutka.
Lži dospívající mládeže často svědčí o snaze nepřiznat nedostatek nebo selhání. „Čím více se rodiče nervují a kladou vysoké požadavky, například pokud jde o výsledky ve škole, tím více má adolescent tendenci skrývat špatné známky. A to nikoli pro tu radost, že rodičům lže, ale proto, aby si ušetřil nepříjemnosti a pokoření,“ uvádí Millotová.
Jsme sprostí a agresivní. Vědci popsali, co lidé říkají ze spaní
Alespoň občas podle vědců mluví ze spánku téměř každý. Přes to, o jak rozšířený fenomén jde, ho doposud téměř nikdo nestudoval. Může nám něco prozradit o tom, co se děje v našem mozku, anebo o tom, jak vzniká naše řeč? Podle autorů nové studie ano. Svůj výzkum popsali v odborném časopise Sleep.
Zatím se soudilo, že ve spánku lidé mluví spíše negativně – že se vymezují vůči tomu, co se jim během dne nepovedlo. Právě to se pokusili vědci vyvrátit nebo potvrdit. Výsledky jejich výzkumu najdete zde.
Nejhorší scénář je nejpravděpodobnější. Svět se může oteplit až o pět stupňů Celsia
Nová studie, která vychází ze satelitních snímků, naznačuje, že do konce století by mohly teploty na Zemi vyrůst až o pět stupňů Celsia. To odpovídá těm nejčernějším scénářům z globálních modelů.
Práce vyšla v polovině ledna v odborném časopise Nature. Její autoři dokazují, že globální teploty do konce 21. století pravděpodobně vzrostou téměř o pět stupňů Celsia – to odpovídá nejextrémnějšímu scénáři, který vznikl v rámci Mezivládního panelu pro změny klimatu (IPCC).
Doposud byla pravděpodobnost, že do roku 2100 překročí růst teplot čtyři stupně Celsia, 62 procent. Nejnovější odhady hovoří už o 93 procentech.
Volant je mrtvý. GM představila auto, kde pasažér ovládá jen klimatizaci a rádio
Společnost General Motors (GM) si zažádala o schválení nového autonomního vozidla. Pokud američtí regulátoři dají souhlas, začne po amerických silnicích jezdit autonomní vozidlo Cruise AV, které nebude mít ani volant ani pedály. Automobilka GM o tom informovala v polovině ledna.
Tento vůz bude moci cestovat po amerických silnicích zcela bez zásahu člověka – a na rozdíl od ostatních autonomních vozů na trhu by měl být pro tento účel primárně navržen a vyroben.
GM popisují vůz jako „první vozidlo připravené od samého začátku, aby mohlo bezpečně fungovat samo – bez řidiče, volantu, pedálů nebo ručních ovládacích prvků.“
Mordor na Prostějovsku. Večerní oblohu narušila extrémně jasná záře
Na Prostějovsku způsobila v pondělí poprask velice jasná záře. Objevila se ve večerních hodinách na obloze a svou intenzitou způsobila masivní světelné znečištění.
Podle informací vědců z webu Světelné znečištění se jedná o důsledek spuštění nových skleníků na pěstování rajčat ve Smržicích. Právě v pondělí tam zaměstnanci poprvé rozsvítili. Experti ze Světelného znečištění na potenciální problém, který může zprovoznění skleníku znamenat, upozornili už vloni.
Marek Miklas ze společnosti AGRO Haná pro ČT24 potvrdil, že světlo opravdu pochází z jejich skleníku ve Smržicích, svítilo se v něm od 6:50 do 17:10 hodin. „Skleník je v provozu od přelomu roku a v posledních dnech je poprvé použito pěstební osvětlení. Používá se především v zimním a přechodném období, kdy vlivem zatažené oblohy, mlhy, mraků nedochází k dostatečnému osvětlení rostlin přirozeným slunečním svitem.“
České děti čtou víc než v minulosti. U mládeže však literaturu vytlačují sociální sítě
Vztah dětí ke čtení se mezi lety 2013–2017 nezhoršil. Čtení patří stále k zábavným činnostem trávení volného času pro 65 % nejmladších školních dětí a pro 54 % starších dětí. Obě čísla přitom oproti minulému výzkumu mírně rostou. U mládeže však už ale obliba čtení klesá, každého pátého čtení vyloženě vůbec nebaví.
Srovnání výsledků s minulým průzkumem také ukazuje, že vzrostl počet dětí, které čtou knihy denně. Platí to o dvou třetinách mladších dětí, ale i u starších dětí, kde vědci zaznamenali růst denní četby z 13 na 18 procent.
Ve skupině mládeže 15–19 let čte denně 12 % mladých a současně je v této skupině 14 % těch, kteří knihy nečtou vůbec.
Ve všech věkových skupinách ale existují výrazné rozdíly mezi chlapci a dívkami: chlapci mnohem častěji považují čtení za nudnou činnost, více než pětina chlapců ve věku 15–19 let nečte vůbec, oproti dívkám, kde je pouze sedm procent nečtenářek. Chlapci také méně navštěvují knihovny.
První velkoměsto, kterému dojde voda. Kapské Město se připravuje na nejhorší
Tři roky už trvá v jihoafrickém Kapském Městě výjimečné sucho. Nyní vedení čtyřmilionového města oznámilo, že kvůli tomu je už prakticky bez vody – a není šance, že by se to zlepšilo.
Městu podle webu Bloomberg zbývá v zásobnících voda na posledních 90 dní, pak dojde. Jde o zcela výjimečnou situaci, něco takového se doposud městu této velikosti nikdy nestalo. Pokud se drasticky nezmění chování obyvatel města, z kohoutků ve městě přestane téct voda 22. dubna.
Pochopitelně ne úplně, v zásobnících vždy zbude nějaké minimální množství vody. Město se rozhodlo, že jakmile se množství vody v zásobnících sníží na 13,5 procent, bude přívod vypnutý pro vše s výjimkou nezbytných služeb, jako jsou například nemocnice. Původně zněl odhad, kdy to nastane, 29. duben, ale zhoršené podmínky vedou k tomu, že se to stane už o týden dříve.
Čeští vědci objevili nový druh raka. Je bezbarvý a žije v jeskyních
Dosud neznámý druh jeskynního raka objevili a popsali vědci z České zemědělské univerzity v Praze a z Jihočeské univerzity. Vypravili se za ním do Indonésie loni v létě a našli jej na ostrově Nová Guinea. Rak žije v ponorné řece u vesnice Palimoro. Dosud byli jeskynní raci známí pouze ze Severní Ameriky.
Vědci Martin Bláha, Jiří Patoka a Antonín Kouba popsali raka v odborném časopise Zootaxa v prosinci loňského roku. „Jejich objev vzbudil ve světě značný ohlas a byl označen za jednu z nejvýznamnějších událostí v poznání raků v poslední době, která mimo jiné poskytne důležité poznatky o evolučních procesech,“ uvádí Jihočeská univerzita.