Čeští vědci objevili nový druh raka. Je bezbarvý, má zakrnělé oči a žije v jeskyních

Dosud neznámý druh jeskynního raka objevili a popsali vědci z České zemědělské univerzity v Praze a z Jihočeské univerzity. Vypravili se za ním do Indonésie loni v létě a našli jej na ostrově Nová Guinea. Rak žije v ponorné řece u vesnice Palimoro. Dosud byli jeskynní raci známí pouze ze Severní Ameriky.

Vědci Martin Bláha, Jiří Patoka a Antonín Kouba popsali raka v odborném časopise Zootaxa v prosinci loňského roku. „Jejich objev vzbudil ve světě značný ohlas a byl označen za jednu z nejvýznamnějších událostí v poznání raků v poslední době, která mimo jiné poskytne důležité poznatky o evolučních procesech,“ uvádí Jihočeská univerzita.

Rak nažloutlý, latinsky Cherax acherontis, má podle Martina Bláhy z laboratoře etologie ryb a raků Jihočeské univerzity znaky, které se projevují u živočichů žijících v jeskynních systémech – ztrátu pigmentace, zakrnělé oči a také jiné uzpůsobení ústního otvoru, jímž se adaptoval na potravu dostupnou v jeskyních.

Vědci se o jeho existenci dozvěděli již před několika lety a nejprve se domnívali, že se jim podaří raka prozkoumat v Česku. Převoz račího organismu byl ale administrativně tak složitý, že jim nezbylo nic jiného, než se za rakem vypravit.

„Komunikace s průvodcem přes angličtinu a e-maily nebyla ideální, až na místě jsme zjistili, co nás čeká,“ řekl Bláha. Vědci se nejprve domnívali, že za raky půjdou do běžné jeskyně. Ukázalo se ale, že žijí v ponorné řece, která protéká složitým a rozsáhlým jeskynním systémem. Na cestě k rakům proto museli projít několik kilometrů vodou. Výsledek ale stál za to.

Extrémní podmínky v jeskyních

Potvrdilo se, že nalezení raci patří opravdu k novému druhu. Vývojově jsou blízcí těm v Austrálii a Indonésii, vlivem života v jeskyních získali ale vlastnosti, které je přibližují druhům nalezeným v jeskyních v Severní Americe. Ti ale patří do úplně jiného rodu. „Jsou poměrně velcí, sameček dorůstá 15 až 20 centimetrů,“ uvedl Bláha.

Do Indonésie se vědci chtějí vrátit na další expedice. Láká je i jiné místo, kde podle průvodců žijí další jeskynní raci. „Biodiverzita v této části světa je tak obrovská, že bych se velmi divil, kdyby tam žádní nebyli,“ řekl Bláha.

Kromě toho se tým chce zaměřit i na nepůvodní druhy v indonéské přírodě, které se tam dostávají kvůli tomu, že tato část světa je křižovatkou obchodu s různými akvarijními zvířaty. Pokud se zástupci nepůvodních druhů dostanou do volné přírody, může to na ni mít devastující vliv.

„V mnoha případech se chovají invazivně a nenávratně poškozují zdejší unikátní ekosystémy,“ vysvětlil Bláha. Na výzkumu nepůvodních druhů hodlají čeští vědci spolupracovat s indonéskými univerzitami.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Evropské řeky jsou plné mikroplastů. Včetně Labe

Ve srovnání s řekami v Africe a Asii jsou ty evropské řádově čistější. Přesto je podle sérií nových výzkumů i jejich voda znečištěná podle vědců znepokojujícím množstvím částeček umělých hmot.
před 14 hhodinami

Na vzdálené planetě by mohl existovat život, naznačují zjištění vědců

Vědci objevili pomocí vesmírného teleskopu náznaky života na vzdálené planetě. Tým expertů z Cambridgeské univerzity zkoumal atmosféru na planetě s názvem K2-18b a našel známky molekul, které na Zemi produkují pouze jednoduché organismy, napsal britský server BBC. Jistotu ale badatelé ještě nemají.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Zemřel historik a iberoamerikanista Josef Opatrný

V úterý zemřel historik a iberoamerikanista Josef Opatrný, bylo mu 79 let. Informaci Institutu Cervantes potvrdila agentuře ČTK Monika Brenišínová ze Střediska ibero-amerických studií Filozofické fakulty Univerzity Karlovy, kde Opatrný působil. Byl předním znalcem vývoje česko-latinskoamerických vztahů a uznávaným expertem na dějiny Kuby a obecné problémy světových dějin.
16. 4. 2025Aktualizováno16. 4. 2025

Dva druhy českých lišejníků by mohly růst i na Marsu, naznačil výzkum

Vědci poprvé prokázali, že některé druhy lišejníků mohou přežít podmínky podobné těm na Marsu. A to včetně smrtícího ionizujícího záření, které těmto odolným organismům nedokázalo zabránit, aby téměř normálně rostly.
16. 4. 2025

Vědci poprvé natočili „kolosálního kalmara“ u něj doma

Vědci na palubě výzkumného plavidla zachytili vůbec první potvrzené záběry exempláře kalmara Hamiltonova (Mesonychoteuthis hamiltoni) v jeho přirozeném prostředí. Dospělí jedinci s přezdívkou kolosální oliheň, kteří byli zatím zkoumáni jen díky nálezům v žaludcích velryb, náhodným výlovům nebo ze záběrů rybářů, mohou, podle Schmidtova oceánského institutu, dorůstat délky kolem sedmi metrů. Mládě na snímku měří 30 centimetrů.
16. 4. 2025

Tričko, které upozorní řidiče na mikrospánek, vyvíjejí na univerzitě v Liberci

Blížící se mikrospánek nebo únavu řidiče za volantem pozná tričko, které vyvíjejí vědci na katedře oděvnictví Fakulty textilní Technické univerzity v Liberci. Senzory změří zpomalující se dech a spustí alarm. Podle dopravních expertů stojí mikrospánek nebo nepozornost v důsledku únavy až za pětinou dopravních nehod.
16. 4. 2025

EK poprvé schválila přípravek proti Alzheimerově chorobě

Evropská komise (EK) poprvé schválila přípravek proti Alzheimerově chorobě, informovalo v úterý generální ředitelství EK pro zdraví. Přípravek Lecanemab je však vhodný jen pro velmi malou část pacientů, u kterých může nemoc trochu zpomalit, napsala agentura DPA.
15. 4. 2025

Antibiotika mohou zhoršit reakci kojenců na očkování, zjistila studie

Lidstvo nemá účinnější ochranu dětí před nakažlivými nemocemi, než jsou vakcíny. Řada faktorů ale může zhoršit reakci na ně. Vědci teď našli řešení na rozšířený problém.
15. 4. 2025
Načítání...