Jsme sprostí a agresivní. Vědci popsali, co lidé říkají ze spaní

Mezinárodní vědecký tým, jehož jádro tvořili specialisté z Francie, zaměřil svou pozornost na nečekaný vědecký problém. Snažili se popsat, co vlastně lidé říkají ve spánku.

Alespoň občas podle vědců mluví ze spánku téměř každý. Přes to, o jak rozšířený fenomén jde, ho doposud téměř nikdo nestudoval. Může nám něco prozradit o tom, co se děje v našem mozku, anebo o tom, jak vzniká naše řeč? Podle autorů nové studie ano. Svůj výzkum popsali v odborném časopise Sleep.

Zatím se soudilo, že ve spánku lidé mluví spíše negativně – že se vymezují vůči tomu, co se jim během dne nepovedlo. Právě to se pokusili vědci vyvrátit nebo potvrdit.

Vycházeli ze studie skupiny 230 dobrovolníků, kteří souhlasili s tím, že během spánku budou dvě noci nahráváni ve speciální spánkové laboratoři. Protože ne každý člověk mluví každou noc, preferovali vědci dobrovolníky, kteří trpí nějakou formou spánkové poruchy. Právě během takových poruch totiž dochází k častějšímu mluvení.

Vědcům se podařilo zaznamenat více než 900 případů, kdy lidé mluvili ze spánku. Když data analyzovali, zjistili, že negativní komunikace opravdu ve spánku výrazně převažuje. Například slovo „ne“ říkali dobrovolníci ve spánku až čtyřikrát častěji, než když byli bdělí.

Ještě výrazněji vyšlo vulgární slovo„fuck“ (původně vulgárně souložit, dnes hojně používáno i v mnoha jiných kontextech). To lidé ve spánku říkali dokonce 800krát častěji než v bdělém stavu.

Buď je to nesrozumitelné, nebo vulgární

Vědci zaznamenali, že 59 procent všeho, co pokusné osoby ze spánku říkaly, bylo nesrozumitelné, a tedy neanalyzovatelné. Většina takových promluv byla spojená s dalšími zvuky, jako jsou chroptění, bručení nebo smích.

S negativními výroky byla spojená také slovní agresivita – většina toho, co vědci slyšeli, bylo vulgární, útočné nebo odsuzující. Zajímavé bylo, že většina srozumitelných vět pronesených během spánku byla gramaticky správně složená. To podle vědců naznačuje, že během nočního mluvení ze spánku funguje nervový systém a mozková centra podobně jako za bdělého stavu.

Zatím se vůbec neví, k čemu tento druh komunikace slouží, jestli má nějaký evoluční smysl (například jestli nepomáhá odbourávat nahromaděné psychické napětí), nebo jestli nemá souvislost s nějakými duševními nebo tělesnými chorobami.

Nový výzkum ale naznačuje, jak komplexní je tento proces a také, čím je specifický. Podle jeho autorů je to ideální začátek pro fascinující nový výzkum, který nám možná pootevře úplně nové oblasti poznání.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Hitler nezemřel, tvrdili Sověti. Ze záměrné lži je usvědčily zuby

Vůdce padl – hlásaly noviny celého světa po 30. dubnu, kdy si Adolf Hitler vzal život ve svém berlínském bunkru. Sotva ale lidé stačili v květnu oslavit konec války, už se objevily spekulace, že největší zločinec světa má být stále naživu. A stopy prý vedou do Jižní Ameriky, kam se měli vytratit i jiní vrcholní nacisté. Tuto dezinformaci, která přerostla v několik desetiletí trvající konspirační teorii, přitom cíleně vypustili Sověti.
před 9 hhodinami

Nejbohatší lidé mají zásadní vliv na změny klimatu, popsal výzkum

Deset procent nejbohatších lidí na světě přispělo od roku 1990 ke dvěma třetinám globálního oteplování. Kdyby měl svět emise jako polovina chudších, tak by se změna klimatu v podstatě nekonala, konstatovala nová studie.
před 12 hhodinami

Muži, ženy i děti. V Rovensku pod Troskami vyvraždili před osmdesáti lety 356 lidí

V Rovensku pod Troskami v Českém ráji se před osmdesáti lety, 10. května 1945, odehrál jeden z nejhorších válečných zločinů na severu Čech. Sovětští vojáci s partyzány a některými místními tu u školy zastřelili celkem 365 neozbrojených německých vojáků, civilistů, žen a dětí. Pravděpodobným motivem byla msta.
před 13 hhodinami

Archeologové našli v Plzni zbytky vojenského tábora s polní nemocnicí

Vůbec poprvé v Evropě se archeologům podařilo přesně lokalizovat a prozkoumat relikty vojenského tábora spojeného s polní nemocnicí. V plzeňském Borském parku odhalil tým Fakulty filozofické Západočeské univerzity v Plzni pozůstatky zázemí 109. evakuační nemocnice Armády Spojených států, která v roce 1945 hrála klíčovou roli při osvobození města. Mezi nálezy zaujme odznak U.S. Army Nurse Corps – symbol obětavosti amerických zdravotnic.
včera v 12:46

Břečka, nebo budoucnost? AI obrázky v sobě mají morbidní odér, říká expert

Reklamy na plakátech, titulní stránky časopisů, ale i lidskoprávní kampaně – to všechno lze vytvořit pomocí obrazových generátorů, které nahrazují práci kreativců, grafiků či fotografů. Jejich práci ale předtím bez souhlasu vytěžily, podotýká v rozhovoru pro ČT24 reklamní fotograf Adam Bartas. Vizuální kultura se podle něj nenávratně mění, což prý přinese i inflaci tohoto syntetického obsahu.
včera v 11:30

Trumpova administrativa zrušila program podporující neslyšící vědce

Programy podporující diverzitu ve vědě čelí odporu vlády amerického prezidenta Donalda Trumpa. Teď došlo i na ty, které pomáhaly talentovaným neslyšícím studentům.
8. 5. 2025

Odtahovaly raněné přímo z boje. Na východní frontě bojovaly i patnáctileté dívky

Obsluhovaly protiletadlová děla, zachraňovaly raněné vojáky přímo uprostřed boje, a dokonce ostřelovaly nepřítele – ženy, které za druhé světové války byly na východní frontě, se do bojů zapojily naplno. A bylo mezi nimi dokonce zhruba tisíc statečných Čechoslovaček. Do armády a přímo mezi svištící bomby a granáty některé vstupovaly dokonce už v 15 letech. A také ony musely mnohdy snášet obtěžování od sovětských vojáků. Jejich touha bojovat byla ale silnější – přesto stále zůstávají ve stínu mužů.
7. 5. 2025

Muž se nechal 200krát uštknout, aby vznikla nejúčinnější protilátka proti hadímu jedu

Hadí uštknutí ročně připraví o život až přes sto tisíc lidí. Vědci hledají už desetiletí univerzální protilátku, která by dokázala chránit proti více druhům těchto toxinů. Nyní to vypadá, že jsou na správné cestě.
7. 5. 2025
Načítání...