Co důležitého se stalo v druhém únorové týdnu v české i světové vědě? Redakce ČT24 přináší na konci každého týdne souhrn hlavních událostí.
Souhrn je k vidění také v pořadu Věda 24, který běží každou neděli v 18:30 na ČT24.
V Česku objevili nový druh pavouka, šestiočku ale pomalu zabíjí houstnutí lesů
V České republice byl objeven nový druh pavouka. Takzvaná šestiočka vidlozubá z čeledi šestiočkovitých se vyskytuje v řídkých doubravách v teplých oblastech jižní Moravy a východních Čech. Nejdále na západ pak na teplých stráních u obcí Hradčany a Žehuň u Poděbrad. Informoval o tom Milan Řezáč z Výzkumného ústavu rostlinné výroby. Pavouka prý ohrožuje zahušťování lesů.
Samečci nejsou jako u jiných druhů pavouků po kopulaci zkonzumováni samicí, za svůj poměrně dlouhý život se páří s více samicemi. Své nejbližší příbuzné, od kterých se výrazně liší například počtem chromozomů, má šestiočka vidlozubá v severní Itálii, jižní Francii a severovýchodním Španělsku.
Archeologové našli díky laserovému radaru ztracenou mayskou megapoli
Desítky tisíc dosud neznámých staveb mayské civilizace, včetně pyramid a paláců, objevil mezinárodní tým vědců pomocí laserové technologie LIDAR na severu Guatemaly. Ruiny mayského osídlení po staletí ukrýval hustý prales.
V departementu Petén se tak na rozloze 2100 čtverečních kilometrů našly desítky mayských měst, ve kterých mohlo žít až deset milionů lidí, tedy dvakrát až třikrát více, než vědci doposud předpokládali.
Archeologové našli „malou Venuši“. Šest tisíc let starou sošku vykopali na Opavsku
Pracovníci opavského archeologického ústavu objevili více než šest tisíc let starou sošku ženy. Unikátní plastiku nalezli při vykopávkách při záchranném archeologickém výzkumu na obchvatu Opavy.
Podle archeoložky Kateřiny Papákové jsou nálezy takových předmětů častější spíše na Ukrajině, u nás jde o výjimku. Soška zobrazuje spodní část těla ženy, která žila přibližně 4200 let před naším letopočtem, tedy v mladší době kamenné.
Historicky cenný předmět vykopali odborníci na severovýchodním okraji Opavy, tedy v místě, kde se staví obchvat. Plastiku nyní specialisté měří. Poté vytvoří její trojrozměrný model. Pokusí se ji vytvořit tak, aby se co nejvíce blížila reálné předloze, podotkl archeolog Petr Rataj. Replika by měla být z keramiky, odborníci chtějí při její výrobě dodržet i tehdejší známé postupy.
Špatné zprávy: Ozonová vrstva se částečně dál ztenčuje, varují vědci
Ozonová vrstva se sice zotavuje, ale ne všude. Vrstva, která Zemi chrání před rakovinotvorným ultrafialovým zářením ze Slunce, je na pólech sice stále silnější, ale v nižších zeměpisných šířkách je tomu naopak, upozorňují vědci. Koncentrace ozonu v tamní spodní stratosféře, tedy ve výšce od 15 do 24 kilometrů nad zemským povrchem, nadále řídne. Vědci navíc nevědí proč.
„Ozon ve stratosféře se zjevně neobnovuje mezi 60. stupni severní a jižní zeměpisné šířky,“ napsali vědci. Postižená oblast tak zasahuje rozsáhlé části světa, včetně například České republiky. Následky přitom mohou být podle vědců horší než dopady tenkých ozonových vrstev na pólech, mimo jiné i proto, že ve středních zeměpisných šířkách žije více lidí.
Falcon vzlétl. Start obří rakety Elona Muska dopadl na dvojku. Přesto je to přelom
Z floridského Mysu Canaveral úspěšně odstartovala k prvnímu testovacímu letu těžká raketa společnosti SpaceX Falcon Heavy. Nejsilnější raketa současnosti vážící 1400 tun je dílem miliardáře a vizionáře Elona Muska. V budoucnosti by mohla být využívána k letům na Měsíc a na Mars.
Zatímco oba pomocné vzletové stupně, které se po úterním startu oddělily od rakety Falcon Heavy soukromé americké společnosti SpaceX, bezpečně přistály v areálu kosmického střediska Mys Canaveral, první stupeň centrální části nosiče se neplánovaně zřítil do Atlantského oceánu.
V nákladovém prostoru nosiče byl umístěn Muskův osobní elektromobil Tesla Roadster s postavou hvězdného muže Starmana. Automobil bude nyní po eliptické heliocentrické dráze kroužit kolem Slunce podobně jako planety.
„Vedle dalších zajímavostí z nákladového prostoru nelze nepřipomenout, že na šedé desce pod automobilem s graficky pohledným písmenem X, typickým pro Muskovu raketo-kosmickou společnost, jsou vyryta jména pracovníků SpaceX,“ uvedl publicista Pavel Toufar pro web Technet.
Vědci analyzovali DNA prastarého obyvatele Británie. Překvapivě byl černý, modrooký a kudrnatý
Kostra muže z Cheddaru je jedním z nejslavnějších archeologických nálezů ve Velké Británii. Jedná se o pozůstatky muže, který žil přibližně v době kolem roku 7150 před naším letopočtem a zemřel násilnou smrtí.
Jeho pozůstatky byly objeveny na začátku 20. století, vzbudily okamžitě velký rozruch. Musel totiž žít v době krátce poté, co se na Britské ostrovy dostali první lidé z kontinentu – byl tedy s největší pravděpodobností jejich potomkem. A stejně tak je dnešní bílé obyvatelstvo Velké Británie z velké části potomky tohoto muže.
Výsledky nové detailní analýzy jeho genů ale ukázaly něco nečekaného: muž měl výrazně modré oči, ale současně velmi tmavou, až černou barvu kůže a tmavé kudrnaté vlasy.
Na olympijské hry zaútočil Zlatý drak. Hackeři zneužili i český server
Olympijské hry, ať už ty letní, nebo zimní, jsou nejen nejdůležitější sportovní akcí, ale také zásadní politickou událostí. Ukázalo se to již mnohokrát, zejména na vrcholu studené války, kdy si velmoci navzájem bojkotovaly olympiády. Vypadá to, že politicky velmi „hořlavé“ budou i Hry, které od pátku probíhají v Jižní Koreji.
Dvě nejožehavější témata jsou napětí mezi oběma státy na Korejském poloostrově a (ne)účast ruských sportovců na Hrách. Na Hry už také zaútočili hackeři – zneužili přitom server umístěný v České republice.
Vlci se zřejmě usadili i v Lužických horách. Spatřit šelmu je ale obrovská vzácnost
Čeští ochranáři objevili nové stopy vlků v Lužických horách. Přibyla tak další lokalita, kde se tyto šelmy možná vyskytují. Dobrovolník Vlčích hlídek Jan Šmíd našel v lednu nedaleko Nového Boru vlčí stopy a také trus psovité šelmy.
Vlčí stopy přitom objevil ve sněhu náhodou, když v lese vybíhal kopec. Poblíž našel i typicky páchnoucí trus. Laboratoře nyní odebrané vzorky zkoumají. Podle experta Hnutí Duha na velké šelmy Miroslava Kutala je ale u vzorků jako trus úspěšnost zjištění DNA jen kolem padesáti až šedesáti procent. V terénu jsou proto rozmístěné i fotopasti, vlka ale zatím nezachytily. Dobrovolníci je kontrolují jednou za měsíc.
