Ozonová vrstva se částečně dál ztenčuje, a to na nebezpečných místech. Varují před tím vědci ve studii, kterou otiskl odborný časopis Atmospheric Chemistry and Physics. Problém se týká i hustě osídlených oblastí včetně střední Evropy.
Špatné zprávy: Ozonová vrstva se částečně dál ztenčuje, varují vědci
Ozonová vrstva se sice zotavuje, ale ne všude. Vrstva, která Zemi chrání před rakovinotvorným ultrafialovým zářením ze Slunce, je na pólech sice stále silnější, ale v nižších zeměpisných šířkách je tomu naopak, upozorňují vědci. Koncentrace ozonu v tamní spodní stratosféře, tedy ve výšce od 15 do 24 kilometrů nad zemským povrchem, nadále řídne. Vědci navíc nevědí proč.
„Ozon ve stratosféře se zjevně neobnovuje mezi 60. stupni severní a jižní zeměpisné šířky,“ napsali vědci. Postižená oblast tak zasahuje rozsáhlé části světa, včetně například České republiky. Následky přitom mohou být podle vědců horší než dopady tenkých ozonových vrstev na pólech, mimo jiné i proto, že ve středních zeměpisných šířkách žije více lidí.
„Je to ohromující a důvod k obavám,“ citovala agentura DPA Markuse Rexe, experta na zkoumání atmosféry a šéfa postupimského Institutu Alfreda Wegenera. Rex se na studii nepodílel, ale označil ji za solidní.
Na pólech nastal v 80. letech minulého století obzvlášť rychlý úbytek ozonu. Nad Antarktidou se každý rok pravidelně vyskytovala ozonová díra. Situace se ale zlepšila díky Montrealskému protokolu z roku 1987, jenž prakticky zastavil výrobu látek, které ozonu škodí. Zejména freony se masově používaly třeba jako nosné plyny v tlakových sprejích nebo jako chladicí média v ledničkách.
Ozonu přibývá – ale ne všude
Autoři studie konstatují, že koncentrace ozonu v horní stratosféře nad 30 kilometrů od roku 1998 skutečně výrazně vzrostla. Skutečnost, že se to netýká nižších zeměpisných šířek a nižších vrstev, vědci zjistili díky nové datové analýze, k níž připojili výsledky různých vědeckých měření od roku 1985.
„Tyto výsledky nezpochybňují úspěch Montrealského protokolu,“ zdůraznil Rex. Podle něj je prokázané, že zastavení výroby dotyčných chemických látek výrazně přispělo ke zotavení ozonové vrstvy v horní stratosféře a na pólech. Opačný vývoj v nižších zeměpisných šířkách by se dal podle něj vysvětlit mimo jiné změnou klimatu, při níž se určité plyny při bouřích snadněji dostávají do spodní stratosféry a uvolňují chlor či brom, které ničí ozon.