Tunoví dinosauři ve svých hnízdech „seděli“ na vejcích. Jak je možné, že je nerozmačkali?

Nová studie ukázala, že ptáci se zřejmě naučili sedět na vejcích od dinosaurů. Ti to ale dělali z jiných důvodů než dnešní ptáci: vejce nezahřívali, ale spíš je takto chránili před predátory.

Většina dinosaurů svá vejce zahrabávala do písku a jen prostě doufala, že budou mít štěstí a dost tepla. Existovalo však překvapivé množství i značně velkých a těžkých druhů, které si stavěly hnízda. V nich pak dinosauři zřejmě na vejcích seděli a starali se pak o své mladé podobně jako dnešní ptáci.

Doložili to vědci ve studii, která vyšla v polovině letošního května. Odpověděli současně i na otázku, jak je možné, že mnohatunová pravěká monstra svoje vejce vlastní vahou nerozdrtila? Paleontologové totiž přišli na to, že ti největší dinosauři neseděli přímo na vejcích. „Jejich vejce byla uspořádaná v kruhovém vzoru, přičemž uprostřed byl prázdný prostor,“ popsal takové dinosauří hnízdo Kohei Tanaka, který výzkum vedl.

Půlmetrová vejce byla nečekaně křehká

Výsledky zveřejnil v odborném časopise Biology Letters – popsal v něm detaily strategie opeřených dravých dinosaurů, jimž se říká oviraptosauři. Jejich vejce byla podobná velikým bramborám, mohla měřit až půl metru a vážila sedm kilogramů. „Dinosauři zřejmě seděli uprostřed takového hnízda, aby vejce na jeho okraji nerozmačkali. Pravděpodobně tímto způsobem nebyli schopní vejce zahřívat, sezení na nich tedy mělo nejspíš jiný účel: ochránit je před predátory a dalšími environmentálními vlivy, jež jim mohly uškodit.“

Moderní ptáci pocházejí z velké skupiny masožravých dinosaurů, kteří se souhrnně označují jako theropodi. Všichni z nich, včetně známého tyranosaura, zřejmě snášeli vejce. Hnízda však mělo jen málo z nich; právě proto jsou oviraposauři, kteří to dělali, tak důležití pro poznání pravěkého světa. Do této skupiny dinosaurů patřili velikostně velmi různorodí tvorové: od caudipteryxe velkého asi jako dnešní krocan až po obřího jedenapůltunového gigantoraptora.

Tanaka se domnívá, že ptačí starost o vejce (například sezení na nich) pochází právě od dinosaurů, konkrétně od těch theropodních. „A náš výzkum pro to přináší další důkazy.“

Oviraptosauři žili v druhohorách, v období křídy, tedy přibližně před 80 miliony lety. Měli krátké tlamy s čelistmi připomínajícími zobáky – v nich bylo jen málo zubů, občas dokonce vůbec žádné. Na hlavách měli výrazné kostní hřebeny a bylo prokázáno, že zejména na ocasech měli výrazné opeření.

Tento výzkum ukázal, že skořápky vajec větších druhů dinosaurů byly křehčí než skořápky vajec menších druhů. Také to naznačuje, že na vejcích neseděli, zato menší druhy toho mohly být občas schopné. Hranicí mohla být hmotnost mezi 200 a 500 kilogramy – tak těžcí dinosauři ještě na vejcích sedět mohli, těžší už ne.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

VideoOdborníci monitorují pohyb vlků na Broumovsku pomocí GPS

V oblasti Broumovska se v současnosti pohybují dva vlci s telemetrickými obojky. Ochránci přírody tak chtějí sledovat jejich trasy i to, jak blízko se přibližují k lidským obydlím. Nedávno se šelmy dostaly i do těsné blízkosti člověka. Odborníci teď pomocí GPS monitorují jejich pohyb. A vzkazují lidem, aby z vlků neměli strach, protože od jejich návratu do tuzemské přírody jejich vyloženě agresivní chování zaznamenáno nebylo. Už v lednu také na Broumovsku dobrovolníci vlky sčítali – ukázalo se, že na širším území zahrnujícím i Polsko žijí tři smečky a kolem 25 jedinců.
před 1 hhodinou

Archeologové v Kodani objevili vrak lodi. Před 225 lety ji potopili Britové

Mořští archeologové objevili na dně kodaňského přístavu dánskou válečnou loď Dannebroge, kterou před 225 lety potopila britská flotila v čele s viceadmirálem Horatiem Nelsonem. Našli tam dvě děla, uniformy, odznaky, boty, lahve a dokonce i část dolní čelisti námořníka, možná jednoho z devatenácti pohřešovaných členů posádky, kteří tehdy nejspíše přišli o život, napsala agentura AP.
včera v 15:33

Na Velikonoce přichází jaro. V minulosti byly tropické i mrazivé

Velikonoce jsou díky dvěma svátkům a jednomu dni velikonočních prázdnin obdobím, kdy většina Čechů velmi ostře sleduje počasí. Často se sice nazývají „svátky jara“, ale nejen vzhledem ke svému pohyblivému kalendářnímu ukotvení můžou nabídnout velmi pestré podoby počasí. V letošním roce se zřejmě označení svátků jara naplní, počasí totiž bude opravdu jarní.
včera v 07:00

Orion se čtyřmi astronauty míří k Měsíci

Raketa Space Launch System s lodí Orion odstartovala ve čtvrtek v 0:35 středoevropského času na misi Artemis II, jejímž cílem je průlet lodi s posádkou kolem Měsíce, což lidstvo učiní poprvé od roku 1972. Raketa vzletěla z Kennedyho vesmírného střediska na Floridě a vynesla loď se čtyřmi astronauty na oběžnou dráhu, kde se Orion oddělil a pokračuje k Měsíci, který obletí ve vzdálenosti 7400 kilometrů. Na Zemi se vrátí po téměř deseti dnech v kosmu.
2. 4. 2026

Artemis II odstartovala na cestu k obletu Měsíce

Několik let připravovaná mise Artemis II půl hodiny po půlnoci odstartovala, cílem je průlet lodi s posádkou kolem Měsíce, což lidstvo učiní poprvé od roku 1972. Hlavním plánem programu Artemis je pak návrat astronautů na Měsíc, což je nyní plánováno na rok 2028.
1. 4. 2026Aktualizováno2. 4. 2026

Návrat Evropy k jádru může být trnitý a nahrát Rusku

Ruská invaze na Ukrajinu a v současnosti i blízkovýchodní válka oživily v Evropě kvůli prudkému zdražování energií zájem o jádro. Evropská komise chce podpořit investice a budování malých modulárních reaktorů. Jde ale o běh na dlouhou trať. Po cestě navíc hrozí posílení závislosti na ruských zdrojích i protesty veřejnosti. Kvůli zablokovanému Hormuzskému průlivu mění energetickou strategii také některé asijské země.
2. 4. 2026Aktualizováno2. 4. 2026

Města tradičním stromům nepřejí. „Náhradníci“ ale mohou škodit

Klimatická změna nutí česká města měnit skladbu stromů v ulicích, dosavadní domácí druhy totiž stále častěji nezvládají kombinaci sucha, horka a znečištění. Náhrada odolnějšími, často nepůvodními dřevinami ale přináší nová zdravotní i ekologická rizika, vyplývá ze studie vědců Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci (UP).
1. 4. 2026

Čeští mladí začínají se sexem později, méně používají kondomy

Většina patnáctiletých v Česku nemá sexuální zkušenost. Teenageři první pohlavní styk stále častěji odkládají do pozdějšího věku, přičemž nejvýraznější posun psychologové sledují u dívek. Vyplývá to z výsledků dvacetileté studie Institutu pro psychologický výzkum (INPSY) Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity. Studie shromáždila data v šesti vývojových vlnách mezi lety 2002 a 2022 a zapojilo se do ní dvacet tisíc dospívajících, mezi nimi i žáci devátých tříd.
1. 4. 2026
Načítání...