Tuk funguje jako hnízdo pro koronavirus. Vědci pátrají, proč je covid taková hrozba pro obézní

V počáteční fázi pandemie covidu-19 si lékaři u pacientů s těžkým průběhem onemocnění všímali jedné věci: mnoho z nich bylo obézních. S tím, jak se koronavirus šířil po světě a informací přibývalo, se tato spojitost stává stále jasnější a vědci se snaží zjistit, proč tomu tak je.

U lidí, kteří mají nadváhu, existuje vyšší pravděpodobnost, že se u nich rozvine řada zdravotních problémů, mezi nimi třeba srdeční onemocnění nebo cukrovka. Právě tyto nemoci patří k faktorům, které mohou vést k tomu, že koronavirovou infekci u dotyčného pacienta budou doprovázet závažné komplikace.

Lidé s nadváhou nebo obezitou v české populaci (v %)
Zdroj: Česko v datech

Ale existují už také důkazy, že jen samotná obezita znamená vyšší riziko těžkého průběhu onemocnění covid-19. Ze studie, které se účastnilo 5200 nakažených, z nichž 35 procent bylo obézních, vyplynulo, že pravděpodobnost, že člověk skončí v nemocnici, byla větší u lidí s vyšším indexem tělesné hmotnosti (BMI). Bylo tomu tak i tehdy, když výzkumníci přihlédli k dalším zdravotním komplikacím, které pacienty zařadily do rizikové skupiny.

Obézní svět je zranitelný svět

Vědci připomínají, že zřejmá souvislost mezi obezitou a těžkým průběhem covidu-19 je dalším příkladem toho, že současná pandemie ukázala palčivost některých přetrvávajících zdravotních problémů, s nimiž se svět potýká.

Obezita je zřejmě jedním z důvodů, proč některé země nebo skupiny obyvatelstva byly koronavirem zasaženy mimořádně tvrdě. Například ve Spojených státech podíl obézních lidí na celkové populaci už desítky let roste a nyní dosáhl 42 procent. Mezi Afroameričany a Hispánci je ještě vyšší.

Za obézního je považován člověk, jehož BMI se přehoupl přes třicet. U lidí s extrémní obezitou, kteří mají BMI 40 a vyšší, je nebezpečí těžkého průběhu covidu-19 ještě výraznější. BMI se vypočítává vydělením hmotnosti daného člověka druhou mocninou jeho výšky v metrech.

Podle vědců pravděpodobně existuje celá řada faktorů, kvůli kterým se pacienti trpící obezitou hůře vypořádávají s koronavirovou infekcí, jež může poškodit plíce. Kilogramy navíc znamenají pro lidské tělo zátěž a nadbytečný tuk může omezit schopnost plic rozšiřovat se.

Dalším problémem je chronický zánět, který obezitu často provází. Zánět je přirozeným způsobem, jakým naše tělo bojuje proti škodlivým „vetřelcům“ jako viry. Ovšem dlouhotrvající zánětlivý stav rozhodně v pořádku není a může ohrozit obranyschopnost organismus v okamžiku, kdy se objeví skutečná hrozba.

Břišní tuk je největší hrozbou

Svoji roli může hrát i to, jak je tuk v těle rozložen. Autoři jedné studie zjistili, že covid-19 je nebezpečnější pro obézní pacienty, týká se to ovšem jen mužů. To může souviset se skutečností, že mužům se častěji tuk více ukládá v oblasti břicha, říká odbornice na infekční nemoci Sara Tartofová, jedna z autorek studie. Břišní tuk je spojován s produkcí hormonu, který může přispívat k závažnějšímu průběhu covidu-19, dodává Tartofová.

Vědci se rovněž snaží vyřešit otázku, zda je něco specifického na koronaviru jako takovém, kvůli čemu jsou obézní lidé náchylnější závažně onemocnět.

Virus napadá buňky tak, že se přichytí na receptory na povrchu určitých buněk. Na tukových buňkách se takové receptory vyskytují v hojném počtu, a vědci proto zkoumají, zda kvůli tomu fungují jako „dobré hnízdo pro virus“, vysvětluje François Pattou z univerzity ve francouzském Lille, který se podílí na výzkumu spojitosti mezi obezitou a těžkou formou covidu-19.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Grónsko je klíčové pro Trumpovu kolosální Zlatou kopuli

Americký prezident Donald Trump a další představitelé jeho administrativy tvrdí, že získání Grónska je zásadní pro úspěšné dokončení projektu Golden Dome (Zlatá kopule). Tento vesmírný protiraketový štít nové generace má ochránit Spojené státy před stále vyspělejšími protivníky, píše server BBC News.
před 1 hhodinou

Dánští archeologové objevili obří středověkou loď-hrad. Uvezla stovky tun nákladu

Objev masivní obchodní lodi u kodaňského pobřeží pomáhá vyprávět nejenom její příběh, ale také vrhá nové světlo na středověký obchod, život námořníků a také na to, jak se tyto lodi stavěly.
před 4 hhodinami

Obavy z budoucnosti mladí Číňané rozptylují pomocí AI věštců

Mladí Číňané se zamilovali do věštění. Pohled do budoucna jim už ale nenabízí kartářky, prognostici nebo tvůrci horoskopů, ale stále častěji umělé inteligence, především domácího původu.
včera v 09:00

Studie: Nejsou důkazy o spojitosti paracetamolu v těhotenství s autismem u dětí

Nová rozsáhlá studie nenašla žádné důkazy o tom, že by užívání paracetamolu v těhotenství zvyšovalo riziko autismu, ADHD a vývojové poruchy intelektu. Studii zveřejnil odborný časopis The Lancet. Těhotné ženy od užívání paracetamolu v loňském roce zrazoval americký prezident Donald Trump, který lék proti horečce a bolesti spojil s rizikem autismu u dětí.
včera v 08:44

Írán odpojil internet v panice, Starlink rušit nedokáže

Teherán odpojil internet během protestů v panice a o přístup k síti přišlo dočasně i ministerstvo zahraničí. Píše to list Financial Times s odkazem na experty. Odříznutí Íránci se navzdory hrozbě represí pokoušejí komunikovat se světem přes Starlink. Íránské úřady se marně snaží rušit signál, a tak zabavují lidem antény.
16. 1. 2026

Cítí se opuštěni elitami, sjednoceni hněvem. Co lidi spojuje v krizích, ukázal český výzkum

Co mají společného spory o roušky během covidu a hádky o pomoc Ukrajině v diskuzích na facebooku? Výzkum českých vědkyň ukazuje, že lidé v časech krize sdílejí opakující se příběhy na základě modelu „my dole“ proti „těm nahoře“. Může to na sociálních sítích posílit sounáležitost mezi lidmi, ale současně takové chování rozděluje společnost ještě víc a vytváří pocity nedůvěry vůči elitám, hlavně těm politickým a mediálním.
16. 1. 2026

Jaký bude rok 2026? Velká předpověď naznačuje vysoké teploty

Letošní rok by se mohl zařadit k těm dosud nejteplejším. Naznačují to predikce na základě analýzy historických dat a sledování dlouhodobého vývoje. Důležitou roli mají mít jevy El Niňo a La Niňa. Dosud nejteplejší byl rok 2024, ten loňský se stal třetím nejteplejším od počátku pozorování.
16. 1. 2026

Mikroplastů je tolik, že kontaminují výzkumy o množství mikroplastů

Mikroplastů je už na Zemi tolik, že se nedá pořádně říct, jak moc jich je – tak se dají shrnout výsledky několika studií, které vyšly v poslední době. Na základě důkladných analýz jejich autoři zpochybňují předchozí výzkumy, které popisovaly, kolik mikroplastů (a nanoplastů) se nachází v lidských tkáních.
16. 1. 2026
Načítání...