Tuk funguje jako hnízdo pro koronavirus. Vědci pátrají, proč je covid taková hrozba pro obézní

V počáteční fázi pandemie covidu-19 si lékaři u pacientů s těžkým průběhem onemocnění všímali jedné věci: mnoho z nich bylo obézních. S tím, jak se koronavirus šířil po světě a informací přibývalo, se tato spojitost stává stále jasnější a vědci se snaží zjistit, proč tomu tak je.

U lidí, kteří mají nadváhu, existuje vyšší pravděpodobnost, že se u nich rozvine řada zdravotních problémů, mezi nimi třeba srdeční onemocnění nebo cukrovka. Právě tyto nemoci patří k faktorům, které mohou vést k tomu, že koronavirovou infekci u dotyčného pacienta budou doprovázet závažné komplikace.

Lidé s nadváhou nebo obezitou v české populaci (v %)
Zdroj: Česko v datech

Ale existují už také důkazy, že jen samotná obezita znamená vyšší riziko těžkého průběhu onemocnění covid-19. Ze studie, které se účastnilo 5200 nakažených, z nichž 35 procent bylo obézních, vyplynulo, že pravděpodobnost, že člověk skončí v nemocnici, byla větší u lidí s vyšším indexem tělesné hmotnosti (BMI). Bylo tomu tak i tehdy, když výzkumníci přihlédli k dalším zdravotním komplikacím, které pacienty zařadily do rizikové skupiny.

Obézní svět je zranitelný svět

Vědci připomínají, že zřejmá souvislost mezi obezitou a těžkým průběhem covidu-19 je dalším příkladem toho, že současná pandemie ukázala palčivost některých přetrvávajících zdravotních problémů, s nimiž se svět potýká.

Obezita je zřejmě jedním z důvodů, proč některé země nebo skupiny obyvatelstva byly koronavirem zasaženy mimořádně tvrdě. Například ve Spojených státech podíl obézních lidí na celkové populaci už desítky let roste a nyní dosáhl 42 procent. Mezi Afroameričany a Hispánci je ještě vyšší.

Za obézního je považován člověk, jehož BMI se přehoupl přes třicet. U lidí s extrémní obezitou, kteří mají BMI 40 a vyšší, je nebezpečí těžkého průběhu covidu-19 ještě výraznější. BMI se vypočítává vydělením hmotnosti daného člověka druhou mocninou jeho výšky v metrech.

Podle vědců pravděpodobně existuje celá řada faktorů, kvůli kterým se pacienti trpící obezitou hůře vypořádávají s koronavirovou infekcí, jež může poškodit plíce. Kilogramy navíc znamenají pro lidské tělo zátěž a nadbytečný tuk může omezit schopnost plic rozšiřovat se.

Dalším problémem je chronický zánět, který obezitu často provází. Zánět je přirozeným způsobem, jakým naše tělo bojuje proti škodlivým „vetřelcům“ jako viry. Ovšem dlouhotrvající zánětlivý stav rozhodně v pořádku není a může ohrozit obranyschopnost organismus v okamžiku, kdy se objeví skutečná hrozba.

Břišní tuk je největší hrozbou

Svoji roli může hrát i to, jak je tuk v těle rozložen. Autoři jedné studie zjistili, že covid-19 je nebezpečnější pro obézní pacienty, týká se to ovšem jen mužů. To může souviset se skutečností, že mužům se častěji tuk více ukládá v oblasti břicha, říká odbornice na infekční nemoci Sara Tartofová, jedna z autorek studie. Břišní tuk je spojován s produkcí hormonu, který může přispívat k závažnějšímu průběhu covidu-19, dodává Tartofová.

Vědci se rovněž snaží vyřešit otázku, zda je něco specifického na koronaviru jako takovém, kvůli čemu jsou obézní lidé náchylnější závažně onemocnět.

Virus napadá buňky tak, že se přichytí na receptory na povrchu určitých buněk. Na tukových buňkách se takové receptory vyskytují v hojném počtu, a vědci proto zkoumají, zda kvůli tomu fungují jako „dobré hnízdo pro virus“, vysvětluje François Pattou z univerzity ve francouzském Lille, který se podílí na výzkumu spojitosti mezi obezitou a těžkou formou covidu-19.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Imunoterapie si poradí s dříve neléčitelnými nemocemi. Zatím má ale řadu slabin

Po více než sto letech vývoje se do klinické praxe dostávají léčebné postupy, které využívají posílení vlastního imunitního systému člověka k boji s rakovinou. Tato metoda může nabídnout individuálně přizpůsobenou terapii, dlouhodobé ustoupení či vymizení příznaků a méně vedlejších účinků než chemoterapie či ozařování, píše stanice BBC. Vědci ale upozorňují, že navzdory pokračujícímu výzkumu je účinnost těchto postupů alespoň prozatím značně omezená.
před 14 hhodinami

Čtyři generace Evropanů ukázaly, kdo tíhne k autoritářům

Starší generace tíhnou mnohem častěji k autoritářským lídrům. Postoj k nim ovlivňují i zkušenosti z totalitních režimů. Přispívá k tomu také pocit věkové diskriminace, který nejstarší generace sdílí s tou nejmladší. Zjistili to vědci při zkoumání čtyř generací Evropanů. Výsledky v Senátu představila Klára Plecitá ze sociologického ústavu Akademie věd.
před 16 hhodinami

Aplikace na ověřování věku je hotová, dle experta si ji země EU budou moci přizpůsobit

Šéfka Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová tento týden oznámila, že experti EK dokončili aplikaci, která má ověřovat věk uživatelů on-line platforem. Je technicky hotová a brzy bude k dispozici pro občany EU, doplnila. Podle informatika Ondřeje Rozinka by toto řešení mělo být bezplatné, funkční a zcela anonymní, členské státy si ho navíc budou moci samy nastavit tak, jak jim vyhovuje.
včeraAktualizovánovčera v 16:59

Vojta Náprstek se narodil před 200 lety. Do Prahy přinesl vzdálené civilizace i feminismus

Vojtěch či Vojta Náprstek byl mužem mnoha talentů, ovlivnil tak tuzemskou společnost mnoha nejrůznějšími způsoby. Jeho odkaz dodnes přetrvává například v muzeu mimoevropských kultur v Praze, které nese jeho jméno.
včera v 13:30

Španělští archeologové objevili v Gibraltarském zálivu desítky vraků

Španělští archeologové v oblasti Gibraltarského průlivu zdokumentovali desítky lodí, z nichž nejstarší zde ztroskotaly v pátém století před naším letopočtem. Jsou mezi nimi pozůstatky fénických a římských lodí, ale také britských, španělských, benátských a nizozemských plavidel.
včera v 10:33

Norského seniora zbavila léčba současně AIDS i rakoviny

K vyléčení třiašedesátiletého muže z Osla přispěla nejen špičková věda, ale také obrovské štěstí. Čtyři roky po zahájení léčby nejenže nemá v těle ani stopu po viru HIV, ale ani rakovinu krve.
včera v 06:30

Vědci z Brna a USA odhalili slabinu bakterií, která může pomoci s léčbou infekcí

Slabinu bakterií, která jim při nedostatku živin nebo po stresu brání v rychlém množení, odhalili vědci z ústavu CEITEC Masarykovy univerzity v Brně ve spolupráci s kolegy z USA. Zjištění může podle nich v budoucnu pomoci zlepšit léčbu infekcí.
16. 4. 2026

Vědci navrhli genetickou léčbu Downova syndromu

Downův syndrom je porucha zatím neléčitelná, existují ale testy, které ji odhalí včas už během těhotenství. Lék se hledá už desítky let, zatím marně. Teď ale skupina vědců z Izraele udělala důležitý krok, který medicínu k účinné terapii přiblížil zatím nejvíc v dějinách. Reálné využití zatím dosavadní výsledky neumožňují, dle autorů jde ale o velmi nadějný postup.
16. 4. 2026
Načítání...