Co jíme a kolik toho sníme, může ovlivňovat funkci mozku. Dokazují to některé studie na zvířatech, u kterých se v důsledku kaloricky vydatné stravy rozvíjí odolnost vůči inzulinu. Buňky se pak stávají méně citlivé, což je charakteristickým rysem cukrovky. Jak konkrétně ale strava dokáže ovlivňovat mozek, není zcela jasné.
Závoj tajemství nad jedním z mechanismů, jímž strava bohatá na tuky může ovlivnit schopnost učení a paměť, poodhalila studie italských vědců pod vedením Claudia Grassiho z Katolické univerzity v Římě.
Úkolem studie bylo zjistit účinky stravy na mozek za předpokladu, že nevyvážená strava může nejen vyvolat hromadění tuku a rozvoj rezistence vůči inzulinu, ale že se také může odrazit na fungování nervového systému. Závěry studie zveřejnil časopis Nature Communications.
Cukrovka i obezita mohou měnit mozek
„Některé výzkumy ukazují, že poruchy metabolismu, jako jsou ty, které pozorujeme při cukrovce druhého typu a obezitě, poznamenávají i kognitivní funkce,“ říká Grassi, kterého cituje italský deník La Repubblica.
Proto Grassi se svým týmem provedl sérii analýz na myších – analýza se věnovala jejich molekulární biologii, metabolismu i změnám chování. Jedna skupina dostávala běžnou stravu a sloužila jako kontrolní vzorek, těm ve druhé skupině výzkumníci předkládali stravu s vysokým obsahem tuků. Pozornost vědců se soustředila hlavně na hipokampus, který hraje významnou roli při krátkodobém uchovávání informací a při prostorové orientaci.
„Chtěli jsme na zvířatech vytvořit stav metabolické poruchy podobné cukrovce a pozorovat, jak se to bude projevovat na nervové soustavě,“ vysvětluje Grassi. Tímto způsobem se vědcům podařilo osvětlit mechanismus působení konzumace tuků na zdraví mozku.
Příliš tuku narušuje některé mechanismy
Vědci především pozorovali, že strava bohatá na tuky, zejména pak na palmový olej obsahující kyselinu palmitovou, určuje v mozku vývoj rezistence vůči inzulinu. „Ve skutečnosti to není jen kyselina palmitová, totéž se děje s kyselinou olejovou. My jsme se ale soustředili na tu první, protože jsme věděli, že může být hlavním činitelem přímo ovlivňujícím synapse, spojení dvou neuronů sloužící k předávání vzruchů v mozku,“ uvádí Grassi.
Zároveň se zvyšováním kyseliny palmitové vědci pozorovali takzvanou palmitoylaci, čili připojování mastné kyseliny k některým proteinům, zvláště k receptoru pro glutamát. Glutamát používají buňky nervového systému ke komunikaci.
V případě stravy bohaté na tuky brání pozměnění receptoru pro glutamát jeho funkci. V podstatě jde o to, že se při takové stravě narušuje jeden z mechanismů, které koordinují aktivitu mozku a zajišťují správnou komunikaci mezi buňkami. Při výzkumu ale vědci také pozorovali, jak mohou být změny způsobené stravou potlačeny.
„Jestliže podáváme nosní sprej, který při stravě bohaté na tuky blokuje palmitoylaci receptoru, nepozorujeme modifikace způsobené vysokým obsahem tuků a zároveň se nám daří zachovat kognitivní schopnosti zvířat,“ říká Grassi. Výzkum podle něho pomohl lépe pochopit vztah výživy a kognitivních funkcí.
