Trumpovi navzdory. Americký soudce zastavil stovky ropných vrtů, klima má prý přednost

Administrativa prezidenta Donalda Trumpa se řídí zásadou „energy first“, neboli energie na prvním místě. Nyní tento postup zarazil americký soudce, který dočasně zastavil stovky těžařských projektů, které podle něj nebraly v úvahu dopady na klimatické změny.

Těžařské společnosti podle tohoto výroku musí přestat vrtat na 121 tisících hektarech veřejné půdy ve Wyomingu. Podle výroku soudu Trumpova administrativa porušila environmentální zákony, když nezohlednila emise skleníkových plynů. Federální soud přikázal zodpovědné vládní agentuře Bureau of Land Management (BLM), která se stará o veřejné pozemky v USA, aby svou analýzu situace přepracovala.

Rozhodnutí pochází ze žaloby, kterou na agenturu BLM podaly před třemi lety ekologické organizace. Vadilo jim, že agentura při svých hodnoceních do projektů nezapočítala množství skleníkových plynů, které vzniknou v důsledku spalování ropy a plynu vytěžených v budoucnosti.

Podle soudce Rudolpha Contrerase agentura „nebyla schopná dostatečně kvantifikovat dopady zplodin z ropy a plynu,“ informoval deník Guardian. K rozhodnutí došlo v úterý, soudce argumentoval tím, že agentura musí zvážit kumulativní dopad emisí skleníkových plynů v minulosti, současnosti i budoucnosti v projektech, které probíhají na pozemích spravovaných agenturou BLM.

Toto rozhodnutí je prvním soudním rozhodnutím, které se vymezilo proti energetické politice Donalda Trumpa, jež otevřela rozsáhlé možnosti pro nové projekty hledající další zásoby fosilních paliv. Ekologové jsou z rozhodnutí soudu nadšení, podle ředitele neziskové organizace WildEarth Guardians' Climate Jeremyho Nicholse jde o „triumf pro naše klima“.

„Rozhodnutí je tak důležité proto, že celý program postupoval nelegálně,“ uvedl pro Guardian Nichols. Přitom od doby, co se stal prezidentem Spojených států Donald Trump, množství půdy poskytované těžařům výrazně vzrostlo. Nejvíce těchto ploch se nachází v západní části území, tedy v Coloradu, Montaně nebo Utahu. Trumpova vláda také plánuje, že těžařům otevře rozsáhlé plochy v Atlantickém oceánu.

Agentura BLM na toto rozhodnutí zatím nereagovala. Prezidentka těžařské společnosti Western Energy Alliance Kathleen Sgammaová je s ním nespojená. Pro deník Washington Post se vyjádřila takto: „Soudce ignoroval desetiletí precedentů. V podstatě chce po BLM, aby odhadovala, kolik vrtů vznikne, a to ještě předtím, než vzniknou.“

Podle Jeremyho Nicholse bude mít toto rozhodnutí rozsáhlé dopady na těžbu na veřejných pozemcích na celém americkém západě. Aktivisté nyní doufají, že to přinese možnost omezit těžbu i v jiných státech.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Čína se potýká s virem, který útočí na zrak. Na lidi se přenáší od mořských tvorů

Čína už několik let zaznamenává zvýšené množství podivných očních infekcí. Teď vědci popsali příčinu této choroby. Způsobuje ji virus, který se na lidi přenáší od mořských tvorů, s nimiž lidé přicházejí do styku.
před 9 hhodinami

Žena trpěla třemi nevyléčitelnými nemocemi. Jedna genová terapie ji zbavila všech

Nevyléčitelně nemocná pacientka měla tři nemoci, jejichž kombinace znemožňovala léčbu. Přípravek proti jedné z nich totiž okamžitě zhoršoval průběh obou ostatních. Vědci tak u ní vyzkoušeli experimentální terapii CAR-T, která zabrala během pouhých několika týdnů.
před 11 hhodinami

KGB, petro-rubl a Potěmkinovy reaktory. Historik vysvětluje příčiny katastrofy v Černobylu

Před čtyřiceti lety došlo do té doby v nepříliš známém městě k nehodě. Jedna noc, jeden reaktor a jedno jméno – Černobyl. Tato událost navždy změnila pohled na jadernou energii. V seriálu ČT24 tuto událost připomínáme – ale nejen jako příběh samotné katastrofy, ale pokud možno v co nejširším kontextu.
před 16 hhodinami

Československo pod radioaktivním mrakem. Před čtyřiceti lety hrálo hlavní roli počasí

Před čtyřiceti lety došlo k nejhorší katastrofě při provozu jaderných elektráren v historii. Šlo o Černobyl. O dopadech na Evropu do značné míry rozhodovalo počasí a také schopnost ho dostatečně dobře předpovídat.
včera v 09:00

VideoNASA chce do roku 2036 vybudovat základnu na Měsíci

Šéf NASA Jared Isaacman týden před startem mise Artemis II představil nový plán, podle kterého chtějí Spojené státy do roku 2036 vybudovat na Měsíci trvalou základnu. Počítá s desítkami pilotovaných přistání, budováním potřebné infrastruktury i využitím místních zdrojů, především vody. Právě její hledání bude jedním z klíčových úkolů příštích let a zapojí se do něj i technologie, kterou vyvíjejí vědci z ČVUT. Pátrání po vodě na Měsíci má začít v roce 2029.
11. 4. 2026

Dospělí, kteří nikdy nevstoupili do manželství, mají dle studie vyšší riziko rakoviny

Dlouhodobé vztahy zřejmě fungují jako silný faktor, který pomáhá před rakovinou. Ve hře je celá řada různých faktorů, které se podílejí na této ochraně, popsali vědci v rozsáhlém výzkumu.
11. 4. 2026

Artemis II se vrátila na Zemi. Přistání do oceánu proběhlo úspěšně

Mise Artemis II, při které první lidé od sedmdesátých let minulého století obletěli Měsíc, v noci na sobotu ukončila svou více než milion kilometrů dlouhou cestu. Čtveřice astronautů v kosmické lodi Orion proletěla atmosférou a dopadla do Tichého oceánu nedaleko západoamerického San Diega. Manažer programu Orion Howard Hu na tiskové konferenci uvedl, že tento den představuje začátek nové éry lidského průzkumu vesmíru.
10. 4. 2026Aktualizováno11. 4. 2026

Vědci popsali šimpanzí „občanskou válku“ v Ugandě

V ugandském národním parku Kibale propukly mezi dvěma frakcemi šimpanzí skupiny Nogo boje, které vědci přirovnávají k občanské válce. Vyplývá to ze studie, která vyšla v odborném časopise Science.
10. 4. 2026
Načítání...