Konzumace mírného množství alkoholu zlepšuje schopnost mluvit cizími jazyky. Konstatovali to psychologové, kteří tento fenomén zkoumali. Není však jasné, proč sklenka pomáhá. Zřejmě se projevuje i fakt, že lidé „pod vlivem“ trpí méně úzkostí.
Obecně se ví, že alkohol omezuje kognitivní i pohybové funkce. Nejcitlivější na dopady alkoholu jsou schopnost zapamatovat si, dávat pozor a blokovat nevhodné chování.
Protože tyto mozkové funkce hrají zásadní roli i při komunikaci ne-rodným jazykem, dalo by se intuitivně očekávat, že alkohol ji zhorší. Současně však alkohol zvyšuje sebevědomí a snižuje společenskou úzkost, což by zase mělo zvyšovat schopnost komunikace. Mnoho lidí také tvrdí, že když pijí alkohol, mluví se jim lépe. A právě rozpor mezi těmito dvěma postoji chtěl vyřešit mezinárodní tým psychologů.
Tato odborná práce vyšla v časopise Journal of Psychopharmacology v polovině října. Jejími autory jsou vědci z University of Liverpool, Maastricht University a King's College London. Psychologové zkoumali 50 lidí, jejichž rodným jazykem byla němčina. Všichni v době experimentu studovali na nizozemské univerzitě (v Maastrichtu) a všichni se učili holandsky – tento jazyk ovládali jak slovně, tak písemně.
Účastníci byli rozděleni na dvě skupiny. Jedna pila nízké dávky alkoholu, druhá nealkoholický nápoj v podobném množství. Množství alkoholu se lišilo podle hmotnosti daného člověka – přibližně to bylo množství odpovídající dvěma pivům na 70 kilogramů váhy. Pak měli mluvit holandsky.
Pomáhá, nebo škodí?
Vědci tento rozhovor nahrávali, schopnost mluvit pak hodnotili dva rodilí mluvčí holandštiny. Hodnotit svůj výkon také mohli samotní mluvčí. Ukázalo se, že samotní mluvčí vidí své schopnosti stejně, ať už pili alkohol, nebo ne. Ale rodilí mluvčí lépe známkovali ty proslovy, které byly vedené pod vlivem malého množství alkoholu. Nejvíce oceňovali lepší výslovnost.
„Naše studie ukazuje, že přiměřená konzumace alkoholu může mít pozitivní dopad na výslovnost v cizím jazyce u lidí, kteří se teprve přednedávnem danou řeč naučili. Podporuje to oblíbený lidový závěr, že alkohol mluvení v cizím jazyce pomáhá,“ uvedla Inge Kersbergenová, která se na výzkumu podílela.
Fritz Renner, který byl v týmu také, dodal: „Je ale důležité, že množství alkoholu v naší práci bylo omezené; vyšší úroveň alkoholu nemusí mít tyto pozitivní dopady.“
Před unáhlenou interpretací výsledků práce varovala Jessica Werthmannová z univerzity ve Freiburgu, která se zabývá klinickou, kognitivní a experimentální psychologií: „Musíme být opatrní, když bychom chtěli z naší práce odvozovat nějaké důsledky, dokud nevíme, co přesně mohlo za lepší výsledky. Jedním z vysvětlení by mohl být vliv alkoholu na snižování úzkosti. Abychom to potvrdili nebo vyvrátili, budeme potřebovat další výzkum.“
