Tohle není jen koráb pouště. Indičtí „slaní“ velbloudi plavou jako ryby a přesto jim hrozí vyhynutí

Indický stát Gudžarát na západě země je rozdělený Kačským zálivem. Ten měří 180 kilometrů a je pozoruhodným místem, jehož pobřeží lemují mangrovy a v jehož vodách žije spousta vzácných druhů ryb. Když se tam ale dostane poprvé nějaký cizinec, může uvidět v moři plavat ještě méně očekávaná zvířata – velbloudy.

Přestože jsou velbloudi spojováni se životem v pouštích, jsou nesmírně přizpůsobiví a dokáží přežívat v rozmanitých prostředích. Žijí na zamrzlé Sibiři, najdeme je v bažinách, na loukách i pouštích. A také v moři. Takové místo je ovšem jediné na světě, právě v Kačském zálivu.

Chovají je tam dvě komunity Rabariů a Jatů a místní těmto zvířatům říkají charaj, což znamená slaný. Naznačuje to, že jim vůbec nevadí slaná mořská voda, dokonce ji podle místních i pijí. V minulosti byla tato zvířata v oblasti velmi rozšířená, žily jich tam desetitisíce. Ovšem podle posledních údajů z roku 2012 velbloudů charaj značně ubylo a zbyly jich jen poslední čtyři tisíce. Příčin jejich mizení je více. Patří k nim především úbytek mangrovů a také ekonomické změny v Indii.

Pokud vymřou, což podle ochránců zvířat hrozí, zmizí nejen tito unikátní velbloudi, ale také celá kultura, která s nimi byla spojená po staletí. Velbloudi totiž žijí s lidmi ve velmi úzkém vztahu. Polokočovníci obývající oblast mají na velbloudech postavené celé své živobytí. Používají je jako tažná zvířata, jako zdroj hnojiva pro zemědělství a využívají také skoro každou část jejich těl.

Každý den je doprovázejí na plavbách k mangrovovým ostrovům. Velbloudi i se svými lidskými majiteli tak plavou až deset kilometrů, aby si pak zvířata mohla pochutnat na mangrovových porostech.

A právě jejich úbytek představuje pro velbloudy i jejich lidské pány bezprostřední riziko, protože velbloudi z nich získávají až 70 procent potravy. Jenže pobřeží Kačského zálivu se mění v posledních letech k nepoznání a v místech, kde dříve rostla pestrá společenstva mangrovových keřů a stromů, dnes vyrůstají ropné rafinerie, přístavy a továrny. Nečistoty, změny v kvalitě vody i vysoušení půdy způsobily, že mangrovy a s nimi i unikátní velbloudi mizí před očima.

Nastal čas zachránit mořské velbloudy

Indičtí úředníci si začali díky vědcům uvědomovat, že mangrovy mají neocenitelnou roli ve fungování ekosystémů, a indická vláda se proto snaží o jejich ochranu po celé zemi včetně Gudžarátu. Indie totiž během dvacátého století přišla o nejméně 40 procent mangrovů, což mělo značné negativní dopady na rybolov i život lidí na pobřeží. Desítky mangrovových oblastí proto byly prohlášeny chráněnými územími.

Jenže vztah velbloudů s mangrovy je komplikovaný. Objevily se vědecké studie, které popsaly, že právě velbloudi mají na mangrovy negativní dopad. Nejraději totiž okusují mladé větvičky tamních stromů a keřů, takže zpomalují a mnohdy úplně zastavují jejich růst. Navíc mohou mladé a slabší rostliny rozšlapat.

Řada ochranářů bere tyto informace vážně a snaží se chovatelům mořských velbloudů zabránit, aby v mangrovech svá zvířata krmili. Chovatelé na to reagují tím, že zvířata, která nemají jak živit, raději utrácejí. Řada neziskových organizací i environmentalistů s tím má problém. Jejich data totiž říkají, že velbloudi a mangrovy žijí v symbióze. Velbloudů je navíc dnes už tak málo, že podle nich nemohou háje nijak vážněji ohrozit. Rozhodně prý méně než ropné rafinerie nebo zplodiny z chemického průmyslu.

Nevýhodný obchod

Tyto faktory i rychlý ekonomický i společenský vývoj v Indii způsobují, že lidé, kteří dříve tradičně chovali mořské velbloudy, dnes místo nich mají spíše buvoly nebo jiná zvířata, která přinášejí jistější a větší zisk. Například osada Phuleri dříve měla těchto velbloudů asi deset tisíc, dnes jich tam zbývá sotva osmdesát. 

Vytratil se i hlavní účel chovu velbloudů. Umělá hnojiva jsou už natolik dostupná a laciná, že se nevyplatí chovat velbloudy kvůli jejich trusu, který sloužil tradičně jako přírodní hnojivo. Několik místních organizací se už snaží tyto velbloudy zachraňovat, a to přesto, že tomu ekonomická realita nepřeje. Momentálně se pokouší prosadit, aby indická vláda uznala slané velbloudy jako zvláštní typ jednohrbého velblouda, což by jim zajistilo status ohroženého druhu.

Hledají také trhy pro odbyt velbloudích produktů. Chovatelé je zatím využívali jen pro vlastní potřebu a neprodávali je. Díky neziskovým organizacím se dnes dostávají na místní trhy velbloudí mléko nebo třeba vlna a začínají pro zbytek slaných mořských velbloudů představovat jejich naději na přežití.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Kráva používá nástroje. Vědci se diví, že si toho dosud nevšimli

Veronika žije v Rakousku na horách a jako každou jinou krávu ji trápí hmyz. Bodavý hmyz dobytek otravuje odnepaměti, ale až Veronika našla řešení. Ze země zvedá klacky nebo třeba i odhozené koště, to uchopí do tlamy a pohybuje jím tak, aby dosáhla na jinak nedosažitelná místa, která ji svědí. Její majitel toto chování nafilmoval a záběry se pak dostaly do rukou expertů z Veterinární univerzity ve Vídni. Ti byli v šoku.
před 9 hhodinami

Evropu čekají silnější zemědělská sucha, i kdyby víc pršelo, varuje výzkum

Klimatické změny, které v současné době probíhají, musí nutně ovlivňovat nejen teploty, ale také všechno, na co teplo působí. Tedy včetně půdy a rostlin, které v ní rostou. Vědci z Univerzity v Readingu studovali, jak klimatické změny ovlivňují vlhkost půdy během vegetačního období, tedy v období roku, kdy zemědělské plodiny potřebují vodu nejvíce.
před 10 hhodinami

Šest příspěvků za 23 sekund. Donald Trump se umí na Truth Social rozvášnit

Sociální síť Truth Social je výkladní skříní toho, o co se americký prezident dělí s veřejností. Analýza příspěvků, které tam vydal od roku 2022 do současnosti, naznačuje, jak s ní pracuje.
před 12 hhodinami

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
před 13 hhodinami

Smaragdová, šarlatová, karmínová. Nebe nad Českem zbarvila polární záře

Na mnoha místech Česka bylo v noci na úterý možné pozorovat polární záři. Podle Českého meteorologického ústavu byla záře velmi dynamická a přechodně byla viditelná i z větších měst. Fotografie vzácného přírodního úkazu sdílela také řada uživatelů sociálních sítí.
před 13 hhodinami

Američtí vědci se teď bojí mluvit, hodnotí rok od návratu Trumpa Konvalinka

Americká věda měla dle renomovaného biochemika Jana Konvalinky problémy už před loňským návratem Donalda Trumpa do Bílého domu, nyní se ale prohloubily. Poškodí to poznání celého lidstva, ale otevírá to celou řadu možností pro Evropu, míní Konvalinka s tím, že je ale na ní, jestli šanci dokáže uchopit.
před 16 hhodinami

Pompejské lázně byly špinavé a znečištěné těžkými kovy, ukázala studie

Nové objevy z lázní v Pompejích ukazují, že se jejich hygienické poměry značně lišily od toho, co se pokládá za římskou kvalitu. Nálezy ale současně naznačují, že se vědci mohou už brzy dozvědět o zaniklém městě mnohem víc.
včera v 16:21

Rychle zjistili, že jsme profesionálové, vzpomíná účastník Pouštní bouře

Válka v přímém přenosu – tak se říkalo konfliktu v Perském zálivu, který na začátku roku 1991 sledovaly díky televizním kamerám miliony lidí po celém světě. Do operace Pouštní bouře, která měla za cíl osvobodit okupovaný Kuvajt, se zapojili i českoslovenští vojáci z protichemické jednotky. Poprvé od druhé světové války se tak stali spojenci Američanů, Britů a Francouzů. Ti se na ně přesto – jako na své někdejší komunistické nepřátele – dívali nejdřív s opatrností.
včera v 11:49
Načítání...