„To jsme ještě neviděli!“ Nadšení biologové poprvé nafilmovali, jak se páří mořský ďas

Mořští ďasové jsou jedni z nejpozoruhodnějších a nejméně známých obyvatelů oceánů. Tyto ryby jsou fascinující a současně děsivé svým vzhledem, záhadné svým chováním. Žijí hluboko v oceánech, kam se člověk dostane jen výjimečně. Vědcům se nyní poprvé podařilo zaznamenat jejich páření.

Mořští biologové, kteří se potápěli v okolí Azorských ostrovů, byli naprosto nadšení, když si všimli samice ďasa, která se vznášela ve vodě nedaleko nich. Byla velká jako mužská pěst, svítila díky bioluminiscenci a z jejího těla vybíhaly bičovité výběžky. Podívejte se na video:

Když se vědci podívali na rybu blíže, uviděli něco ještě zajímavějšího: na jejím těle visel přivěšený sameček, řádově menší než samice. Samečci se podle toho, co o ďasech věda ví, k samici při páření přichytí permanentně a už nikdy ji neopustí – slouží jí jako zásobárna spermatu. V obrovské rozloze temných oceánských hlubin by totiž jinak hrozilo, že by samice už nikdy v životě na samce nemusela narazit.

„Studoval jsem tato zvířata většinu svého života, ale nikdy jsem něco takového neviděl,“ prohlásil Ted Pietsch, expert na hlubokomořský život z Washingtonské univerzity v Seattlu pro vědecký časopis Science. Ten také rybu identifikoval – česky se jí říká čertovník Jordanův, její latinské jméno je Caulophryne jordani.

Pohled do světa temnoty

Pro mořské biology je video podkladem, díky kterému mohou studovat velmi podivný mechanismus, jímž probíhá páření ďasů. Většina informací, které o nich víme, totiž pochází z mrtvých zvířat, jež byla nalezená v sítích nebo vyplavená na pevninu. Víme, že existuje asi 160 druhů těchto ryb, ale videa živých exemplářů by se dala spočítat na prstech. A až doposud nikdo nepořídil video, na němž by byl vidět pohlavně spojený pár.

„Chápete, jak důležité to je? Pro mě osobně to bylo šokující,“ komentoval objev Pietsch. Video bylo natočené v hloubce osmi set metrů pod hladinou; jeho autory jsou manželé Kirsten a Joachim Jakobsenovi, kteří ho pořídili z miniponorky – potápěč by v takové hloubce už plavat nemohl. Ryby sledovali pětadvacet minut. Ocenili především to, jak elegantně tento ďas ve svém přirozeném prostředí vypadal.

Zatímco mrtvá těla ďasů působí nevzhledně, živá samice se pohybovala velice elegantně a slovy vědců „byla krásná“. Vědce zaskočilo, jak mobilní a pružný byl sameček, projevoval značnou míru samostatnosti – něco takového se z mrtvého těla nedá ani odhadnout.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Mnohým AI chybí dostatečná opatření při dotazech vztažených k terorismu, varuje zpráva

Mnoho modelů umělé inteligence (AI) nemá dostatečné bezpečnostní mechanismy proti žádostem o „pomoc při teroristické operaci“, uvádí iniciativa Tech Against Terrorism v páteční zprávě.
před 8 hhodinami

Za padesát let zmizely tři čtvrtiny volně žijících obratlovců

Populace volně žijících obratlovců klesly v letech 1970 až 2022 v průměru o 73 procent. Největšími hrozbami pro tyto živočichy jsou ztráta a degradace stanovišť, nadměrné využívání přírodních zdrojů, klimatická změna, znečištění, invazní druhy nebo nemoci. Nejhůře jsou na tom sladkovodní populace živočichů, které poklesly průměrně o 85 procent. Vyplývá to ze Zprávy o stavu planety 2026 (Living Planet Report).
před 11 hhodinami

Emise skleníkových plynů za poslední dekádu měly dopad na sílu veder v Evropě, ukazuje studie

Když Evropu zasáhne mimořádná vlna veder, dokážou klimatologové poměrně dobře stanovit, jakou roli v ní sehrála člověkem způsobená změna klimatu. Nedávno publikovaná studie si ale klade mnohem složitější otázku – dá se v konkrétní vlně veder rozeznat vliv části skleníkových plynů, konkrétně těch, které lidstvo vypustilo teprve během posledních deseti let?
před 15 hhodinami

AI vyřešila stovky matematických problémů, tvrdí OpenAI. Vědci protestují

Společnost OpenAI zaměřená na výzkum a vývoj umělé inteligence (AI) zveřejnila rozsáhlou sbírku matematických výpočtů, které vytvořil její nový interní model. Podle deníku The New York Times (NYT) výsledky na jednu stranu odhalují, čeho jsou nejpokročilejší modely AI schopny, ale vyvolávají i otázku, do jaké míry se výsledky opírají o práci skutečných matematiků. Překotný vývoj AI také vyvolává obavy, že firmy technologii vyvíjejí rychleji, než se změně dokáže přizpůsobit akademické prostředí.
8. 10. 2026‌‌

Rakovina dutiny ústní zabije ročně stovky Čechů. Člověk ji může odhalit sám, radí stomatolog

Stovky lidí ročně zbytečně zemřou na rakovinu dutiny ústní, hlavně proto, že se s touto diagnózou dostanou k lékaři pozdě. Ve skutečnosti mohou ale hodně udělat sami, tento nádor se dá totiž odhalit i pomocí samovyšetření. Včasný záchyt je pro toto zhoubné onemocnění klíčový, říká v rozhovoru pro ČT24 přednosta Stomatologické kliniky FN Plzeň Lukáš Hauer.
8. 10. 2026‌‌

Větrné elektrárny mohou ochlazovat mořskou hladinu, ukázal výzkum

Spočítat dopady větrných elektráren na okolí není úplně snadné – zejména na moři, kde existuje spousta nejrůznějších vlivů, jejichž dopady komplikují vyhodnocení. Teď přišli s kvalifikovanými odhady experti ze Skotska.
8. 10. 2026‌‌

Zemřela Margaret Hamiltonová, která vyvíjela programy pro NASA

Ve věku devadesáti let zemřela americká softwarová inženýrka Margaret Hamiltonová, která vedla tým, jenž vyvíjel letový software pro program Apollo amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA). Informoval o tom její někdejší zaměstnavatel, Massachusettský technický institut (MIT).
8. 10. 2026‌‌

Největší soukromá archeologická společnost na světě končí, stovky vědců jsou bez práce

„Archeologie jako byznys s růstovou strategií“ – takový byl záměr americké soukromé společnosti Chronicle Heritage, která zaměstnávala stovky archeologů, antropologů a paleontologů. Na začátku října přestala fungovat, možná i kvůli obavám z budoucího nedostatku financí.
8. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.