„To jsme ještě neviděli!“ Nadšení biologové poprvé nafilmovali, jak se páří mořský ďas

Mořští ďasové jsou jedni z nejpozoruhodnějších a nejméně známých obyvatelů oceánů. Tyto ryby jsou fascinující a současně děsivé svým vzhledem, záhadné svým chováním. Žijí hluboko v oceánech, kam se člověk dostane jen výjimečně. Vědcům se nyní poprvé podařilo zaznamenat jejich páření.

Mořští biologové, kteří se potápěli v okolí Azorských ostrovů, byli naprosto nadšení, když si všimli samice ďasa, která se vznášela ve vodě nedaleko nich. Byla velká jako mužská pěst, svítila díky bioluminiscenci a z jejího těla vybíhaly bičovité výběžky. Podívejte se na video:

Když se vědci podívali na rybu blíže, uviděli něco ještě zajímavějšího: na jejím těle visel přivěšený sameček, řádově menší než samice. Samečci se podle toho, co o ďasech věda ví, k samici při páření přichytí permanentně a už nikdy ji neopustí – slouží jí jako zásobárna spermatu. V obrovské rozloze temných oceánských hlubin by totiž jinak hrozilo, že by samice už nikdy v životě na samce nemusela narazit.

„Studoval jsem tato zvířata většinu svého života, ale nikdy jsem něco takového neviděl,“ prohlásil Ted Pietsch, expert na hlubokomořský život z Washingtonské univerzity v Seattlu pro vědecký časopis Science. Ten také rybu identifikoval – česky se jí říká čertovník Jordanův, její latinské jméno je Caulophryne jordani.

Pohled do světa temnoty

Pro mořské biology je video podkladem, díky kterému mohou studovat velmi podivný mechanismus, jímž probíhá páření ďasů. Většina informací, které o nich víme, totiž pochází z mrtvých zvířat, jež byla nalezená v sítích nebo vyplavená na pevninu. Víme, že existuje asi 160 druhů těchto ryb, ale videa živých exemplářů by se dala spočítat na prstech. A až doposud nikdo nepořídil video, na němž by byl vidět pohlavně spojený pár.

„Chápete, jak důležité to je? Pro mě osobně to bylo šokující,“ komentoval objev Pietsch. Video bylo natočené v hloubce osmi set metrů pod hladinou; jeho autory jsou manželé Kirsten a Joachim Jakobsenovi, kteří ho pořídili z miniponorky – potápěč by v takové hloubce už plavat nemohl. Ryby sledovali pětadvacet minut. Ocenili především to, jak elegantně tento ďas ve svém přirozeném prostředí vypadal.

Zatímco mrtvá těla ďasů působí nevzhledně, živá samice se pohybovala velice elegantně a slovy vědců „byla krásná“. Vědce zaskočilo, jak mobilní a pružný byl sameček, projevoval značnou míru samostatnosti – něco takového se z mrtvého těla nedá ani odhadnout.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Na rakovinu dělohy umírají stovky žen ročně. Zásadní roli hraje obezita

Asi 2100 žen v Česku si každý rok vyslechne diagnózu rakoviny dělohy. Přibližně čtyři stovky z nich na tuto nemoc zemřou, významná část z nich ale zbytečně. Jak upozornil gynekolog Michael Halaška z 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy, zásadní roli ve vzniku tohoto nebezpečného onemocnění totiž hraje kromě genetiky a syndromu PMOS zejména obezita.
před 1 hhodinou

Experimentální letoun NASA má vrátit do hry nadzvukovou dopravu

Pokud se na nebe vrátí nadzvuková dopravní letadla, bude to možná díky americké kosmické agentuře NASA. Ta testuje, jestli takové letouny mohou překonat nadzvukovou rychlost, ale přitom nezpůsobit takzvaný sonický třesk.
před 3 hhodinami

Česko má 5493 památných stromů. Podívejte se na všechny

Památné stromy mají význam nejen přírodní, ale také historický a kulturní. Proto je také stát chrání pomocí zvláštních zákonů. Interaktivní mapa ukazuje všechny, které v Česku rostou.
před 19 hhodinami

S léky na hubnutí se uživatelé méně hýbou, naznačil výzkum

Cílem hubnutí není jenom být štíhlý, ale to, aby člověk nebyl nadměrnou hmotností omezený, co se týká pohybu, zdraví a všech dalších aktivit. Jenže pouhé užívání léků k tomu nemusí stačit, uvádí nový výzkum, který naznačil, že po lécích na hubnutí se uživatelé hýbou méně než předtím.
před 23 hhodinami

Matematici se obávají dopadů AI. Čech vysvětluje, proč podepsal deklaraci

V „Leidenské deklaraci“ mezinárodní skupina vědců varuje, že umělá inteligence ohrožuje samotné základní hodnoty matematiky. Přišli teď s návrhem, jak v tomto oboru dál postupovat.
včera v 11:28

Vědci poprvé nafilmovali žraločího „Vetřelce“ v přirozeném prostředí

Žralok šotek patří vzhledem k těm nejpodivnějším žralokům, jaké věda zná. Ale až doposud pocházela pozorování dospělců jen z exemplářů, které ulovili rybáři a případně je ještě živé vrátili do moře, a z jednoho náhodného setkání u hladiny. Tito tvorové se totiž zdržují v hlubinách. Právě tam, v Tonžském příkopu u Austrálie, teď expedice australských biologů tohoto tvora poprvé pozorovala v jeho přirozeném prostředí, téměř dva kilometry pod hladinou.
včera v 10:21

Kosti jako nástroje, mozek odebraný z hlavy. Skotští archeologové luští hádanku

Jeden z nejpodivnějších nálezů z poslední doby oznámili archeologové z Velké Británie. Popsali hrob dvou lidí, z nichž jeden měl velmi netypická poškození kostí. A s největší pravděpodobností mu byl odstraněn krátce po smrti mozek.
14. 6. 2026

„Hrouda“ chladné vody v Atlantiku naznačuje velké problémy pro Evropu

Na mapách teploty světových oceánů je jasně vidět jedno místo. Zatímco většina jejich plochy je označená červeně, tato oblast na jih od Grónska září modře. Což ukazuje, že je tam voda chladnější než dříve. Podle vědců to může mít velké dopady zejména pro Evropu.
13. 6. 2026
Načítání...