„To jsme ještě neviděli!“ Nadšení biologové poprvé nafilmovali, jak se páří mořský ďas

Mořští ďasové jsou jedni z nejpozoruhodnějších a nejméně známých obyvatelů oceánů. Tyto ryby jsou fascinující a současně děsivé svým vzhledem, záhadné svým chováním. Žijí hluboko v oceánech, kam se člověk dostane jen výjimečně. Vědcům se nyní poprvé podařilo zaznamenat jejich páření.

Mořští biologové, kteří se potápěli v okolí Azorských ostrovů, byli naprosto nadšení, když si všimli samice ďasa, která se vznášela ve vodě nedaleko nich. Byla velká jako mužská pěst, svítila díky bioluminiscenci a z jejího těla vybíhaly bičovité výběžky. Podívejte se na video:

Když se vědci podívali na rybu blíže, uviděli něco ještě zajímavějšího: na jejím těle visel přivěšený sameček, řádově menší než samice. Samečci se podle toho, co o ďasech věda ví, k samici při páření přichytí permanentně a už nikdy ji neopustí – slouží jí jako zásobárna spermatu. V obrovské rozloze temných oceánských hlubin by totiž jinak hrozilo, že by samice už nikdy v životě na samce nemusela narazit.

„Studoval jsem tato zvířata většinu svého života, ale nikdy jsem něco takového neviděl,“ prohlásil Ted Pietsch, expert na hlubokomořský život z Washingtonské univerzity v Seattlu pro vědecký časopis Science. Ten také rybu identifikoval – česky se jí říká čertovník Jordanův, její latinské jméno je Caulophryne jordani.

Pohled do světa temnoty

Pro mořské biology je video podkladem, díky kterému mohou studovat velmi podivný mechanismus, jímž probíhá páření ďasů. Většina informací, které o nich víme, totiž pochází z mrtvých zvířat, jež byla nalezená v sítích nebo vyplavená na pevninu. Víme, že existuje asi 160 druhů těchto ryb, ale videa živých exemplářů by se dala spočítat na prstech. A až doposud nikdo nepořídil video, na němž by byl vidět pohlavně spojený pár.

„Chápete, jak důležité to je? Pro mě osobně to bylo šokující,“ komentoval objev Pietsch. Video bylo natočené v hloubce osmi set metrů pod hladinou; jeho autory jsou manželé Kirsten a Joachim Jakobsenovi, kteří ho pořídili z miniponorky – potápěč by v takové hloubce už plavat nemohl. Ryby sledovali pětadvacet minut. Ocenili především to, jak elegantně tento ďas ve svém přirozeném prostředí vypadal.

Zatímco mrtvá těla ďasů působí nevzhledně, živá samice se pohybovala velice elegantně a slovy vědců „byla krásná“. Vědce zaskočilo, jak mobilní a pružný byl sameček, projevoval značnou míru samostatnosti – něco takového se z mrtvého těla nedá ani odhadnout.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Archeologové v Kodani objevili vrak lodi. Před 225 lety ji potopili Britové

Mořští archeologové objevili na dně kodaňského přístavu dánskou válečnou loď Dannebroge, kterou před 225 lety potopila britská flotila v čele s viceadmirálem Horatiem Nelsonem. Našli tam dvě děla, uniformy, odznaky, boty, lahve a dokonce i část dolní čelisti námořníka, možná jednoho z devatenácti pohřešovaných členů posádky, kteří tehdy nejspíše přišli o život, napsala agentura AP.
před 21 hhodinami

Na Velikonoce přichází jaro. V minulosti byly tropické i mrazivé

Velikonoce jsou díky dvěma svátkům a jednomu dni velikonočních prázdnin obdobím, kdy většina Čechů velmi ostře sleduje počasí. Často se sice nazývají „svátky jara“, ale nejen vzhledem ke svému pohyblivému kalendářnímu ukotvení můžou nabídnout velmi pestré podoby počasí. V letošním roce se zřejmě označení svátků jara naplní, počasí totiž bude opravdu jarní.
včera v 07:00

Orion se čtyřmi astronauty míří k Měsíci

Raketa Space Launch System s lodí Orion odstartovala ve čtvrtek v 0:35 středoevropského času na misi Artemis II, jejímž cílem je průlet lodi s posádkou kolem Měsíce, což lidstvo učiní poprvé od roku 1972. Raketa vzletěla z Kennedyho vesmírného střediska na Floridě a vynesla loď se čtyřmi astronauty na oběžnou dráhu, kde se Orion oddělil a pokračuje k Měsíci, který obletí ve vzdálenosti 7400 kilometrů. Na Zemi se vrátí po téměř deseti dnech v kosmu.
2. 4. 2026

Artemis II odstartovala na cestu k obletu Měsíce

Několik let připravovaná mise Artemis II půl hodiny po půlnoci odstartovala, cílem je průlet lodi s posádkou kolem Měsíce, což lidstvo učiní poprvé od roku 1972. Hlavním plánem programu Artemis je pak návrat astronautů na Měsíc, což je nyní plánováno na rok 2028.
1. 4. 2026Aktualizováno2. 4. 2026

Návrat Evropy k jádru může být trnitý a nahrát Rusku

Ruská invaze na Ukrajinu a v současnosti i blízkovýchodní válka oživily v Evropě kvůli prudkému zdražování energií zájem o jádro. Evropská komise chce podpořit investice a budování malých modulárních reaktorů. Jde ale o běh na dlouhou trať. Po cestě navíc hrozí posílení závislosti na ruských zdrojích i protesty veřejnosti. Kvůli zablokovanému Hormuzskému průlivu mění energetickou strategii také některé asijské země.
2. 4. 2026Aktualizováno2. 4. 2026

Města tradičním stromům nepřejí. „Náhradníci“ ale mohou škodit

Klimatická změna nutí česká města měnit skladbu stromů v ulicích, dosavadní domácí druhy totiž stále častěji nezvládají kombinaci sucha, horka a znečištění. Náhrada odolnějšími, často nepůvodními dřevinami ale přináší nová zdravotní i ekologická rizika, vyplývá ze studie vědců Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci (UP).
1. 4. 2026

Čeští mladí začínají se sexem později, méně používají kondomy

Většina patnáctiletých v Česku nemá sexuální zkušenost. Teenageři první pohlavní styk stále častěji odkládají do pozdějšího věku, přičemž nejvýraznější posun psychologové sledují u dívek. Vyplývá to z výsledků dvacetileté studie Institutu pro psychologický výzkum (INPSY) Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity. Studie shromáždila data v šesti vývojových vlnách mezi lety 2002 a 2022 a zapojilo se do ní dvacet tisíc dospívajících, mezi nimi i žáci devátých tříd.
1. 4. 2026

„Nepamatuji si, jaké to bylo bez AI.“ Švýcarská mládež propadá chatbotům

Od studijních pomůcek po emocionální podporu se AI chatboti stávají pro mnoho mladých lidí ve Švýcarsku stálými společníky, což vyvolává obavy ohledně schopnosti soustředění, osamělosti a závislosti.
1. 4. 2026
Načítání...