Tichý oceán už je tak kyselý, že rozpouští krabí krunýře

Globální změny klimatu způsobují mimo jiné okyselování oceánů. V Pacifiku je tento jev už tak silný, že to rozpouští části krunýřů krabů označovaných jako Metacarcinus magister.

Krabi zatím na poškození krunýře neumírají, ale výrazně je to podle biologů oslabuje. Problematické je nejen to, že tento druh je důležitý pro ekosystém, ale také jako obchodní artikl na západním pobřeží Severní Ameriky.

Tento druh kraba nemá české pojmenování, latinsky se mu říká Metacarcinus magister. Může dorůstat až 25 centimetrů.

Krab Metacarcinus magister
Zdroj: Wikimedia Commons

Autory nového výzkumu dopady kyselých oceánů zaskočily – nečekali, že změny kyselosti budou mít na kraby nějaký dopad tak brzy; nynější úroveň pro ně ještě neměla představovat větší hrozbu.

„Pokud je to postihuje už nyní, opravdu musíme začít mnohem intenzivněji studovat různé části potravního řetězce; dřív než bude pozdě,“ uvedla hlavní autorka výzkumu Nina Bednarseková.

Výsledky studie vyšly v odborném časopise Science of the Total Environment; výzkum financoval americký Národní úřad pro oceán a atmosféru (NOAA) v rámci studia dopadu acidifikace oceánů na pobřežní komunity.

Krabi měli poškozené zejména části krunýře, které jim slouží k orientaci v prostoru. A také jsou pod vlivem kyselejší vody obecně drobnější a slabší – zřejmě proto, že na vytváření krunýře v nepříznivém prostředí spotřebují více energie.

Krab Metacarcinus magister
Zdroj: Wikimedia Commons

Vyšší kyselost vody škodí i korálům

Oceány absorbují stále více oxidu uhličitého z atmosféry – tam se dostává v souvislosti s průmyslovou činností spojenou zejména se spalováním fosilních paliv. A ve vodě oxid uhličitý snižuje její pH.

Podle NOAA představují tyto změny vážné problémy rovnou na několika úrovních. Vyšší kyselost vody škodí korálům, krabům i dalším bezobratlým živočichům – poškozuje jejich schopnost budovat si schránky, které by jim poskytovaly úkryt. Změny jsou nyní tak rozsáhlé a rychlé, že organismy na to nejsou schopné reagovat.

Ještě větší problém je v tom, že se to týká také planktonu, který tvoří samotný základ života v oceánech, tento fenomén ale ještě není dostatečně prozkoumán.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Američtí vědci se teď bojí mluvit, hodnotí rok od návratu Trumpa Konvalinka

Americká věda měla dle renomovaného biochemika Jana Konvalinky problémy už před loňským návratem Donalda Trumpa do Bílého domu, nyní se ale prohloubily. Poškodí to poznání celého lidstva, ale otevírá to celou řadu možností pro Evropu, míní Konvalinka s tím, že je ale na ní, jestli šanci dokáže uchopit.
před 7 mminutami

Pompejské lázně byly špinavé a znečištěné těžkými kovy, ukázala studie

Nové objevy z lázní v Pompejích ukazují, že se jejich hygienické poměry značně lišily od toho, co se pokládá za římskou kvalitu. Nálezy ale současně naznačují, že se vědci mohou už brzy dozvědět o zaniklém městě mnohem víc.
před 15 hhodinami

Rychle zjistili, že jsme profesionálové, vzpomíná účastník Pouštní bouře

Válka v přímém přenosu – tak se říkalo konfliktu v Perském zálivu, který na začátku roku 1991 sledovaly díky televizním kamerám miliony lidí po celém světě. Do operace Pouštní bouře, která měla za cíl osvobodit okupovaný Kuvajt, se zapojili i českoslovenští vojáci z protichemické jednotky. Poprvé od druhé světové války se tak stali spojenci Američanů, Britů a Francouzů. Ti se na ně přesto – jako na své někdejší komunistické nepřátele – dívali nejdřív s opatrností.
před 19 hhodinami

Rytina koně stará 15 tisíc let. Moravští archeologové ukázali unikátní nález

Vědci objevili v jeskyni Švédův stůl v Moravském krasu rytinu starou zhruba 15 tisíc let, tedy z konce poslední doby ledové. Nález dle nich představuje mimořádný doklad takzvaného magdalénského umění a je důkazem dosud nenalezeného jeskynního umění v Česku. Naznačuje také, že tento druh jeskynního umění nebyl výsadou jen západní Evropy.
před 20 hhodinami

Ceny Neuron dostali Kubala Havrdová, Jiří Grygar a mladé talenty

Během slavnostního galavečera v Planetáriu Praha ocenila nadace Neuron sedm nadějných vědkyň a vědců působících v Česku, předala cenu za propojení vědy s byznysem, cenu za rozvíjení lásky k vědě, kterou obdržel astrofyzik Jiří Grygar, a hlavní Cenu Neuron pro lékařku a vědkyni Evu Kubala Havrdovou za záchranu lidských životů a také poprvé udělila ocenění Rising Star pro zcela výjimečný talent.
18. 1. 2026

Grónsko je klíčové pro Trumpovu kolosální Zlatou kopuli

Americký prezident Donald Trump a další představitelé jeho administrativy tvrdí, že získání Grónska je zásadní pro úspěšné dokončení projektu Golden Dome (Zlatá kopule). Tento vesmírný protiraketový štít nové generace má ochránit Spojené státy před stále vyspělejšími protivníky, píše server BBC News.
18. 1. 2026

Dánští archeologové objevili obří středověkou loď-hrad. Uvezla stovky tun nákladu

Objev masivní obchodní lodi u kodaňského pobřeží pomáhá vyprávět nejenom její příběh, ale také vrhá nové světlo na středověký obchod, život námořníků a také na to, jak se tyto lodi stavěly.
18. 1. 2026

Obavy z budoucnosti mladí Číňané rozptylují pomocí AI věštců

Mladí Číňané se zamilovali do věštění. Pohled do budoucna jim už ale nenabízí kartářky, prognostici nebo tvůrci horoskopů, ale stále častěji umělé inteligence, především domácího původu.
17. 1. 2026
Načítání...