Test potvrdil, že v téměř všech balených nápojích jsou mikroplasty. Kde se berou, není jasné

Britští novináři z organizace Orb Media se rozhodli v nezávislém testu prozkoumat, jestli se v běžných nápojích nenacházejí mikroskopické částice plastů.

Jednalo se zatím o jeden z největších takových průzkumů – vědci zkoumali asi 250 lahví z devíti různých zemí.

Našli v nich průměrně 10 plastikových částic na jeden litr, každá byla větší, než je šířka lidského vlasu. Testy proběhly na State University of New York ve Fredonii.

„Plasty jsme nacházeli v jedné lahvi za druhou,“ uvedla profesorka chemie Sherri Masonová, která se na výzkumu podílela, pro stanici BBC. „Nechceme ukazovat prstem na jednotlivé značky, ukazuje se, že plasty jsou všude; jsou v naší společnosti natolik všudypřítomné a dostávají se i do vody – a všechny toto věci konzumujeme.“

V současné době neexistují žádné tvrdé důkazy, že by konzumace malých kousků plastu nějak škodila, ale podle autorů práce jsou důležité potenciální dopady tohoto jevu. Ani množství plastů není alarmující: „Není to katastrofické, ale ty údaje vyvolávají znepokojení.“

Které značky obsahovaly nejvíc mikroplastů
Zdroj: Orb Media

Největším problémem však nejsou plastové lahve v Evropě nebo jiných bohatých zemích – tam se dají pokládat za luxus, který se dá snadno nahradit vodou z vodovodní sítě. Nutností k přežití jsou však v řadě rozvojových zemí, kde je kohoutková voda příliš znečištěná, aby se dala pít bez zdravotních dopadů.

Plasty jsou všude

Na výskyt mikroskopických částic upozorňuje v poslední době stále více studií i expertů. Loni je vědci našli v kohoutkové vodě, v mořských rybách, pivu či v mořské soli. Protože jde o poměrně nový fenomén, řada těchto výzkumů není úplně dokonalá, například výzkum o mikroplastech v pivu byl metodologicky nepodařený.

Proto chtěli vědci tentokrát provést studii co nejdokonaleji a nejpřesněji. Nakoupili si výrobky 11 globálních i lokálních značek v zemích, kde je konzumace balené vody velmi rozšířená. Jednalo se o tyto značky:

  • Aquafina
  • Dasani
  • Evian
  • Nestle Pure Life
  • San Pellegrino
  • Aqua (Indonésie)
  • Bisleri (Indie)
  • Epura (Mexiko)
  • Gerolsteiner (Německo)
  • Minalba (Brazílie)
  • Wahaha (Čína)

Aby se vyhnuli podezření, že vzorky byly nějak ovlivněné, byly jejich nákup i cesta do laboratoře sledovány kamerami. Pak bylo do každé lahve vloženo speciální barvivo, které je speciálně určené k odhalování plastových částeček v mořské vodě. To přilne k plastu a způsobí, že jeho částečky pod určitými vlnovými délkami světla svítí.

Ve studii přitom vědci byli schopní najít a popsat jen částečky velké asi na šířku lidského vlasu (tedy 100 mikronů). Ty větší z částic, s nimiž se dalo manipulovat, pak vědci v laboratořích analyzovali; díky tomu se dozvěděli, o jaký druh plastu by se mohlo jednat.

Jaké druhy plastů byly v nápojích nejčastěji
Zdroj: Orb Media

Kromě těchto velkých částic bylo ve vodě i obrovské množství částic menších, tedy o velikosti pod 100 mikronů – těch bylo průměrně 314 na litr nápoje. Jejich složení vědci neanalyzovali, ale předpokládají, že se také jednalo o plast, jde o nejpravděpodobnější vysvětlení. Barvivo se totiž sice dokáže vázat i na jiné látky, než je plast, ale jejich výskyt v nápojích je krajně nepravděpodobný – jedná se například o řasy nebo skořápky mořských bezobratlých.

Tato práce neprošla standardním recenzním řízením, nebyla totiž určená pro klasický odborný časopis, ale pro veřejnost. BBC proto oslovila experty, aby se pro ni k tématu vyjádřili. Oba oslovení vědci souhlasili s tím, že metodika i výsledky jsou relevantní.

Kde se bere plast v nápojích?

To, kde se plast v nápojích bere, je asi nejdůležitější otázka, která z výzkumu vyplývá. Nejvíce byl v nápojích obsažený polypropylen, tedy plast, který se používá především na víčka – existuje tedy podezření, že by se do lahví mohl uvolňovat například při otevírání.

Zajímavé také bylo, jak byly výsledky různorodé: jen v 17 lahvích z 259 nebyly nalezeny žádné plasty, vědci ale objevili značné rozdíly i uvnitř jednotlivých značek.

Firmy, jejichž značky mikroplasty obsahovaly, na studii pro BBC reagovaly tím, že ve většině už několik let po mikroplastech ve svých výrobcích pátrají, ale zatím nenacházejí velké problémy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Změny klimatu a extrémní počasí zdražují potraviny i pojištění, píše Bloomberg

Extrémní výkyvy počasí v důsledku změn klimatu, například v podobě vln veder a sucha, devastují produkci potravin, poškozují kritickou infrastrukturu a vedou k prudkému nárůstu cen pojistného, uvedla v analýze agentura Bloomberg. Ekonomové a centrální bankéři varují, že cenové šoky nemusejí být jen dočasné, ale že se stávají trvalou hrozbou pro stabilitu trhu.
před 8 hhodinami

V Černobylu je nejhůř zamořený Červený les. Po invazi si tam ale Rusové udělali zákopy

O zkušenostech s Černobylem, kde před čtyřiceti lety došlo k jaderné havárii, vypráví muž, který má toto místo prochozené křížem krážem. Andrej Pastorek se dostal i do míst, která okupovali ruští vojáci při invazi na Ukrajinu.
před 11 hhodinami

Česko zasáhlo sucho, situace se jen tak nezlepší. Na Slovensku je ještě hůř

Kvůli nedostatku srážek a stále vyšším teplotám se ve střední Evropě prohlubuje půdní sucho. Na některých místech už odborníci varují před závažnými dopady na zemědělství.
29. 4. 2026

Štíři mají klepeta vyztužená železem. Jako by je vyrobil špičkový kovář, říká studie

Organismy na Zemi umí využívat zdroje ze svého okolí, včetně prvků, jako je železo, mangan nebo zinek. Konkrétně štíři si z nich staví své zbraně. Vědci teď poprvé detailně popsali, jak to tito tvorové dělají.
29. 4. 2026

V Evropě přibylo rostlin, které upřednostňují dusíkatou půdu. Reagují tak na člověka

Během posledního půlstoletí v Evropě výrazně přibylo rostlinných druhů, které mají rády půdu bohatou na živiny s vysokým obsahem dusíku. Mírně přibylo i druhů tolerujících stín. Vyplývá to z výsledků dosud nejrozsáhlejšího vegetačního výzkumu v Evropě, který provedl tým vědců ze Zemědělské univerzity v Praze (ČZU) pod vedením botanika Gabriela Midola. Rostliny jako kopřiva, ostružiník nebo svízel se tak objevují v krajině stále víc.
29. 4. 2026

Evropa se otepluje nejrychleji z kontinentů

Evropa je podle nové zprávy o klimatu nejrychleji se oteplujícím kontinentem na Zemi. Dopady se projevují ve vlnách veder, nedostatku vody v řekách, častějších požárech, ale také v mizení ledovců. Dohromady to podle vědců ohrožuje evropskou biodiverzitu.
29. 4. 2026

Nákladní člun se s keporkakem zvaným Timmy vydal do Severního moře

Tým dobrovolníků na severu Německa se v úterý pustil do dalšího pokusu o záchranu velryby, která zde v březnu uvázla na mělčině. Podařilo se ji dostat na speciální nákladní člun, který se následně vydal na cestu z Baltského do Severního moře. Pokusy o záchranu keporkaka zvaného Timmy poutají velkou pozornost médií a veřejnosti v Německu i v zahraničí.
28. 4. 2026Aktualizováno28. 4. 2026

Spor o léky na Alzheimerovu nemoc. Studie tvrdí, že nejsou účinné, část vědců nesouhlasí

Evropské úřady na konci loňského roku registrovaly první dva léky proti Alzheimerově chorobě. Jestli je budou členské státy proplácet z veřejného zdravotního pojištění, je na každé zemi. Právě ve fázi tohoto schvalování vyšla významná studie, která léky z této skupiny označila za nedostatečně efektivní.
28. 4. 2026
Načítání...