Teplejší klima může vést k většímu počtu předčasných porodů, upozorňuje výzkum

Výrazně teplé počasí může mít za následek větší množství předčasných porodů. S tím, jak se planeta otepluje a vln veder přibývá, budou i tyto situace častější, popsal výzkum kalifornských vědců. Studovali případy v celých Spojených státech za období 1969–1988. Analýza se tak týká přes 56 milionů porodů. Výsledky vyšly v odborném žurnálu Nature Climate Change. Předčasný porod přitom s sebou nese riziko pro dětské zdraví.

Předčasně až o dva týdny se narodilo během nadprůměrně teplého období asi 25 tisíc dětí za rok. Vědci zatím neví přesně, proč matky během horka rodí častěji předčasně, ale efekt je podle nich jasný a velmi silný. A navíc vybízí k vážnému zamyšlení.

„Je velmi pravděpodobné, že narodit se předčasně má na vývoj dítěte vážný dopad a důsledky přetrvávají až do dospělosti,“ uvedl Alan Barreca z Kalifornské univerzity v Los Angeles. „Je ale potřeba mnohem intenzivnějšího výzkumu, abychom to všechno potvrdili,“ doplnil.

„Horké počasí zvyšuje úroveň oxytocinu, což je klíčový hormon regulující porody. Ale dalším vysvětlením může být i to, že horko zvyšuje kardiovaskulární stres, což může urychlit příchod porodů,“ přišel s několika hypotézami vědec. Všechny teď jeho tým prověřuje.

Stoupající teploty

Pokud teploty vystoupaly nad 32,2 stupně Celsia, zvýšilo se množství porodů o pět procent. Vzhledem k tomu, že v současnosti jsou průměrné teploty asi o jeden stupeň Celsia vyšší než v předprůmyslovém období, bude to mít podle Barrecy znepokojivé dopady na množství předčasných porodů v budoucnosti. A pokud budou teploty nadále stoupat, bude se situace rodiček dál jen komplikovat.

„Předpokládáme, že dříve, než je plánováno, proběhne ke konci století každý stý porod v USA,“ uvedl vědec. „Může to vypadat jako nízké číslo, ale ta pravděpodobnost je mnohem vyšší než riziko dopravní nehody,“ dodal. Dopady předčasného porodu přitom mohou být podobně závažné jako havárie v autě.

Ve vyspělých zemích sice mohou rozsah problému zmírnit klimatizace, ale ty jsou drahé a náročné na spotřebu energie. Ve většině chudších zemí jsou pak nedostupné. „Řada rodin bude zažívat finanční stres, pokud budou chtít během těhotenství používat klimatizace. A tento stres je špatný pro dítě,“ naznačil Barreca, jak komplikované mohou být konsekvence pro rodiny.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Evropské řeky jsou plné mikroplastů. Včetně Labe

Ve srovnání s řekami v Africe a Asii jsou ty evropské řádově čistější. Přesto je podle sérií nových výzkumů i jejich voda znečištěná podle vědců znepokojujícím množstvím částeček umělých hmot.
před 14 hhodinami

Na vzdálené planetě by mohl existovat život, naznačují zjištění vědců

Vědci objevili pomocí vesmírného teleskopu náznaky života na vzdálené planetě. Tým expertů z Cambridgeské univerzity zkoumal atmosféru na planetě s názvem K2-18b a našel známky molekul, které na Zemi produkují pouze jednoduché organismy, napsal britský server BBC. Jistotu ale badatelé ještě nemají.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Zemřel historik a iberoamerikanista Josef Opatrný

V úterý zemřel historik a iberoamerikanista Josef Opatrný, bylo mu 79 let. Informaci Institutu Cervantes potvrdila agentuře ČTK Monika Brenišínová ze Střediska ibero-amerických studií Filozofické fakulty Univerzity Karlovy, kde Opatrný působil. Byl předním znalcem vývoje česko-latinskoamerických vztahů a uznávaným expertem na dějiny Kuby a obecné problémy světových dějin.
16. 4. 2025Aktualizováno16. 4. 2025

Dva druhy českých lišejníků by mohly růst i na Marsu, naznačil výzkum

Vědci poprvé prokázali, že některé druhy lišejníků mohou přežít podmínky podobné těm na Marsu. A to včetně smrtícího ionizujícího záření, které těmto odolným organismům nedokázalo zabránit, aby téměř normálně rostly.
16. 4. 2025

Vědci poprvé natočili „kolosálního kalmara“ u něj doma

Vědci na palubě výzkumného plavidla zachytili vůbec první potvrzené záběry exempláře kalmara Hamiltonova (Mesonychoteuthis hamiltoni) v jeho přirozeném prostředí. Dospělí jedinci s přezdívkou kolosální oliheň, kteří byli zatím zkoumáni jen díky nálezům v žaludcích velryb, náhodným výlovům nebo ze záběrů rybářů, mohou, podle Schmidtova oceánského institutu, dorůstat délky kolem sedmi metrů. Mládě na snímku měří 30 centimetrů.
16. 4. 2025

Tričko, které upozorní řidiče na mikrospánek, vyvíjejí na univerzitě v Liberci

Blížící se mikrospánek nebo únavu řidiče za volantem pozná tričko, které vyvíjejí vědci na katedře oděvnictví Fakulty textilní Technické univerzity v Liberci. Senzory změří zpomalující se dech a spustí alarm. Podle dopravních expertů stojí mikrospánek nebo nepozornost v důsledku únavy až za pětinou dopravních nehod.
16. 4. 2025

EK poprvé schválila přípravek proti Alzheimerově chorobě

Evropská komise (EK) poprvé schválila přípravek proti Alzheimerově chorobě, informovalo v úterý generální ředitelství EK pro zdraví. Přípravek Lecanemab je však vhodný jen pro velmi malou část pacientů, u kterých může nemoc trochu zpomalit, napsala agentura DPA.
15. 4. 2025

Antibiotika mohou zhoršit reakci kojenců na očkování, zjistila studie

Lidstvo nemá účinnější ochranu dětí před nakažlivými nemocemi, než jsou vakcíny. Řada faktorů ale může zhoršit reakci na ně. Vědci teď našli řešení na rozšířený problém.
15. 4. 2025
Načítání...