Teplejší klima může vést k většímu počtu předčasných porodů, upozorňuje výzkum

Výrazně teplé počasí může mít za následek větší množství předčasných porodů. S tím, jak se planeta otepluje a vln veder přibývá, budou i tyto situace častější, popsal výzkum kalifornských vědců. Studovali případy v celých Spojených státech za období 1969–1988. Analýza se tak týká přes 56 milionů porodů. Výsledky vyšly v odborném žurnálu Nature Climate Change. Předčasný porod přitom s sebou nese riziko pro dětské zdraví.

Předčasně až o dva týdny se narodilo během nadprůměrně teplého období asi 25 tisíc dětí za rok. Vědci zatím neví přesně, proč matky během horka rodí častěji předčasně, ale efekt je podle nich jasný a velmi silný. A navíc vybízí k vážnému zamyšlení.

„Je velmi pravděpodobné, že narodit se předčasně má na vývoj dítěte vážný dopad a důsledky přetrvávají až do dospělosti,“ uvedl Alan Barreca z Kalifornské univerzity v Los Angeles. „Je ale potřeba mnohem intenzivnějšího výzkumu, abychom to všechno potvrdili,“ doplnil.

„Horké počasí zvyšuje úroveň oxytocinu, což je klíčový hormon regulující porody. Ale dalším vysvětlením může být i to, že horko zvyšuje kardiovaskulární stres, což může urychlit příchod porodů,“ přišel s několika hypotézami vědec. Všechny teď jeho tým prověřuje.

Stoupající teploty

Pokud teploty vystoupaly nad 32,2 stupně Celsia, zvýšilo se množství porodů o pět procent. Vzhledem k tomu, že v současnosti jsou průměrné teploty asi o jeden stupeň Celsia vyšší než v předprůmyslovém období, bude to mít podle Barrecy znepokojivé dopady na množství předčasných porodů v budoucnosti. A pokud budou teploty nadále stoupat, bude se situace rodiček dál jen komplikovat.

„Předpokládáme, že dříve, než je plánováno, proběhne ke konci století každý stý porod v USA,“ uvedl vědec. „Může to vypadat jako nízké číslo, ale ta pravděpodobnost je mnohem vyšší než riziko dopravní nehody,“ dodal. Dopady předčasného porodu přitom mohou být podobně závažné jako havárie v autě.

Ve vyspělých zemích sice mohou rozsah problému zmírnit klimatizace, ale ty jsou drahé a náročné na spotřebu energie. Ve většině chudších zemí jsou pak nedostupné. „Řada rodin bude zažívat finanční stres, pokud budou chtít během těhotenství používat klimatizace. A tento stres je špatný pro dítě,“ naznačil Barreca, jak komplikované mohou být konsekvence pro rodiny.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Archeologové v Kodani objevili vrak lodi. Před 225 lety ji potopili Britové

Mořští archeologové objevili na dně kodaňského přístavu dánskou válečnou loď Dannebroge, kterou před 225 lety potopila britská flotila v čele s viceadmirálem Horatiem Nelsonem. Našli tam dvě děla, uniformy, odznaky, boty, lahve a dokonce i část dolní čelisti námořníka, možná jednoho z devatenácti pohřešovaných členů posádky, kteří tehdy nejspíše přišli o život, napsala agentura AP.
před 1 hhodinou

Na Velikonoce přichází jaro. V minulosti byly tropické i mrazivé

Velikonoce jsou díky dvěma svátkům a jednomu dni velikonočních prázdnin obdobím, kdy většina Čechů velmi ostře sleduje počasí. Často se sice nazývají „svátky jara“, ale nejen vzhledem ke svému pohyblivému kalendářnímu ukotvení můžou nabídnout velmi pestré podoby počasí. V letošním roce se zřejmě označení svátků jara naplní, počasí totiž bude opravdu jarní.
před 9 hhodinami

Orion se čtyřmi astronauty míří k Měsíci

Raketa Space Launch System s lodí Orion odstartovala ve čtvrtek v 0:35 středoevropského času na misi Artemis II, jejímž cílem je průlet lodi s posádkou kolem Měsíce, což lidstvo učiní poprvé od roku 1972. Raketa vzletěla z Kennedyho vesmírného střediska na Floridě a vynesla loď se čtyřmi astronauty na oběžnou dráhu, kde se Orion oddělil a pokračuje k Měsíci, který obletí ve vzdálenosti 7400 kilometrů. Na Zemi se vrátí po téměř deseti dnech v kosmu.
včera v 11:11

Artemis II odstartovala na cestu k obletu Měsíce

Několik let připravovaná mise Artemis II půl hodiny po půlnoci odstartovala, cílem je průlet lodi s posádkou kolem Měsíce, což lidstvo učiní poprvé od roku 1972. Hlavním plánem programu Artemis je pak návrat astronautů na Měsíc, což je nyní plánováno na rok 2028.
1. 4. 2026Aktualizovánovčera v 09:13

Návrat Evropy k jádru může být trnitý a nahrát Rusku

Ruská invaze na Ukrajinu a v současnosti i blízkovýchodní válka oživily v Evropě kvůli prudkému zdražování energií zájem o jádro. Evropská komise chce podpořit investice a budování malých modulárních reaktorů. Jde ale o běh na dlouhou trať. Po cestě navíc hrozí posílení závislosti na ruských zdrojích i protesty veřejnosti. Kvůli zablokovanému Hormuzskému průlivu mění energetickou strategii také některé asijské země.
včeraAktualizovánovčera v 08:38

Města tradičním stromům nepřejí. „Náhradníci“ ale mohou škodit

Klimatická změna nutí česká města měnit skladbu stromů v ulicích, dosavadní domácí druhy totiž stále častěji nezvládají kombinaci sucha, horka a znečištění. Náhrada odolnějšími, často nepůvodními dřevinami ale přináší nová zdravotní i ekologická rizika, vyplývá ze studie vědců Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci (UP).
1. 4. 2026

Čeští mladí začínají se sexem později, méně používají kondomy

Většina patnáctiletých v Česku nemá sexuální zkušenost. Teenageři první pohlavní styk stále častěji odkládají do pozdějšího věku, přičemž nejvýraznější posun psychologové sledují u dívek. Vyplývá to z výsledků dvacetileté studie Institutu pro psychologický výzkum (INPSY) Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity. Studie shromáždila data v šesti vývojových vlnách mezi lety 2002 a 2022 a zapojilo se do ní dvacet tisíc dospívajících, mezi nimi i žáci devátých tříd.
1. 4. 2026

„Nepamatuji si, jaké to bylo bez AI.“ Švýcarská mládež propadá chatbotům

Od studijních pomůcek po emocionální podporu se AI chatboti stávají pro mnoho mladých lidí ve Švýcarsku stálými společníky, což vyvolává obavy ohledně schopnosti soustředění, osamělosti a závislosti.
1. 4. 2026
Načítání...