Teplejší klima může vést k většímu počtu předčasných porodů, upozorňuje výzkum

Výrazně teplé počasí může mít za následek větší množství předčasných porodů. S tím, jak se planeta otepluje a vln veder přibývá, budou i tyto situace častější, popsal výzkum kalifornských vědců. Studovali případy v celých Spojených státech za období 1969–1988. Analýza se tak týká přes 56 milionů porodů. Výsledky vyšly v odborném žurnálu Nature Climate Change. Předčasný porod přitom s sebou nese riziko pro dětské zdraví.

Předčasně až o dva týdny se narodilo během nadprůměrně teplého období asi 25 tisíc dětí za rok. Vědci zatím neví přesně, proč matky během horka rodí častěji předčasně, ale efekt je podle nich jasný a velmi silný. A navíc vybízí k vážnému zamyšlení.

„Je velmi pravděpodobné, že narodit se předčasně má na vývoj dítěte vážný dopad a důsledky přetrvávají až do dospělosti,“ uvedl Alan Barreca z Kalifornské univerzity v Los Angeles. „Je ale potřeba mnohem intenzivnějšího výzkumu, abychom to všechno potvrdili,“ doplnil.

„Horké počasí zvyšuje úroveň oxytocinu, což je klíčový hormon regulující porody. Ale dalším vysvětlením může být i to, že horko zvyšuje kardiovaskulární stres, což může urychlit příchod porodů,“ přišel s několika hypotézami vědec. Všechny teď jeho tým prověřuje.

Stoupající teploty

Pokud teploty vystoupaly nad 32,2 stupně Celsia, zvýšilo se množství porodů o pět procent. Vzhledem k tomu, že v současnosti jsou průměrné teploty asi o jeden stupeň Celsia vyšší než v předprůmyslovém období, bude to mít podle Barrecy znepokojivé dopady na množství předčasných porodů v budoucnosti. A pokud budou teploty nadále stoupat, bude se situace rodiček dál jen komplikovat.

„Předpokládáme, že dříve, než je plánováno, proběhne ke konci století každý stý porod v USA,“ uvedl vědec. „Může to vypadat jako nízké číslo, ale ta pravděpodobnost je mnohem vyšší než riziko dopravní nehody,“ dodal. Dopady předčasného porodu přitom mohou být podobně závažné jako havárie v autě.

Ve vyspělých zemích sice mohou rozsah problému zmírnit klimatizace, ale ty jsou drahé a náročné na spotřebu energie. Ve většině chudších zemí jsou pak nedostupné. „Řada rodin bude zažívat finanční stres, pokud budou chtít během těhotenství používat klimatizace. A tento stres je špatný pro dítě,“ naznačil Barreca, jak komplikované mohou být konsekvence pro rodiny.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Bydlení s novým partnerem přináší po padesátce víc štěstí než svatba, ukázal výzkum

Rozsáhlá studie se pokoušela popsat, jak se nové vztahy promítají do duševní pohody stárnoucích lidí. Výsledky ukázaly, že uzavření sňatku přináší seniorům méně štěstí než společné bydlení s novým partnerem.
před 8 hhodinami

Vědci objevili pět tisíc let zamrzlou bakterii. Odolá desítce moderních antibiotik

Objev bakterie odolné proti celé řadě moderních antibiotik v uzavřeném rumunském ekosystému zamrzlé jeskyně podle vědců vyvolává obavy, aby se tyto vlastnosti nepřenesly na jiné mikroorganismy. Současně ale nabízí naději pro nové léky.
včera v 08:03

Téměř to skončilo tragédií jako Challenger. NASA popsala problémy Starlineru

Americká vesmírná agentura NASA zkritizovala problémy mise kosmické lodi Starliner, kvůli nimž musela její posádka zůstat na Mezinárodní vesmírné stanici místo plánovaných osmi dní celé tři měsíce.
20. 2. 2026

Výzkum brněnské vědkyně ukazuje, jak zásadní je mezinárodní spolupráce

Tak náročný výzkum, jako je hledání léků proti rakovině, se nedá nikde dělat izolovaně, už jen kvůli tomu, jak drahý je. Proto se stále více vědců spojuje v mezinárodních organizacích. Jednou z nich je platforma canSERV, podporovaná EU, která propojuje vědce s výzkumnými službami a infrastrukturami a která má urychlit objevy a zlepšit péči o pacienty. Podílí se na ní i brněnská vědkyně Pavla Bouchalová.
20. 2. 2026

Mráz ze Sibiře před sedmdesáti lety sevřel Evropu

Únor před sedmdesáti lety přinesl výjimečně chladné teploty. Tehdy sevřel sibiřský mráz většinu Evropy, včetně tuzemska. Chlad, který přišel z ruské části Arktidy, způsobil kontinentu spoustu problémů.
20. 2. 2026

Vědci poprvé změřili znečištění vracející se rakety

Vědcům se poprvé podařilo změřit znečistění, které tvoří rakety a jiná obdobná tělesa při sestupu do atmosféry. Popsali to experti z Leibnizova ústavu fyziky atmosféry v odborném časopise Communications Earth & Environment. Vědci díky laserovému zařízení LiDAR zaznamenali lithiový oblak ve výšce 96 kilometrů nad zemským povrchem, který podle nich vznikl návratem části rakety Falcon 9 společnosti SpaceX.
20. 2. 2026

V Evropě se šíří bakterie odolávající antibiotikům. Přenáší se jídlem

Nové údaje evropských agentur pro zdraví a bezpečnost potravin ukazují, že u bakterií přenášených potravinami stále roste jejich odolnost vůči běžně používaným antibiotikům. To podle expertů ohrožuje léčbu řady onemocnění a může to způsobit spoustu zdravotních problémů, z nichž některé skončí smrtí.
20. 2. 2026

Na Slovensku objevili dva nové druhy minerálů

Objevit neznámý druh minerálů není úplně výjimečné, ale ve zdejším regionu to zase tak časté není. Teď se to podařilo slovenským vědcům, kteří popsali rovnou dva druhy najednou.
19. 2. 2026
Načítání...