Nákladní vůz Tatra 815 se za více než čtyřicet let výroby zařadil mezi automobilové legendy. Řada 815 se stala nejdéle vyráběnou modelovou řadou kopřivnické automobilky a díky své univerzálnosti dosáhla širokého uplatnění mezi civilními odběrateli i armádou. Tatra vyrobila celkem 158 065 kusů všech provedení této řady. Její výroba teď končí, v úterý se v Kopřivnici koná rozloučení s posledním vyrobeným vozem Tatra 815-2 Terra, určeném pro službu u hasičů.
Tatra 815 se stala jedním z nejvariabilnějších nákladních automobilů. Díky konstrukci se dala využít pro množství rolí, oblíbili si ji tak v desítkách zemích světa. Svým konceptem univerzálního vozu navázala na předchozí úspěšnou Tatru 148, které se vyrobilo 100 tisíc kusů. Ta byla v základu civilním vozem a vyráběla se od počátku 70. let, ale vycházela ještě ze staršího modelu 138 z konce 50. let. Zkušenosti z jejich výroby a provozu se projevily právě na Modelu 815, který ale nahradil nejen civilní vozidla, ale také vojenskou Tatru 813.
„Osmsetpatnáctka“ si ponechala klasický podvozek tatrovácké koncepce s centrální nosnou rourou, díky sjednocení dílů ale mohla nahradit obě předchozí řady najednou, což vedlo i ke zlevnění a zjednodušení výroby.
Vůz pro RVHP
Výroba modelu začala po realizaci takzvaného rozvojového záměru, který předpokládal, že se Tatra začne specializovat na výrobu těžkých nákladních vozů pro země Rady vzájemné hospodářské pomoci (RVHP) – obchodní organizace sdružující v době studené války socialistické státy sovětského bloku. Kopřivnická automobilka na to dostala i půjčku od mezinárodní banky RVHP.
Veřejnosti se sériová podoba modelu 815 poprvé představila na mezinárodním strojírenském veletrhu v Brně v září 1982 a jeho produkce začala v lednu následujícího roku. V prvním roce výroby vzniklo přes devět tisíc kusů 815.
Nákladní vůz se nabízel v celé řadě provedení, pro civilní účely se nejčastěji jednalo o třínápravové sklápěče, existoval i jako valník s plachtou, hasičská cisterna, jeřáb, míchačka či policejní zásahové vozidlo. K dispozici byl i jako tahač s předsunutou kabinou umístěnou před přední nápravou, jedním z takových speciálů byl model 815 TPL, který používalo pražské ruzyňské letiště. Tato verze měřila 7,9 metru, vážila 28 tun a koncem 80. let byla schopna utáhnout i tehdy nejtěžší letadlo světa, sovětský Antonov An-124 Ruslan, který i s nákladem v podobě několika plně naložených Tater vážil přes 400 tun.
O pohon Tatry 815 se staraly nejčastěji vzduchem chlazené osmi až dvanáctiválcové motory. Nejvýkonnější dvanáctiválec měl objem 19 litrů a výkon až 265 kW v přeplňované verzi. Používal se například ve vojenských čtyřnápravových variantách. Vojenské verze se vyznačovaly vysokou odolností v terénu a kromě klasické nafty byly jejich motory uzpůsobeny i ke spalování leteckého petroleje či směsi benzinu a nafty.
Mezinárodní sláva z Dakaru
Úspěchy slavila Tatra 815 i v závodních automobilových kláních a mezinárodních soutěžích. V roce 1986 se poprvé postavila upravená závodní verze na start slavné Rallye Paříž–Dakar. S kamiony Tatra je neodmyslitelně spojeno jméno automobilového závodníka Karla Lopraise, který s T 815 vyhrál dakarskou soutěž šestkrát a vysloužil si přezdívku „Monsieur Dakar“.
Propagovat kopřivnickou automobilku ve světě měla koncem 80. let expedice Tatra kolem světa se speciálně upravenou desetimetrovou Tatrou 815 GTC (Grand Tourist Caravan) s pohonem všech kol, která v roce 1987 vyjela z pražského Staroměstského náměstí. Z cesty vznikly dva celovečerní filmy, které se ale tehdy nepromítaly a které až po letech objevil a představil divákům Český rozhlas. Ani plánovaný televizní seriál se neuskutečnil, protože do Prahy se výprava vrátila až v květnu 1990 po pádu komunistického režimu, kdy společnost zajímala už úplně jiná témata.
T 815 po sametu
Do konce 80. let se vyrobilo přes 95 tisíc kusů T 815, počátkem 90. let vůz prošel modernizací i s ohledem na plnění evropských emisních norem a provedení 815-2 později dostalo například i brzdový systém ABS. Další modernizované provedení řady 815 neslo označení TERRN°1 a poslední evolucí řady je v roce 2018 představená Tatra Terra. Se změnou politických a společenských poměrů v roce 1989 se ale orientace na jedinou modelovou řadu stala výraznou přítěží rozvoje obchodu, takže výrobce začal investovat i do jiných typů vozů.
Tatra 815 dodnes patří k nejrozšířenějším nákladním automobilům vozového parku Armády České republiky. Podle internetových stránek armády v jejích službách jezdí téměř 2700 vozů řady 815. Ministerstvo obrany v polovině července 2024 uzavřelo rámcovou dohodu na nákup těžkých nákladních automobilů Tatra 815-7 se společností Tatra Defence Systems. Smlouva umožní do konce září 2031 nakoupit až 872 terénních automobilů tří typů v celkové ceně do 13,35 miliardy korun. Vozy bude ministerstvo pořizovat podle aktuálních potřeb armády a svých aktuálních finančních možností.
Kopřivnická automobilka Tatra Trucks vyrábí sériové nákladní vozy i speciální automobily na míru. Produkuje vozy a podvozky pro civilní sektor i pro využití v armádě či v záchranných složkách. Ke stěžejním řadám patří nedávno modernizované Tatra Force a Tatra Phoenix. V loňském roce prodala 1548 vozů, o 97 více než v roce 2023. Největší část produkce, více než šest set aut, připadla na obranný sektor. Kromě domácího trhu mířilo nejvíce aut z Kopřivnice do Nizozemska, Austrálie, Indie, Německa, Rakouska a na Slovensko. Tatra Trucks má přes 1800 zaměstnanců, dalších pět set lidí pracuje v dceřiné firmě Tatra Metalurgie.
Akcionáři Tatry Trucks jsou od roku 2013 průmyslově-technologický holding Czechoslovak Group miliardáře Michala Strnada a strojírenská skupina Promet Group rodiny Materových.
