Tání ledu narušuje klíčový proces v oceánu, varují vědci

Sladká voda z tajícího Grónska a Arktidy ovlivňuje klíčový proces, který je motorem globálního oběhu vody v oceánech. Takzvaný „běžící pás oceánu“ by se tak mohl zadrhnout.

V chladných vodách kolem Grónska se povrchová voda směřující na sever stává chladnější, a tedy hustější – a postupně klesá dolů, aby se hlubinami dostala až k Arktidě. Tomuto procesu se odborně říká konvekce. Sladká voda, respektive její příliš velké množství, ale tento proces narušuje – protože obsahuje méně soli, je méně hustá a ke dnu klesá méně snadno.

Podle nového výzkumu tří vědců, kteří působí v Helmholtzově centru pro výzkum oceánů v Kielu, už byl tento základní proces tímto způsobem narušený. Ukázali, že po výjimečně teplých létech v Irmingerově moři u Grónska byla konvekce narušená více i v zimě. V některých případech dokonce vydržela vrstva sladké vody na povrchu oceánu až do dalšího roku, místo aby zmizela v jeho hlubinách jakožto součást koloběhu, který bývá někdy označovaný jako „běžící pás oceánu“.

  • Je to okrajové moře na severu Atlantského oceánu mezi Grónskem a Islandem jižně od Dánského průlivu, který jej odděluje od Grónského moře. Na jihozápadě sahá až k nejjižnějšímu bodu Grónska, mysu Farvel, kde se stýká s Labradorským mořem. Irmingerovo moře má délku 480 kilometrů a šířku 290 kilometrů. Jeho celková rozloha je zhruba 800 000 čtverečních kilometrů. Je tradiční a důležitou oblastí rybolovu okouníka zlatavého.

„Až doposud se něco takového objevovalo jen v předpovědích do budoucna, ale bylo to něco velice vzdáleného,“ uvedla Marilena Oltmannsová, která tento výzkum vedla. Její studie vyšla v odborném časopise Nature Climate Change. „Teď ale vidíme, že tam opravdu je sladká voda a že už konvekci ovlivňuje a že ji v některých letech zpomaluje.“

Autoři práce zdůrazňují, že jejich studie je pouze pozorováním, nikoliv předpovědí budoucnosti – podle Oltmannsové nikdo zatím netuší, kolik sladké vody může vést ke zpomalení, nebo dokonce zastavení mořského proudění.

Jak získat data

Oltmannsová a její tým zkoumali situaci přímo v terénu, tedy v Irmingerově moři, které leží na jihovýchod od Grónska. Tam získali údaje za posledních 13 let, což jim stačilo k popisu základních změn, které se odehrávaly – už jen proto, jak teplotně dynamické poslední roky byly.

V zimě ochlazuje ledový vzduch povrchovou vodu proudící severně natolik, že to stačí, aby se stala hustější a klesala do větších hloubek. Ale sladká voda z tajících ledovců v Grónsku tento proces zpomaluje – tato voda neobsahuje sůl, je tedy méně slaná a méně náchylná klesat do hlubin.

V letech, kdy kvůli teplotě tálo více ledovců, byl také oceán celkově teplejší, popsali ve studii. I to má na konvekci negativní dopad, protože pro povrchovou vodu je těžší zbavit se tepla, aby mohla klesat ke dnu. Všechny tyto vlivy vedou k tomu, že se tato sladká voda nepotápěla, ale zůstávala na povrchu – a to zase mělo vliv na proces v následujícím roce.

Roku 2010 se podle této práce udrželo asi 40 procent sladké vody v Irmingerově moři přes zimu až do dalšího roku. „To znamená, že je pak méně času na konvekci, méně času na to, aby se sladká voda dostala z povrchu,“ komentovala výsledky Oltmannsová. „A pak na jaře zase přijde další sladká voda.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Rakovina slinivky je stále zabiják. Neexistuje lék, Česko ale modernizuje péči

Jedna z nejobávanějších nemocí – rakovina slinivky břišní – je stále jen velmi špatně léčitelná, zlepšuje se ale diagnostika, což znamená, že se daří ji odhalovat dříve. Česká republika péči o nemocné v poslední době výrazně modernizovala.
před 1 hhodinou

Nad mnoha městy už je vidět víc družic než hvězd, říká britská zpráva

Noční obloha už nikdy nebude jako dřív. Množství družic na oběžné dráze kolem Země je tak velké, že mění pohled na nebe – a zřejmě se to jen tak nezmění, ukazuje britský výzkum.
před 4 hhodinami

Vědci dronem odebrali hleny keporkaků. Zkoumají jejich DNA

Skotští vědci zkoumající keporkaky používají dron, který odebírá hlen obsažený ve výdechové fontáně těchto kytovců. Sbírají tak vzorky DNA těchto mořských savců, informoval server britské BBC.
před 7 hhodinami

Dosáhnout dna Hranické propasti vědcům pomůže nový robot

Vědci by mohli příští rok dosáhnout na dno Hranické propasti na Přerovsku, která je nejhlubší zatopenou jeskyní světa. Před čtyřmi lety se jim s robotem podařilo dostat do hloubky 450 metrů, níže kvůli technickým omezením nemohl. Příští rok však vědci plánují spustit pod vodu robota, který se může ponořit až do hloubky 1300 metrů, řekl František Kuda z Ústavu geoniky Akademie věd. Dno by podle něj teoreticky mohlo být zhruba v kilometrové hloubce, protože taková je mocnost vápence v nedalekém lomu.
před 8 hhodinami

Archeologové našli na Olomoucku hradisko ze starší doby bronzové

Archeologové objevili v Charvátech na Olomoucku dosud neznámé opevněné sídliště ze starší doby bronzové. Pravěké hradisko, které mohlo sloužit jako centrum okolních komunit, chránily tři linie obranných příkopů. Archeologové při záchranném výzkumu odkryli také čtyři hroby a pozůstatky osídlení z několika pravěkých období. Rozsah opevněného areálu pomohl odhalit také geofyzikální průzkum.
včera v 16:47‌‌

Je tu GTA VI. Očekávají se stamiliardové tržby, unavené palce i kritika

Po třinácti letech vychází další díl videoherní série Grand Theft Auto (GTA). Těší se na něj desítky milionů hráčů po celém světě, ale na výsledky už čekají i ekonomové. Zisk hry by totiž měl překonat všechny filmy v dějinách. Ostatně globálním fenoménem se GTA VI stalo ještě před vydáním.
včera v 16:12‌‌

Jediná jaderná exploze na orbitě může zničit skoro všechny družice

Moderní civilizace se opírá o satelity. Předpovídají počasí, pomáhají bezpečnosti, přenášejí klíčová data, sledují každý metr zemského povrchu. V současné době je na nízké oběžné dráze asi třináct tisíc družic a každá z nich usnadňuje lidem život. Ale podle nové studie jsou nečekaně zranitelné. Pokud by někdo na nízké oběžné dráze odpálil jadernou zbraň, vyřadilo by to z provozu většinu satelitů, popsali vědci v nové, zatím nerecenzované studii.
včera v 12:53‌‌

Voyager 1 je nyní světelný den od Země

Americká sonda Voyager 1 dosáhla ve středu v 11:16 jako první lidský výtvor vzdálenosti 25,9 miliardy kilometrů od Země. Dokázala tím překročit hranici jednoho světelného dne od naší planety.
včera v 11:16‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.