Systém už zkolaboval, popisuje situaci v Indii doktor Lékařů bez hranic

Pandemie nového koronaviru se v Indii stále zhoršuje. Podle oficiálních údajů byla středa 5. května zatím nejhorším dnem vůbec – Indie ohlásila rekordní nárůst 412 262 nových případů koronaviru. Zemřelo dalších 3980 nakažených, také nejvíce od začátku pandemie. Většina expertů přitom varuje, že tyto údaje řádově vážnost situace podceňují. Potvrzuje to i osobní svědectví doktora, který s organizací Lékaři bez hranic pomáhá nemocným s covidem-19 v Bombaji, která patří k epicentrům indické pandemie.

„Pracuji s nemocnými ve dvou obrovských stanech, které mají asi 2000 lůžek – a všechna jsou plná,“ uvedl Gautam Harigovind pro ČT24. V těchto improvizovaných nemocnicích se léčí lehčí případy covidu.

„To vám naznačuje, jaký je stav epidemie. Také procento pozitivních záchytů je hodně vysoké, pohybuje se teď kolem třiceti čtyřiceti procent,“ doplňuje lékař. Právě procento pozitivních testů ukazuje, jaká je skutečná situace v zemi, kde se virus rychle komunitně šíří a pouhý počet testů už nestačí na to, aby odhalil reálný stav epidemie.

Co jsou největší problémy? Podle Harigovinda je to zejména počet nakažených. „Hlavně ten obrovský rozsah. Bombaj je město, kde žije asi 18 milionů lidí, je tu velmi hustá koncentrace obyvatel. Viru tady prostě neuniknete. Šíří se šíleně rychle. Všechny postele jsou obsazené. Nemáme problémy s kyslíkem, v Bombaji je ho dost, nechybí nám ani ventilátory. Ale problém je prostě ten rozsah, na tolik nemocných lidí prostě nemáme dostatečnou kapacitu, nejsou postele, není infrastruktura.“

Rozhovor vznikl 4. května 2021:

Nahrávám video
Rozhovor s Gautamem Harigovindem v angličtině
Zdroj: ČT

Druhá vlna je jiná

Indie čelí v současné době druhé vlně covidu-19. Tu první až do jara velmi dobře zvládala, dokonce byla řadou epidemiologů uváděná jako příklad toho, jak se má k pandemii přistupovat.

Indické úřady tvrdí, že za současným strmým nárůstem počtu infikovaných může být dvojitá mutace koronaviru, kterou v zemi poprvé objevili v březnu. Zástupci vládního poradního týmu připouštějí, že neočekávali, že současná vlna udeří s takovou silou.

Že je druhá vlna jiná než ta první, potvrzuje i Harigovind. „První vlna – nevěděli jsme, co se děje. Všechno bylo nové – ten virus byl pro nás nový, neznali jsme nemoc, nevěděli jsme o jejích projevech a jak ji léčit. Ale rychle jsme se to naučili. U druhé vlny, jakmile se rozjela, tak ten počet případů se začal šíleně rychle zvyšovat. Použili jsme ty stejné protokoly jako u první vlny, ale zjistili jsme, že výsledky nejsou takové, jak bychom si přáli. Mohlo by to být těmi novými variantami, mohlo by to být nedostatečnou vakcinací, ale myslím si, že hlavní problém je prostě ten virus. Vyvinul se, změnil se a my s ním nejsme schopni udržet tempo.“

  • mezinárodní nezisková humanitární organizace
  • založena v roce 1971 v reakci na válku v Nigérii
  • v terénu má 2600 lidí, další 30 tisíc lidí pro ni pracuje
  • působí v 70 zemích světa
  • v roce 1999 získala Nobelovu cenu za mír

Podle agentury Reuters se v Indii hroutí zdravotnický systém, kdy nemocnice nejsou schopny přijímat další pacienty a podávat jim kyslík tak, jak by bylo potřeba. Přehlcená jsou i krematoria. Britská BBC uvádí, že v některých státech platí karanténní opatření a omezení vycházení, ale federální vláda odmítá uzávěru celé země vyhlásit kvůli obavám z jejích dopadů na ekonomiku.

Podle Harigovinda je tlak na personál v současné době nesnesitelný. „Všichni pracují přesčas – lékaři, sestry, asistenti, úřednický personál, jsme v tom všichni. A nikdo nespí; někteří proto, že se bojí o své pacienty, někteří mají zkrátka moc práce, jiní se zase pořád musí učit něco nového, protože tento virus je pro ně nový. Každý se snaží vypořádat se s tím po svém. A ano, je to zdrcují – je to zdrcují proto, že prostě nemůžeme pomoci lidem, kteří to potřebují. Drtí nás to všechny, protože když trpí jeden člověk, trpíme všichni.“

Systém už zkolaboval

Na otázku, jak dlouho ještě zdravotnický systém v Indii tento nápor vydrží a jestli mu nehrozí, že zkolabuje, reaguje lékař lakonicky: „Vám připadá, že ještě nezkolaboval? Zkolaboval. Snažíme se s virem bojovat, ale systém už zkolaboval, došlo tu k menšímu kolapsu.“

Bombaji se daří, na rozdíl od mnoha jiných indických regionů, zajistit si dostatek kyslíku – podle Harigovinda se totiž na příchod covidové vlny připravovala. V mnoha jiných částech  země to ale nestačilo. „Nikdo to nemohl předpovídat, ten rozsah, ten počet nemocných, to nemohl nikdo předvídat. Udělali jsme, co jsme mohli, abychom se na to připravili, ale nestačilo to. Adaptovali jsme se, vylepšovali jsme infrastrukturu, stále je tu ale příliš mnoho nedostatků,“ vysvětluje Harigovind.

Jednou z příčin rozjezdu pandemie mohou být i rozsáhlé jarní oslavy v Indii:

Problém podle něj spočívá také v tom, že indický zdravotnický systém byl vždy přehlcený a pro obrovský počet nemocných nedostatečný: „Máme obrovskou koncentraci obyvatel – když to není covid, je to nějaká jiná nemoc. Když jde člověk v Indii do veřejné nemocnice, vždycky tam byly a jsou obrovské fronty. Teď se ale musíme soustředit na covid, protože se šíleně rychle šíří. A my vlastně netušíme, čemu čelíme.“

Současné vlna pandemie ale také v lidech vyvolává potřebu pomáhat – a pomoci je v Indii nyní potřeba víc než kdy předtím. „Je to pro nás všechny nesmírně vyčerpávající, pracujeme v obrovském horku, musíme přitom neustále nosit ochranné prostředky,“ popisuje Gautam Harigovind zkušenosti s pomocí Lékařů bez hranic. „Přitom máme hodně dobrovolníků, je tu hodně lidí, kteří nám nabízejí pomoc. A od zdravotníků slýchám, že tohle je přesně důvod, proč začali studovat medicínu.“

Jaká léčba funguje

Lékaři bez hranic používají při léčbě konvenční klasickou medicínu založenou na důkazech. K dispozici mají většinu standardních léků, které se používají při asymptomatické léčbě, velmi se osvědčila takzvaná neinvazivní ventilační podpora – tedy dodávání kyslíku pacientům, aniž by je bylo zapotřebí intubovat.

„Myslíme si, že to zlepšuje stav pacientů, dodává jim až 60 litrů kyslíku za minutu,“ vysvětluje Harigovind. „Snažíme se tyto přístroje hodně využívat. Jinak ale používáme také steroidy, jejichž účinek byl prokázán. A také věříme v léky proti srážlivosti krve, protože covid je nějakým způsobem i nemoc, která způsobuje mikroskopické trombózy,“ uvádí lékař.

Hodně používané je také polohování pacientů, které by mělo pomoci, aby se u nakažených nevyvinula těžší forma nemoci spojená s agresivním zápalem plic. To je ale nesmírně časově náročné na personál.

Třetí vlna na obzoru

Hlavní indický vědecký poradce Vijay Raghavan ve středu varoval, že i po opadnutí míry infekce by země měla být připravena na třetí vlnu. „Třetí vlna je vzhledem k vysoké hladině cirkulujícího viru nevyhnutelná,“ sdělil na tiskové konferenci. „Ale není jasné, v jakém časovém horizontu tato fáze nastane… měli bychom se připravit na nové další vlny.“

„Covid tu s námi zůstane,“ myslí si i Gautam Harigovind. „Případů bude přibývat. Jak jsme se poučili z minulých pandemií, po první malé vlně přijde obří druhá vlna a pak třetí … Myslím, že tohle se stane v blízké budoucnosti.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Žena trpěla třemi nevyléčitelnými nemocemi. Jedna genová terapie ji zbavila všech

Nevyléčitelně nemocná pacientka měla tři nemoci, jejichž kombinace znemožňovala léčbu. Přípravek proti jedné z nich totiž okamžitě zhoršoval průběh obou ostatních. Vědci tak u ní vyzkoušeli experimentální terapii CAR-T, která zabrala během pouhých několika týdnů.
před 1 hhodinou

KGB, petro-rubl a Potěmkinovy reaktory. Historik vysvětluje příčiny katastrofy v Černobylu

Před čtyřiceti lety došlo do té doby v nepříliš známém městě k nehodě. Jedna noc, jeden reaktor a jedno jméno – Černobyl. Tato událost navždy změnila pohled na jadernou energii. V seriálu ČT24 tuto událost připomínáme – ale nejen jako příběh samotné katastrofy, ale pokud možno v co nejširším kontextu.
před 6 hhodinami

Československo pod radioaktivním mrakem. Před čtyřiceti lety hrálo hlavní roli počasí

Před čtyřiceti lety došlo k nejhorší katastrofě při provozu jaderných elektráren v historii. Šlo o Černobyl. O dopadech na Evropu do značné míry rozhodovalo počasí a také schopnost ho dostatečně dobře předpovídat.
včera v 09:00

VideoNASA chce do roku 2036 vybudovat základnu na Měsíci

Šéf NASA Jared Isaacman týden před startem mise Artemis II představil nový plán, podle kterého chtějí Spojené státy do roku 2036 vybudovat na Měsíci trvalou základnu. Počítá s desítkami pilotovaných přistání, budováním potřebné infrastruktury i využitím místních zdrojů, především vody. Právě její hledání bude jedním z klíčových úkolů příštích let a zapojí se do něj i technologie, kterou vyvíjejí vědci z ČVUT. Pátrání po vodě na Měsíci má začít v roce 2029.
11. 4. 2026

Dospělí, kteří nikdy nevstoupili do manželství, mají dle studie vyšší riziko rakoviny

Dlouhodobé vztahy zřejmě fungují jako silný faktor, který pomáhá před rakovinou. Ve hře je celá řada různých faktorů, které se podílejí na této ochraně, popsali vědci v rozsáhlém výzkumu.
11. 4. 2026

Artemis II se vrátila na Zemi. Přistání do oceánu proběhlo úspěšně

Mise Artemis II, při které první lidé od sedmdesátých let minulého století obletěli Měsíc, v noci na sobotu ukončila svou více než milion kilometrů dlouhou cestu. Čtveřice astronautů v kosmické lodi Orion proletěla atmosférou a dopadla do Tichého oceánu nedaleko západoamerického San Diega. Manažer programu Orion Howard Hu na tiskové konferenci uvedl, že tento den představuje začátek nové éry lidského průzkumu vesmíru.
10. 4. 2026Aktualizováno11. 4. 2026

Vědci popsali šimpanzí „občanskou válku“ v Ugandě

V ugandském národním parku Kibale propukly mezi dvěma frakcemi šimpanzí skupiny Nogo boje, které vědci přirovnávají k občanské válce. Vyplývá to ze studie, která vyšla v odborném časopise Science.
10. 4. 2026

Tučňák císařský se stal ohroženým druhem

Mezi ohrožené druhy se nyní počítá tučňák císařský, oznámila Mezinárodní unie ochrany přírody (IUCN). Posun z kategorie téměř ohrožených do kategorie ohrožených podle expertů odráží sílící dopady klimatické změny. Ta postihuje zejména druhy životně závislé na mořském ledu v Antarktidě, jehož ubývá.
10. 4. 2026
Načítání...