Svět je o krok blíž k ochočení fúzní energie. Evropský reaktor JET jí vytvořil rekordní množství

Evropští vědci oznámili nový rekord v produkci fúzní energii, z velmi malého množství paliva se jim podařilo získat „explozivní“ energii odpovídající více než 16 kilogramům trhaviny. Perspektiva zeleného zdroje založeného na síle hvězd tak podle nich získala nový impuls.

Vědci ze společného evropského projektu reaktoru JET (Joint European Torus), experimentálního fúzního reaktoru v Culhamském centru pro fúzní energii v britském hrabství Oxfordshire, vytvořili během pouhých pěti sekund celých 69 megajoulů energie z pouhých dvou desetin miligramu paliva.

Tuto explozi energie odpovídající 16,5 kilogramům TNT (trinitrotoluenu) autoři experimentu popsali jako „důstojnou labutí píseň“ projektu, který byl od zahájení provozu v roce 1983 průkopníkem technologie pro budoucí komerční fúzní reaktory. V tomto zatím posledním zážehu výrazně překonal svůj předchozí rekord 59 megajoulů, který se podařilo vytvořit předloni.

Výrazně více energie bez skleníkových plynů

Pokud se ukáže, že fúzní energie je životaschopná nejen v experimentálních reaktorech, ale také ve velkém měřítku, mohly by se budoucí reaktory pracující na tomto principu stát hlavním zdrojem energie pro lidstvo. Jeden kilogram fúzního paliva obsahuje asi 10milionkrát více energie než kilogram uhlí, ropy nebo plynu a při fúzních reakcích se navíc neuvolňují skleníkové plyny.

Výzkum fúzní energie a jejího získávání jsou ale nesmírně náročné a všechny experimenty trvají velmi dlouho – další výzkum bude i podle optimistických scénářů trvat desítky let. Nejde tedy o zdroj energie, který by vyřešil současnou klimatickou krizi.

JET skončil

Zařízení JET ukončilo svou vědeckou činnost v prosinci. Teď bude vyřazeno z provozu, ale ne okamžitě. Celý proces bude trvat dlouhých sedmnáct let, přičemž vědci budou vše podrobně dokumentovat, aby mohli v příštích dekádách tyto zkušenosti využít jak pro stavbu, tak i demontáž dalších fúzních reaktorů. Na experimentech se podílelo více než tři sta vědců a techniků z konsorcia EUROfusion.

„JET pracoval v podmínkách, které se nejvíce blíží těm v reálných elektrárnách,“ komentoval poslední experiment výkonný ředitel britského Úřadu pro atomovou energii Ian Chapman. „Jeho odkaz bude všudypřítomný ve všech dalších fúzních elektrárnách v budoucnosti. Měl zásadní význam pro to, abychom se přiblížili bezpečné a udržitelné budoucnosti,“ vyzdvihl.

Síla hvězd

Fúzní reaktory fungují stejně jaké jádra hvězd – při fúzní reakci se atomová jádra spojují za vzniku nových prvků, přičemž se uvolňuje obrovské množství energie. Hvězdy stlačují atomy dohromady pomocí své obrovské gravitace, na Zemi si vědci musí vypomáhat extrémně vysokou teplotou.

Experimenty na JET zkoumaly možnost využit jako palivo pro spuštění této reakce dva izotopy vodíku – deuterium a tritium. Při fúzních reakcích se tyto dva prvky spojují za vzniku plynného helia. Nyní oznámený rekordní puls energie je podle fyziků z JET povzbudivý pro větší projekt ITER, který se už řadu let staví na jihu Francie. Tento reaktor má začít spalovat fúzní palivo od roku 2035. ITER se ale aktuálně potýká s množstvím technických, finančních i organizačních problémů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

NASA ukončila poplach na ISS. Posádka se vrátila z úkrytu

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) ukončil poplach a nařídil posádce Mezinárodní vesmírné stanice (ISS), aby se vrátila na palubu k dřívějšímu provozu. Dříve posádce nařídil ukrýt se do kosmických lodí a připravit se na možnou evakuaci kvůli zhoršujícím se únikům vzduchu z ruského segmentu, uvedla agentura Reuters. Ruští kosmonauté se únik vzduchu pokusili opravit, ruská kosmická agentura Roskosmos snahy ale následně pozastavila a sdělila, že neexistuje žádné ohrožení bezpečnosti posádky ani palubních systémů ISS.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Vedro na konci května připomnělo Britům „černé léto“ 1976

Nejteplejší květen v dějinách měření vyvolal v Británii obavy z návratu černého léta roku 1976. Tehdy panovaly takové teploty, že vyschla celá řada vodních zdrojů, trpělo zemědělství i lesy a země poprvé zavedla funkci ministra pro sucho.
před 20 hhodinami

Začalo Archeologické léto. Vědci nabízejí veřejnosti nahlédnout do života předků

Vypravit se po stopách dávných Keltů, projít se po zaniklé středověké vesnici, nahlédnout do práce archeologů přímo v terénu nebo objevit pozůstatky nedávné historie skryté pod povrchem měst i krajiny. To vše nabídne sedmý ročník Archeologického léta, oblíbené prázdninové akce pro všechny milovníky historie, archeologie a poznávání neobvyklých míst.
včera v 06:30

Čína změnila způsob, jak počítá své emise

Čína splní své klimatické cíle, i kdyby se její emise oxidu uhličitého v dalších letech zvýšily. Podle analýzy nezávislého webu Carbon Brief si totiž pomohla změnou metodiky, jak tyto emise počítá. Vzorec sice nezveřejnila, ale zřejmě pravidla přenastavila tak, aby odpovídala aktuálnímu ekonomickému vývoji země.
4. 6. 2026

Ötziho mumie obsahuje stále živé mikroorganismy

Výzkumníci z institutu Eurac Research získali podrobný přehled o mikroorganismech spojených s Ötzim. Nová studie přináší poznatky o komplexním mikrobiomu, od střevní flóry člověka z doby měděné až po kvasinky přizpůsobené chladnému prostředí, které mohly mumii doprovázet po tisíciletí a dodnes zůstávají součástí aktivního ekosystému.
4. 6. 2026

Umělá inteligence ohrožuje přírodní zdroje pro mnoho lidí, varují experti OSN

Rostoucí emise, ubývající zásoby vody a mizející půda. To jsou tři hlavní problémy, které způsobuje dynamicky rostoucí sektor umělých inteligencí (AI). Nová studie Univerzity OSN varuje, že v roce 2030 budou datacentra spotřebovávat tolik vody jako 1,3 miliardy lidí. Spotřeba elektřiny pak má vzrůst na více než dvojnásobek oproti loňsku.
4. 6. 2026

VideoAI může pomáhat při řízení jaderné elektrárny do deseti let, míní Kochánek

Na konferenci o bezprostřední budoucnosti jaderné energie na francouzském velvyslanectví se mluví o aktuálních trendech v této oblasti – od malých modulárních reaktorů až po využití digitalizace a umělé inteligence (AI) k efektivnější správě a zajištění bezpečnosti. Právě AI může podle předsedy Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Štěpána Kochánka nahradit některé lidské specialisty jak při projektování a výstavbě, tak i při samotném řízení provozu jaderného zařízení. „Tak daleko zatím v tuto chvíli nejsme,“ říká ale Kochánek a dodává, že by k tomu mohlo dojít v příští dekádě.
4. 6. 2026

Veletrh vědy láká na jaderné reaktory i astronomii Středozemě

Na výstavišti v pražských Letňanech ve čtvrtek začíná Veletrh vědy. Potrvá do soboty. Nabídne stovku interaktivních expozic a desítky přednášek s diskusemi. Podesáté ho pořádá Akademie věd ČR (AV ČR), která na něm představí novinky ze současného výzkumu. Do programu se zapojuje i řada univerzit.
4. 6. 2026
Načítání...