Svět je o krok blíž k ochočení fúzní energie. Evropský reaktor JET jí vytvořil rekordní množství

Evropští vědci oznámili nový rekord v produkci fúzní energii, z velmi malého množství paliva se jim podařilo získat „explozivní“ energii odpovídající více než 16 kilogramům trhaviny. Perspektiva zeleného zdroje založeného na síle hvězd tak podle nich získala nový impuls.

Vědci ze společného evropského projektu reaktoru JET (Joint European Torus), experimentálního fúzního reaktoru v Culhamském centru pro fúzní energii v britském hrabství Oxfordshire, vytvořili během pouhých pěti sekund celých 69 megajoulů energie z pouhých dvou desetin miligramu paliva.

Tuto explozi energie odpovídající 16,5 kilogramům TNT (trinitrotoluenu) autoři experimentu popsali jako „důstojnou labutí píseň“ projektu, který byl od zahájení provozu v roce 1983 průkopníkem technologie pro budoucí komerční fúzní reaktory. V tomto zatím posledním zážehu výrazně překonal svůj předchozí rekord 59 megajoulů, který se podařilo vytvořit předloni.

Výrazně více energie bez skleníkových plynů

Pokud se ukáže, že fúzní energie je životaschopná nejen v experimentálních reaktorech, ale také ve velkém měřítku, mohly by se budoucí reaktory pracující na tomto principu stát hlavním zdrojem energie pro lidstvo. Jeden kilogram fúzního paliva obsahuje asi 10milionkrát více energie než kilogram uhlí, ropy nebo plynu a při fúzních reakcích se navíc neuvolňují skleníkové plyny.

Výzkum fúzní energie a jejího získávání jsou ale nesmírně náročné a všechny experimenty trvají velmi dlouho – další výzkum bude i podle optimistických scénářů trvat desítky let. Nejde tedy o zdroj energie, který by vyřešil současnou klimatickou krizi.

JET skončil

Zařízení JET ukončilo svou vědeckou činnost v prosinci. Teď bude vyřazeno z provozu, ale ne okamžitě. Celý proces bude trvat dlouhých sedmnáct let, přičemž vědci budou vše podrobně dokumentovat, aby mohli v příštích dekádách tyto zkušenosti využít jak pro stavbu, tak i demontáž dalších fúzních reaktorů. Na experimentech se podílelo více než tři sta vědců a techniků z konsorcia EUROfusion.

„JET pracoval v podmínkách, které se nejvíce blíží těm v reálných elektrárnách,“ komentoval poslední experiment výkonný ředitel britského Úřadu pro atomovou energii Ian Chapman. „Jeho odkaz bude všudypřítomný ve všech dalších fúzních elektrárnách v budoucnosti. Měl zásadní význam pro to, abychom se přiblížili bezpečné a udržitelné budoucnosti,“ vyzdvihl.

Síla hvězd

Fúzní reaktory fungují stejně jaké jádra hvězd – při fúzní reakci se atomová jádra spojují za vzniku nových prvků, přičemž se uvolňuje obrovské množství energie. Hvězdy stlačují atomy dohromady pomocí své obrovské gravitace, na Zemi si vědci musí vypomáhat extrémně vysokou teplotou.

Experimenty na JET zkoumaly možnost využit jako palivo pro spuštění této reakce dva izotopy vodíku – deuterium a tritium. Při fúzních reakcích se tyto dva prvky spojují za vzniku plynného helia. Nyní oznámený rekordní puls energie je podle fyziků z JET povzbudivý pro větší projekt ITER, který se už řadu let staví na jihu Francie. Tento reaktor má začít spalovat fúzní palivo od roku 2035. ITER se ale aktuálně potýká s množstvím technických, finančních i organizačních problémů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

První teplotní rekordy padly už dopoledne. Sledujte v mapě, jak přibývají

Česko v posledních dnech sevřely mimořádně vysoké teploty. V pátek padl první teplotní rekord už po jedenácté hodině dopoledne, a to na stanici Rýmařov, kde naměřili 30,3 stupně Celsia, což je o desetinu víc, než dosavadní nejvyšší hodnota z roku 1965. Ještě před polednem naměřili další na stanici Luká a vyrovnání loňského rekordu 30,5 stupně Celsia v Protivanově.
11:36Aktualizovánopřed 8 mminutami

Dusno jako v prádelně je stále častější

Klimatické změny způsobené člověkem jsou v současnosti hlavním faktorem nebezpečného vlhkého horka po celém světě, což zvyšuje zdravotní rizika pro stovky milionů lidí.
před 41 mminutami

Nakažená základna přivedla americké letectvo zpět k očkování proti chřipce

V dubnu přestali američtí vojáci mít povinnost nechat se očkovat proti sezonní chřipce. Stačily dva měsíce a jedna základna letectva, kde virus vyřadil přes dvě stovky vojáků, aby letectvo tuto povinnost částečně vrátilo zpět.
před 1 hhodinou

Kvůli vzácným motýlům chtějí ochranáři vykoupit lokalitu v Českém středohoří

Ochránci přírody chtějí vykoupit více než tři hektary pozemků v Českém středohoří. Jde o lokalitu nad obcí Chouč nedaleko Bíliny. Důvodem je ochrana vzácných druhů denních i nočních motýlů a rostlin, které jsou na zdejší prostředí vázané. Podle ochránců je území cenné především tím, že zde přežívají druhy motýlů, které z jiných částí Čech a Moravy postupně mizí.
před 4 hhodinami

Novými drony dokáže Ukrajina útočit hluboko za frontou

Ukrajině se podařilo v posledním půlroce nasadit na frontě nové drony, jejichž schopnosti překvapit ruskou obranu zásadně vzrostly. Létají tak daleko a přesně, jako to dříve uměly jen drahé řízené střely. Drony se staly klíčovou součástí konfliktu, který před více než čtyřmi roky vyvolalo svou plnohodnotnou invazí Rusko.
před 19 hhodinami

Tak intenzivní otřesy nezasáhly oblast Venezuely sto let

Otřesy, které postihly Venezuelu, jsou podle seismologů silnější, než je v této oblasti obvyklé. Doposud není zcela jasné, proč přesáhly magnitudo 7. Možná šlo o část nějakého doposud neznámého cyklu.
před 22 hhodinami

Nové plasty by mohly vznikat z oxidu uhličitého. Pracuje na tom česko-francouzský tým

Proměnit problém na řešení je cílem rozsáhlé česko-francouzské spolupráce, která chce změnit nadbytek oxidu uhličitého na umělé hmoty. Jeho molekuly by měly nahradit při vzniku polymerů dnes používanou ropu.
včera v 11:40

VideoHůře rozpoznáváme emoce, snadněji vybuchneme, popisuje psycholog dopady vedra

„Množství krve, které má mozek k dispozici pro svoje fungování, je nižší, což se projevuje na sníženém kognitivním výkonu,“ popsal ve Studiu 6 Filip Děchtěrenko z Psychologického ústavu AV ČR dopady horka na lidský organismus. Kvůli tomu je podle něj práce ve vysokých teplotách méně produktivní. Doplňuje, že lidem klesá hladina serotoninu a dopaminu, které jsou zodpovědné za dobrou náladu, a také hůře rozpoznávají emoce. „Neutrální výraz interpretujeme jako známku agrese,“ vysvětluje. Navíc podle něj „snadněji vybuchneme, snadněji jsme konfliktní“. Doporučuje pokud možno nechat jakoukoli mentální práci na chladnější části dne a nezanedbávat hydrataci. S moderátorkou Izabelou Šroubkovou probral i nepříznivé dopady spaní v horku a doporučení, jak spánek v teplé části roku vylepšit.
včera v 11:20
Načítání...