Svět je o krok blíž k ochočení fúzní energie. Evropský reaktor JET jí vytvořil rekordní množství

Evropští vědci oznámili nový rekord v produkci fúzní energii, z velmi malého množství paliva se jim podařilo získat „explozivní“ energii odpovídající více než 16 kilogramům trhaviny. Perspektiva zeleného zdroje založeného na síle hvězd tak podle nich získala nový impuls.

Vědci ze společného evropského projektu reaktoru JET (Joint European Torus), experimentálního fúzního reaktoru v Culhamském centru pro fúzní energii v britském hrabství Oxfordshire, vytvořili během pouhých pěti sekund celých 69 megajoulů energie z pouhých dvou desetin miligramu paliva.

Tuto explozi energie odpovídající 16,5 kilogramům TNT (trinitrotoluenu) autoři experimentu popsali jako „důstojnou labutí píseň“ projektu, který byl od zahájení provozu v roce 1983 průkopníkem technologie pro budoucí komerční fúzní reaktory. V tomto zatím posledním zážehu výrazně překonal svůj předchozí rekord 59 megajoulů, který se podařilo vytvořit předloni.

Výrazně více energie bez skleníkových plynů

Pokud se ukáže, že fúzní energie je životaschopná nejen v experimentálních reaktorech, ale také ve velkém měřítku, mohly by se budoucí reaktory pracující na tomto principu stát hlavním zdrojem energie pro lidstvo. Jeden kilogram fúzního paliva obsahuje asi 10milionkrát více energie než kilogram uhlí, ropy nebo plynu a při fúzních reakcích se navíc neuvolňují skleníkové plyny.

Výzkum fúzní energie a jejího získávání jsou ale nesmírně náročné a všechny experimenty trvají velmi dlouho – další výzkum bude i podle optimistických scénářů trvat desítky let. Nejde tedy o zdroj energie, který by vyřešil současnou klimatickou krizi.

JET skončil

Zařízení JET ukončilo svou vědeckou činnost v prosinci. Teď bude vyřazeno z provozu, ale ne okamžitě. Celý proces bude trvat dlouhých sedmnáct let, přičemž vědci budou vše podrobně dokumentovat, aby mohli v příštích dekádách tyto zkušenosti využít jak pro stavbu, tak i demontáž dalších fúzních reaktorů. Na experimentech se podílelo více než tři sta vědců a techniků z konsorcia EUROfusion.

„JET pracoval v podmínkách, které se nejvíce blíží těm v reálných elektrárnách,“ komentoval poslední experiment výkonný ředitel britského Úřadu pro atomovou energii Ian Chapman. „Jeho odkaz bude všudypřítomný ve všech dalších fúzních elektrárnách v budoucnosti. Měl zásadní význam pro to, abychom se přiblížili bezpečné a udržitelné budoucnosti,“ vyzdvihl.

Síla hvězd

Fúzní reaktory fungují stejně jaké jádra hvězd – při fúzní reakci se atomová jádra spojují za vzniku nových prvků, přičemž se uvolňuje obrovské množství energie. Hvězdy stlačují atomy dohromady pomocí své obrovské gravitace, na Zemi si vědci musí vypomáhat extrémně vysokou teplotou.

Experimenty na JET zkoumaly možnost využit jako palivo pro spuštění této reakce dva izotopy vodíku – deuterium a tritium. Při fúzních reakcích se tyto dva prvky spojují za vzniku plynného helia. Nyní oznámený rekordní puls energie je podle fyziků z JET povzbudivý pro větší projekt ITER, který se už řadu let staví na jihu Francie. Tento reaktor má začít spalovat fúzní palivo od roku 2035. ITER se ale aktuálně potýká s množstvím technických, finančních i organizačních problémů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Mise Artemis překonala rekordní vzdálenost lidí od Země

Posádka mise Artemis II zlomila dosavadní rekord v největší dosažené vzdálenosti lidí od Země. Potvrdil to americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA). Čtyři astronauti v kosmické lodi Orion v pondělí překonali hranici 400 171 kilometrů od Země, kam se dostala posádka mise Apollo 13 v roce 1970.
20:29Aktualizovánopřed 1 hhodinou

VideoŽák, noty a umělá inteligence. Hru na hudební nástroje už učí i AI

Zapojení umělé inteligence do výuky hry na hudební nástroj je tu. Ve světové konkurenci se uchytila i tuzemská aplikace. Lekce dává od loňska. Nejvíc uživatelů má ve Spojených státech, hned poté v Česku. Aplikace vychází z populárního formátu videohry Guitar Hero, kde tóny padají jakoby seshora a naznačují tak prstoklad v reálném čase.
včera v 08:00

VideoOdborníci monitorují pohyb vlků na Broumovsku pomocí GPS

V oblasti Broumovska se v současnosti pohybují dva vlci s telemetrickými obojky. Ochránci přírody tak chtějí sledovat jejich trasy i to, jak blízko se přibližují k lidským obydlím. Nedávno se šelmy dostaly i do těsné blízkosti člověka. Odborníci teď pomocí GPS monitorují jejich pohyb. A vzkazují lidem, aby z vlků neměli strach, protože od jejich návratu do tuzemské přírody jejich vyloženě agresivní chování zaznamenáno nebylo. Už v lednu také na Broumovsku dobrovolníci vlky sčítali – ukázalo se, že na širším území zahrnujícím i Polsko žijí tři smečky a kolem 25 jedinců.
4. 4. 2026

Archeologové v Kodani objevili vrak lodi. Před 225 lety ji potopili Britové

Mořští archeologové objevili na dně kodaňského přístavu dánskou válečnou loď Dannebroge, kterou před 225 lety potopila britská flotila v čele s viceadmirálem Horatiem Nelsonem. Našli tam dvě děla, uniformy, odznaky, boty, lahve a dokonce i část dolní čelisti námořníka, možná jednoho z devatenácti pohřešovaných členů posádky, kteří tehdy nejspíše přišli o život, napsala agentura AP.
3. 4. 2026

Na Velikonoce přichází jaro. V minulosti byly tropické i mrazivé

Velikonoce jsou díky dvěma svátkům a jednomu dni velikonočních prázdnin obdobím, kdy většina Čechů velmi ostře sleduje počasí. Často se sice nazývají „svátky jara“, ale nejen vzhledem ke svému pohyblivému kalendářnímu ukotvení můžou nabídnout velmi pestré podoby počasí. V letošním roce se zřejmě označení svátků jara naplní, počasí totiž bude opravdu jarní.
3. 4. 2026

Orion se čtyřmi astronauty míří k Měsíci

Raketa Space Launch System s lodí Orion odstartovala ve čtvrtek v 0:35 středoevropského času na misi Artemis II, jejímž cílem je průlet lodi s posádkou kolem Měsíce, což lidstvo učiní poprvé od roku 1972. Raketa vzletěla z Kennedyho vesmírného střediska na Floridě a vynesla loď se čtyřmi astronauty na oběžnou dráhu, kde se Orion oddělil a pokračuje k Měsíci, který obletí ve vzdálenosti 7400 kilometrů. Na Zemi se vrátí po téměř deseti dnech v kosmu.
2. 4. 2026

Artemis II odstartovala na cestu k obletu Měsíce

Několik let připravovaná mise Artemis II půl hodiny po půlnoci odstartovala, cílem je průlet lodi s posádkou kolem Měsíce, což lidstvo učiní poprvé od roku 1972. Hlavním plánem programu Artemis je pak návrat astronautů na Měsíc, což je nyní plánováno na rok 2028.
1. 4. 2026Aktualizováno2. 4. 2026

Návrat Evropy k jádru může být trnitý a nahrát Rusku

Ruská invaze na Ukrajinu a v současnosti i blízkovýchodní válka oživily v Evropě kvůli prudkému zdražování energií zájem o jádro. Evropská komise chce podpořit investice a budování malých modulárních reaktorů. Jde ale o běh na dlouhou trať. Po cestě navíc hrozí posílení závislosti na ruských zdrojích i protesty veřejnosti. Kvůli zablokovanému Hormuzskému průlivu mění energetickou strategii také některé asijské země.
2. 4. 2026Aktualizováno2. 4. 2026
Načítání...