Svět je o krok blíž k ochočení fúzní energie. Evropský reaktor JET jí vytvořil rekordní množství

Evropští vědci oznámili nový rekord v produkci fúzní energii, z velmi malého množství paliva se jim podařilo získat „explozivní“ energii odpovídající více než 16 kilogramům trhaviny. Perspektiva zeleného zdroje založeného na síle hvězd tak podle nich získala nový impuls.

Vědci ze společného evropského projektu reaktoru JET (Joint European Torus), experimentálního fúzního reaktoru v Culhamském centru pro fúzní energii v britském hrabství Oxfordshire, vytvořili během pouhých pěti sekund celých 69 megajoulů energie z pouhých dvou desetin miligramu paliva.

Tuto explozi energie odpovídající 16,5 kilogramům TNT (trinitrotoluenu) autoři experimentu popsali jako „důstojnou labutí píseň“ projektu, který byl od zahájení provozu v roce 1983 průkopníkem technologie pro budoucí komerční fúzní reaktory. V tomto zatím posledním zážehu výrazně překonal svůj předchozí rekord 59 megajoulů, který se podařilo vytvořit předloni.

Výrazně více energie bez skleníkových plynů

Pokud se ukáže, že fúzní energie je životaschopná nejen v experimentálních reaktorech, ale také ve velkém měřítku, mohly by se budoucí reaktory pracující na tomto principu stát hlavním zdrojem energie pro lidstvo. Jeden kilogram fúzního paliva obsahuje asi 10milionkrát více energie než kilogram uhlí, ropy nebo plynu a při fúzních reakcích se navíc neuvolňují skleníkové plyny.

Výzkum fúzní energie a jejího získávání jsou ale nesmírně náročné a všechny experimenty trvají velmi dlouho – další výzkum bude i podle optimistických scénářů trvat desítky let. Nejde tedy o zdroj energie, který by vyřešil současnou klimatickou krizi.

JET skončil

Zařízení JET ukončilo svou vědeckou činnost v prosinci. Teď bude vyřazeno z provozu, ale ne okamžitě. Celý proces bude trvat dlouhých sedmnáct let, přičemž vědci budou vše podrobně dokumentovat, aby mohli v příštích dekádách tyto zkušenosti využít jak pro stavbu, tak i demontáž dalších fúzních reaktorů. Na experimentech se podílelo více než tři sta vědců a techniků z konsorcia EUROfusion.

„JET pracoval v podmínkách, které se nejvíce blíží těm v reálných elektrárnách,“ komentoval poslední experiment výkonný ředitel britského Úřadu pro atomovou energii Ian Chapman. „Jeho odkaz bude všudypřítomný ve všech dalších fúzních elektrárnách v budoucnosti. Měl zásadní význam pro to, abychom se přiblížili bezpečné a udržitelné budoucnosti,“ vyzdvihl.

Síla hvězd

Fúzní reaktory fungují stejně jaké jádra hvězd – při fúzní reakci se atomová jádra spojují za vzniku nových prvků, přičemž se uvolňuje obrovské množství energie. Hvězdy stlačují atomy dohromady pomocí své obrovské gravitace, na Zemi si vědci musí vypomáhat extrémně vysokou teplotou.

Experimenty na JET zkoumaly možnost využit jako palivo pro spuštění této reakce dva izotopy vodíku – deuterium a tritium. Při fúzních reakcích se tyto dva prvky spojují za vzniku plynného helia. Nyní oznámený rekordní puls energie je podle fyziků z JET povzbudivý pro větší projekt ITER, který se už řadu let staví na jihu Francie. Tento reaktor má začít spalovat fúzní palivo od roku 2035. ITER se ale aktuálně potýká s množstvím technických, finančních i organizačních problémů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

NASA mohla omylem kolonizovat Mars, naznačují vlastnosti „nesmrtelné“ bakterie

Americká vesmírná agentura NASA objevila před několika lety v opakovaně čištěné laboratoři bakterii, která přežila desítky pokusů o dezinfekci. Teď vědci popsali, jak to organismus dělá, a také potenciální dopady těchto schopností.
před 12 hhodinami

Vědci na Trutnovsku našli v trase D11 hromadné vojenské hroby z 18. a 19. století

Vědci v trase budoucí dálnice D11 v úseku mezi Jaroměří a Trutnovem objevili hromadné vojenské hroby z 18. a 19. století, které považují za mimořádný archeologický soubor doplňující poznání tehdejších válečných konfliktů. Kromě hrobu z druhé slezské války z roku 1745, o kterém již informovali, našli také tři z roku 1866.
před 15 hhodinami

Ničivé počasí v části Asie není náhoda, ale klimatické varování, tvrdí vědci

Jihovýchodní Asie letos čelí neobvykle silným bouřím. Počet obětí povodní a sesuvů půdy v Indonésii, na Srí Lance a v Thajsku dosud přesáhl 1400, přičemž více než tisícovka lidí se stále pohřešuje. V Indonésii zůstávají celé vesnice odříznuté od zbytku světa poté, co voda zničila mosty a silnice. Tisíce lidí na Srí Lance nemají přístup k pitné vodě, zatímco thajský premiér přiznal nedostatečnou reakci své vlády, píše agentura AP.
před 17 hhodinami

Stárnutí ženských vajíček se dá zvrátit, zjistili náhodou čeští vědci

Projevy stárnutí ženských vajíček, takzvaných oocytů, je možné zvrátit a jejich poškození opravit. To, co bylo dosud považováno za biologicky nemožné, dokázal mezinárodní tým vedený reprodukční bioložkou Helenou Fulkovou z Ústavu experimentální medicíny Akademie věd ČR, který o průlomu informoval v tiskové zprávě. Výsledky zveřejnil časopis Aging Cell. Podle vědců otevírají závěry práce nové otázky o biologii stárnutí a také prostor pro vývoj budoucích léčebných postupů.
před 18 hhodinami

Univerzitní spin-offy sílí. Pomáhají výzkumu a míří do světového byznysu

Univerzitní firmy, takzvané spin-offy, které vysokým školám přinášejí zisk, jsou v zahraničí běžné. V tuzemsku se tento model prosazuje pomaleji. Na konferenci v Ostravě, pořádané agenturou CzechInvest, zazněly příklady úspěšných firem, které dokážou z akademického výzkumu vytvořit mezinárodně konkurenceschopný produkt i finanční přínos pro vysoké školy.
před 20 hhodinami

Humanoidů v Číně vzniká spousta, kupuje je málokdo. Země se bojí bubliny

Čína vsadila na to, že se stane světovou velmocí v humanoidních robotech. Podle několika analýz ale možná přišla s touto technologií příliš brzy, protože reálně o ni není příliš zájem.
před 23 hhodinami

Cukry, „guma“ a prach mrtvých hvězd. Vědci prozkoumali vzorky z asteroidu Bennu

Když v září roku 2023 dostali vědci do rukou vzorky z mise Osiris-REx, která prostudovala temný asteroid Bennu, věděli, že drží poklad, jehož hodnota se nedá vyjádřit čísly. Analýza od té doby přináší pořád nová překvapení. Teď rovnou tři současně – a to ve formě informací o Sluneční soustavě a původu života. Vědci ve třech na sobě nezávislých studiích odhalili ve vzorcích cukry nepostradatelné pro život, v kosmu dosud nepozorovanou gumovitou látku a také nečekaně vysoký výskyt prachu vzniklého při explozích supernov.
3. 12. 2025

Borelie jsou mazané. Čeští vědci popsali první okamžiky infekce

Tým vědců z Biologického centra Akademie věd přinesl nové zásadní poznatky o tom, jak probíhá první fáze infekce lymské boreliózy těsně po přenosu z klíštěte.
3. 12. 2025
Načítání...