Švédští medvědi se přizpůsobili zákonům: Samice začaly využívat mláďata jako živé štíty

Samice švédských medvědů se naučily bránit se před lovci tím, že lépe využívají tamní zákony. Popsali to biologové v odborném časopise Nature Communications.

„Člověk je nyní ve Švédsku evoluční silou v životě medvědů,“ popsal situaci profesor Jon Swenson, který se na výzkumu podílel. Co přesně se tedy stalo?

Ve Švédsku je medvěd hnědý často lovený – smí ho zabít každý, aniž by k tomu potřeboval speciální povolení. Existuje jediná výjimka: nesmí se lovit medvědi v rodinných skupinách. „Osamocená samice má ve Švédsku čtyřikrát větší pravděpodobnost, že ji někdo uloví, než pokud by byla s mládětem,“ vysvětluje profesor Swenson.

Medvěd hnědý
Zdroj: Pixabay

Jeho výzkumný tým se věnoval studiu života švédských medvědů dvaadvacet let a během té doby se mnohé změnilo. Vědci si všimli, že samice medvědů si v posledních letech začínají osvojovat strategii, která jim pomáhá přežít. V podstatě se jedná o obdobu lidského živého štítu – medvědice se před lovci ukrývají za mláďaty.

Výběr mezi lovci a mláďaty

Zatímco dříve se samice starávaly o mláďata asi 18 měsíců, v současné době se tato doba zvýšila na dva a půl roku. Medvědice jsou v této době nelovitelné, zákon a přítomnost mláďat jim dávají tu nejlepší možnou ochranu před lovci. „Obecně platilo, že před rokem 1995 mláďata následovala své matky přibližně po dobu jednoho a půl roku,“ uvedl Swenson.

Nyní však s medvíďaty zůstává delší dobu čím dál více matek – tím zvyšují šance na přežití pro ně i pro mláďata. „Dokud má medvědice mláďata, je v bezpečí. Tlak lovu způsobil změnu v množství samic, které se starají o mláďata déle než rok a půl,“ uvádějí biologové.

Jak dlouho se medvědice starají o mláďata
Zdroj: Nature Communications

Tento jev je dobře viditelný a jasně pozorovatelný: mezi lety 2005 a 2015 se množství samic, které se starají o mláďata o rok déle, zvýšilo ze 7 procent na 37 procent. Taková změna má pochopitelně i další následky – podle vědců to zpomaluje medvědí životní cyklus. Což je vlastně pro medvědice i nevýhodné – pokud u sebe mají mláďata, nemohou se pářit, takže to vede k menšímu počtu narozených medvíďat.

Medvědicím se tak evolučně nevyplatí častěji se rozmnožovat; snižují tím totiž svou šanci na přežití. „Platí to zejména v oblastech, kde jsou medvědi pod velkým tlakem lovců – právě zde se samicím vyplatí zůstávat s mláďaty nejdéle,“ dodává profesor Swenson.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Obavy z budoucnosti mladí Číňané rozptylují pomocí AI věštců

Mladí Číňané se zamilovali do věštění. Pohled do budoucna jim už ale nenabízí kartářky, prognostici nebo tvůrci horoskopů, ale stále častěji umělé inteligence, především domácího původu.
před 5 hhodinami

Studie: Nejsou důkazy o spojitosti paracetamolu v těhotenství s autismem u dětí

Nová rozsáhlá studie nenašla žádné důkazy o tom, že by užívání paracetamolu v těhotenství zvyšovalo riziko autismu, ADHD a vývojové poruchy intelektu. Studii zveřejnil odborný časopis The Lancet. Těhotné ženy od užívání paracetamolu v loňském roce zrazoval americký prezident Donald Trump, který lék proti horečce a bolesti spojil s rizikem autismu u dětí.
před 5 hhodinami

Írán odpojil internet v panice, Starlink rušit nedokáže

Teherán odpojil internet během protestů v panice a o přístup k síti přišlo dočasně i ministerstvo zahraničí. Píše to list Financial Times s odkazem na experty. Odříznutí Íránci se navzdory hrozbě represí pokoušejí komunikovat se světem přes Starlink. Íránské úřady se marně snaží rušit signál, a tak zabavují lidem antény.
před 22 hhodinami

Cítí se opuštěni elitami, sjednoceni hněvem. Co lidi spojuje v krizích, ukázal český výzkum

Co mají společného spory o roušky během covidu a hádky o pomoc Ukrajině v diskuzích na facebooku? Výzkum českých vědkyň ukazuje, že lidé v časech krize sdílejí opakující se příběhy na základě modelu „my dole“ proti „těm nahoře“. Může to na sociálních sítích posílit sounáležitost mezi lidmi, ale současně takové chování rozděluje společnost ještě víc a vytváří pocity nedůvěry vůči elitám, hlavně těm politickým a mediálním.
před 23 hhodinami

Jaký bude rok 2026? Velká předpověď naznačuje vysoké teploty

Letošní rok by se mohl zařadit k těm dosud nejteplejším. Naznačují to predikce na základě analýzy historických dat a sledování dlouhodobého vývoje. Důležitou roli mají mít jevy El Niňo a La Niňa. Dosud nejteplejší byl rok 2024, ten loňský se stal třetím nejteplejším od počátku pozorování.
včera v 11:30

Mikroplastů je tolik, že kontaminují výzkumy o množství mikroplastů

Mikroplastů je už na Zemi tolik, že se nedá pořádně říct, jak moc jich je – tak se dají shrnout výsledky několika studií, které vyšly v poslední době. Na základě důkladných analýz jejich autoři zpochybňují předchozí výzkumy, které popisovaly, kolik mikroplastů (a nanoplastů) se nachází v lidských tkáních.
včera v 10:02

Komunisté před 55 lety normalizovali poměry. Pomocí lží i vražd

Zpátky k normálu – to byl cíl komunistů po srpnové okupaci v roce 1968. Rozjitřená společnost, která doufala ve změnu, se měla vrátit do doby před obrodným procesem (pražským jarem), takzvaně se normalizovat. Komunisté ale potřebovali vysvětlit a před lidmi obhájit vojenskou invazi z 21. srpna 1968. Posloužit k tomu měl oficiální dokument, který vyšel před 55 lety, byl plný lží a invazi nazýval „bratrskou pomocí“. Vtloukat do hlavy si ho měly i děti ve školách.
včera v 07:00

Umělá inteligence zabíjí tu dětskou, varuje výzkum

V této fázi vývoje převažují rizika využívání generativní umělé inteligence (AI) ve vzdělávání nad výhodami, říkají američtí autoři studie Centra pro univerzální vzdělávání Brookings Institution. Takzvaní chatboti dětem pomáhají s referáty, úkoly a učením, současně jim toho ale podle průzkumu až příliš mnoho berou.
15. 1. 2026
Načítání...