Švédští medvědi se přizpůsobili zákonům: Samice začaly využívat mláďata jako živé štíty

Samice švédských medvědů se naučily bránit se před lovci tím, že lépe využívají tamní zákony. Popsali to biologové v odborném časopise Nature Communications.

„Člověk je nyní ve Švédsku evoluční silou v životě medvědů,“ popsal situaci profesor Jon Swenson, který se na výzkumu podílel. Co přesně se tedy stalo?

Ve Švédsku je medvěd hnědý často lovený – smí ho zabít každý, aniž by k tomu potřeboval speciální povolení. Existuje jediná výjimka: nesmí se lovit medvědi v rodinných skupinách. „Osamocená samice má ve Švédsku čtyřikrát větší pravděpodobnost, že ji někdo uloví, než pokud by byla s mládětem,“ vysvětluje profesor Swenson.

Medvěd hnědý
Zdroj: Pixabay

Jeho výzkumný tým se věnoval studiu života švédských medvědů dvaadvacet let a během té doby se mnohé změnilo. Vědci si všimli, že samice medvědů si v posledních letech začínají osvojovat strategii, která jim pomáhá přežít. V podstatě se jedná o obdobu lidského živého štítu – medvědice se před lovci ukrývají za mláďaty.

Výběr mezi lovci a mláďaty

Zatímco dříve se samice starávaly o mláďata asi 18 měsíců, v současné době se tato doba zvýšila na dva a půl roku. Medvědice jsou v této době nelovitelné, zákon a přítomnost mláďat jim dávají tu nejlepší možnou ochranu před lovci. „Obecně platilo, že před rokem 1995 mláďata následovala své matky přibližně po dobu jednoho a půl roku,“ uvedl Swenson.

Nyní však s medvíďaty zůstává delší dobu čím dál více matek – tím zvyšují šance na přežití pro ně i pro mláďata. „Dokud má medvědice mláďata, je v bezpečí. Tlak lovu způsobil změnu v množství samic, které se starají o mláďata déle než rok a půl,“ uvádějí biologové.

Jak dlouho se medvědice starají o mláďata
Zdroj: Nature Communications

Tento jev je dobře viditelný a jasně pozorovatelný: mezi lety 2005 a 2015 se množství samic, které se starají o mláďata o rok déle, zvýšilo ze 7 procent na 37 procent. Taková změna má pochopitelně i další následky – podle vědců to zpomaluje medvědí životní cyklus. Což je vlastně pro medvědice i nevýhodné – pokud u sebe mají mláďata, nemohou se pářit, takže to vede k menšímu počtu narozených medvíďat.

Medvědicím se tak evolučně nevyplatí častěji se rozmnožovat; snižují tím totiž svou šanci na přežití. „Platí to zejména v oblastech, kde jsou medvědi pod velkým tlakem lovců – právě zde se samicím vyplatí zůstávat s mláďaty nejdéle,“ dodává profesor Swenson.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Kráva používá nástroje. Vědci se diví, že si toho dosud nevšimli

Veronika žije v Rakousku na horách a jako každou jinou krávu ji trápí hmyz. Bodavý hmyz dobytek otravuje odnepaměti, ale až Veronika našla řešení. Ze země zvedá klacky nebo třeba i odhozené koště, to uchopí do tlamy a pohybuje jím tak, aby dosáhla na jinak nedosažitelná místa, která ji svědí. Její majitel toto chování nafilmoval a záběry se pak dostaly do rukou expertů z Veterinární univerzity ve Vídni. Ti byli v šoku.
před 16 hhodinami

Evropu čekají silnější zemědělská sucha, i kdyby víc pršelo, varuje výzkum

Klimatické změny, které v současné době probíhají, musí nutně ovlivňovat nejen teploty, ale také všechno, na co teplo působí. Tedy včetně půdy a rostlin, které v ní rostou. Vědci z Univerzity v Readingu studovali, jak klimatické změny ovlivňují vlhkost půdy během vegetačního období, tedy v období roku, kdy zemědělské plodiny potřebují vodu nejvíce.
před 17 hhodinami

Šest příspěvků za 23 sekund. Donald Trump se umí na Truth Social rozvášnit

Sociální síť Truth Social je výkladní skříní toho, o co se americký prezident dělí s veřejností. Analýza příspěvků, které tam vydal od roku 2022 do současnosti, naznačuje, jak s ní pracuje.
před 19 hhodinami

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
před 20 hhodinami

Smaragdová, šarlatová, karmínová. Nebe nad Českem zbarvila polární záře

Na mnoha místech Česka bylo v noci na úterý možné pozorovat polární záři. Podle Českého meteorologického ústavu byla záře velmi dynamická a přechodně byla viditelná i z větších měst. Fotografie vzácného přírodního úkazu sdílela také řada uživatelů sociálních sítí.
před 20 hhodinami

Američtí vědci se teď bojí mluvit, hodnotí rok od návratu Trumpa Konvalinka

Americká věda měla dle renomovaného biochemika Jana Konvalinky problémy už před loňským návratem Donalda Trumpa do Bílého domu, nyní se ale prohloubily. Poškodí to poznání celého lidstva, ale otevírá to celou řadu možností pro Evropu, míní Konvalinka s tím, že je ale na ní, jestli šanci dokáže uchopit.
před 23 hhodinami

Pompejské lázně byly špinavé a znečištěné těžkými kovy, ukázala studie

Nové objevy z lázní v Pompejích ukazují, že se jejich hygienické poměry značně lišily od toho, co se pokládá za římskou kvalitu. Nálezy ale současně naznačují, že se vědci mohou už brzy dozvědět o zaniklém městě mnohem víc.
19. 1. 2026

Rychle zjistili, že jsme profesionálové, vzpomíná účastník Pouštní bouře

Válka v přímém přenosu – tak se říkalo konfliktu v Perském zálivu, který na začátku roku 1991 sledovaly díky televizním kamerám miliony lidí po celém světě. Do operace Pouštní bouře, která měla za cíl osvobodit okupovaný Kuvajt, se zapojili i českoslovenští vojáci z protichemické jednotky. Poprvé od druhé světové války se tak stali spojenci Američanů, Britů a Francouzů. Ti se na ně přesto – jako na své někdejší komunistické nepřátele – dívali nejdřív s opatrností.
19. 1. 2026
Načítání...