Švédští medvědi se přizpůsobili zákonům: Samice začaly využívat mláďata jako živé štíty

Samice švédských medvědů se naučily bránit se před lovci tím, že lépe využívají tamní zákony. Popsali to biologové v odborném časopise Nature Communications.

„Člověk je nyní ve Švédsku evoluční silou v životě medvědů,“ popsal situaci profesor Jon Swenson, který se na výzkumu podílel. Co přesně se tedy stalo?

Ve Švédsku je medvěd hnědý často lovený – smí ho zabít každý, aniž by k tomu potřeboval speciální povolení. Existuje jediná výjimka: nesmí se lovit medvědi v rodinných skupinách. „Osamocená samice má ve Švédsku čtyřikrát větší pravděpodobnost, že ji někdo uloví, než pokud by byla s mládětem,“ vysvětluje profesor Swenson.

Medvěd hnědý
Zdroj: Pixabay

Jeho výzkumný tým se věnoval studiu života švédských medvědů dvaadvacet let a během té doby se mnohé změnilo. Vědci si všimli, že samice medvědů si v posledních letech začínají osvojovat strategii, která jim pomáhá přežít. V podstatě se jedná o obdobu lidského živého štítu – medvědice se před lovci ukrývají za mláďaty.

Výběr mezi lovci a mláďaty

Zatímco dříve se samice starávaly o mláďata asi 18 měsíců, v současné době se tato doba zvýšila na dva a půl roku. Medvědice jsou v této době nelovitelné, zákon a přítomnost mláďat jim dávají tu nejlepší možnou ochranu před lovci. „Obecně platilo, že před rokem 1995 mláďata následovala své matky přibližně po dobu jednoho a půl roku,“ uvedl Swenson.

Nyní však s medvíďaty zůstává delší dobu čím dál více matek – tím zvyšují šance na přežití pro ně i pro mláďata. „Dokud má medvědice mláďata, je v bezpečí. Tlak lovu způsobil změnu v množství samic, které se starají o mláďata déle než rok a půl,“ uvádějí biologové.

Jak dlouho se medvědice starají o mláďata
Zdroj: Nature Communications

Tento jev je dobře viditelný a jasně pozorovatelný: mezi lety 2005 a 2015 se množství samic, které se starají o mláďata o rok déle, zvýšilo ze 7 procent na 37 procent. Taková změna má pochopitelně i další následky – podle vědců to zpomaluje medvědí životní cyklus. Což je vlastně pro medvědice i nevýhodné – pokud u sebe mají mláďata, nemohou se pářit, takže to vede k menšímu počtu narozených medvíďat.

Medvědicím se tak evolučně nevyplatí častěji se rozmnožovat; snižují tím totiž svou šanci na přežití. „Platí to zejména v oblastech, kde jsou medvědi pod velkým tlakem lovců – právě zde se samicím vyplatí zůstávat s mláďaty nejdéle,“ dodává profesor Swenson.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Folklor jako návod. Dle vědců může zlepšit moderní krizovou komunikaci

Takzvané morové legendy a současná komunikace o zdravotních krizích souvisejících se životním prostředím mají dle estonských a finských vědců mnoho společného. Zatímco oficiální krizová komunikace však klade větší důraz na omezení, folklor se zaměřuje na aktivní roli lidí a jejich osobní odpovědnost. Reet Hiiemäeová a její kolegové o svých zjištěních píší v časopise Folklore.
před 2 hhodinami

AI předčila lidské lékaře, diagnózu v praxi určila mnohem lépe, ukázal výzkum

Je umělá inteligence (AI) v reálném provozu nemocnice schopná nahradit lidské lékaře? To byla otázka, na kterou se pokoušeli odpovědět vědci z Harvardovy univerzity. Odpověď dle nich je kladná.
před 3 hhodinami

Archeologové objevili prastarou nekropoli. Může být předkem megalitických hrobů

Desítky zesnulých do pravěké nekropole na jihu Evropy tehdejší obyvatelé ukládali do země zřejmě celé generace. Detailní analýza tohoto místa naznačuje, že mohlo být jedním z prvních v Evropě, kde vznikala kultura, která ovlivnila většinu kontinentu.
před 20 hhodinami

Meč nebes je nejvyšším stromem Asie. Je větší než Petřínská rozhledna

Nejvyšší stromy na Zemi mohou být vyšší než většina staveb, které vytvořili lidé. Platí to také pro nově popsaný nejvyšší strom v Asii, který teď přeměřili tchajwanští vědci.
před 22 hhodinami

Kůže ještěrek umí triky s ultrafialovým světlem. Funguje jako maják, popsali čeští vědci

Vědci z Univerzity Karlovy v Praze a univerzity ve Valencii objevili zatím neznámý mechanismus tvorby barev u ještěrek rodu Podarcis. Popsali, že ultrafialově modré skvrny na bocích těchto ještěrek vznikají neobvyklou interakcí mezi pigmenty a mikroskopickými odrazivými strukturami v kůži.
včera v 10:32

„Výkop století.“ Francouzští archeologové zkoumají podzemí u Notre-Dame

Fronta turistů strádající pod sluncem čeká, až bude moci vystoupat na katedrálu Notre-Dame a prohlédnout si její chrliče. Čtyři metry pod nimi míří tým archeologů opačným směrem – kope přímo dolů a zpět v čase do Paříže z doby starověkého Říma před dvěma tisíci roky, píše agentura AP.
včera v 07:30

Astronaut Svoboda poletí na ISS v roce 2027, oznámil Babiš

Projekt Česká cesta do vesmíru v pondělí prezentoval vývoj příprav české mise na Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS) a avizuje klíčové milníky pro rok 2027. Tiskové konference v pražském planetáriu se zúčastnili premiér Andrej Babiš (ANO), ministři Karel Havlíček (ANO), Robert Plaga (za ANO) a Jaromír Zůna (za SPD), budoucí astronaut Aleš Svoboda, astronaut Evropské kosmické agentury (ESA) Andreas Mogensen a další.
8. 6. 2026Aktualizováno8. 6. 2026

Vědci přejmenovali syndrom, který ničí ženské zdraví. Může to změnit přístup i léčbu

Lékaři po jedenácti letech studie změnili název syndromu, který trápí asi deset procent žen. Doufají, že by to mohlo změnit nejen stigmatizaci těchto problémů, ale také jim pomoci k účinnější léčbě.
8. 6. 2026
Načítání...