Švédští medvědi se přizpůsobili zákonům: Samice začaly využívat mláďata jako živé štíty

Samice švédských medvědů se naučily bránit se před lovci tím, že lépe využívají tamní zákony. Popsali to biologové v odborném časopise Nature Communications.

„Člověk je nyní ve Švédsku evoluční silou v životě medvědů,“ popsal situaci profesor Jon Swenson, který se na výzkumu podílel. Co přesně se tedy stalo?

Ve Švédsku je medvěd hnědý často lovený – smí ho zabít každý, aniž by k tomu potřeboval speciální povolení. Existuje jediná výjimka: nesmí se lovit medvědi v rodinných skupinách. „Osamocená samice má ve Švédsku čtyřikrát větší pravděpodobnost, že ji někdo uloví, než pokud by byla s mládětem,“ vysvětluje profesor Swenson.

Medvěd hnědý
Zdroj: Pixabay

Jeho výzkumný tým se věnoval studiu života švédských medvědů dvaadvacet let a během té doby se mnohé změnilo. Vědci si všimli, že samice medvědů si v posledních letech začínají osvojovat strategii, která jim pomáhá přežít. V podstatě se jedná o obdobu lidského živého štítu – medvědice se před lovci ukrývají za mláďaty.

Výběr mezi lovci a mláďaty

Zatímco dříve se samice starávaly o mláďata asi 18 měsíců, v současné době se tato doba zvýšila na dva a půl roku. Medvědice jsou v této době nelovitelné, zákon a přítomnost mláďat jim dávají tu nejlepší možnou ochranu před lovci. „Obecně platilo, že před rokem 1995 mláďata následovala své matky přibližně po dobu jednoho a půl roku,“ uvedl Swenson.

Nyní však s medvíďaty zůstává delší dobu čím dál více matek – tím zvyšují šance na přežití pro ně i pro mláďata. „Dokud má medvědice mláďata, je v bezpečí. Tlak lovu způsobil změnu v množství samic, které se starají o mláďata déle než rok a půl,“ uvádějí biologové.

Jak dlouho se medvědice starají o mláďata
Zdroj: Nature Communications

Tento jev je dobře viditelný a jasně pozorovatelný: mezi lety 2005 a 2015 se množství samic, které se starají o mláďata o rok déle, zvýšilo ze 7 procent na 37 procent. Taková změna má pochopitelně i další následky – podle vědců to zpomaluje medvědí životní cyklus. Což je vlastně pro medvědice i nevýhodné – pokud u sebe mají mláďata, nemohou se pářit, takže to vede k menšímu počtu narozených medvíďat.

Medvědicím se tak evolučně nevyplatí častěji se rozmnožovat; snižují tím totiž svou šanci na přežití. „Platí to zejména v oblastech, kde jsou medvědi pod velkým tlakem lovců – právě zde se samicím vyplatí zůstávat s mláďaty nejdéle,“ dodává profesor Swenson.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Ebola v Evropě není velkou hrozbou, ukazují zkušenosti

Pacient, který může mít ebolu a bude hospitalizovaný v Česku, může vyvolávat obavy. Ale zkušenosti naznačují, že kvalitní přijatá opatření i samotné vlastnosti viru dokáží šíření nemoci účinně zabránit.
před 15 hhodinami

Příznaky Alzheimera odhalí rychlý test. Zkuste si ho

První příznaky demence může odhalit nový test kognitivních funkcí, jako je paměť nebo porozumění. Ve věku 65 až 80 let je teď součástí preventivní prohlídky u praktického lékaře, dostupný je i na internetu. Trvá jen několik minut, informovala Společnost všeobecného lékařství České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně (ČLS JEP).
před 17 hhodinami

WHO zkoumá možnosti vakcín a léčby proti epidemii eboly v Kongu

Světová zdravotnická organizace (WHO) zkoumá, zda by některé kandidátské vakcíny, tedy očkovací látky ve fázi výzkumu, nebo léčebné postupy, mohly být použity k potlačení epidemie eboly v Kongu (Demokratické republice Kongo). Informovala o tom v úterý agentura AFP. Organizace již dříve vyhlásila nárůst počtu případů vysoce nakažlivé hemoragické horečky za mezinárodní zdravotní stav nouze.
19. 5. 2026Aktualizováno19. 5. 2026

Kde leží hranice medicíny? Odpovědi hledal nový pořad Daniela Stacha Na dosah

Česká televize spouští nový diskusní pořad Na dosah. Bude se snažit přiblížit zásadní společenská témata, která mají potenciál rozdělovat společnost tak, aby odborníci i obyčejní lidé mohli hledali shodu. První díl se v úterý 19. května od 20:07 na ČT24 věnuje medicíně, která občas může vypadat jako všemocná – ale zatím taková rozhodně není.
19. 5. 2026

Svět je dle expertů k pandemiím náchylnější než před covidem

Ani po epidemii eboly v západní Africe před necelými deseti lety, pandemii covidu-19 a nouzové situaci kolem infekčního onemocnění mpox (dříve opičí neštovice) není svět bezpečnějším místem před propuknutím nových pandemií. Uvedlo to mezinárodní expertní grémium na úvod výročního zasedání Světového zdravotnického shromáždění, které je orgánem Světové zdravotnické organizace (WHO). Šéf WHO Tedros Adhanom Ghebreyesus prohlásil, že svět nyní zažívá nebezpečné časy.
19. 5. 2026

Po týdnu tréninku se lidský mozek naučí přijmout nemožné. Včetně létání

Člověk neumí vlastní silou létat. Nikdy to neuměl, a pokud se genetika nestane opravdu neskutečně pokročilou, nebude to umět nikdy. Lidský mozek je na tento fakt naprogramovaný miliony let evoluce našeho druhu. A přesto – náš mozek je tak neuvěřitelně přizpůsobivý a současně učenlivý, že se dá přesvědčit k tomu, že jeho nositel létat umí. A dokonce pak podle toho mění své další funkce. Prokázal to pozoruhodný experiment čínských vědců.
19. 5. 2026

Historička: „Bílí“ migranti z Ruska nakopli československou vědu i techniku

Když do Československa přišli po první světové válce ruští emigranti, nabídla jim nově vzniklá republika vzdělání, pomoc i zázemí. A oni se jí za to odvděčili špičkovými výkony v technických oborech, popisuje v rozhovoru pro ČT24 historička Dana Hašková.
19. 5. 2026

Klíšťata ve městech jsou infikovanější než v lesích, upozorňují vědci

Klíšťata ve městech jsou prokazatelně až dvakrát infikovanější než ta ze 150 lesních lokalit po celém Česku, kde pracovníci Státního zdravotního ústavu sbírají a testují vzorky. Vědci je hledají pozemním sběrem, informace získávají i přímo od lidí prostřednictvím aplikace Klíšťapka nebo webu Klíšťata ve městě. Za tři roky nasbírali více než dvanáct tisíc klíšťat. Některou z bakterií bylo infikováno 44 procent z nich, čtvrtina pak boreliózou.
19. 5. 2026
Načítání...