Archeologové vybavení potápěčskou výbavou objevili v moři nedaleko Stockholmu vraky dvou lodí. Věří, že jeden z nich může být sesterskou lodí nejslavnějšího švédského korábu Vasa.
Švédští archeologové objevili dva vraky. Jeden z nich může být sesterská loď korábu Vasa
Oba nově objevené vraky pocházejí ze 17. století a jsou značně rozměrné. Jeden z nich podle archeologů nápadně připomíná svými rozměry i vzhledem vrak slavného korábu Vasa, který se potopil již při své první plavbě roku 1628. Obří 69 metrů dlouhá plachetnice vybavená 64 děly byla objevena roku 1961 a po rekonstrukci se stala jednou z největších turistických atrakcí moderního Stockholmu.
Archeologové, kteří pracovali na novém objevu, jsou ze stockholmského muzea lodních vraků, které se případně jmenuje Vrak. Oznámili, že nové objevy nebudou z oceánu vytahovat, chtějí lodě studovat v chladných vodách Baltu – mnohem lépe jejich příběh dovypráví moderní technologie.
Nově nalezené lodě byly potopeny zřejmě úmyslně, aby zablokovaly přístup nepřátel ke Stockholmu. První loď, kterou archeologové našli, vypadá dobře zachovalá. Její záď je sice zlomená, ale příď je v lepším stavu – tyčí se pět metrů ode dna směrem vzhůru. „Bylo to jako plavat kolem Vasy,“ nadšeně líčil objev mořský archeolog Jim Hansson. Druhý den narazili vědci na další loď, ještě větší, než byla ta první.
Mořští archeologové doufají, že možná našli Vasinu sesterskou loď Äpplet, jedno z několika velkých válečných plavidel, které bylo podle historických zdrojů potopeno u Vaxholmu v druhé polovině 17. století. Mezi nimi jsou pravděpodobně také lodě Kronan a Scepter, které byly postaveny v sérii společně s Vasou během modernizace švédské flotily králem Gustavem Adolfem.
Archeologové při několika ponorech odebrali vzorky dřeva z vraků – ty budou nyní analyzovány, což má přinést další informace o původu plavidel.
Švédská námořní moc
Během 17. století vystrojil král Gustav II. Adolf mocnou flotilu válečných lodí. Tento panovník byl velkým zastáncem rozměrných, mocných plavidel se spoustou dělostřelectva. Velké lodě, které byly dokončeny po slavné a tragické plachetnici Vasa, byly Äpplet (1629), Kronan (1632) a Scepter (1634).
GALERIE
Barevný model švédské válečné lodi Vasa v porovnání se skutečnou lodí
Äpplet neboli Jablko se zúčastnila invaze do Německa v roce 1630, ale zdá se, že se poté používala již jen výjimečně, jednalo se zřejmě z konstrukčního hlediska o značně problematickou loď. Kronan (Koruna) se zúčastnila bitev u Kolberger Heide v roce 1644 a Öresund 1658. Scepter (žezlo) se zúčastnila například bitvy u Kolberger Heide v roce 1644. Scepter byla z této série nejúpěšnější a fungovala až do sedmdesátých let sedmnáctého století.
Osud Vasy je ale nejznámější: Gustav II. Adolf z ní chtěl mít nástroj zkázy – ta ale nakonec postihla právě ji. Během stavby totiž král požadoval víc děl: celkem 64, většinu z nich 24librových (vystřelovaly tedy dělové koule vážící 24 liber neboli více než 11 kilogramů). Stavitel kvůli tomu musel Vasu zvednout o jednu palubu a kolos ztratil stabilitu. Stačily dva poryvy větru a ještě na dohled od břehu se překotil. Zemřela až třetina ze 150 lidí na palubě. Moderní technika později přišla se smutným výpočtem. Na to, aby byla Vasa na vodě stabilní, stačil o 30 centimetrů hlubší ponor a o metr širší trup.
Vrak vyzvedli po 333 letech v překvapivě dobrém stavu. Když se Vasa potopila, zastavil se čas. Ve vodě zrezivěly železné šrouby, a tak zčernalo dubové dřevo. Nakonec držela loď pohromadě jen díky dřevěným spojovacím kolíkům. To, co bylo zachráněno v roce 1961, bylo netknutou součástí ze 17. století. Každý z tisíců vytažených předmětů má svůj příběh. Jsou mezi nimi kosti členů posádky, stejně tak jako jejich věci a vybavení korábu. Společně s Vasou bylo vytaženo přes 14 tisíc dřevěných předmětů včetně 700 soch. Byly jednotlivě ošetřeny a vráceny zpět na své původní místo na lodi.
Vasa je dnes k vidění v muzeu ve Stockholmu, nedaleko místa, kde šla hned během první plavby 10. srpna 1628 ke dnu.