Superrychlý test může změnit boj proti koronaviru. Ten britský je navíc velmi spolehlivý

Britský test na koronavirus od společnosti DnaNudge poskytuje přesné výsledky téměř ve všech případech. Vyplývá to z odborného posudku, který publikoval vědecký časopis The Lancet. Výsledky testu jsou známé za zhruba 90 minut a nemusí je vyhodnocovat laboratoř, napsala agentura Reuters.

Testování lidí s podezřením na covid-19 má smysl jen tehdy, pokud je co nejrychlejší. V nedávném rozhovoru pro odborný časopis STAT prohlásil Bill Gates, že by bylo ideální, kdyby se proplácely soukromým společnostem jen ty testy, které by byly vyhodnocené nejpozději do jednoho dne. Když se totiž podaří zjistit nemoc u člověka rychle, zabrání mu to nakazit v mezičase další osoby – a tím se sníží reprodukční číslo choroby.

Současné PCR testy mají ale řadu slabin: jejich zpracování je časově i odborně relativně náročné a navíc se musejí vzorky odebírat značně nepříjemným způsobem skrze nos. Epidemiologové už delší dobu volají po rychlých testech, které by se daly odebírat i vyhodnocovat snadněji – panovaly ale zatím obavy, zda budou dostatečně spolehlivé. První studie jejich úspěšnosti totiž probíhaly ve spěchu a jen na několika desítkách dobrovolníků. 

Rychlejší testování by mělo také ekonomický smysl – urychlilo by návrat lidí s podezřením na nemoc na pracoviště a mohlo by být využito při vstupu do nemocnic, což by pomohlo zpomalit aktuální druhý prudký nárůst infikovaných. Nový test vznikl podle testu DNA, který vyvinul profesor z Královské univerzity v Londýně. Po úspěšném testování jeho klinické použití v dubnu schválila britská léková agentura MHRA.

Dostatečně přesný test je tu

Studie publikovaná v časopisu The Lancet uvádí, že test má průměrnou senzitivitu (tedy schopnost správně identifikovat případy covidu-19) 94,4 procenta a 100procentní specificitu (schopnost správně identifikovat nenakažené). Výzkum byl přitom poprvé proveden na dostatečném množství osob, byly jich více než tři stovky.

„To naznačuje, že přesnost testu CovidNudge, který lze provést u lůžka pacienta bez dotýkání se vzorků, je srovnatelná s běžným laboratorním testem,“ uvedl vedoucí studie, profesor Graham Cooke z katedry infekčních nemocí a epidemiologie Královské univerzity v Londýně.

Nový test, který vyžaduje výtěr z jedné nosní dírky, The Lancet označil za „citlivý, specifický a rychlý, pokud jde o odhalení přítomnosti nového koronaviru bez laboratorní manipulace nebo předběžného zpracování vzorků“.

Britský ministr zdravotnictví Matt Hancock radiu LBC řekl, že tyto testy budou distribuovány do nemocnic napříč zemí. „Klíčová věc z hlediska užitečnosti spočívá v tom, že zařízení nemusí být v laboratoři – je velké asi jako krabice od bot, proto můžete dát jedno, řekněme, na pohotovost a oni pak mohou zjistit, jestli lidé, kteří tam přicházejí, mají koronavirus, nebo ne,“ vysvětlil Hancock. Podle ministra přichází v úvahu také umístění těchto testovacích zařízení do škol.

Podle mluvčí společnosti, která testy je vyrábí, jsou ovšem jejich výsledky vyhodnocovány jednotlivě. Přístroj tak za den může zpracovat zhruba 16 vzorků.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Stárnoucímu Česku dojdou mladí lidé, ukazují velká data

Během pouhých deseti let začne odcházet do důchodu silná generace Husákových dětí. Přinese to zásadní demografickou proměnu, která změní celou českou společnost. Nejenže bude méně lidí na to, aby vydělávali na penze stále rostoucí skupině, ale především bude potřeba mnohem více sociální péče pro seniory.
10. 1. 2026Aktualizovánopřed 19 hhodinami

První lidé lovili pomocí jedu už před 60 tisíci lety

Lidé druhu Homo sapiens na jihu Afriky používali už před šedesáti tisíci lety otrávené šípy. Dokázali to švédští vědci na základě nálezu takových zbraní na území dnešní Jihoafrické republiky. O nejstarším nálezu svého druhu informovali v článku, který zveřejnil odborný časopis Science Advances.
před 21 hhodinami

„Sedmé nebe“ je úplně nový druh vesmírného objektu

Galaxie, která selhala, respektive oblak temné hmoty z počátku vesmíru – tak astronomové popisují vzdálený kosmický objekt, který objevili. Dali mu název Cloud-9, což by se dalo do češtiny nejlépe přeložit jako „Sedmé nebe“.
11. 1. 2026

Čeští vědci navrhli řešení klimatické změny. Klíčem je kácení severských lesů

Vědci navrhli prozkoumat možnost ukládání uhlíku pomocí splavování masy vykácených stromů do Severního ledového oceánu z lesů, které rostou v povodí sibiřských veletoků Obu, Jeniseje a Leny a severoamerických řek Yukonu a Mackenzie. V této oblasti se nachází asi sto gigatun uhlíku, který je uložený ve dřevě stromů. Vykácením přibližně jednoho procenta těchto lesů a splavením kmenů do oceánu by bylo možné snížit množství emisí o jednu gigatunu, tedy desetinu emisí vypuštěných lidstvem za rok.
10. 1. 2026

Dvacet pod nulou, nebo jen pět? Předpovědi počasí na příští týden se silně liší

Úspěšnost předpovědí počasí se v posledních letech zásadně zlepšila. I tak se ale vyskytne situace, která představuje i pro nejmodernější předpovědní modely a zkušené meteorology značnou výzvu. Momentálně se týká příštího týdne.
9. 1. 2026

Genetická šifra mistra Leonarda. Vědci možná získali jeho DNA

Mezinárodní vědecký tým našel s pomocí velmi detailních analytických metod stopy DNA na kresbě připisované renesančnímu géniovi Leonardu da Vincimu. Mohly by patřit samotnému mistrovi a univerzálnímu učenci, k identifikaci jeho DNA ale ještě zbývá daleká cesta. O studii informoval časopis Science.
9. 1. 2026

NASA stahuje posádku Crew-11 zpět na Zemi kvůli zdravotnímu stavu astronauta

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) se rozhodl pro předčasný návrat čtyřčlenné posádky mise Crew-11 z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) na Zemi kvůli zdravotnímu problému astronauta. Napsala o tom agentura AP. Člena posádky, který je nyní ve vesmírné laboratoři na oběžné dráze ve stabilizovaném stavu, NASA kvůli ochraně soukromí pacienta nejmenovala a nesdělila podrobnosti o jeho zdravotním problému. Návrat americko-rusko-japonské posádky na Zemi se uskuteční v příštích dnech.
8. 1. 2026Aktualizováno9. 1. 2026

Emise z letecké dopravy lze snížit bez úbytku cestujících, navrhují vědci

Pro výrazný pokles skleníkových plynů z letecké dopravy by stačilo zavést jen několik jednoduchých pravidel, tvrdí švédská studie. Letecká doprava tvoří sice jen asi čtyři procenta celkových emisí skleníkových plynů v Evropské unii, představuje ale jeden z nejrychleji rostoucích zdrojů. Vědci nastiňují tři teoreticky jednoduché změny, kvůli kterým by lidé nemuseli omezovat četnost cestování.
8. 1. 2026
Načítání...