Čím méně alkoholu člověk vypije, tím menší jsou dopady na jeho organismus. Podle nové studie to platí i o krátkodobějším vysazení této drogy, které je spojené například s akcemi typu suchý leden nebo suchý únor.
Suchý leden funguje, potvrzuje studie
Už jedenáct let se po světě drží tradice, které se říká „suchý leden“. V České republice je populárnější „suchý únor“, což vzniklo tak, že se naše země k původně britské tradici připojila o měsíc později. Obě akce prosazují stejný cíl: omezit na měsíc konzumaci alkoholu.
Má to ale smysl větší než symbolický? Podle nové studie, která vyšla v odborném časopisu New England Journal of Medicine, ano. Jejími autory jsou vědci ze Světové zdravotnické organizace (WHO), kteří tvrdí, že omezení nebo vyloučení konzumace alkoholu může snížit riziko rakoviny některých orgánů.
Metastudie shrnuje veškeré známé poznatky v tomto oboru. Její autoři našli několik desítek kvalitních studií a shrnuli je do jedné metodologie, což jim umožnilo získat velmi dobrý přehled. V datech hledali možnou souvislost mezi omezením pití alkoholu a pozdějším snížením výskytu různých typů rakoviny.
Alkohol souvisí nejen s rakovinou
Výzkumníci našli jednu jasnou souvislost – čím méně lidé pili alkohol, tím více se u nich snížila pravděpodobnost vzniku rakoviny ústní dutiny a jícnu. Nalezli také omezené důkazy o tom, že menší pití alkoholu může snížit riziko rakoviny prsu, hrtanu a tlustého střeva. Nedostatečné důkazy byly o tom, že omezení alkoholu může snížit riziko rakoviny jater a krku.
Studie také potvrdila fakt, že klíčovým faktorem, který je zodpovědný za vznik rakoviny, je acetaldehyd. Tato toxická látka vzniká rozkladem alkoholu, jeho menší konzumace tak logicky snižuje vystavení této látce.
Ke stejným výsledkům dospěl i nedávný výzkum Royal Free Hospital v Londýně, který ukázal, že když někdo drží takzvaný suchý leden, má to na něj pozitivní fyziologické účinky. Studie provedená na mírných pijácích (tedy těch, kteří pijí přibližně na úrovni maximálních doporučených limitů) ukázala, že u nich došlo ke zlepšení koncentrace a spánku, dále ke snížení hladiny cholesterolu a glukózy, snížení krevního tlaku, celkovému poklesu hmotnosti a úbytku čtyřiceti procent jaterního tuku.
Neexistuje žádná bezpečná nebo zdraví neškodná dávka alkoholu. Pro udržení nízké míry zdravotních rizik způsobených alkoholem je doporučeno užívání maximálně:
- jednoho alkoholického nápoje denně (tedy asi 20 gramů čistého alkoholu) pro většinu žen a seniorů,
- dvou alkoholických nápojů denně (tedy asi 40 gramů čistého alkoholu) pro většinu mužů.
Jeden alkoholický nápoj = 20 gramů čistého alkoholu = 0,5 l piva nebo 2 dcl vína nebo 5 cl destilátu.
Že alkohol přispívá ke vzniku rakoviny, potvrzuje celá řada studií. Podle WHO se například odhaduje, že v roce 2020 bylo víc než 740 tisíc případů rakoviny způsobeno právě užíváním alkoholu. Podle vědců přitom pomáhá jakékoliv omezení jeho konzumace. Přesně kvantifikovat, jaké snížení přináší jaké benefity, je ale složité až nemožné. Mnoho studií ale ukázalo, že i lehké až mírné pití alkoholu může zvýšit riziko rakoviny a dalších zdravotních problémů – například má dopad na mozek.
WHO v loňské zprávě varuje, že neexistuje žádná skutečně bezpečná míra konzumace alkoholu. Tato zpráva také upozorňuje na to, že občasné zprávy o možných pozitivních dopadech alkoholu jsou zkreslené. „Možné ochranné účinky konzumace alkoholu, které naznačují některé studie, úzce souvisejí se zvolenými srovnávacími skupinami a použitými statistickými metodami a nemusí zohledňovat další relevantní faktory,“ upřesňuje její hlavní autor Jürgen Rehm z Poradního sboru regionálního ředitele WHO pro Evropu pro neinfekční nemoci.
