Studenti z Brna vymysleli, jak zbavit vodu sinic a toxinů pomocí půdních bakterií

Brněnští studenti uspěli v mezinárodní soutěži s návrhem, jak čistit vodu od sinic s využitím nástrojů syntetické biologie. Vyvinuli systém, jehož základem jsou půdní bakterie. V konkurenci téměř 250 týmů z 36 zemí získali zlatou medaili v soutěži International Genetically Engineered Machine (iGEM).

Tým nazvaný Generace Mendel tvoří studenti Masarykovy univerzity a Vysokého učení technického. „Chtěli jsme pracovat na něčem, co by bylo zajímavé pro lidi z okolí Brna, ale zároveň celosvětově relevantní. Napadlo nás, že na brněnské přehradě bývají problémy se sinicemi,“ uvedla Barbora Hrnčířová z Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity.

„Abychom mohli sinice z vody účinně odstranit, musíme jednak odstranit buňky sinic, ale také toxiny, které produkují. Proto jsme se pustili do vývoje systému, jehož základem jsou buňky Bacillus subtillis, což jsou půdní bakterie,“ řekla Hrnčířová.

Aby mohly bakterie sloužit svému účelu, musí se upravit metodami syntetické biologie. „My jsme naše buňky upravovali tak, aby měly na svém povrchu proteinové lešení, na kterém budou zachycené enzymy jednak ničící buňky sinic a jednak také likvidující jejich toxiny,“ uvedla studentka. 

Celý tým Generace Mendel
Zdroj: Masarykova univerzita Brno

Pro úspěch v soutěži iGEM však musel tým přijít nejen se samotným řešením problému, ale zvládnout i řadu dalších úkolů, například připravit vědecký poster, webovou „wiki“ stránku, jedno krátké a jedno delší video, které kvůli pandemii muselo nahradit prezentaci před porotou v Bostonu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Držitel Nobelovy ceny za chemii opustil USA. Nové místo našel v Číně

Chemik a nositel Nobelovy ceny Omar Yaghi se rozhodl opustit Spojené státy, kde až doposud působil. Nové místo mu nabídla Čína, kde povede laboratoř pro výzkum materiálů s využitím umělé inteligence (AI). Hlavním důvodem této změny jsou podle něj současné podmínky v USA.
17. 7. 2026

Uzavíráme zvířata v menších lokalitách. Je to cesta k jejich záhubě, varuje expertka

„Liniovými stavbami krájíme krajinu na menší části, čímž porcujeme i možnost zvířat migrovat a zavíráme ty populace v menších lokalitách, což je cestou k jejich postupné záhubě,“ říká ředitelka Odboru druhové ochrany Agentury ochrany přírody a krajiny (AOPK) Jindřiška Jelínková. V obsáhlém rozhovoru o ekologické konektivitě, tedy průchodnosti krajiny pro zvířata na zemi, ve vodě i ve vzduchu, vysvětluje, jak lidská infrastruktura krajinu narušuje, co to způsobuje zvířatům i jak lze tyto nežádoucí efekty kompenzovat. Na to se zaměřuje i aktuální projekt AOPK, jehož je Jelínková odbornou garantkou.
17. 7. 2026

Vědce v Lotyšsku znepokojuje možné ohrožení akademické svobody

Vědci vyjadřují obavy z možného ohrožení akademické svobody poté, co se dozvěděli, že lotyšský parlament Saeima hodlá projednat užitečnost určitých výzkumů.
16. 7. 2026

Knoflíčky, hrnky i nábojnice. Archeologové zkoumají bývalý tábor pro Romy

Pozůstatek terasy, na které stál vězeňský dům, ale také knoflíčky, hrnky nebo nábojnici objevili archeologové ze Západočeské univerzity v Plzni v areálu bývalého tábora pro Romy v Hodoníně u Kunštátu. Výzkum v místě, kde se dnes nachází Památník holokaustu Romů a Sintů, začal minulý týden.
16. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.