Stromy zasažené oteplováním „lapají po dechu“. Může to ohrozit jejich schopnost pohlcovat CO2

Podle nové studie vědců z Pensylvánské státní univerzity se stromy v teplejším a sušším podnebí potýkají s problémy při zachycování oxidu uhličitého (CO2), který zadržuje teplo, což znamená, že s pokračujícím oteplováním planety už nemusí sloužit jako řešení pro kompenzaci uhlíkové stopy lidstva.

„Zjistili jsme, že stromy v teplejším a sušším podnebí v podstatě kašlou, místo aby dýchaly,“ řekl Max Lloyd, který výzkum vedl. „Posílají pak CO2 zpět do atmosféry v mnohem větší míře než stromy v chladnějších a vlhčích podmínkách.“

Prostřednictvím fotosyntézy stromy odebírají oxid uhličitý z atmosféry, aby díky němu rostly. Velmi zjednodušeně: mění ho v hmotu svých těl. Ve stresových podmínkách ale stromy uvolňují CO2 zpět do atmosféry, což je proces zvaný fotorespirace. Analýzou globálního souboru dat o tkáních stromů výzkumný tým prokázal, že míra fotorespirace je až dvakrát vyšší v teplejším podnebí, zejména při omezeném množství vody.

Autoři zjistili, že práh pro tuto reakci v subtropickém podnebí začíná, když průměrné denní teploty přesáhnou zhruba 20 stupňů Celsia, a zhoršuje se s dalším nárůstem teplot.

Tyto výsledky komplikují rozšířenou představu o úloze rostlin při čerpání nebo využívání uhlíku z atmosféry a poskytují nový pohled na to, jak by se rostliny mohly přizpůsobit změně klimatu. Výzkumníci poznamenali, že jejich výsledky ukazují, že s oteplováním klimatu by rostliny mohly být méně schopné čerpat CO2 z atmosféry a asimilovat tak uhlík potřebný k ochlazování planety.

„Vyvedli jsme tento základní cyklus z rovnováhy,“ varuje Lloyd. „Rostliny a klima jsou neoddělitelně spojené. Nejvíc CO2 z naší atmosféry odčerpávají fotosyntetizující organismy – rostliny. I malé změny mají velký dopad.“

Podle amerického ministerstva energetiky v současné době rostliny absorbují přibližně 25 procent oxidu uhličitého, který se každoročně do vzduchu uvolní lidskou činností. Podle Lloyda a jeho týmu se ale tento podíl bude v budoucnu s oteplováním klimatu pravděpodobně snižovat. Hlavně, pokud bude ubývat vody.

„Když uvažujeme o budoucnosti klimatu, předpovídáme, že množství CO2 bude stoupat, což je teoreticky dobré pro rostliny, protože to jsou molekuly, které rostliny dýchají,“ vysvětluje Lloyd. „Teď jsme ale zjistili a prokázali, že dojde k něčemu, s čím hlavní modely nepočítají. Svět se bude oteplovat, což znamená, že rostliny budou méně schopné CO2 odčerpávat.“

Lidstvo mění planetu

Množství oxidu uhličitého v atmosféře rychle roste; podle Národního úřadu pro oceán a atmosféru je už nyní větší než kdykoli za posledních 3,6 milionu let.

Tým bude nyní pracovat na odhalení míry fotorespirace v dávné minulosti, až do doby před desítkami milionů let, a to pomocí zkamenělého dřeva. Tyto metody umožní vědcům explicitně ověřit stávající hypotézy týkající se měnícího se vlivu fotorespirace rostlin na klima v průběhu geologického času.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Deset let po Pařížské dohodě se vědci obávají, že je mrtvá

Pařížská úmluva OSN o změně klimatu byla uzavřena přesně před deseti lety, 12. prosince 2015, vstoupila ale v platnost až skoro o rok později – v listopadu 2016. Podle dokumentu, který nahradil Kjótský protokol, se má oteplování udržet pod dvěma stupni Celsia, nejlépe do 1,5 stupně ve srovnání s předindustriálním obdobím. Průměrné teploty i emise skleníkových plynů se ale stále zvyšují.
před 10 hhodinami

AI umí znepokojivě účinně ovlivňovat voliče, ukazují dvě studie

Nové výzkumy ukazují, že chatboty mohou velmi silně ovlivňovat rozhodování voličů. Výsledky, které vydaly odborné časopisy Nature a Science, podle autorů vyvolávají zásadní otázky ohledně role umělé inteligence v budoucích volbách.
před 12 hhodinami

Publikace Martina Rychlíka provede Dějinami skalpování

Vyšly Dějiny skalpování. Držitel Litery za publicistiku Martin Rychlík se v rozsáhlé publikaci věnuje zvyku zbavovat nepřítele vlasů s částí kůže napříč historií lidstva. Nabourává přitom i zažité představy.
před 13 hhodinami

Věčné chemikálie ve vodě škodí dětskému zdraví i peněženkám

Negativní dopady na zdraví, které způsobují takzvané věčné chemikálie v pitné vodě, stojí Spojené státy v současné době už nejméně osm miliard dolarů (160 miliard korun) ročně v sociálních nákladech. Popsali to vědci z Arizonské univerzity.
před 16 hhodinami

Osamělost zvyšuje riziko srdečních onemocnění

Nedostatek sociálních vazeb a osamělost mají vliv na riziko srdečního onemocnění. Lidé s omezenými sociálními kontakty čelí podle dlouhodobých studií o zhruba třicet procent vyššímu riziku úmrtí na srdeční a cévní onemocnění, upozornili zástupci České kardiologické společnosti.
před 17 hhodinami

Mezi bobrem a surikatou. Člověk patří mezi nejmonogamnější savce, ukázal výzkum

Studie vědců z Cambridge se pokusila sestavit žebříček nejvíce monogamních druhů savců. Podle starších odhadů patří člověk na hranu mezi monogamními a polygamními druhy, nový detailnější výzkum ho nicméně řadí pod vrchol pomyslné „hitparády“ monogamie.
před 20 hhodinami

Alkohol poškozuje DNA a působí rakovinu, buňky se mu brání, ukazuje český výzkum

Alkohol poškozuje lidskou DNA a způsobuje rakovinu, zjistila studie vědců z Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd ČR (ÚOCHB). Buňky se dle výzkumu poškození brání a DNA opravují, u některých lidí ale méně účinně. Článek o studii zveřejnil časopis Communications Biology ze skupiny Nature, uvedl ÚOCHB. V míře, která poškozuje zdraví, pije podle výzkumů alkohol 1,5 milionu Čechů.
11. 12. 2025

Lidé si ochočili oheň o 350 tisíc let dříve, než se předpokládalo, hlásí vědci

Objev zažehnutí ohně měl prehistorického člověka vrhnout na dráhu směřující k modernímu lidstvu. Doposud se vědci domnívali, že se toto odehrálo relativně nedávno. Nový objev ale posouvá „zkrocení“ tohoto živlu o statisíce let dál do minulosti.
11. 12. 2025
Načítání...