Stromy výrazně přispívají k ochlazení ploch v evropských městech v teplých dnech. Ukazuje to studie badatelů ze Spolkové vysoké technické školy v Curychu, kterou zveřejnil vědecký časopis Nature Communications. Ve střední Evropě porost ubírá až 12 stupňů Celsia, na jihu kontinentu je efekt stromů menší.
Stromy výrazně ochlazují městské plochy. Ubrat mohou až 12 stupňů, ukazuje studie
Autoři výzkumu satelitním měřením zkoumali situaci v bezmála třech stovkách evropských měst.
Studie je podle autorů unikátní svým rozsahem. „Během dne mají zelené plochy se stromy v Evropě výrazně vyšší ochlazovací efekt než parky bez stromů,“ popisuje vedoucí výzkumu Jonas Schwaab. Efekt ochlazení je podle odborníků dvakrát až čtyřikrát nižší v případě, že na ploše roste pouze tráva a květiny, ale nikoliv stromy.
Pozitivní dopad stromů je patrný ve všech částech Evropy, v některých je ale silnější. Ve střední Evropě podle Schwaaba činí v teplých dnech rozdíl mezi zastavěnými plochami se stromy a bez stromů osm až dvanáct stupňů Celsia, v jižní Evropě je tento rozdíl nižší.
Podle badatelů je to tím, že na jihu je půda sušší, a tudíž mají stromy tendenci vypouštět do vzduchu méně vlhkosti. Schwaab dodává, že analýza se zaměřila na teplotu na plochách a rozdíl v teplotách vzduchu je pravděpodobně menší.
Podle Schwaabova týmu si ale plné pochopení vlivu stromů na teploty ve městech vyžádá další měření. Na rozsah „chladicího efektu“ stromů může mít vliv jejich umístění a celá řada dalších faktorů. Satelitní pozorování navíc vědci prováděli jen ve dnech bez oblačnosti.
