Stopy pesticidů jsou ve většině ovoce, zjistil francouzský úřad. Nejvíc v hroznech a mandarinkách

Hrozny, mandarinky, třešně nebo řapíkatý celer. U těchto plodin byla v uplynulých letech ve francouzských obchodech největší pravděpodobnost, že budou obsahovat stopy pesticidů.

V nové studii to uvádí nevládní organizace Générations futures (Příští generace), která svůj verdikt opírá o data francouzského úřadu pro konkurenci a kontrolu kvality výrobků (DGCCRF) z let 2012 až 2016. U 19 druhů ovoce byly vzorky kontaminované v 73 procentech případů, u 33 druhů zeleniny se stopy pesticidů vyskytly v 41 procentech vzorků.

Výzkum skupiny Générations futures se zabýval pouze plodinami, které nemají označení „bio“. Vůbec nejhůře dopadly hrozny s 89% podílem kontaminovaných vzorků, následované v těsném závěsu mandarinkami, třešněmi, grapefruitem a pomelem. Nadprůměrné množství výrobků se zbytky pesticidů měla také jablka, hrušky nebo jahody. Jen 23 procent kontaminovaných vzorků zaznamenalo avokádo, o něco více pak kiwi a švestky.

Zelenina byla kontaminovaná méně

Zelenina si celkově vedla mnohem lépe a podíl kontaminovaných kusů přesáhl 80 procent pouze u řapíkatého celeru (84,6). Nad 70 procenty byly ještě čerstvé bylinky, čekanka listová a hlízy celeru. Jen dvě procenta vzorků s pesticidy se našla u kukuřice, pod deseti procenty skončily také chřest, řepa, květák, batáty a cibule.

Podle deníku Le Monde je však ještě více znepokojivý údaj o četnosti plodin obsahujících množství pesticidů přesahující limity Evropské unie. U ovoce byl tento ukazatel na 2,7 procenta a u zeleniny dokonce na 3,5 procenta.

Neúplná analýza ukazuje, že je třeba seriozní výzkum

Le Monde zároveň podotýká, že v tuto chvíli není možné určit dopady konzumace kontaminovaných plodin na spotřebitele, neboť Générations futures ve své analýze neuvádí koncentraci nalezených pesticidů, ani jejich názvy či předpokládané účinky na organismus člověka.

„Samotná přítomnost pesticidů není pro zdraví hrozbou, protože jsou předmětem právních předpisů,“ ujistil toxikolog francouzského Národního ústavu pro agronomický výzkum (INRA) Jean-Pierre Cravedi. „Riziko existuje u systematické nebo pravidelné konzumace druhu ovoce či zeleniny, který je nad LMR (evropský limit) pro jeden a ten samý pesticid, což je však málo pravděpodobné,“ míní Cravedi.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Grónsko je klíčové pro Trumpovu kolosální Zlatou kopuli

Americký prezident Donald Trump a další představitelé jeho administrativy tvrdí, že získání Grónska je zásadní pro úspěšné dokončení projektu Golden Dome (Zlatá kopule). Tento vesmírný protiraketový štít nové generace má ochránit Spojené státy před stále vyspělejšími protivníky, píše server BBC News.
před 5 hhodinami

Dánští archeologové objevili obří středověkou loď-hrad. Uvezla stovky tun nákladu

Objev masivní obchodní lodi u kodaňského pobřeží pomáhá vyprávět nejenom její příběh, ale také vrhá nové světlo na středověký obchod, život námořníků a také na to, jak se tyto lodi stavěly.
před 7 hhodinami

Obavy z budoucnosti mladí Číňané rozptylují pomocí AI věštců

Mladí Číňané se zamilovali do věštění. Pohled do budoucna jim už ale nenabízí kartářky, prognostici nebo tvůrci horoskopů, ale stále častěji umělé inteligence, především domácího původu.
včera v 09:00

Studie: Nejsou důkazy o spojitosti paracetamolu v těhotenství s autismem u dětí

Nová rozsáhlá studie nenašla žádné důkazy o tom, že by užívání paracetamolu v těhotenství zvyšovalo riziko autismu, ADHD a vývojové poruchy intelektu. Studii zveřejnil odborný časopis The Lancet. Těhotné ženy od užívání paracetamolu v loňském roce zrazoval americký prezident Donald Trump, který lék proti horečce a bolesti spojil s rizikem autismu u dětí.
včera v 08:44

Írán odpojil internet v panice, Starlink rušit nedokáže

Teherán odpojil internet během protestů v panice a o přístup k síti přišlo dočasně i ministerstvo zahraničí. Píše to list Financial Times s odkazem na experty. Odříznutí Íránci se navzdory hrozbě represí pokoušejí komunikovat se světem přes Starlink. Íránské úřady se marně snaží rušit signál, a tak zabavují lidem antény.
16. 1. 2026

Cítí se opuštěni elitami, sjednoceni hněvem. Co lidi spojuje v krizích, ukázal český výzkum

Co mají společného spory o roušky během covidu a hádky o pomoc Ukrajině v diskuzích na facebooku? Výzkum českých vědkyň ukazuje, že lidé v časech krize sdílejí opakující se příběhy na základě modelu „my dole“ proti „těm nahoře“. Může to na sociálních sítích posílit sounáležitost mezi lidmi, ale současně takové chování rozděluje společnost ještě víc a vytváří pocity nedůvěry vůči elitám, hlavně těm politickým a mediálním.
16. 1. 2026

Jaký bude rok 2026? Velká předpověď naznačuje vysoké teploty

Letošní rok by se mohl zařadit k těm dosud nejteplejším. Naznačují to predikce na základě analýzy historických dat a sledování dlouhodobého vývoje. Důležitou roli mají mít jevy El Niňo a La Niňa. Dosud nejteplejší byl rok 2024, ten loňský se stal třetím nejteplejším od počátku pozorování.
16. 1. 2026

Mikroplastů je tolik, že kontaminují výzkumy o množství mikroplastů

Mikroplastů je už na Zemi tolik, že se nedá pořádně říct, jak moc jich je – tak se dají shrnout výsledky několika studií, které vyšly v poslední době. Na základě důkladných analýz jejich autoři zpochybňují předchozí výzkumy, které popisovaly, kolik mikroplastů (a nanoplastů) se nachází v lidských tkáních.
16. 1. 2026
Načítání...