Stopy pesticidů jsou ve většině ovoce, zjistil francouzský úřad. Nejvíc v hroznech a mandarinkách

Hrozny, mandarinky, třešně nebo řapíkatý celer. U těchto plodin byla v uplynulých letech ve francouzských obchodech největší pravděpodobnost, že budou obsahovat stopy pesticidů.

V nové studii to uvádí nevládní organizace Générations futures (Příští generace), která svůj verdikt opírá o data francouzského úřadu pro konkurenci a kontrolu kvality výrobků (DGCCRF) z let 2012 až 2016. U 19 druhů ovoce byly vzorky kontaminované v 73 procentech případů, u 33 druhů zeleniny se stopy pesticidů vyskytly v 41 procentech vzorků.

Výzkum skupiny Générations futures se zabýval pouze plodinami, které nemají označení „bio“. Vůbec nejhůře dopadly hrozny s 89% podílem kontaminovaných vzorků, následované v těsném závěsu mandarinkami, třešněmi, grapefruitem a pomelem. Nadprůměrné množství výrobků se zbytky pesticidů měla také jablka, hrušky nebo jahody. Jen 23 procent kontaminovaných vzorků zaznamenalo avokádo, o něco více pak kiwi a švestky.

Zelenina byla kontaminovaná méně

Zelenina si celkově vedla mnohem lépe a podíl kontaminovaných kusů přesáhl 80 procent pouze u řapíkatého celeru (84,6). Nad 70 procenty byly ještě čerstvé bylinky, čekanka listová a hlízy celeru. Jen dvě procenta vzorků s pesticidy se našla u kukuřice, pod deseti procenty skončily také chřest, řepa, květák, batáty a cibule.

Podle deníku Le Monde je však ještě více znepokojivý údaj o četnosti plodin obsahujících množství pesticidů přesahující limity Evropské unie. U ovoce byl tento ukazatel na 2,7 procenta a u zeleniny dokonce na 3,5 procenta.

Neúplná analýza ukazuje, že je třeba seriozní výzkum

Le Monde zároveň podotýká, že v tuto chvíli není možné určit dopady konzumace kontaminovaných plodin na spotřebitele, neboť Générations futures ve své analýze neuvádí koncentraci nalezených pesticidů, ani jejich názvy či předpokládané účinky na organismus člověka.

„Samotná přítomnost pesticidů není pro zdraví hrozbou, protože jsou předmětem právních předpisů,“ ujistil toxikolog francouzského Národního ústavu pro agronomický výzkum (INRA) Jean-Pierre Cravedi. „Riziko existuje u systematické nebo pravidelné konzumace druhu ovoce či zeleniny, který je nad LMR (evropský limit) pro jeden a ten samý pesticid, což je však málo pravděpodobné,“ míní Cravedi.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Kráva používá nástroje. Vědci se diví, že si toho dosud nevšimli

Veronika žije v Rakousku na horách a jako každou jinou krávu ji trápí hmyz. Bodavý hmyz dobytek otravuje odnepaměti, ale až Veronika našla řešení. Ze země zvedá klacky nebo třeba i odhozené koště, to uchopí do tlamy a pohybuje jím tak, aby dosáhla na jinak nedosažitelná místa, která ji svědí. Její majitel toto chování nafilmoval a záběry se pak dostaly do rukou expertů z Veterinární univerzity ve Vídni. Ti byli v šoku.
před 4 hhodinami

Evropu čekají silnější zemědělská sucha, i kdyby víc pršelo, varuje výzkum

Klimatické změny, které v současné době probíhají, musí nutně ovlivňovat nejen teploty, ale také všechno, na co teplo působí. Tedy včetně půdy a rostlin, které v ní rostou. Vědci z Univerzity v Readingu studovali, jak klimatické změny ovlivňují vlhkost půdy během vegetačního období, tedy v období roku, kdy zemědělské plodiny potřebují vodu nejvíce.
před 5 hhodinami

Šest příspěvků za 23 sekund. Donald Trump se umí na Truth Social rozvášnit

Sociální síť Truth Social je výkladní skříní toho, o co se americký prezident dělí s veřejností. Analýza příspěvků, které tam vydal od roku 2022 do současnosti, naznačuje, jak s ní pracuje.
před 7 hhodinami

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
před 8 hhodinami

Smaragdová, šarlatová, karmínová. Nebe nad Českem zbarvila polární záře

Na mnoha místech Česka bylo v noci na úterý možné pozorovat polární záři. Podle Českého meteorologického ústavu byla záře velmi dynamická a přechodně byla viditelná i z větších měst. Fotografie vzácného přírodního úkazu sdílela také řada uživatelů sociálních sítí.
před 8 hhodinami

Američtí vědci se teď bojí mluvit, hodnotí rok od návratu Trumpa Konvalinka

Americká věda měla dle renomovaného biochemika Jana Konvalinky problémy už před loňským návratem Donalda Trumpa do Bílého domu, nyní se ale prohloubily. Poškodí to poznání celého lidstva, ale otevírá to celou řadu možností pro Evropu, míní Konvalinka s tím, že je ale na ní, jestli šanci dokáže uchopit.
před 11 hhodinami

Pompejské lázně byly špinavé a znečištěné těžkými kovy, ukázala studie

Nové objevy z lázní v Pompejích ukazují, že se jejich hygienické poměry značně lišily od toho, co se pokládá za římskou kvalitu. Nálezy ale současně naznačují, že se vědci mohou už brzy dozvědět o zaniklém městě mnohem víc.
včera v 16:21

Rychle zjistili, že jsme profesionálové, vzpomíná účastník Pouštní bouře

Válka v přímém přenosu – tak se říkalo konfliktu v Perském zálivu, který na začátku roku 1991 sledovaly díky televizním kamerám miliony lidí po celém světě. Do operace Pouštní bouře, která měla za cíl osvobodit okupovaný Kuvajt, se zapojili i českoslovenští vojáci z protichemické jednotky. Poprvé od druhé světové války se tak stali spojenci Američanů, Britů a Francouzů. Ti se na ně přesto – jako na své někdejší komunistické nepřátele – dívali nejdřív s opatrností.
včera v 11:49
Načítání...