Stopy pesticidů jsou ve většině ovoce, zjistil francouzský úřad. Nejvíc v hroznech a mandarinkách

Hrozny, mandarinky, třešně nebo řapíkatý celer. U těchto plodin byla v uplynulých letech ve francouzských obchodech největší pravděpodobnost, že budou obsahovat stopy pesticidů.

V nové studii to uvádí nevládní organizace Générations futures (Příští generace), která svůj verdikt opírá o data francouzského úřadu pro konkurenci a kontrolu kvality výrobků (DGCCRF) z let 2012 až 2016. U 19 druhů ovoce byly vzorky kontaminované v 73 procentech případů, u 33 druhů zeleniny se stopy pesticidů vyskytly v 41 procentech vzorků.

Výzkum skupiny Générations futures se zabýval pouze plodinami, které nemají označení „bio“. Vůbec nejhůře dopadly hrozny s 89% podílem kontaminovaných vzorků, následované v těsném závěsu mandarinkami, třešněmi, grapefruitem a pomelem. Nadprůměrné množství výrobků se zbytky pesticidů měla také jablka, hrušky nebo jahody. Jen 23 procent kontaminovaných vzorků zaznamenalo avokádo, o něco více pak kiwi a švestky.

Zelenina byla kontaminovaná méně

Zelenina si celkově vedla mnohem lépe a podíl kontaminovaných kusů přesáhl 80 procent pouze u řapíkatého celeru (84,6). Nad 70 procenty byly ještě čerstvé bylinky, čekanka listová a hlízy celeru. Jen dvě procenta vzorků s pesticidy se našla u kukuřice, pod deseti procenty skončily také chřest, řepa, květák, batáty a cibule.

Podle deníku Le Monde je však ještě více znepokojivý údaj o četnosti plodin obsahujících množství pesticidů přesahující limity Evropské unie. U ovoce byl tento ukazatel na 2,7 procenta a u zeleniny dokonce na 3,5 procenta.

Neúplná analýza ukazuje, že je třeba seriozní výzkum

Le Monde zároveň podotýká, že v tuto chvíli není možné určit dopady konzumace kontaminovaných plodin na spotřebitele, neboť Générations futures ve své analýze neuvádí koncentraci nalezených pesticidů, ani jejich názvy či předpokládané účinky na organismus člověka.

„Samotná přítomnost pesticidů není pro zdraví hrozbou, protože jsou předmětem právních předpisů,“ ujistil toxikolog francouzského Národního ústavu pro agronomický výzkum (INRA) Jean-Pierre Cravedi. „Riziko existuje u systematické nebo pravidelné konzumace druhu ovoce či zeleniny, který je nad LMR (evropský limit) pro jeden a ten samý pesticid, což je však málo pravděpodobné,“ míní Cravedi.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Mise Artemis pro přistání na Měsíci může mít zásadní problémy, varuje inspektor

NASA nedávno změnila své plány ohledně mise na Měsíc. Stále ale doufá, že tam do roku 2028 její astronauti přistanou. Teď se objevila další překážka – podle zprávy kontrolního orgánu by let byl spojený s riziky pro bezpečnost posádky. Ve čtvrtek večer pak NASA informovala, že start mise Artemis II, při které astronauti obletí Měsíc, by mohl proběhnout 1. dubna.
12. 3. 2026Aktualizováno12. 3. 2026
Doporučujeme

Hrad Loket vznikl o sto let dříve, než se předpokládalo, odhalili archeologové

Jeden z nejstarších českých hradů, Loket v Karlovarském kraji, je ještě starší, než naznačovaly dosavadní důkazy. Odhalil to teď čerstvý výzkum, který využil nové technologie.
12. 3. 2026

Vědci spočítali, kolik emisí způsobila válka v Gaze

Vědci poprvé spočítali, kolik emisí skleníkových plynů způsobil konflikt mezi Izraelem a teroristickým hnutím Hamás v Pásmu Gazy. Tvrdí, že v souvislosti s konfliktem se do atmosféry uvolnilo asi 33 milionů tun oxidu uhličitého, což odpovídá celoročním emisím Jordánska.
12. 3. 2026

Češi umírají předčasně hlavně v severních regionech. Data ukazují, kde se žije nejdéle

Mapové výstupy ukazují, kde v České republice lidé nejčastěji umírají před 65. rokem života, kolik potenciálních let života se tím ztrácí a kde mají největší naději na dožití. Přehledná vizualizace velkých dat zobrazuje rozdíly na úrovni všech 206 správních obvodů obcí s rozšířenou působností.
12. 3. 2026
Načítání...