Stavění na Měsíci by mohlo připomínat pečení omelet, navrhují vědci

Spojené státy chtějí mít na Měsíci trvalou základnu. Je to klíčové nejen pro lepší průzkum našeho přirozeného satelitu, ale také jako odrazový můstek pro cesty k Marsu a dál. Vědecký tým nyní přišel s návrhem, z čeho postavit základy měsíčních staveb.

Prvním krokem pro vznik základny je přistávací plocha. Bez ní nebude možné pravidelně dopravovat jakékoliv zásilky. Jenže z čeho ji vyrobit?

Přeprava materiálu a těžkého vybavení ze Země na vzdálenost více než 400 tisíc kilometrů je hodně drahá. Pro tolik hmoty, která je potřebná pro stavbu celé přistávací plochy, nedává takové řešení smysl.

Proto vědci z University of Central Florida pracují na projektu financovaném NASA, jehož cílem je najít způsob, jak vybudovat přistávací plochy na Měsíci, které by zajistily bezpečnost lidí a vybavení, ale zároveň byly ekonomické a snadno se stavěly ve vesmíru. Práci vede společnost Cislune, která se zabývá výrobou obranných a kosmických zařízení, a podílí se na ní i výzkumníci z Arizonské státní univerzity.

Pečení

Tým zjistil, že nejlepší možností může být metoda, která využívá k roztavení měsíční půdy mikrovlny. Na Měsíci by tak mohly materiály péct jakési obrovské mikrovlnky, nastínili vědci v časopise New Space a ve zprávě, kterou předložili NASA.

„Pro náš národ je strategicky důležité být na Měsíci, protože ekonomická hodnota zdrojů ve vesmíru je obrovská,“ popsal smysl výzkumu jeho spoluautor Phil Metzger.

Spojené státy plánují návrat na Měsíc v rámci misí Artemis. Přistání s posádkou by se mělo uskutečnit v rámci mise Artemis III v roce 2025. V rámci budoucích výprav tam pak mají vzniknout základny nebo zařízení pro těžbu surovin.

Na základě analýzy čtyř různých konstrukčních metod, včetně odlišných kombinací pro vnitřní a vnější část přistávací plochy, nová studie popsala, že nejefektivnější je metoda tavení neboli spékání pomocí mikrovln. Zjednodušeně funguje tak, že natavený měsíční povrch se speče jako vejce na pánvi v omeletu, a vyplatí se, pokud náklady na dopravu na Měsíc zůstanou vyšší než sto tisíc dolarů za kilogram.

Spékání se stává ještě ekonomičtějším ve spojení s novou technologií, která využívá magnetické pole k tomu, aby se na povrch dostaly minerály, jež jsou nejlépe tavitelné v mikrovlnné troubě. Vědci takový postup navrhli poté, co zjistili, že řada minerálů, které jsou nejlépe tavitelné v mikrovlnné troubě, je také nejmagnetičtější. „Ukázali jsme, že tím můžeme zvýšit absorpci mikrovln někde v rozmezí 70 až 80 procent,“ zdůrazňují autoři.

Jak by to vypadalo

Kromě teoretického způsobu výroby stavebních materiálů přišel vědecký tým také s konkrétním návrhem postupu. Automatická vozítka by nabírala půdu, třídila ji pomocí magnetických polí, vrstvila ji zpět na povrch, a pak ji tavila pomocí mikrovln.

„Čísla nám ukázala, že spékání je ve skutečnosti nejlepší metodou, protože sice vyžaduje určitou energii, ale náklady na energii jsou nižší než náklady na stavbu a nutnost dopravit na Měsíc spotřební materiál,“dodává Metzger. 

Pokud by ale náklady na dopravu klesly pod 100 tisíc dolarů za kilogram, stanou se ekonomicky výhodnějšími přistávací podložky na bázi polymerů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Ukrajinská armáda popsala robotické útoky na ruské okupanty

Válka na Ukrajině překresluje staré mapy, na nichž byly vyznačené vojenské operace. Stále častěji se na nich místo lidských jmen objevují názvy pozemních robotů a létajících dronů, které vojáky nahrazují. Zástupci ukrajinské armády teď popsali, jak tyto operace probíhají a jak časté jsou.
před 7 hhodinami

Gruzie zahájila obnovu lužních lesů u hranic s Arménií a Ázerbájdžánem

Na ploše 65 hektarů v lesním komplexu Gardabani–Marneuli v kraji Kvemo Kartli na jihovýchodě Gruzie, nedaleko hranic s Arménií a Ázerbájdžánem, začala obnova lesů. Lokalita leží v povodí řeky Mtkvari (Kury) a je součástí poškozeného lužního ekosystému. Rozloha 65 hektarů odpovídá zhruba devadesáti fotbalovým hřištím.
před 10 hhodinami

Vědci rozplétají komplikovaný kočičí apetit

Rozmazlenost koček ohledně výběru potravy je dobře známá, zejména když se srovná se psy. Skupina japonských vědců ji teď detailně prostudovala a pokusila se najít pravidla této kočičí vlastnosti. Věří, že i přes své limity by výzkum mohl mít dopady na to, jak kočky správně krmit, což by mohlo chovatelům ušetřit nemalé finance a zvířatům udržovat zdraví.
před 11 hhodinami

Manželé vyléčili vrozenou slepotu. Dostali za to „vědeckého Oscara“

Proč se dítě někdy narodí slepé? Velmi často za to může genetická porucha, která se jmenuje Leberova kongenitální amauróza, známá i pod zkratkou LCA. Až donedávna to byla diagnóza, která nedávala takovým dětem žádnou naději. Změnili to dva lidé, kterým to zabralo čtvrt století. Teď za to molekulární bioložka Jean Bennettová a oftalmolog Albert Maguire dostali prestižní ocenění Breakthrough Prize a odměnu ve výši tří milionů dolarů, v přepočtu šedesát milionů korun.
před 12 hhodinami

Satelity ukázaly památky UNESCO z vesmíru

V rámci Mezinárodního dne památek a sídel se Evropská vesmírná agentura spojila s organizací UNESCO, aby společně přiblížily krásu i křehkost míst, která uchovávají společnou paměť lidstva. Zároveň zdůrazňují, že ať už jde o kulturní památky, nebo přírodní divy, tato místa vyprávějí příběh o tom, kým jsme. Jejich zachování není jen naší povinností, ale také závazkem vůči budoucím generacím.
před 13 hhodinami

Houby jsou podle afrických vědců základem života na Zemi

Houby patří podle vědců k základním pilířům života na Zemi. Afričtí mykologové podle deníku The Guardian upozorňují, že bez systematického výzkumu a ochrany hub nelze účinně chránit ani lesy, půdu či klima.
před 15 hhodinami

Černobyl dnes: o život jde na místech, kde to voní jarem

O Černobylu a jeho dopadech na lidské zdraví vyprávěl pro Českou televizi jeden z lidí, kteří ho znají nejlépe. Alexandr Kupnyj podnikl do nitra zničené elektrárny několik expedic a dobře ji prozkoumal.
před 16 hhodinami

Nový lék může dětem s Duchennovou svalovou dystrofií oddálit ztrátu chůze

Dětem s Duchennovou svalovou dystrofií (DMD) by mohl pomoci nový přípravek, který zpomaluje postup nemoci a oddaluje ztrátu schopnosti chůze. V Česku ho pojišťovna zatím schválila prvnímu pacientovi. Onemocnění, při němž postupně odumírají svaly, zatím nelze zcela vyléčit. Nemocí trpí v zemi přes 350 lidí.
před 17 hhodinami
Načítání...