Stavění na Měsíci by mohlo připomínat pečení omelet, navrhují vědci

Spojené státy chtějí mít na Měsíci trvalou základnu. Je to klíčové nejen pro lepší průzkum našeho přirozeného satelitu, ale také jako odrazový můstek pro cesty k Marsu a dál. Vědecký tým nyní přišel s návrhem, z čeho postavit základy měsíčních staveb.

Prvním krokem pro vznik základny je přistávací plocha. Bez ní nebude možné pravidelně dopravovat jakékoliv zásilky. Jenže z čeho ji vyrobit?

Přeprava materiálu a těžkého vybavení ze Země na vzdálenost více než 400 tisíc kilometrů je hodně drahá. Pro tolik hmoty, která je potřebná pro stavbu celé přistávací plochy, nedává takové řešení smysl.

Proto vědci z University of Central Florida pracují na projektu financovaném NASA, jehož cílem je najít způsob, jak vybudovat přistávací plochy na Měsíci, které by zajistily bezpečnost lidí a vybavení, ale zároveň byly ekonomické a snadno se stavěly ve vesmíru. Práci vede společnost Cislune, která se zabývá výrobou obranných a kosmických zařízení, a podílí se na ní i výzkumníci z Arizonské státní univerzity.

Pečení

Tým zjistil, že nejlepší možností může být metoda, která využívá k roztavení měsíční půdy mikrovlny. Na Měsíci by tak mohly materiály péct jakési obrovské mikrovlnky, nastínili vědci v časopise New Space a ve zprávě, kterou předložili NASA.

„Pro náš národ je strategicky důležité být na Měsíci, protože ekonomická hodnota zdrojů ve vesmíru je obrovská,“ popsal smysl výzkumu jeho spoluautor Phil Metzger.

Spojené státy plánují návrat na Měsíc v rámci misí Artemis. Přistání s posádkou by se mělo uskutečnit v rámci mise Artemis III v roce 2025. V rámci budoucích výprav tam pak mají vzniknout základny nebo zařízení pro těžbu surovin.

Na základě analýzy čtyř různých konstrukčních metod, včetně odlišných kombinací pro vnitřní a vnější část přistávací plochy, nová studie popsala, že nejefektivnější je metoda tavení neboli spékání pomocí mikrovln. Zjednodušeně funguje tak, že natavený měsíční povrch se speče jako vejce na pánvi v omeletu, a vyplatí se, pokud náklady na dopravu na Měsíc zůstanou vyšší než sto tisíc dolarů za kilogram.

Spékání se stává ještě ekonomičtějším ve spojení s novou technologií, která využívá magnetické pole k tomu, aby se na povrch dostaly minerály, jež jsou nejlépe tavitelné v mikrovlnné troubě. Vědci takový postup navrhli poté, co zjistili, že řada minerálů, které jsou nejlépe tavitelné v mikrovlnné troubě, je také nejmagnetičtější. „Ukázali jsme, že tím můžeme zvýšit absorpci mikrovln někde v rozmezí 70 až 80 procent,“ zdůrazňují autoři.

Jak by to vypadalo

Kromě teoretického způsobu výroby stavebních materiálů přišel vědecký tým také s konkrétním návrhem postupu. Automatická vozítka by nabírala půdu, třídila ji pomocí magnetických polí, vrstvila ji zpět na povrch, a pak ji tavila pomocí mikrovln.

„Čísla nám ukázala, že spékání je ve skutečnosti nejlepší metodou, protože sice vyžaduje určitou energii, ale náklady na energii jsou nižší než náklady na stavbu a nutnost dopravit na Měsíc spotřební materiál,“dodává Metzger. 

Pokud by ale náklady na dopravu klesly pod 100 tisíc dolarů za kilogram, stanou se ekonomicky výhodnějšími přistávací podložky na bázi polymerů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Česko zasáhlo sucho, situace se jen tak nezlepší. Na Slovensku je ještě hůř

Kvůli nedostatku srážek a stále vyšším teplotám se ve střední Evropě prohlubuje půdní sucho. Na některých místech už odborníci varují před závažnými dopady na zemědělství.
před 16 hhodinami

Štíři mají klepeta vyztužená železem. Jako by je vyrobil špičkový kovář, říká studie

Organismy na Zemi umí využívat zdroje ze svého okolí, včetně prvků, jako je železo, mangan nebo zinek. Konkrétně štíři si z nich staví své zbraně. Vědci teď poprvé detailně popsali, jak to tito tvorové dělají.
před 18 hhodinami

V Evropě přibylo rostlin, které upřednostňují dusíkatou půdu. Reagují tak na člověka

Během posledního půlstoletí v Evropě výrazně přibylo rostlinných druhů, které mají rády půdu bohatou na živiny s vysokým obsahem dusíku. Mírně přibylo i druhů tolerujících stín. Vyplývá to z výsledků dosud nejrozsáhlejšího vegetačního výzkumu v Evropě, který provedl tým vědců ze Zemědělské univerzity v Praze (ČZU) pod vedením botanika Gabriela Midola. Rostliny jako kopřiva, ostružiník nebo svízel se tak objevují v krajině stále víc.
před 21 hhodinami

Evropa se otepluje nejrychleji z kontinentů

Evropa je podle nové zprávy o klimatu nejrychleji se oteplujícím kontinentem na Zemi. Dopady se projevují ve vlnách veder, nedostatku vody v řekách, častějších požárech, ale také v mizení ledovců. Dohromady to podle vědců ohrožuje evropskou biodiverzitu.
včera v 04:00

Nákladní člun se s keporkakem zvaným Timmy vydal do Severního moře

Tým dobrovolníků na severu Německa se v úterý pustil do dalšího pokusu o záchranu velryby, která zde v březnu uvázla na mělčině. Podařilo se ji dostat na speciální nákladní člun, který se následně vydal na cestu z Baltského do Severního moře. Pokusy o záchranu keporkaka zvaného Timmy poutají velkou pozornost médií a veřejnosti v Německu i v zahraničí.
28. 4. 2026Aktualizováno28. 4. 2026

Spor o léky na Alzheimerovu nemoc. Studie tvrdí, že nejsou účinné, část vědců nesouhlasí

Evropské úřady na konci loňského roku registrovaly první dva léky proti Alzheimerově chorobě. Jestli je budou členské státy proplácet z veřejného zdravotního pojištění, je na každé zemi. Právě ve fázi tohoto schvalování vyšla významná studie, která léky z této skupiny označila za nedostatečně efektivní.
28. 4. 2026

Čeští vědci chtějí odstraňovat léky z vody s pomocí světla. Popsali, jak na to

Tým vědců z Ostravy a Olomouce úspěšně otestoval uhlíkový materiál, který za pomoci světla rozkládá zbytky léčiv ve vodě a snižuje tak jejich rizika pro vodní organismy. Výzkum tak naznačil, jak by se v budoucnosti daly šetrnějším způsobem čistit odpadní vody v tuzemsku.
28. 4. 2026

Zemřel za úsvitu druhého dne, chránil se hmoždířem. Vědci popsali smrt v Pompejích

Archeologové objevili v Pompejích při nedávných vykopávkách pozůstatky dvou mužů, kteří zemřeli při erupci Vesuvu v roce 79 našeho letopočtu. Podle vědců se pokusili uprchnout směrem k pobřeží a před padajícím sopečným materiálem se chránili improvizovaně předměty, které měli po ruce.
28. 4. 2026
Načítání...