Stavění na Měsíci by mohlo připomínat pečení omelet, navrhují vědci

Spojené státy chtějí mít na Měsíci trvalou základnu. Je to klíčové nejen pro lepší průzkum našeho přirozeného satelitu, ale také jako odrazový můstek pro cesty k Marsu a dál. Vědecký tým nyní přišel s návrhem, z čeho postavit základy měsíčních staveb.

Prvním krokem pro vznik základny je přistávací plocha. Bez ní nebude možné pravidelně dopravovat jakékoliv zásilky. Jenže z čeho ji vyrobit?

Přeprava materiálu a těžkého vybavení ze Země na vzdálenost více než 400 tisíc kilometrů je hodně drahá. Pro tolik hmoty, která je potřebná pro stavbu celé přistávací plochy, nedává takové řešení smysl.

Proto vědci z University of Central Florida pracují na projektu financovaném NASA, jehož cílem je najít způsob, jak vybudovat přistávací plochy na Měsíci, které by zajistily bezpečnost lidí a vybavení, ale zároveň byly ekonomické a snadno se stavěly ve vesmíru. Práci vede společnost Cislune, která se zabývá výrobou obranných a kosmických zařízení, a podílí se na ní i výzkumníci z Arizonské státní univerzity.

Pečení

Tým zjistil, že nejlepší možností může být metoda, která využívá k roztavení měsíční půdy mikrovlny. Na Měsíci by tak mohly materiály péct jakési obrovské mikrovlnky, nastínili vědci v časopise New Space a ve zprávě, kterou předložili NASA.

„Pro náš národ je strategicky důležité být na Měsíci, protože ekonomická hodnota zdrojů ve vesmíru je obrovská,“ popsal smysl výzkumu jeho spoluautor Phil Metzger.

Spojené státy plánují návrat na Měsíc v rámci misí Artemis. Přistání s posádkou by se mělo uskutečnit v rámci mise Artemis III v roce 2025. V rámci budoucích výprav tam pak mají vzniknout základny nebo zařízení pro těžbu surovin.

Na základě analýzy čtyř různých konstrukčních metod, včetně odlišných kombinací pro vnitřní a vnější část přistávací plochy, nová studie popsala, že nejefektivnější je metoda tavení neboli spékání pomocí mikrovln. Zjednodušeně funguje tak, že natavený měsíční povrch se speče jako vejce na pánvi v omeletu, a vyplatí se, pokud náklady na dopravu na Měsíc zůstanou vyšší než sto tisíc dolarů za kilogram.

Spékání se stává ještě ekonomičtějším ve spojení s novou technologií, která využívá magnetické pole k tomu, aby se na povrch dostaly minerály, jež jsou nejlépe tavitelné v mikrovlnné troubě. Vědci takový postup navrhli poté, co zjistili, že řada minerálů, které jsou nejlépe tavitelné v mikrovlnné troubě, je také nejmagnetičtější. „Ukázali jsme, že tím můžeme zvýšit absorpci mikrovln někde v rozmezí 70 až 80 procent,“ zdůrazňují autoři.

Jak by to vypadalo

Kromě teoretického způsobu výroby stavebních materiálů přišel vědecký tým také s konkrétním návrhem postupu. Automatická vozítka by nabírala půdu, třídila ji pomocí magnetických polí, vrstvila ji zpět na povrch, a pak ji tavila pomocí mikrovln.

„Čísla nám ukázala, že spékání je ve skutečnosti nejlepší metodou, protože sice vyžaduje určitou energii, ale náklady na energii jsou nižší než náklady na stavbu a nutnost dopravit na Měsíc spotřební materiál,“dodává Metzger. 

Pokud by ale náklady na dopravu klesly pod 100 tisíc dolarů za kilogram, stanou se ekonomicky výhodnějšími přistávací podložky na bázi polymerů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Írán odpojil internet v panice, Starlink rušit nedokáže

Teherán odpojil internet během protestů v panice a o přístup k síti přišlo dočasně i ministerstvo zahraničí. Píše to list Financial Times s odkazem na experty. Odříznutí Íránci se navzdory hrozbě represí pokoušejí komunikovat se světem přes Starlink. Íránské úřady se marně snaží rušit signál, a tak zabavují lidem antény.
před 11 hhodinami

Cítí se opuštěni elitami, sjednoceni hněvem. Co lidi spojuje v krizích, ukázal český výzkum

Co mají společného spory o roušky během covidu a hádky o pomoc Ukrajině v diskuzích na facebooku? Výzkum českých vědkyň ukazuje, že lidé v časech krize sdílejí opakující se příběhy na základě modelu „my dole“ proti „těm nahoře“. Může to na sociálních sítích posílit sounáležitost mezi lidmi, ale současně takové chování rozděluje společnost ještě víc a vytváří pocity nedůvěry vůči elitám, hlavně těm politickým a mediálním.
před 13 hhodinami

Jaký bude rok 2026? Velká předpověď naznačuje vysoké teploty

Letošní rok by se mohl zařadit k těm dosud nejteplejším. Naznačují to predikce na základě analýzy historických dat a sledování dlouhodobého vývoje. Důležitou roli mají mít jevy El Niňo a La Niňa. Dosud nejteplejší byl rok 2024, ten loňský se stal třetím nejteplejším od počátku pozorování.
před 16 hhodinami

Mikroplastů je tolik, že kontaminují výzkumy o množství mikroplastů

Mikroplastů je už na Zemi tolik, že se nedá pořádně říct, jak moc jich je – tak se dají shrnout výsledky několika studií, které vyšly v poslední době. Na základě důkladných analýz jejich autoři zpochybňují předchozí výzkumy, které popisovaly, kolik mikroplastů (a nanoplastů) se nachází v lidských tkáních.
před 17 hhodinami

Komunisté před 55 lety normalizovali poměry. Pomocí lží i vražd

Zpátky k normálu – to byl cíl komunistů po srpnové okupaci v roce 1968. Rozjitřená společnost, která doufala ve změnu, se měla vrátit do doby před obrodným procesem (pražským jarem), takzvaně se normalizovat. Komunisté ale potřebovali vysvětlit a před lidmi obhájit vojenskou invazi z 21. srpna 1968. Posloužit k tomu měl oficiální dokument, který vyšel před 55 lety, byl plný lží a invazi nazýval „bratrskou pomocí“. Vtloukat do hlavy si ho měly i děti ve školách.
před 20 hhodinami

Umělá inteligence zabíjí tu dětskou, varuje výzkum

V této fázi vývoje převažují rizika využívání generativní umělé inteligence (AI) ve vzdělávání nad výhodami, říkají američtí autoři studie Centra pro univerzální vzdělávání Brookings Institution. Takzvaní chatboti dětem pomáhají s referáty, úkoly a učením, současně jim toho ale podle průzkumu až příliš mnoho berou.
15. 1. 2026

Švýcarská nemocnice vyrábí metry umělé kůže pro popálené při požáru

Po požáru ve švýcarském zimním středisku Crans-Montana, kde při silvestrovských oslavách zahynulo čtyřicet lidí, 116 utrpělo zranění a desítky jsou stále hospitalizovány, pracuje laboratoř na výrobu kůže v centru buněčné produkce Univerzitní nemocnice kantonu Vaud na plné obrátky. Pokouší se pomoci zachránit pacienty s rozsáhlými popáleninami. Speciální zařízení v obci Epalinges nedaleko Lausanne je totiž jediné svého druhu v Evropě.
15. 1. 2026

Pouštní národy lovily žraloky už v době kamenné, ukázal český výzkum

Pravěcí obyvatelé jihu Arábie se už před zhruba sedmi tisíci lety ve velké míře živili mořskými zdroji a troufli si i na tak velkou kořist, jako byli žraloci, vyplývá z výzkumu týmu Archeologického ústavu Akademie věd ČR (AV ČR). Ten v Ománu objevil nejstarší megalitický kolektivní hrob v jižní Arábii.
15. 1. 2026
Načítání...