Start nové japonské rakety nevyšel. Počítá se s ní pro zásobování ISS i stanice u Měsíce

Japonsko v pátek zrušilo start své nové rakety H3, když se jí při odpočítávání nezažehly urychlovací motory. Raketa měla do kosmu vynést pozorovací satelit, který je mimo jiné vybavený infračerveným senzorem určeným k odhalovaní vojenských aktivit, včetně odpalů střel. Podle agentury AP o tom informovala japonská vesmírná agentura JAXA.

Raketa H3 má nahradit rakety H-2A, které budou v průběhu příštích několika roků po více než dvacetileté službě vyřazeny. Původně se předpokládalo, že raketa H3 bude vyslána do kosmu již v roce 2020, vývoj motorů ale nabral zpoždění. Premiérový let rakety byl naplánován na 15. března, nakonec byl však kvůli špatnému počasí odložen.

Páteční start rakety ze základny Tanegašima se nezdařil kvůli problému s motory. Zatímco zážeh hlavního motoru rakety proběhl v pořádku, následný elektrický signál k zážehu dvojice urychlovacích motorů nebyl vyslán kvůli odhalení blíže neupřesněné odchylky, uvedl představitel JAXA Masashi Okada. Problém podle něj není v motorech, ale pravděpodobně v elektrickém systému prvního stupně rakety.

„Příčinu co nejdříve vyšetříme a uděláme maximum pro to, abychom se o start mohli pokusit znovu,“ řekl Okada. Doufá, že nový pokus o start bude moci být proveden do 10. března, kdy se uzavře nynější startovací okno.

Japonský vesmírný program v problémech

Pro japonský vesmírný program je zrušený start další komplikací po říjnovém selhání rakety Epsilon-6, která kvůli problémům krátce po startu dostala povel k sebezničení.

H3 jsou první novou sérií japonských raket po více než dvaceti letech. Asi 60 metrů dlouhá raketa H3, kterou vyvinula vesmírná agentura JAXA společně s firmou Mitsubishi Heavy Industries, je schopna nést více satelitů a dalšího nákladu než 53metrový model H-2A. Nyní měla vynést do kosmu satelit určený k pozorování Země a sběru dat, která mohou sloužit k reakci na katastrofy a vytváření map.

Podle agentury Reuters by raketa H3 měla být v budoucnu využívána nejen k dopravě satelitů na oběžnou dráhu kolem Země, ale také k dodávkám zásob na Mezinárodní vesmírnou stanici. Pozdější varianty této japonské rakety by mohly rovněž dopravovat náklady na stanici Gateway, kterou chce americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) zřídit u Měsíce.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vlna veder připravila v Evropě o život nejméně 10 tisíc lidí, ukazují první data o nadúmrtích

Evropské země zaznamenaly na konci června, kdy vrcholila vlna veder, přes 10 tisíc úmrtí navíc oproti obvykle očekávanému počtu, vyplývá z údajů zveřejněných organizací EuroMOMO, což je síť podporovaná Evropským centrem pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC) a Světovou zdravotnickou organizací (WHO). V drtivé většině, u více než devíti tisíc úmrtí, se to týkalo lidí starších než 65 let.
před 19 hhodinami

Archeologové na Děvičkách odkryli základy zřejmě bývalé strážnice

Úlomky keramiky z šestnáctého století, zvířecí kosti nebo základy pravděpodobné strážnice zatím odhalili archeologové při průzkumu na zřícenině hradu Děvičky u Pavlova na Břeclavsku. Jeho hlavním cílem je odkrytí původních konstrukcí hradu, které byly dosud ukryté pod zemí. Mezi nimi by mohly být například základy bývalé zvonice. Průzkum má hrad připravit na odvodnění a generální opravu sklepů.
před 19 hhodinami

Experti vyzývají k opatřením kvůli ekonomickým dopadům AI

Více než dvě stě výzkumníků a ekonomů, včetně šestnácti nositelů Nobelovy ceny a odborníků ze společností OpenAI, Anthropic a Google, vyzvalo vlády a představitele technologického sektoru, aby urychleně vytvořili pravidla a instituce, které se budou zabývat ekonomickými dopady umělé inteligence (AI). Ve společném prohlášení varují, že AI může vyvolat větší ekonomickou transformaci než průmyslová revoluce, ale v mnohem kratším časovém období.
13. 7. 2026

Astronomové začínají chápat, jak vypadá rozmnožování černých děr

Černé díry typicky vznikají tím, že se gravitačně zbortí masivní hvězda. Jenže mohou mít i odlišný původ. Nová černá díra může vzniknout také spojením dvou „rodičovských“ černých děr. Nové studie ukazují, že tímto způsobem vzniká více těchto objektů, než se zdálo.
13. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.