Start nové japonské rakety nevyšel. Počítá se s ní pro zásobování ISS i stanice u Měsíce

Japonsko v pátek zrušilo start své nové rakety H3, když se jí při odpočítávání nezažehly urychlovací motory. Raketa měla do kosmu vynést pozorovací satelit, který je mimo jiné vybavený infračerveným senzorem určeným k odhalovaní vojenských aktivit, včetně odpalů střel. Podle agentury AP o tom informovala japonská vesmírná agentura JAXA.

Raketa H3 má nahradit rakety H-2A, které budou v průběhu příštích několika roků po více než dvacetileté službě vyřazeny. Původně se předpokládalo, že raketa H3 bude vyslána do kosmu již v roce 2020, vývoj motorů ale nabral zpoždění. Premiérový let rakety byl naplánován na 15. března, nakonec byl však kvůli špatnému počasí odložen.

Páteční start rakety ze základny Tanegašima se nezdařil kvůli problému s motory. Zatímco zážeh hlavního motoru rakety proběhl v pořádku, následný elektrický signál k zážehu dvojice urychlovacích motorů nebyl vyslán kvůli odhalení blíže neupřesněné odchylky, uvedl představitel JAXA Masashi Okada. Problém podle něj není v motorech, ale pravděpodobně v elektrickém systému prvního stupně rakety.

„Příčinu co nejdříve vyšetříme a uděláme maximum pro to, abychom se o start mohli pokusit znovu,“ řekl Okada. Doufá, že nový pokus o start bude moci být proveden do 10. března, kdy se uzavře nynější startovací okno.

Japonský vesmírný program v problémech

Pro japonský vesmírný program je zrušený start další komplikací po říjnovém selhání rakety Epsilon-6, která kvůli problémům krátce po startu dostala povel k sebezničení.

H3 jsou první novou sérií japonských raket po více než dvaceti letech. Asi 60 metrů dlouhá raketa H3, kterou vyvinula vesmírná agentura JAXA společně s firmou Mitsubishi Heavy Industries, je schopna nést více satelitů a dalšího nákladu než 53metrový model H-2A. Nyní měla vynést do kosmu satelit určený k pozorování Země a sběru dat, která mohou sloužit k reakci na katastrofy a vytváření map.

Podle agentury Reuters by raketa H3 měla být v budoucnu využívána nejen k dopravě satelitů na oběžnou dráhu kolem Země, ale také k dodávkám zásob na Mezinárodní vesmírnou stanici. Pozdější varianty této japonské rakety by mohly rovněž dopravovat náklady na stanici Gateway, kterou chce americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) zřídit u Měsíce.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Ptačí chřipka zabíjí stovky čápů ve Španělsku. Teď začíná jejich migrace do Česka

Ptačí chřipka trápí nejen velkochovy drůbeže a zvířata v zoologických zahradách, ale zejména divoce žijící ptáky. Španělští ornitologové v minulých týdnech zaznamenali obrovské úhyny u čápů – a to právě v době, kdy nastává pravidelná migrace tohoto druhu do střední Evropy, včetně České republiky.
před 51 mminutami

Obětí komunistických procesů se stal i americký novinář. Byl cennou trofejí

Píka, Horáková, Slánský – oběti vykonstruovaných politických procesů z 50. let. Češi, politici, odbojáři. Před zmanipulovaný soud se tehdy v Praze dostal ale i americký občan – novinář William Nathan Oatis. Snažil se zjistit pravdu o nepohodlných politicích i duchovních, kteří začali záhadně „mizet“ a objevovali se pak právě ve vykonstruovaných procesech. Soud s Oatisem a jeho spolupracovníky se v pátek rozhodli rekonstruovat studenti v rámci festivalu Mene Tekel.
před 2 hhodinami

Změny klimatu měly dle vědců silný vliv na katastrofální deště ve Španělsku a Portugalsku

Zimní lijáky jsou na Pyrenejském poloostrově a na severu Afriky stále silnější. Vědci identifikovali jasný trend, podle kterého jsou nejdeštivější dny nyní asi o třetinu deštivější než v minulosti. Jev podle nich souvisí s globálním oteplováním a přináší hlavně do Portugalska a Španělska extrémní deště, které poškozují ekonomiku a připravují lidi o životy,
před 17 hhodinami

Spermie plavou v létě rychleji než v zimě v Dánsku i na Floridě, ukázal výzkum

Kvalita spermií je nejvyšší v létě a nejnižší v zimě, ukázala nová studie britských, kanadských a dánských vědců. Ti analyzovali vzorky semene od 15 581 mužů ve věku 18 až 45 let žijících v Dánsku a na Floridě. Výsledky výzkumníků ukazují, že pohyblivost spermií – čili jejich schopnost efektivně plavat – byla v obou částech světa, bez ohledu na zeměpisnou šířku, nejvyšší v červnu a červenci.
před 20 hhodinami

Monogamie se uchytila kvůli soupeření o dědictví, míní čeští vědci

Proč se v některých společnostech prosadilo monogamní manželství, i když většina lidských kultur historicky umožňovala polygynii, tedy vztah muže s více ženami? Nová mezinárodní studie vedená vědci z Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity ukazuje, že hlavním důvodem nebyla snaha o omezení násilí nebo zvýšení společenské stability, ale soupeření o dědičný majetek – hlavně o zemědělskou půdu.
před 22 hhodinami

Pod mezinárodním tlakem Čína zavřela tábory pro Ujgury, píše český vědec

Čína se prezentuje jako imunní vůči mezinárodnímu tlaku, především v otázce lidských práv. Praxe ale ukazuje, že Peking je ve skutečnosti na mezinárodní tlak citlivý, ukazuje nový výzkum Jana Švece z Ústavu mezinárodních vztahů. Právě tento tlak měl podle něj vést k tomu, že Čína zrušila většinu táborů, kde věznila milion Ujgurů, a zadržené propustila nebo je přesunula jinam.
včera v 06:40

Projekt Akademie věd má zajistit peníze výzkumu a vynálezy veřejnosti

Nově vznikající dceřiná akciová společnost Akademie věd ČR (AV ČR) má za cíl propojit výzkum s investory. Společnost je plně v rukou ústavů AV ČR, oznámil předseda Akademie Radomír Pánek. Základem bude inkubační program, který propojí vědecké týmy se strategickými partnery. Program je zaměřen na komplexní přípravu vzniku nových start-upů.
25. 2. 2026

Roje AI mohou rozvrátit demokracie, varují výzkumníci

Schopnosti umělých inteligencí (AI) mohou být rizikem mnoha různými způsoby. Na novou hrozbu pro samotnou podstatu demokracie teď upozornila skupina německých vědců. Roje AI agentů by mohly zaplavit komunikační platformy a cíleně měnit náladu v zasažených zemích, tvrdí výzkumníci v rozhovoru pro ČT24.
25. 2. 2026
Načítání...