Stáda divokých koní tvoří složitou a vrstevnatou společnost, ukázal výzkum pomocí dronů

Divocí koně žijí v rozsáhlých stádech, která se rychle pohybují krajinou –⁠ proto se doposud jen těžko studovali. Teď ale mezinárodní výzkumný tým vědců z Kjótské a Štrasburské univerzity nasadil na jejich výzkum drony. Experti je pomocí tichých vrtulníčků sledovali v portugalském pohoří Serra D'Arga.

Vědci popsali, že tamní koně fungují ve víceúrovňové společnosti –⁠ tedy tak, že jedinci jsou strukturováni do stabilních skupin, které navazují vztahy s dalšími skupinami, a vytvářejí tak vyšší úroveň organizace. Takovou společností je i ta lidská: lidé žijí ve víceúrovňové společnosti, kde rodiny tvoří místní společenství, které se následně spojuje s dalšími a vytváří vyšší společenskou organizaci, jako jsou vesnice, sídliště nebo města.

Tento jev už v minulosti přírodovědci studovali u jiných druhů zvířat, zejména primátů a kytovců. „Studium víceúrovňových společností u zvířat nám může poskytnout vhled do fungování těchto vztahů. Jejich mechanismy jsou stále nedostatečně prozkoumány kvůli nedostatku kvantitativních údajů. Proto jsme se rozhodli studovat sociální aparát divokých koní,“ vysvětluje vedoucí výzkumného týmu Shinya Yamamoto.

Mapa stáda

Vědecký tým zřídil svou základnu v portugalském Serra D'Arga. Tam totiž žije dobře popsaná skupina divokých koní –⁠ ty vědci sledovali už v minulosti a zjistili o nich spoustu důležitého. Teď je pozorovali pomocí dronů –⁠ aniž by zvířata nějak rušili. Díky tomu mohli velmi přesně zaznamenat polohu jednotlivých koní a přesné vzdálenosti mezi jednotlivci i to, jak se mění v průběhu času.

Použití dronů jim umožnilo identifikovat 121 jedinců, kteří tvořili 23 konkrétně vymezených skupin, takzvaných jednotek –⁠ pět samců pak netvořilo žádné jednotky. Vědci popsali dvě kategorie skupin: „Harémy“ –⁠ tedy smíšené skupiny s jedním nebo dvěma dospělými samci - a „skupiny svobodných samců“.

Tým při analýze dat zjistil tři základní věci:

  1. existují malé sociální organizace nebo „jednotky“, které se spojují do „stád“ vyšší úrovně
  2. skupiny starých mládenců se zdržují na okraji stáda
  3. velké harémy častěji zaujímají místo ve středu stáda

Když není dominantní jedinec

U společenských zvířat je typické, že právě dominantní jedinci obsazují střed skupiny. To, že u koní toto místo zaujímají nejčastěji harémy, ukazuje, jak důležitou roli mají v roli stáda a že právě tyto sociální skupiny mohou hrát zásadní roli v roli koňského společenstva.

„Navíc má toto uspořádání další výhodu v tom, že udržuje staré mládence mimo jádro skupiny –⁠ a to snižuje riziko, že by obtěžovali mladší jedince nebo dokonce převzali vládu nad harémem,“ doplňují autoři. Výsledky tohoto výzkumu jsou nadšení, přinesl podle nich spoustu nových poznatků o tom, jak složitá a komplexní je struktura stáda divoce žijících koní.

Chtěli by svou metodu využívat i v budoucnosti –⁠ má podle nich velký potenciál také u studia jiných sociálních živočišných druhů, kde může pomoci pochopit, jak jejich společenstva fungují.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Ruská ornitoložka má strávit léta v trestanecké kolonii. Za pětistovku pro neziskovku

Ruská vědkyně Sofja Rozenfeldová se dostala do problémů poté, co odjela na expedici do Arktidy. Nechala běžet automatické platby pro neziskovou organizaci spojenou s opozicí, kterou mezitím ruské úřady prohlásily za extremistickou. Expertka poté byla odsouzena za podporu extremistického hnutí.
před 14 hhodinami

Hurikán Simon rozvibroval atmosféru desítky kilometrů nad Zemí

Hurikán Simon způsobil nejen velké škody v Mexiku, ale také se projevil mnohem výš. Podle pozorování NASA rozkmital atmosféru asi osmdesát kilometrů na povrchem tak, že vyvolal jev známý jako atmosférické gravitační vlny.
před 15 hhodinami

Astronomové spustili teleskopy, které mají pátrat po největších tajemstvích kosmu

Na Kanárských ostrovech slavnostně zahájila provoz čtveřice velkých teleskopů LST (Large-Sized Telescope). Stojí na observatoři Roque de los Muchachos na ostrově La Palma a tvoří základ severní části budoucí největší observatoře pro hledání kosmického gama záření na světě.
před 16 hhodinami

AI může pomoci ptákům objevit ztracené melodie

Umělá inteligence a nahrávky zpěvu by mohly pomoci ohroženým druhům ptáků znovu se naučit melodie, které v jejich populacích postupně zanikají. Ukazuje to pokus v argentinském Buenos Aires, kde se podařilo obnovit jednu z téměř zapomenutých „písní“ místního druhu strnadce ranního.
před 20 hhodinami

U pobřeží Turecka našli dosud nejstarší pozůstatky lodi

Lidé se plavili po Středozemním moři už před skoro pěti tisíci lety, naznačuje nový archeologický objev. Nedaleko tureckého ostrova se našel vrak starověké lodi, který přepisuje dějiny mořeplavby.
15. 10. 2026‌‌

Česko je třetí na světě v počtu transplantací. Pokrok za dvacet let je obrovský, říká lékařka

Tématu transplantací se lékařka Silvie Rajnochová-Bloudíčková věnuje celý svůj profesní život. V rozhovoru pro ČT24 vysvětluje, že za dvacet let doznal obor obrovského pokroku, a přibližuje, jak vypadá budoucnost pro lidi, kteří jednou budou potřebovat nové orgány.
15. 10. 2026‌‌

Zaměstnance OpenAI obvinili z pokusu odposlouchávat vedení

Americké federální úřady obvinily zaměstnance společnosti OpenAI z pokusu o odposlouchávání jejího vedení. Výrobce chatbotu ChatGPT ujišťuje, že neunikla žádná citlivá data. Firma navíc čelí žalobě osmi amerických států, podle nichž její chatbot ohrožuje děti a navádí je k sebepoškozování či násilí vůči ostatním.
15. 10. 2026‌‌

Velké druhy zvířat žijí déle než malé, u psů je to opačně. Vědci našli možnou příčinu

Jen málo živočichů vykazuje tak jasnou souvislost mezi velikostí a délkou života jako psi, tvrdí vědci. Jedná se o velmi rozmanitý živočišný druh, jehož velikost se pohybuje od německé dogy po malou čivavu. Nová studie amerických vědců ukazuje, že na délku života psů má vliv právě jejich velikost. Možným důvodem je způsob, jakým se u psů s věkem mění DNA.
15. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.