Srdeční arytmii by mohla zastavit radiace. Metoda se už testuje na lidech v USA

Nahrávám video

Američtí vědci testují přelomovou metodu, která může zachránit život pacientům se srdeční arytmií. Pomoci jim má radiace. Díky přesnému ozáření se totiž podle lékařů začnou obnovovat buňky v srdci. Do výzkumu experimentální léčby se už přihlásilo osmdesát pacientů a zapojily se do ní desítky amerických nemocnic.

Jeff Backus loni v zimě prodělal v jednom měsíci dvě zástavy srdce. Právě kvůli tomuto zdravotnímu problému každý rok zemře přes 300 tisíc Američanů. Backus měl na rozdíl od jiných štěstí a přežil. Hrozí mu ale další problémy, trpí totiž srdeční arytmií, která patří k nejčastější příčině srdeční zástavy.

„Nevím, jak to popsat. Je to jako když máte závrať dvacetkrát za sebou,“ uvádí. Lékaři mu konkrétně diagnostikovali tachykardii. To znamená, že jeho srdce bije mnohem rychleji než to zdravé a není schopné pumpovat krev tak, jak má. „Mám kvůli tomu téměř posttraumatickou stresovou poruchu, protože vzadu ve své mysli se neustále ptám: Stane se to znovu?“

Backus jako tisíce dalších lidí se stejnými problémy podstoupil takzvanou katetrizační ablaci, kdy se do těla zavádějí speciální tenké a ohebné elektrody. Navzdory tomu se jeho problémy vrátily – a ani v tom není sám.

Zkušenosti z léčby rakoviny

„Někdy najdete pacienty, kteří se musí vrátit na druhou, třetí nebo i další proceduru,“ potvrzuje lékař Phillip Cuculich z Washingtonské univerzity v St. Louis. Invazivní zákrok navíc není vhodný pro příliš nemocné pacienty. Odpověď na otázku, jak takovým lidem pomoci, vědci teď nachází u metody, která se využívá při léčbě rakoviny. K využívání radiace byl ale lékařský tým zpočátku skeptický.

„Během tohoto zákroku, který byl a je pro pacienty s rakovinou, se snažíme zaměřit radiaci na nádor a minimalizovat dávky na okolní zdravé tkáně, zvláště pokud se jedná o srdce,“ vysvětluje profesor Clifford Robinson z Washingtonské univerzity.

Právě srdce je ale teď hlavním cílem. Každý pacient musí před podstoupením experimentální léčby projít vyšetřením. Aktivitu srdce lékaři měří s pomocí speciální vesty, na které je umístěno na 250 elektrod. 

Pacienta pak umístí do stejného přístroje jako ty s rakovinou. Zatímco nemocný poslouchá hudbu, lékaři velice přesně zaměří malou dávkou radiace na postižené místo srdce. Vědci tvrdí, že nefunkční buňky pak začnou v podstatě mládnout. „Můžete si to představit, jako když vrátíte čas, vezmete nemocnou tkáň, oživíte ji a přinutíte ji normálně fungovat,“ chválí proces lékařka Stacey Rentschlerová.

Z výzkumu nejdříve myších a následně lidských darovaných srdcí lékaři zjistili, že pomůže jen jedna malá dávka radiace. Navíc se jedná o neinvazivní a pro pacienty tedy šetrný zákrok. Vědci teď navíc v laboratořích dál zjišťují, jak ještě dávky radiace zmenšovat. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Náročné operace výrazně zhoršují paměť a intelekt u části seniorů, popsal výzkum

Asi patnáct procent starších pacientů, kteří podstoupí vážnější chirurgický zákrok, trpí potom duševními problémy, jež se postupně zhoršují, popsali američtí vědci v rozsáhlém výzkumu.
před 3 hhodinami

Folklor jako návod. Dle vědců může zlepšit moderní krizovou komunikaci

Takzvané morové legendy a současná komunikace o zdravotních krizích souvisejících se životním prostředím mají dle estonských a finských vědců mnoho společného. Zatímco oficiální krizová komunikace však klade větší důraz na omezení, folklor se zaměřuje na aktivní roli lidí a jejich osobní odpovědnost. Reet Hiiemäeová a její kolegové o svých zjištěních píší v časopise Folklore.
před 6 hhodinami

AI předčila lidské lékaře, diagnózu v praxi určila mnohem lépe, ukázal výzkum

Je umělá inteligence (AI) v reálném provozu nemocnice schopná nahradit lidské lékaře? To byla otázka, na kterou se pokoušeli odpovědět vědci z Harvardovy univerzity. Odpověď dle nich je kladná.
před 8 hhodinami

Archeologové objevili prastarou nekropoli. Může být předkem megalitických hrobů

Desítky zesnulých do pravěké nekropole na jihu Evropy tehdejší obyvatelé ukládali do země zřejmě celé generace. Detailní analýza tohoto místa naznačuje, že mohlo být jedním z prvních v Evropě, kde vznikala kultura, která ovlivnila většinu kontinentu.
včera v 14:34

Meč nebes je nejvyšším stromem Asie. Je větší než Petřínská rozhledna

Nejvyšší stromy na Zemi mohou být vyšší než většina staveb, které vytvořili lidé. Platí to také pro nově popsaný nejvyšší strom v Asii, který teď přeměřili tchajwanští vědci.
včera v 12:27

Kůže ještěrek umí triky s ultrafialovým světlem. Funguje jako maják, popsali čeští vědci

Vědci z Univerzity Karlovy v Praze a univerzity ve Valencii objevili zatím neznámý mechanismus tvorby barev u ještěrek rodu Podarcis. Popsali, že ultrafialově modré skvrny na bocích těchto ještěrek vznikají neobvyklou interakcí mezi pigmenty a mikroskopickými odrazivými strukturami v kůži.
včera v 10:32

„Výkop století.“ Francouzští archeologové zkoumají podzemí u Notre-Dame

Fronta turistů strádající pod sluncem čeká, až bude moci vystoupat na katedrálu Notre-Dame a prohlédnout si její chrliče. Čtyři metry pod nimi míří tým archeologů opačným směrem – kope přímo dolů a zpět v čase do Paříže z doby starověkého Říma před dvěma tisíci roky, píše agentura AP.
včera v 07:30

Astronaut Svoboda poletí na ISS v roce 2027, oznámil Babiš

Projekt Česká cesta do vesmíru v pondělí prezentoval vývoj příprav české mise na Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS) a avizuje klíčové milníky pro rok 2027. Tiskové konference v pražském planetáriu se zúčastnili premiér Andrej Babiš (ANO), ministři Karel Havlíček (ANO), Robert Plaga (za ANO) a Jaromír Zůna (za SPD), budoucí astronaut Aleš Svoboda, astronaut Evropské kosmické agentury (ESA) Andreas Mogensen a další.
8. 6. 2026Aktualizováno8. 6. 2026
Načítání...