Srdeční arytmii by mohla zastavit radiace. Metoda se už testuje na lidech v USA

Nahrávám video
Horizont ČT24: Experimentální léčba arytmie radiací
Zdroj: ČT24

Američtí vědci testují přelomovou metodu, která může zachránit život pacientům se srdeční arytmií. Pomoci jim má radiace. Díky přesnému ozáření se totiž podle lékařů začnou obnovovat buňky v srdci. Do výzkumu experimentální léčby se už přihlásilo osmdesát pacientů a zapojily se do ní desítky amerických nemocnic.

Jeff Backus loni v zimě prodělal v jednom měsíci dvě zástavy srdce. Právě kvůli tomuto zdravotnímu problému každý rok zemře přes 300 tisíc Američanů. Backus měl na rozdíl od jiných štěstí a přežil. Hrozí mu ale další problémy, trpí totiž srdeční arytmií, která patří k nejčastější příčině srdeční zástavy.

„Nevím, jak to popsat. Je to jako když máte závrať dvacetkrát za sebou,“ uvádí. Lékaři mu konkrétně diagnostikovali tachykardii. To znamená, že jeho srdce bije mnohem rychleji než to zdravé a není schopné pumpovat krev tak, jak má. „Mám kvůli tomu téměř posttraumatickou stresovou poruchu, protože vzadu ve své mysli se neustále ptám: Stane se to znovu?“

Backus jako tisíce dalších lidí se stejnými problémy podstoupil takzvanou katetrizační ablaci, kdy se do těla zavádějí speciální tenké a ohebné elektrody. Navzdory tomu se jeho problémy vrátily – a ani v tom není sám.

Zkušenosti z léčby rakoviny

„Někdy najdete pacienty, kteří se musí vrátit na druhou, třetí nebo i další proceduru,“ potvrzuje lékař Phillip Cuculich z Washingtonské univerzity v St. Louis. Invazivní zákrok navíc není vhodný pro příliš nemocné pacienty. Odpověď na otázku, jak takovým lidem pomoci, vědci teď nachází u metody, která se využívá při léčbě rakoviny. K využívání radiace byl ale lékařský tým zpočátku skeptický.

„Během tohoto zákroku, který byl a je pro pacienty s rakovinou, se snažíme zaměřit radiaci na nádor a minimalizovat dávky na okolní zdravé tkáně, zvláště pokud se jedná o srdce,“ vysvětluje profesor Clifford Robinson z Washingtonské univerzity.

Právě srdce je ale teď hlavním cílem. Každý pacient musí před podstoupením experimentální léčby projít vyšetřením. Aktivitu srdce lékaři měří s pomocí speciální vesty, na které je umístěno na 250 elektrod. 

Pacienta pak umístí do stejného přístroje jako ty s rakovinou. Zatímco nemocný poslouchá hudbu, lékaři velice přesně zaměří malou dávkou radiace na postižené místo srdce. Vědci tvrdí, že nefunkční buňky pak začnou v podstatě mládnout. „Můžete si to představit, jako když vrátíte čas, vezmete nemocnou tkáň, oživíte ji a přinutíte ji normálně fungovat,“ chválí proces lékařka Stacey Rentschlerová.

Z výzkumu nejdříve myších a následně lidských darovaných srdcí lékaři zjistili, že pomůže jen jedna malá dávka radiace. Navíc se jedná o neinvazivní a pro pacienty tedy šetrný zákrok. Vědci teď navíc v laboratořích dál zjišťují, jak ještě dávky radiace zmenšovat. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Česko zasáhlo sucho, situace se jen tak nezlepší. Na Slovensku je ještě hůř

Kvůli nedostatku srážek a stále vyšším teplotám se ve střední Evropě prohlubuje půdní sucho. Na některých místech už odborníci varují před závažnými dopady na zemědělství.
před 8 hhodinami

Štíři mají klepeta vyztužená železem. Jako by je vyrobil špičkový kovář, říká studie

Organismy na Zemi umí využívat zdroje ze svého okolí, včetně prvků, jako je železo, mangan nebo zinek. Konkrétně štíři si z nich staví své zbraně. Vědci teď poprvé detailně popsali, jak to tito tvorové dělají.
před 10 hhodinami

V Evropě přibylo rostlin, které upřednostňují dusíkatou půdu. Reagují tak na člověka

Během posledního půlstoletí v Evropě výrazně přibylo rostlinných druhů, které mají rády půdu bohatou na živiny s vysokým obsahem dusíku. Mírně přibylo i druhů tolerujících stín. Vyplývá to z výsledků dosud nejrozsáhlejšího vegetačního výzkumu v Evropě, který provedl tým vědců ze Zemědělské univerzity v Praze (ČZU) pod vedením botanika Gabriela Midola. Rostliny jako kopřiva, ostružiník nebo svízel se tak objevují v krajině stále víc.
před 13 hhodinami

Evropa se otepluje nejrychleji z kontinentů

Evropa je podle nové zprávy o klimatu nejrychleji se oteplujícím kontinentem na Zemi. Dopady se projevují ve vlnách veder, nedostatku vody v řekách, častějších požárech, ale také v mizení ledovců. Dohromady to podle vědců ohrožuje evropskou biodiverzitu.
před 21 hhodinami

Nákladní člun se s keporkakem zvaným Timmy vydal do Severního moře

Tým dobrovolníků na severu Německa se v úterý pustil do dalšího pokusu o záchranu velryby, která zde v březnu uvázla na mělčině. Podařilo se ji dostat na speciální nákladní člun, který se následně vydal na cestu z Baltského do Severního moře. Pokusy o záchranu keporkaka zvaného Timmy poutají velkou pozornost médií a veřejnosti v Německu i v zahraničí.
28. 4. 2026Aktualizováno28. 4. 2026

Spor o léky na Alzheimerovu nemoc. Studie tvrdí, že nejsou účinné, část vědců nesouhlasí

Evropské úřady na konci loňského roku registrovaly první dva léky proti Alzheimerově chorobě. Jestli je budou členské státy proplácet z veřejného zdravotního pojištění, je na každé zemi. Právě ve fázi tohoto schvalování vyšla významná studie, která léky z této skupiny označila za nedostatečně efektivní.
28. 4. 2026

Čeští vědci chtějí odstraňovat léky z vody s pomocí světla. Popsali, jak na to

Tým vědců z Ostravy a Olomouce úspěšně otestoval uhlíkový materiál, který za pomoci světla rozkládá zbytky léčiv ve vodě a snižuje tak jejich rizika pro vodní organismy. Výzkum tak naznačil, jak by se v budoucnosti daly šetrnějším způsobem čistit odpadní vody v tuzemsku.
28. 4. 2026

Zemřel za úsvitu druhého dne, chránil se hmoždířem. Vědci popsali smrt v Pompejích

Archeologové objevili v Pompejích při nedávných vykopávkách pozůstatky dvou mužů, kteří zemřeli při erupci Vesuvu v roce 79 našeho letopočtu. Podle vědců se pokusili uprchnout směrem k pobřeží a před padajícím sopečným materiálem se chránili improvizovaně předměty, které měli po ruce.
28. 4. 2026
Načítání...