Španělští vědci vyvinuli umělou dělohu. Zatím má rekord 12 dní

Vědci ve Španělsku představili prototyp umělé dělohy, která by mohla pomoci extrémně nedonošeným dětem. Přístroj, který udržuje plod v ochranném prostředí a dodává mu živiny přes pupečník, by měl poskytnout potřebný čas pro zvýšení zralosti plic, trávicího traktu nebo mozku, a zvýšit tak šance předčasně narozených dětí na zdravý život.

Desítky odborníků zatím umělou dělohu testují na zvířecích mláďatech. Nedonošená jehňata v ní dokázali udržet při životě 12 dní. Výzkum probíhá v centru BCNatal.

Jejich prototyp umělé placenty vytváří ochranné prostředí pomocí průsvitného kontejneru z biokompatibilního materiálu, v němž se mohou dále vyvíjet plíce, střeva a mozek plodu. Tato „děloha“ je napojena na systém cirkulace plodové vody, který udržuje plod izolovaný od vnějších podnětů, ale přístupný pro ultrazvukovou kontrolu a monitorování.

„Snažíme se vyvinout systém, který nám umožní pečovat o plod mimo tělo matky, ale v podmínkách podobných jako by bylo uvnitř: s dýcháním přes pupeční šňůru… krmením přes pupeční šňůru, obklopené tekutinou s konstantní teplotou,“ řekl agentuře Reuters šéf projektu Eduard Gratacós.

Podle něj se systém snaží vylepšit lékaři mnoha různých specializací i inženýři. Kdy bude tato technologie dostupná lidem? „Je to výzva a jde o velmi choulostivý úkol, když chcete přelstít přírodu a něco takového udělat,“ přiznává profesor Gratacós. „Vždy je také velmi obtížné, když se snažíte předpovědět, kolik času potřebujete na klinickou praxi. Pokud jde o náš projekt tady v Barceloně, myslíme si, že možná za dva roky, možná za tři roky budeme mít prototyp, se kterým budeme mít podmínky k tomu, abychom mohli navrhnout klinickou studii. Ale samozřejmě je to cesta, která je plná nejistot.“

Za extrémně nedonošené se pokládají novorozenci, kteří se narodí už po šesti měsících těhotenství nebo ještě dříve. Světová zdravotnická organizace (WHO) uvádí, že v roce 2019 zemřelo po celém světě na 900 tisíc takových dětí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Víkendová vlna veder přinese do Evropy i čtyřicítky, do Česka zřejmě i bouřky

Závěr týdne přinese do Česka teploty kolem 36 stupňů, v mnoha částech Evropy se ale už připravují na mnohem horší dopady – dlouhou vlnu veder, která se může táhnout řadu dní a může obsahovat i takzvané supertropické noci.
před 14 hhodinami

Znečištění vzduchu krade na Slovensku lidem až dva roky života. Grafika ukazuje, kde je nejhůř

Znečištění vzduchu má podle nového slovenského výzkumu značný dopad na lidské zdraví. Tam, kde je nejhorší vzduch k dýchání, nejvíce klesá očekávaná délka života, ukázala studie slovenských akademiků.
17. 6. 2026

Evropský parlament schválil používání geneticky vylepšených plodin

Evropa až doposud nemohla v zemědělství využívat výsledků pokroku v genetickém inženýrství. Moderní techniky, které umožňují cílené změny genů, ale nejde o GMO, ve středu schválili poslanci Evropského parlamentu. Otevřeli tak cestu na pole pro rostliny, které budou mít vyšší výnosy, budou odolnější vůči nemocem a vydrží i zrychlování klimatické změny.
17. 6. 2026

Divoké kočky vyfasovaly GPS obojky. Vědcům to má pomoci s jejich ochranou

Kočky divoké se vrací do české přírody. Ale protože jde o tajnůstkářská zvířata, vědci toho o jejich chování nevědí dost, takže pak dochází ke zbytečným úhynům těchto zvířat, například při střetu s automobily. Pomoci má nový projekt.
17. 6. 2026
Načítání...