Španělští vědci vyvinuli umělou dělohu. Zatím má rekord 12 dní

Vědci ve Španělsku představili prototyp umělé dělohy, která by mohla pomoci extrémně nedonošeným dětem. Přístroj, který udržuje plod v ochranném prostředí a dodává mu živiny přes pupečník, by měl poskytnout potřebný čas pro zvýšení zralosti plic, trávicího traktu nebo mozku, a zvýšit tak šance předčasně narozených dětí na zdravý život.

Desítky odborníků zatím umělou dělohu testují na zvířecích mláďatech. Nedonošená jehňata v ní dokázali udržet při životě 12 dní. Výzkum probíhá v centru BCNatal.

Jejich prototyp umělé placenty vytváří ochranné prostředí pomocí průsvitného kontejneru z biokompatibilního materiálu, v němž se mohou dále vyvíjet plíce, střeva a mozek plodu. Tato „děloha“ je napojena na systém cirkulace plodové vody, který udržuje plod izolovaný od vnějších podnětů, ale přístupný pro ultrazvukovou kontrolu a monitorování.

„Snažíme se vyvinout systém, který nám umožní pečovat o plod mimo tělo matky, ale v podmínkách podobných jako by bylo uvnitř: s dýcháním přes pupeční šňůru… krmením přes pupeční šňůru, obklopené tekutinou s konstantní teplotou,“ řekl agentuře Reuters šéf projektu Eduard Gratacós.

Podle něj se systém snaží vylepšit lékaři mnoha různých specializací i inženýři. Kdy bude tato technologie dostupná lidem? „Je to výzva a jde o velmi choulostivý úkol, když chcete přelstít přírodu a něco takového udělat,“ přiznává profesor Gratacós. „Vždy je také velmi obtížné, když se snažíte předpovědět, kolik času potřebujete na klinickou praxi. Pokud jde o náš projekt tady v Barceloně, myslíme si, že možná za dva roky, možná za tři roky budeme mít prototyp, se kterým budeme mít podmínky k tomu, abychom mohli navrhnout klinickou studii. Ale samozřejmě je to cesta, která je plná nejistot.“

Za extrémně nedonošené se pokládají novorozenci, kteří se narodí už po šesti měsících těhotenství nebo ještě dříve. Světová zdravotnická organizace (WHO) uvádí, že v roce 2019 zemřelo po celém světě na 900 tisíc takových dětí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci na Trutnovsku našli v trase D11 hromadné vojenské hroby z 18. a 19. století

Vědci v trase budoucí dálnice D11 v úseku mezi Jaroměří a Trutnovem objevili hromadné vojenské hroby z 18. a 19. století, které považují za mimořádný archeologický soubor doplňující poznání tehdejších válečných konfliktů. Kromě hrobu z druhé slezské války z roku 1745, o kterém již informovali, našli také tři z roku 1866.
včera v 13:54

Ničivé počasí v části Asie není náhoda, ale klimatické varování, tvrdí vědci

Jihovýchodní Asie letos čelí neobvykle silným bouřím. Počet obětí povodní a sesuvů půdy v Indonésii, na Srí Lance a v Thajsku dosud přesáhl 1400, přičemž více než tisícovka lidí se stále pohřešuje. V Indonésii zůstávají celé vesnice odříznuté od zbytku světa poté, co voda zničila mosty a silnice. Tisíce lidí na Srí Lance nemají přístup k pitné vodě, zatímco thajský premiér přiznal nedostatečnou reakci své vlády, píše agentura AP.
včera v 11:44

Stárnutí ženských vajíček se dá zvrátit, zjistili náhodou čeští vědci

Projevy stárnutí ženských vajíček, takzvaných oocytů, je možné zvrátit a jejich poškození opravit. To, co bylo dosud považováno za biologicky nemožné, dokázal mezinárodní tým vedený reprodukční bioložkou Helenou Fulkovou z Ústavu experimentální medicíny Akademie věd ČR, který o průlomu informoval v tiskové zprávě. Výsledky zveřejnil časopis Aging Cell. Podle vědců otevírají závěry práce nové otázky o biologii stárnutí a také prostor pro vývoj budoucích léčebných postupů.
včera v 10:47

Univerzitní spin-offy sílí. Pomáhají výzkumu a míří do světového byznysu

Univerzitní firmy, takzvané spin-offy, které vysokým školám přinášejí zisk, jsou v zahraničí běžné. V tuzemsku se tento model prosazuje pomaleji. Na konferenci v Ostravě, pořádané agenturou CzechInvest, zazněly příklady úspěšných firem, které dokážou z akademického výzkumu vytvořit mezinárodně konkurenceschopný produkt i finanční přínos pro vysoké školy.
včera v 09:24
Načítání...