Španělští vědci vyvinuli umělou dělohu. Zatím má rekord 12 dní

Vědci ve Španělsku představili prototyp umělé dělohy, která by mohla pomoci extrémně nedonošeným dětem. Přístroj, který udržuje plod v ochranném prostředí a dodává mu živiny přes pupečník, by měl poskytnout potřebný čas pro zvýšení zralosti plic, trávicího traktu nebo mozku, a zvýšit tak šance předčasně narozených dětí na zdravý život.

Desítky odborníků zatím umělou dělohu testují na zvířecích mláďatech. Nedonošená jehňata v ní dokázali udržet při životě 12 dní. Výzkum probíhá v centru BCNatal.

Jejich prototyp umělé placenty vytváří ochranné prostředí pomocí průsvitného kontejneru z biokompatibilního materiálu, v němž se mohou dále vyvíjet plíce, střeva a mozek plodu. Tato „děloha“ je napojena na systém cirkulace plodové vody, který udržuje plod izolovaný od vnějších podnětů, ale přístupný pro ultrazvukovou kontrolu a monitorování.

„Snažíme se vyvinout systém, který nám umožní pečovat o plod mimo tělo matky, ale v podmínkách podobných jako by bylo uvnitř: s dýcháním přes pupeční šňůru… krmením přes pupeční šňůru, obklopené tekutinou s konstantní teplotou,“ řekl agentuře Reuters šéf projektu Eduard Gratacós.

Podle něj se systém snaží vylepšit lékaři mnoha různých specializací i inženýři. Kdy bude tato technologie dostupná lidem? „Je to výzva a jde o velmi choulostivý úkol, když chcete přelstít přírodu a něco takového udělat,“ přiznává profesor Gratacós. „Vždy je také velmi obtížné, když se snažíte předpovědět, kolik času potřebujete na klinickou praxi. Pokud jde o náš projekt tady v Barceloně, myslíme si, že možná za dva roky, možná za tři roky budeme mít prototyp, se kterým budeme mít podmínky k tomu, abychom mohli navrhnout klinickou studii. Ale samozřejmě je to cesta, která je plná nejistot.“

Za extrémně nedonošené se pokládají novorozenci, kteří se narodí už po šesti měsících těhotenství nebo ještě dříve. Světová zdravotnická organizace (WHO) uvádí, že v roce 2019 zemřelo po celém světě na 900 tisíc takových dětí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Mise Artemis pro přistání na Měsíci může mít zásadní problémy, varuje inspektor

NASA nedávno změnila své plány ohledně mise na Měsíc. Stále ale doufá, že tam do roku 2028 její astronauti přistanou. Teď se objevila další překážka – podle zprávy kontrolního orgánu by let byl spojený s riziky pro bezpečnost posádky. Ve čtvrtek večer pak NASA informovala, že start mise Artemis II, při které astronauti obletí Měsíc, by mohl proběhnout 1. dubna.
12. 3. 2026Aktualizováno12. 3. 2026
Doporučujeme

Hrad Loket vznikl o sto let dříve, než se předpokládalo, odhalili archeologové

Jeden z nejstarších českých hradů, Loket v Karlovarském kraji, je ještě starší, než naznačovaly dosavadní důkazy. Odhalil to teď čerstvý výzkum, který využil nové technologie.
12. 3. 2026

Vědci spočítali, kolik emisí způsobila válka v Gaze

Vědci poprvé spočítali, kolik emisí skleníkových plynů způsobil konflikt mezi Izraelem a teroristickým hnutím Hamás v Pásmu Gazy. Tvrdí, že v souvislosti s konfliktem se do atmosféry uvolnilo asi 33 milionů tun oxidu uhličitého, což odpovídá celoročním emisím Jordánska.
12. 3. 2026

Češi umírají předčasně hlavně v severních regionech. Data ukazují, kde se žije nejdéle

Mapové výstupy ukazují, kde v České republice lidé nejčastěji umírají před 65. rokem života, kolik potenciálních let života se tím ztrácí a kde mají největší naději na dožití. Přehledná vizualizace velkých dat zobrazuje rozdíly na úrovni všech 206 správních obvodů obcí s rozšířenou působností.
12. 3. 2026
Načítání...