SpaceX dopravila do kosmu další sérii satelitů Starlink

Po řadě odkladů způsobených nepříznivým počasím ve středu soukromá americká vesmírná společnost SpaceX dopravila na oběžnou dráhu kolem Země čtvrtou sérii 60 komunikačních satelitů Starlink. Družice, které budou zajišťovat globální připojení k internetu, vynesla raketa Falcon 9 a let bylo možné sledovat živě. SpaceX se již počátkem ledna stala firmou provozující největší počet umělých družic na světě.

Raketa odstartovala podle stanoveného harmonogramu z floridského kosmodromu na mysu Canaveral v 15:06 SEČ. První stupeň nosiče po odpoutání od rakety přistál na prámu Of Course I Still Love You v Atlantiku, aby byl znovu využit k dalšímu startu. Tento první stupeň tak už absolvoval tři kosmické lety.

Podívejte se, jak mise probíhala:

Vedle prvního stupně SpaceX opakovaně využívá i aerodynamické kryty nákladního prostoru. Ty se v Atlantiku pokusí zachránit lodě Ms. Tree a Ms. Chief.

Internet pro všechny

Společnost SpaceX do kosmu zatím včetně tohoto startu vynesla čtyři série po šedesáti satelitech Starlink, a to loni v květnu a v listopadu a poté dvakrát letos v lednu. Před těmito čtyřmi starty byly v únoru 2018 zkušebně dopraveny na oběžnou dráhu dvě družice mimo letový program Starlink.

Počet satelitů Starlink plánuje SpaceX rychle zvýšit, společnost chce letos s družicemi startovat každé dva až tři týdny. Cílem je do poloviny roku dosáhnout operační provoz zaměřený na zpřístupnění internetu. Zakladatel SpaceX Elon Musk budovanou síť družic již využil: loni v říjnu přes satelity tweetoval.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Středomoří zasáhla vlna veder s rekordní intenzitou

Zejména severozápadní část Středozemního moře zasáhla na začátku týdne vlna veder, která dosáhla pro tuto oblast rekordní intenzity. Událost je podle meteorologů výjimečná tím, o kolik stupňů současné teploty překročily normální hodnoty. Nadprůměrné teploty ale panují v celém Středomoří. Průměrný rozdíl oproti normálním, takzvaným klimatologickým hodnotám, činil 5,2 stupně Celsia, jak vyplývá z údajů španělského Institutu mořských věd (ICM) citovaných agenturou AFP.
před 13 hhodinami

Lidstvo spustilo první časosběr oblohy. Ukáže vesmír, jak ho neznáme

V noci odstartoval ostrý provoz velkého dalekohledu pro mapování proměnlivého vesmíru na Observatoři Very Rubinové v Chile. Teleskop za tři noci nasnímkuje celou jižní oblohu a totéž bude opakovat znovu a znovu po dobu deseti let. Díky tomu získá lidstvo astronomické množství astronomických dat a záznamy toho, co a jak se na nebi mění.
před 14 hhodinami

Růst velkoměst se podle analýzy do konce století zpomalí

Vědci našli detailní analýzou geografických dat doposud nepozorovaná pravidla, jimiž se řídí růst velkoměst. Když je interpretovali, zjistili, že růst bude pomalejší, než se předpokládalo.
30. 6. 2026

V oteplujícím se Baltském moři sílí pobřežní vlny chladu, uvádí studie

Přestože se Baltské moře rychle otepluje, v jeho pobřežních vodách se začaly objevovat stále intenzivnější studené epizody. Studie vědců z TalTechu zjistila, že tento jev způsobuje kombinace větru, mělkých pobřežních vod a studeného vzduchu. Vědci svá zjištění publikovali v časopise Environmental Research: Climate.
30. 6. 2026

Evropský pohled