Americká sonda InSight přistála na Marsu, věnovat se má seizmickému průzkumu. Nad ránem agentura NASA oznámila, že se podařila také poslední důležitá etapa - rozevření solárních panelů, které sondě dodávají energii.
Sonda InSight úspěšně přistála na Marsu. Je vyhráno, otevřela solární panely a posílá fotky
Modul InSight zkoumá Mars (zdroj: ČT24)
Americká sonda InSight, která je vůbec prvním aparátem určeným k seizmickému průzkumu Marsu, v pondělí večer úspěšně přistála na rudé planetě. Oznámil to americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA), který ale pak musel přes pět hodin vyčkat na potvrzení, že se správně rozevřely solární panely nezbytné pro zásobování sondy elektrickou energií. Tuto informaci poslala nad ránem sonda Mars Odyssey, která je od října 2001 na oběžné dráze kolem Marsu: Solární panely jsou otevřené a přijímají energii.
Podcast k přistání sondy InSight na Marsu:
„Bezchybné,“ prohlásil po přistání šéfinženýr Rob Manning z Laboratoře proudového pohonu (JPL) NASA, která za misí stojí. „V tohle jsme skutečně doufali,“ dodal. Prohlásil také, že si velmi oddechl. Celá operace přistávacího manévru, která trvala sedm minut, proběhla přesně podle plánů, v řídicím středisku byli z úspěchu nadšení:
Sonda vstoupila do atmosféry s rychlostí 19 800 kilometrů v hodině a během šesti a půl minuty musí s pomocí tepelného štítu a padáku zpomalila na osm kilometrů v hodině. Sonda se po přistání ohlásila a už dokonce poslala první fotografii:
První snímek InSightu z Marsu
„Naše družice Mars Odyssey volala domů, předala novinky o InSightu, že jeho solární panely na marsovském povrchu jsou rozevřené a sbírají sluneční svit,“ oznámil na twitteru NASA.
NASA o misi informuje nejen na svém webu, ale zřídila InSightu také twitterový profil. Robotický aparát zde již ohlásil, že je skvělé, že může po napínavém přistání opět dočerpat sílu.
Díky solárním panelům má InSight zajištěno každodenní dobití baterií pro svůj chod. Panely poskytnou za jasného dne sondě 600 až 700 wattů, což by dokázalo napájet kuchyňský mixér, ale pro vědeckou laboratoř to znamená dostatek energie, poznamenal NASA. Řízení mise počítá i se zaprášením panelů, kdy bude mít InSight k dispozici asi polovinu energie, tedy zhruba 300 wattů.
NASA po přistání uvedl, že řízení mise se nyní může v klidu vyspat, ráno se ale vrátí do práce s přípravami vědeckých experimentů. Úkolem pro nadcházející dny je vyklopení robotického ramene z přepravní pozice a pomocí připojené kamery vyfotit povrch v okolí sondy, aby odborníci určili místa pro průzkum. Rozmístění a zprovoznění nástrojů potrvá dva až tři měsíce.
V nadcházejícím mezičase ale nebude sonda pracovně zahálet. S pomocí meteorologických senzorů a magnetometru bude sledovat okolí přistání.
Velký americký úspěch
Americký viceprezident Mike Pence již na twitteru pogratuloval NASA, výrobci sondy Lockheed Martin a všem ostatním, kteří se na misi podílejí. „Je to po osmé, co USA přistály na Marsu, a první mise, kdy budou zkoumány hlubiny. Neuvěřitelný milník,“ napsal Pence.
Žádné jiné zemi se dosud nepodařilo na povrch Marsu dopravit aparát, který by následně řádně fungoval. Výjimkou byla sovětská sonda Mars 3, která v prosinci 1971 sice na rudé planetě přistála, ale letové středisko s ní kontakt ztratilo po několika vteřinách. USA zaznamenaly jediný neúspěch, poznamenala agentura AP. Ze statistik vyplývá, že naděje na úspěšné dopravení robotické sondy na povrch je čtyřicetiprocentní.
Práce InSightu na povrchu je naplánována do 24. listopadu 2020, což je jeden marsovský rok a 40 marsovských dnů. Úkolem sondy je měřit tepelný tok v planetární kůře či zaznamenávat marsotřesení, pokud existuje. Na palubě je také radiolokátor pro měření odchylek v rotaci Marsu, což vědcům pomůže zjistit podrobnosti o planetárním jádře. Pátrat po stopách dávného či současného života ale InSight nebude.