Sonda Curiosity si na Marsu pořídila parádní selfie

Sonda Curiosity zásobuje lidstvo snímky i daty z Marsu už šest let. Na začátku září poslala na Zem i populární „selfie“, když namířila objektiv sama na sebe v oblasti pojmenované Vera Rubin Ridge. Snímek teď zveřejnila agentura NASA.

Pořízená fotografie je nejen krásná, ale současně ukazuje, proč je výzkum této pojízdné sondy tak důležitý. Ukazuje nám totiž spoustu náznaků, jestli na Marsu mohl v minulosti existovat život – a kdyby ano, tak jakou mohl mít podobu.

Tenká vrstva rudého prachu na vozidle je důsledkem masivní letní bouře – její pozůstatky jsou na fotografii ještě vidět jako temný stín na obloze. Stejná bouře, která je vidět na pozadí snímku, zasáhla i sondu Opportunity, což je starší sourozenec Curiosity. Prach a písek této bouře zakryly solární panely vozítka a to od 10. června mlčí. Vědci stále doufají, že se ještě ozve, jakmile bouře odezní úplně, stejně oprávněné jsou ale i obavy, že je ztracené navždy.

Tunové vozítko Curiosity veze množství vědeckých přístrojů, pomocí nichž má zjistit, zda v minulosti nebo přítomnosti existovaly na Marsu podmínky pro mikrobiální život. Na snímku právě jeden z nich používá – vrtá do povrchu, aby odebralo další vzorek. Curiosity nemá na rozdíl od Opportunity s bouří žádný problém – není totiž poháněná sluneční energií, ale má generátor využívající přirozeného rozpadu plutonia 238.

Místo, které teď zkoumá, je pro vědce „vzrušující“. Ashwin Vasavada, který projekt Curiosity řídí, uvedl, že zatím sonda na Marsu nenarazila na místo, které by bylo natolik rozmanité barevně i tvarově. „Někde je to viditelné pouhým okem, ale ještě víc se ukáže, když přepneme do jiného spektra,“ uvedl.

Je tam život?

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) předpokládá, že se důkazy o mimozemském životě na rudé planetě najdou do 20 let. Podle vědkyně Ellen Stofanové ale půjde o mikroby, nikoli o „zelené mužíčky“. „Silné indicie o tom budeme mít podle mého názoru v příštím desetiletí a definitivní důkazy v nejbližších deseti až dvaceti letech,“ řekla Stofanová už roku 2015 na vědecké konferenci ve Washingtonu.

„Víme, kam se máme dívat, víme, jak se máme dívat, a ve většině případů na to máme i technologie,“ tvrdí vědkyně. Upozornila ale, že nepůjde o mimozemšťany. „Nehovoříme tu o malých zelených mužíčcích. Hovoříme o mikrobech,“ zdůraznila Stofanová.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Zemřel uznávaný fyzikální chemik Pavel Jungwirth

Zemřel mezinárodně uznávaný fyzikální chemik a popularizátor vědy Pavel Jungwirth, bylo mu 60 let. Ústav organické chemie a biochemie (ÚOCHB) Akademie věd, kde působil, uvedl, že tragicky zahynul ve čtvrtek 23. července. Upřímnou soustrast pozůstalým vyjádřila jeho alma mater Univerzita Karlova, na Jungwirtha jako na špičkového vědce a skvělého člověka vzpomínali na sociálních sítích také mnozí jeho kolegové, studenti a přátelé.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Rusko-americká posádka po osmi měsících na ISS přistála v Kazachstánu

Po osmi měsících na Mezinárodní vesmírné stanici (ISS) dva ruští kosmonauti a jeden americký astronaut bezpečně přistáli v kazašské stepi, informují tiskové agentury. Rusové Sergej Kuď-Sverčkov a Sergej Mikajev spolu s Američanem Chrisem Williamsem hladce přistáli pomocí padáků v lodi Sojuz MS-28 jihovýchodně od kazachstánského města Žezkazgan.
před 20 hhodinami

Šaman od Stonehenge byl ve skutečnosti kovářka. Analýza DNA přepsala známý nález

Mohyla šamana objevená jen šestnáct kilometrů od Stonehenge, patří už dvě stě let k nejslavnějším archeologickým objevům Velké Británie. Nová analýza ale odhalila, že v ní nebyl uložen šaman. A dokonce ani muž.
včera v 10:00

Astrofyzici zřejmě rozlouskli záhadu podivných rudých teček z počátku času

Před třemi lety se podařilo Vesmírnému dalekohledu Jamese Webba podívat do tak velké vzdálenosti, že v podstatě pozoroval dobu jen asi 600 milionů let po vzniku vesmíru, tedy relativně krátce po Velkém třesku.
25. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.