Sonda Curiosity si na Marsu pořídila parádní selfie

Sonda Curiosity zásobuje lidstvo snímky i daty z Marsu už šest let. Na začátku září poslala na Zem i populární „selfie“, když namířila objektiv sama na sebe v oblasti pojmenované Vera Rubin Ridge. Snímek teď zveřejnila agentura NASA.

Pořízená fotografie je nejen krásná, ale současně ukazuje, proč je výzkum této pojízdné sondy tak důležitý. Ukazuje nám totiž spoustu náznaků, jestli na Marsu mohl v minulosti existovat život – a kdyby ano, tak jakou mohl mít podobu.

Tenká vrstva rudého prachu na vozidle je důsledkem masivní letní bouře – její pozůstatky jsou na fotografii ještě vidět jako temný stín na obloze. Stejná bouře, která je vidět na pozadí snímku, zasáhla i sondu Opportunity, což je starší sourozenec Curiosity. Prach a písek této bouře zakryly solární panely vozítka a to od 10. června mlčí. Vědci stále doufají, že se ještě ozve, jakmile bouře odezní úplně, stejně oprávněné jsou ale i obavy, že je ztracené navždy.

Tunové vozítko Curiosity veze množství vědeckých přístrojů, pomocí nichž má zjistit, zda v minulosti nebo přítomnosti existovaly na Marsu podmínky pro mikrobiální život. Na snímku právě jeden z nich používá – vrtá do povrchu, aby odebralo další vzorek. Curiosity nemá na rozdíl od Opportunity s bouří žádný problém – není totiž poháněná sluneční energií, ale má generátor využívající přirozeného rozpadu plutonia 238.

Místo, které teď zkoumá, je pro vědce „vzrušující“. Ashwin Vasavada, který projekt Curiosity řídí, uvedl, že zatím sonda na Marsu nenarazila na místo, které by bylo natolik rozmanité barevně i tvarově. „Někde je to viditelné pouhým okem, ale ještě víc se ukáže, když přepneme do jiného spektra,“ uvedl.

Je tam život?

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) předpokládá, že se důkazy o mimozemském životě na rudé planetě najdou do 20 let. Podle vědkyně Ellen Stofanové ale půjde o mikroby, nikoli o „zelené mužíčky“. „Silné indicie o tom budeme mít podle mého názoru v příštím desetiletí a definitivní důkazy v nejbližších deseti až dvaceti letech,“ řekla Stofanová už roku 2015 na vědecké konferenci ve Washingtonu.

„Víme, kam se máme dívat, víme, jak se máme dívat, a ve většině případů na to máme i technologie,“ tvrdí vědkyně. Upozornila ale, že nepůjde o mimozemšťany. „Nehovoříme tu o malých zelených mužíčcích. Hovoříme o mikrobech,“ zdůraznila Stofanová.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Obavy z budoucnosti mladí Číňané rozptylují pomocí AI věštců

Mladí Číňané se zamilovali do věštění. Pohled do budoucna jim už ale nenabízí kartářky, prognostici nebo tvůrci horoskopů, ale stále častěji umělé inteligence, především domácího původu.
před 15 hhodinami

Studie: Nejsou důkazy o spojitosti paracetamolu v těhotenství s autismem u dětí

Nová rozsáhlá studie nenašla žádné důkazy o tom, že by užívání paracetamolu v těhotenství zvyšovalo riziko autismu, ADHD a vývojové poruchy intelektu. Studii zveřejnil odborný časopis The Lancet. Těhotné ženy od užívání paracetamolu v loňském roce zrazoval americký prezident Donald Trump, který lék proti horečce a bolesti spojil s rizikem autismu u dětí.
před 15 hhodinami

Írán odpojil internet v panice, Starlink rušit nedokáže

Teherán odpojil internet během protestů v panice a o přístup k síti přišlo dočasně i ministerstvo zahraničí. Píše to list Financial Times s odkazem na experty. Odříznutí Íránci se navzdory hrozbě represí pokoušejí komunikovat se světem přes Starlink. Íránské úřady se marně snaží rušit signál, a tak zabavují lidem antény.
16. 1. 2026

Cítí se opuštěni elitami, sjednoceni hněvem. Co lidi spojuje v krizích, ukázal český výzkum

Co mají společného spory o roušky během covidu a hádky o pomoc Ukrajině v diskuzích na facebooku? Výzkum českých vědkyň ukazuje, že lidé v časech krize sdílejí opakující se příběhy na základě modelu „my dole“ proti „těm nahoře“. Může to na sociálních sítích posílit sounáležitost mezi lidmi, ale současně takové chování rozděluje společnost ještě víc a vytváří pocity nedůvěry vůči elitám, hlavně těm politickým a mediálním.
16. 1. 2026

Jaký bude rok 2026? Velká předpověď naznačuje vysoké teploty

Letošní rok by se mohl zařadit k těm dosud nejteplejším. Naznačují to predikce na základě analýzy historických dat a sledování dlouhodobého vývoje. Důležitou roli mají mít jevy El Niňo a La Niňa. Dosud nejteplejší byl rok 2024, ten loňský se stal třetím nejteplejším od počátku pozorování.
16. 1. 2026

Mikroplastů je tolik, že kontaminují výzkumy o množství mikroplastů

Mikroplastů je už na Zemi tolik, že se nedá pořádně říct, jak moc jich je – tak se dají shrnout výsledky několika studií, které vyšly v poslední době. Na základě důkladných analýz jejich autoři zpochybňují předchozí výzkumy, které popisovaly, kolik mikroplastů (a nanoplastů) se nachází v lidských tkáních.
16. 1. 2026

Komunisté před 55 lety normalizovali poměry. Pomocí lží i vražd

Zpátky k normálu – to byl cíl komunistů po srpnové okupaci v roce 1968. Rozjitřená společnost, která doufala ve změnu, se měla vrátit do doby před obrodným procesem (pražským jarem), takzvaně se normalizovat. Komunisté ale potřebovali vysvětlit a před lidmi obhájit vojenskou invazi z 21. srpna 1968. Posloužit k tomu měl oficiální dokument, který vyšel před 55 lety, byl plný lží a invazi nazýval „bratrskou pomocí“. Vtloukat do hlavy si ho měly i děti ve školách.
16. 1. 2026

Umělá inteligence zabíjí tu dětskou, varuje výzkum

V této fázi vývoje převažují rizika využívání generativní umělé inteligence (AI) ve vzdělávání nad výhodami, říkají američtí autoři studie Centra pro univerzální vzdělávání Brookings Institution. Takzvaní chatboti dětem pomáhají s referáty, úkoly a učením, současně jim toho ale podle průzkumu až příliš mnoho berou.
15. 1. 2026
Načítání...