Sonda Curiosity si na Marsu pořídila parádní selfie

Sonda Curiosity zásobuje lidstvo snímky i daty z Marsu už šest let. Na začátku září poslala na Zem i populární „selfie“, když namířila objektiv sama na sebe v oblasti pojmenované Vera Rubin Ridge. Snímek teď zveřejnila agentura NASA.

Pořízená fotografie je nejen krásná, ale současně ukazuje, proč je výzkum této pojízdné sondy tak důležitý. Ukazuje nám totiž spoustu náznaků, jestli na Marsu mohl v minulosti existovat život – a kdyby ano, tak jakou mohl mít podobu.

Tenká vrstva rudého prachu na vozidle je důsledkem masivní letní bouře – její pozůstatky jsou na fotografii ještě vidět jako temný stín na obloze. Stejná bouře, která je vidět na pozadí snímku, zasáhla i sondu Opportunity, což je starší sourozenec Curiosity. Prach a písek této bouře zakryly solární panely vozítka a to od 10. června mlčí. Vědci stále doufají, že se ještě ozve, jakmile bouře odezní úplně, stejně oprávněné jsou ale i obavy, že je ztracené navždy.

Tunové vozítko Curiosity veze množství vědeckých přístrojů, pomocí nichž má zjistit, zda v minulosti nebo přítomnosti existovaly na Marsu podmínky pro mikrobiální život. Na snímku právě jeden z nich používá – vrtá do povrchu, aby odebralo další vzorek. Curiosity nemá na rozdíl od Opportunity s bouří žádný problém – není totiž poháněná sluneční energií, ale má generátor využívající přirozeného rozpadu plutonia 238.

Místo, které teď zkoumá, je pro vědce „vzrušující“. Ashwin Vasavada, který projekt Curiosity řídí, uvedl, že zatím sonda na Marsu nenarazila na místo, které by bylo natolik rozmanité barevně i tvarově. „Někde je to viditelné pouhým okem, ale ještě víc se ukáže, když přepneme do jiného spektra,“ uvedl.

Je tam život?

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) předpokládá, že se důkazy o mimozemském životě na rudé planetě najdou do 20 let. Podle vědkyně Ellen Stofanové ale půjde o mikroby, nikoli o „zelené mužíčky“. „Silné indicie o tom budeme mít podle mého názoru v příštím desetiletí a definitivní důkazy v nejbližších deseti až dvaceti letech,“ řekla Stofanová už roku 2015 na vědecké konferenci ve Washingtonu.

„Víme, kam se máme dívat, víme, jak se máme dívat, a ve většině případů na to máme i technologie,“ tvrdí vědkyně. Upozornila ale, že nepůjde o mimozemšťany. „Nehovoříme tu o malých zelených mužíčcích. Hovoříme o mikrobech,“ zdůraznila Stofanová.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Přepracované AI se v experimentu obracely k marxismu

Pokud výzkumníci vystavili umělé inteligence (AI) náročné práci, neustále jim zhoršovali podmínky a ještě jim vyhrožovali, že je nahradí pokročilejšími modely, začaly AI komunikovat podobně jako marxisté.
před 3 hhodinami

Ebola v Evropě není velkou hrozbou, ukazují zkušenosti

Pacient, který může mít ebolu a bude hospitalizovaný v Česku, může vyvolávat obavy. Ale zkušenosti naznačují, že kvalitní přijatá opatření i samotné vlastnosti viru dokáží šíření nemoci účinně zabránit.
před 21 hhodinami

Příznaky Alzheimera odhalí rychlý test. Zkuste si ho

První příznaky demence může odhalit nový test kognitivních funkcí, jako je paměť nebo porozumění. Ve věku 65 až 80 let je teď součástí preventivní prohlídky u praktického lékaře, dostupný je i na internetu. Trvá jen několik minut, informovala Společnost všeobecného lékařství České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně (ČLS JEP).
před 23 hhodinami

WHO zkoumá možnosti vakcín a léčby proti epidemii eboly v Kongu

Světová zdravotnická organizace (WHO) zkoumá, zda by některé kandidátské vakcíny, tedy očkovací látky ve fázi výzkumu, nebo léčebné postupy, mohly být použity k potlačení epidemie eboly v Kongu (Demokratické republice Kongo). Informovala o tom v úterý agentura AFP. Organizace již dříve vyhlásila nárůst počtu případů vysoce nakažlivé hemoragické horečky za mezinárodní zdravotní stav nouze.
19. 5. 2026Aktualizováno19. 5. 2026

Kde leží hranice medicíny? Odpovědi hledal nový pořad Daniela Stacha Na dosah

Česká televize spouští nový diskusní pořad Na dosah. Bude se snažit přiblížit zásadní společenská témata, která mají potenciál rozdělovat společnost tak, aby odborníci i obyčejní lidé mohli hledali shodu. První díl se v úterý 19. května od 20:07 na ČT24 věnuje medicíně, která občas může vypadat jako všemocná – ale zatím taková rozhodně není.
19. 5. 2026

Svět je dle expertů k pandemiím náchylnější než před covidem

Ani po epidemii eboly v západní Africe před necelými deseti lety, pandemii covidu-19 a nouzové situaci kolem infekčního onemocnění mpox (dříve opičí neštovice) není svět bezpečnějším místem před propuknutím nových pandemií. Uvedlo to mezinárodní expertní grémium na úvod výročního zasedání Světového zdravotnického shromáždění, které je orgánem Světové zdravotnické organizace (WHO). Šéf WHO Tedros Adhanom Ghebreyesus prohlásil, že svět nyní zažívá nebezpečné časy.
19. 5. 2026

Po týdnu tréninku se lidský mozek naučí přijmout nemožné. Včetně létání

Člověk neumí vlastní silou létat. Nikdy to neuměl, a pokud se genetika nestane opravdu neskutečně pokročilou, nebude to umět nikdy. Lidský mozek je na tento fakt naprogramovaný miliony let evoluce našeho druhu. A přesto – náš mozek je tak neuvěřitelně přizpůsobivý a současně učenlivý, že se dá přesvědčit k tomu, že jeho nositel létat umí. A dokonce pak podle toho mění své další funkce. Prokázal to pozoruhodný experiment čínských vědců.
19. 5. 2026

Historička: „Bílí“ migranti z Ruska nakopli československou vědu i techniku

Když do Československa přišli po první světové válce ruští emigranti, nabídla jim nově vzniklá republika vzdělání, pomoc i zázemí. A oni se jí za to odvděčili špičkovými výkony v technických oborech, popisuje v rozhovoru pro ČT24 historička Dana Hašková.
19. 5. 2026
Načítání...