Sonda Curiosity si na Marsu pořídila parádní selfie

Sonda Curiosity zásobuje lidstvo snímky i daty z Marsu už šest let. Na začátku září poslala na Zem i populární „selfie“, když namířila objektiv sama na sebe v oblasti pojmenované Vera Rubin Ridge. Snímek teď zveřejnila agentura NASA.

Pořízená fotografie je nejen krásná, ale současně ukazuje, proč je výzkum této pojízdné sondy tak důležitý. Ukazuje nám totiž spoustu náznaků, jestli na Marsu mohl v minulosti existovat život – a kdyby ano, tak jakou mohl mít podobu.

Tenká vrstva rudého prachu na vozidle je důsledkem masivní letní bouře – její pozůstatky jsou na fotografii ještě vidět jako temný stín na obloze. Stejná bouře, která je vidět na pozadí snímku, zasáhla i sondu Opportunity, což je starší sourozenec Curiosity. Prach a písek této bouře zakryly solární panely vozítka a to od 10. června mlčí. Vědci stále doufají, že se ještě ozve, jakmile bouře odezní úplně, stejně oprávněné jsou ale i obavy, že je ztracené navždy.

Tunové vozítko Curiosity veze množství vědeckých přístrojů, pomocí nichž má zjistit, zda v minulosti nebo přítomnosti existovaly na Marsu podmínky pro mikrobiální život. Na snímku právě jeden z nich používá – vrtá do povrchu, aby odebralo další vzorek. Curiosity nemá na rozdíl od Opportunity s bouří žádný problém – není totiž poháněná sluneční energií, ale má generátor využívající přirozeného rozpadu plutonia 238.

Místo, které teď zkoumá, je pro vědce „vzrušující“. Ashwin Vasavada, který projekt Curiosity řídí, uvedl, že zatím sonda na Marsu nenarazila na místo, které by bylo natolik rozmanité barevně i tvarově. „Někde je to viditelné pouhým okem, ale ještě víc se ukáže, když přepneme do jiného spektra,“ uvedl.

Je tam život?

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) předpokládá, že se důkazy o mimozemském životě na rudé planetě najdou do 20 let. Podle vědkyně Ellen Stofanové ale půjde o mikroby, nikoli o „zelené mužíčky“. „Silné indicie o tom budeme mít podle mého názoru v příštím desetiletí a definitivní důkazy v nejbližších deseti až dvaceti letech,“ řekla Stofanová už roku 2015 na vědecké konferenci ve Washingtonu.

„Víme, kam se máme dívat, víme, jak se máme dívat, a ve většině případů na to máme i technologie,“ tvrdí vědkyně. Upozornila ale, že nepůjde o mimozemšťany. „Nehovoříme tu o malých zelených mužíčcích. Hovoříme o mikrobech,“ zdůraznila Stofanová.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Kráva používá nástroje. Vědci se diví, že si toho dosud nevšimli

Veronika žije v Rakousku na horách a jako každou jinou krávu ji trápí hmyz. Bodavý hmyz dobytek otravuje odnepaměti, ale až Veronika našla řešení. Ze země zvedá klacky nebo třeba i odhozené koště, to uchopí do tlamy a pohybuje jím tak, aby dosáhla na jinak nedosažitelná místa, která ji svědí. Její majitel toto chování nafilmoval a záběry se pak dostaly do rukou expertů z Veterinární univerzity ve Vídni. Ti byli v šoku.
včera v 14:22

Evropu čekají silnější zemědělská sucha, i kdyby víc pršelo, varuje výzkum

Klimatické změny, které v současné době probíhají, musí nutně ovlivňovat nejen teploty, ale také všechno, na co teplo působí. Tedy včetně půdy a rostlin, které v ní rostou. Vědci z Univerzity v Readingu studovali, jak klimatické změny ovlivňují vlhkost půdy během vegetačního období, tedy v období roku, kdy zemědělské plodiny potřebují vodu nejvíce.
včera v 13:00

Šest příspěvků za 23 sekund. Donald Trump se umí na Truth Social rozvášnit

Sociální síť Truth Social je výkladní skříní toho, o co se americký prezident dělí s veřejností. Analýza příspěvků, které tam vydal od roku 2022 do současnosti, naznačuje, jak s ní pracuje.
včera v 11:00

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
včera v 10:28
Načítání...