Solární silnice nikam nevedou. Jsou drahé a nic nevydrží, ukazuje příklad z Francie

Roku 2016 představila Francie ambiciózní plán postavit tisíc kilometrů „solární dálnice“, jejíž povrch měl být tvořený fotovoltaickými panely. Autoři tohoto projektu věřili, že bude schopný zásobovat energií asi pět milionů domů. Aby realizovatelnost vyhodnotili, postavili před třemi roky v Normandii kilometrový koncept. Nyní byla vyhodnocena jeho úspěšnost – byl označený jako selhání.

Projekt solární dálnice Wattway se skládá z 2800 fotovoltaických panelů, které pokrývají silnici na okraji normandského městečka Tourouvre-au-Perche. Vytvořili ho inženýři ze společnosti Colas, kteří panely pokryli speciální pryskyřicí, díky níž měly vydržet jízdu osmnáctikolového nákladního automobilu.

Podle francouzského tisku byl ovšem koncept „prokletý od začátku“. Jeho základním problémem spočívalo v tom, že vznikl na tom nejméně vhodném místě ve Francii. Tato oblast je totiž známá jako ta nejméně slunečná v zemi, slunce zde svítí jen čtyřiačtyřicet dnů v roce.

Dálnice měla vypadat takto:

Od začátku stavby bylo zřejmé, že panely neunesou provoz a řada se jich rozbíjela, jakmile na ně najelo první těžší auto. Už v květnu 2018 bylo zničených devadesát metrů silnice. V odborném žurnálu Global Construction Review pak vyšla zpráva, která neúspěch analyzuje do větší hloubky.

Popisuje, že inženýři nevzali v úvazu téměř žádný z druhů možných hrozeb, které mohly panely poškodit: od bouřek přes plísně až po přejíždění traktorů. Během prvních několika měsíců po instalaci se dostal výkon na 150 tisíc kilowatthodin, což byla asi polovina plánovaného výkonu, poté výroba elektřiny klesla v roce na 78 tisíc kilowatthodin – a na začátku roku 2019 dokonce na pouhých 38 tisíc kilowatthodin.

Projekt odepsal i prezident asociace négaWatt, sdružení specializovaného na síť fotovoltaických elektráren. „Technické i ekonomické prvky nebyly dostatečně pochopené. Bylo by úplně absurdní inovovat tímto způsobem, místo řešení, jež už existují a jsou mnohem výnosnější – jako jsou třeba fotovoltaické panely na střechách,“ sdělil. 

Aktuální detailní výzkum navazuje na dřívější odsouzení projektů, které se pokoušely realizovat solární silnice jinde ve světě. Už před rokem se ukázalo, že podobně neúspěšně dopadly také experimenty v Nizozemí a ve Spojených státech. Oba se ukázaly jako příliš drahé a nedostatečně výkonné.

Typickým příkladem nepovedeného solárního projektu se stala solární cesta v americkém Idahu u města Sandpoint, kterou vybudovala společnost Solar Roadways. Budovala se šest a půl roku, stála kolem čtyř milionů dolarů – a od začátku ji provázely problémy.

Během prvního týdne testovacího provozu se rozbilo pětadvacet ze třiceti solárních panelů, i po opravách se ale ukázalo, že projekt trpí množstvím chyb. Projekt je totiž schopný přes enormní náklady vyrobit jen 0,62 kilowatthodiny elektřiny za den, což stačí tak na provoz jedné mikrovlnné trouby.

Kde solární cesty fungují

Více úspěchů než v USA nebo ve Francii mají se solárními panely na cestách například v Asii, ale tam na nich nenechávají jezdit auta. Experimentální solární cesty fungují například v čínském Ťi-nanu, kde je místo skla použitý průsvitný beton a mohou se po něm pohybovat jen chodci nebo jízdní kola. Jediným větším problémem tohoto projektu byla krádež několika panelů v prvních dnech fungování solárního chodníku.

V Jižní Koreji zase vyzkoušeli solární panely jako zastřešení pro cyklostezku, které vede mezi dvěma pruhy dálnice:

V nizozemském městě Krommenie zase už od roku 2014 funguje solární cyklostezka SolaRoad, která měří 70 metrů. Podle města je projekt úspěšný, za první rok provozu stezka vyrobila dostatek energie pro tři domácnosti. Videa z poslední doby ale ukazují, že i na ní se už začíná projevovat zub času a nadměrné poškození, které brání tomu, aby se dala označit za úspěch:

Také novější experimentální projekty Wattway se zaměřují spíše na cyklostezky a drobnější solární instalace na vhodnějších místech, například v regionu Auvergne nebo v nizozemské vesnici Kockengen.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Obavy z budoucnosti mladí Číňané rozptylují pomocí AI věštců

Mladí Číňané se zamilovali do věštění. Pohled do budoucna jim už ale nenabízí kartářky, prognostici nebo tvůrci horoskopů, ale stále častěji umělé inteligence, především domácího původu.
před 16 hhodinami

Studie: Nejsou důkazy o spojitosti paracetamolu v těhotenství s autismem u dětí

Nová rozsáhlá studie nenašla žádné důkazy o tom, že by užívání paracetamolu v těhotenství zvyšovalo riziko autismu, ADHD a vývojové poruchy intelektu. Studii zveřejnil odborný časopis The Lancet. Těhotné ženy od užívání paracetamolu v loňském roce zrazoval americký prezident Donald Trump, který lék proti horečce a bolesti spojil s rizikem autismu u dětí.
před 17 hhodinami

Írán odpojil internet v panice, Starlink rušit nedokáže

Teherán odpojil internet během protestů v panice a o přístup k síti přišlo dočasně i ministerstvo zahraničí. Píše to list Financial Times s odkazem na experty. Odříznutí Íránci se navzdory hrozbě represí pokoušejí komunikovat se světem přes Starlink. Íránské úřady se marně snaží rušit signál, a tak zabavují lidem antény.
16. 1. 2026

Cítí se opuštěni elitami, sjednoceni hněvem. Co lidi spojuje v krizích, ukázal český výzkum

Co mají společného spory o roušky během covidu a hádky o pomoc Ukrajině v diskuzích na facebooku? Výzkum českých vědkyň ukazuje, že lidé v časech krize sdílejí opakující se příběhy na základě modelu „my dole“ proti „těm nahoře“. Může to na sociálních sítích posílit sounáležitost mezi lidmi, ale současně takové chování rozděluje společnost ještě víc a vytváří pocity nedůvěry vůči elitám, hlavně těm politickým a mediálním.
16. 1. 2026

Jaký bude rok 2026? Velká předpověď naznačuje vysoké teploty

Letošní rok by se mohl zařadit k těm dosud nejteplejším. Naznačují to predikce na základě analýzy historických dat a sledování dlouhodobého vývoje. Důležitou roli mají mít jevy El Niňo a La Niňa. Dosud nejteplejší byl rok 2024, ten loňský se stal třetím nejteplejším od počátku pozorování.
16. 1. 2026

Mikroplastů je tolik, že kontaminují výzkumy o množství mikroplastů

Mikroplastů je už na Zemi tolik, že se nedá pořádně říct, jak moc jich je – tak se dají shrnout výsledky několika studií, které vyšly v poslední době. Na základě důkladných analýz jejich autoři zpochybňují předchozí výzkumy, které popisovaly, kolik mikroplastů (a nanoplastů) se nachází v lidských tkáních.
16. 1. 2026

Komunisté před 55 lety normalizovali poměry. Pomocí lží i vražd

Zpátky k normálu – to byl cíl komunistů po srpnové okupaci v roce 1968. Rozjitřená společnost, která doufala ve změnu, se měla vrátit do doby před obrodným procesem (pražským jarem), takzvaně se normalizovat. Komunisté ale potřebovali vysvětlit a před lidmi obhájit vojenskou invazi z 21. srpna 1968. Posloužit k tomu měl oficiální dokument, který vyšel před 55 lety, byl plný lží a invazi nazýval „bratrskou pomocí“. Vtloukat do hlavy si ho měly i děti ve školách.
16. 1. 2026

Umělá inteligence zabíjí tu dětskou, varuje výzkum

V této fázi vývoje převažují rizika využívání generativní umělé inteligence (AI) ve vzdělávání nad výhodami, říkají američtí autoři studie Centra pro univerzální vzdělávání Brookings Institution. Takzvaní chatboti dětem pomáhají s referáty, úkoly a učením, současně jim toho ale podle průzkumu až příliš mnoho berou.
15. 1. 2026
Načítání...