Solární silnice nikam nevedou. Jsou drahé a nic nevydrží, ukazuje příklad z Francie

Roku 2016 představila Francie ambiciózní plán postavit tisíc kilometrů „solární dálnice“, jejíž povrch měl být tvořený fotovoltaickými panely. Autoři tohoto projektu věřili, že bude schopný zásobovat energií asi pět milionů domů. Aby realizovatelnost vyhodnotili, postavili před třemi roky v Normandii kilometrový koncept. Nyní byla vyhodnocena jeho úspěšnost – byl označený jako selhání.

Projekt solární dálnice Wattway se skládá z 2800 fotovoltaických panelů, které pokrývají silnici na okraji normandského městečka Tourouvre-au-Perche. Vytvořili ho inženýři ze společnosti Colas, kteří panely pokryli speciální pryskyřicí, díky níž měly vydržet jízdu osmnáctikolového nákladního automobilu.

Podle francouzského tisku byl ovšem koncept „prokletý od začátku“. Jeho základním problémem spočívalo v tom, že vznikl na tom nejméně vhodném místě ve Francii. Tato oblast je totiž známá jako ta nejméně slunečná v zemi, slunce zde svítí jen čtyřiačtyřicet dnů v roce.

Dálnice měla vypadat takto:

Od začátku stavby bylo zřejmé, že panely neunesou provoz a řada se jich rozbíjela, jakmile na ně najelo první těžší auto. Už v květnu 2018 bylo zničených devadesát metrů silnice. V odborném žurnálu Global Construction Review pak vyšla zpráva, která neúspěch analyzuje do větší hloubky.

Popisuje, že inženýři nevzali v úvazu téměř žádný z druhů možných hrozeb, které mohly panely poškodit: od bouřek přes plísně až po přejíždění traktorů. Během prvních několika měsíců po instalaci se dostal výkon na 150 tisíc kilowatthodin, což byla asi polovina plánovaného výkonu, poté výroba elektřiny klesla v roce na 78 tisíc kilowatthodin – a na začátku roku 2019 dokonce na pouhých 38 tisíc kilowatthodin.

Projekt odepsal i prezident asociace négaWatt, sdružení specializovaného na síť fotovoltaických elektráren. „Technické i ekonomické prvky nebyly dostatečně pochopené. Bylo by úplně absurdní inovovat tímto způsobem, místo řešení, jež už existují a jsou mnohem výnosnější – jako jsou třeba fotovoltaické panely na střechách,“ sdělil. 

Aktuální detailní výzkum navazuje na dřívější odsouzení projektů, které se pokoušely realizovat solární silnice jinde ve světě. Už před rokem se ukázalo, že podobně neúspěšně dopadly také experimenty v Nizozemí a ve Spojených státech. Oba se ukázaly jako příliš drahé a nedostatečně výkonné.

Typickým příkladem nepovedeného solárního projektu se stala solární cesta v americkém Idahu u města Sandpoint, kterou vybudovala společnost Solar Roadways. Budovala se šest a půl roku, stála kolem čtyř milionů dolarů – a od začátku ji provázely problémy.

Během prvního týdne testovacího provozu se rozbilo pětadvacet ze třiceti solárních panelů, i po opravách se ale ukázalo, že projekt trpí množstvím chyb. Projekt je totiž schopný přes enormní náklady vyrobit jen 0,62 kilowatthodiny elektřiny za den, což stačí tak na provoz jedné mikrovlnné trouby.

Kde solární cesty fungují

Více úspěchů než v USA nebo ve Francii mají se solárními panely na cestách například v Asii, ale tam na nich nenechávají jezdit auta. Experimentální solární cesty fungují například v čínském Ťi-nanu, kde je místo skla použitý průsvitný beton a mohou se po něm pohybovat jen chodci nebo jízdní kola. Jediným větším problémem tohoto projektu byla krádež několika panelů v prvních dnech fungování solárního chodníku.

V Jižní Koreji zase vyzkoušeli solární panely jako zastřešení pro cyklostezku, které vede mezi dvěma pruhy dálnice:

V nizozemském městě Krommenie zase už od roku 2014 funguje solární cyklostezka SolaRoad, která měří 70 metrů. Podle města je projekt úspěšný, za první rok provozu stezka vyrobila dostatek energie pro tři domácnosti. Videa z poslední doby ale ukazují, že i na ní se už začíná projevovat zub času a nadměrné poškození, které brání tomu, aby se dala označit za úspěch:

Také novější experimentální projekty Wattway se zaměřují spíše na cyklostezky a drobnější solární instalace na vhodnějších místech, například v regionu Auvergne nebo v nizozemské vesnici Kockengen.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Výbor v USA chce zrušit doporučení očkovat novorozence proti žloutence B

Americký poradní výbor pro očkování hlasoval pro ukončení dlouhodobého doporučení, aby byly všechny děti ve Spojených státech bezprostředně po narození očkovány proti hepatitidě B. Informovala o tom agentura AP. Činnost komise, jejíž všechny členy po svém nástupu do funkce vyměnil současný ministr zdravotnictví Robert F. Kennedy, známý odpůrce očkování, je přitom ve Spojených státech terčem silné kritiky odborné veřejnosti.
před 1 hhodinou

„AI firmy jsou regulované míň než sendviče“. Na superinteligenci nejsou připravené

Analýza zaměřená na osm hlavních firem, které vytvářejí nejpokročilejší modely umělých inteligencí (AI), prokázala, že společnosti vůbec neřeší možnost ztráty kontroly nad takzvanými superinteligencemi, jež se snaží vytvářet. Jde o formu AI, která má ve všech ohledech překonat lidský intelekt.
před 4 hhodinami

Advent na blátě. Příští týden půjdou teploty nad deset stupňů

Bláto místo závějí, déšť místo sněhu. A teploty blížící se 15 stupňům nad nulou – to není tradiční představa adventu. Ale již za pár dní to podle předpovědi počasí bude realita Česka.
před 9 hhodinami

U zrodu morových ran v Evropě stály sopečné erupce, změnily klima, zjistili vědci

Ke vzniku morové epidemie, která ve 14. století během pouhých několika let připravila o život velkou část evropské populace, podle nové studie zřejmě přispěly sopečné erupce, o nichž tehdejší obyvatelé Evropy ani nevěděli. Ty totiž do atmosféry vychrlily velké množství prachu a dalšího materiálu, což mimo jiné vedlo k citelnému ochlazení.
před 10 hhodinami

Paleodieta je pohádka, člověk se jen masem nikdy neživil, tvrdí výzkum

Rozsáhlá analýza zbytků lidské potravy z období pravěku přinesla silné argumenty pro vyvrácení hypotéz o tom, že se v době kamenné konzumovalo hlavně maso.
před 13 hhodinami

NASA mohla omylem kolonizovat Mars, naznačují vlastnosti „nesmrtelné“ bakterie

Americká vesmírná agentura NASA objevila před několika lety v opakovaně čištěné laboratoři bakterii, která přežila desítky pokusů o dezinfekci. Teď vědci popsali, jak to organismus dělá, a také potenciální dopady těchto schopností.
včera v 16:46

Vědci na Trutnovsku našli v trase D11 hromadné vojenské hroby z 18. a 19. století

Vědci v trase budoucí dálnice D11 v úseku mezi Jaroměří a Trutnovem objevili hromadné vojenské hroby z 18. a 19. století, které považují za mimořádný archeologický soubor doplňující poznání tehdejších válečných konfliktů. Kromě hrobu z druhé slezské války z roku 1745, o kterém již informovali, našli také tři z roku 1866.
včera v 13:54

Ničivé počasí v části Asie není náhoda, ale klimatické varování, tvrdí vědci

Jihovýchodní Asie letos čelí neobvykle silným bouřím. Počet obětí povodní a sesuvů půdy v Indonésii, na Srí Lance a v Thajsku dosud přesáhl 1400, přičemž více než tisícovka lidí se stále pohřešuje. V Indonésii zůstávají celé vesnice odříznuté od zbytku světa poté, co voda zničila mosty a silnice. Tisíce lidí na Srí Lance nemají přístup k pitné vodě, zatímco thajský premiér přiznal nedostatečnou reakci své vlády, píše agentura AP.
včera v 11:44
Načítání...