Solární silnice nikam nevedou. Jsou drahé a nic nevydrží, ukazuje příklad z Francie

Roku 2016 představila Francie ambiciózní plán postavit tisíc kilometrů „solární dálnice“, jejíž povrch měl být tvořený fotovoltaickými panely. Autoři tohoto projektu věřili, že bude schopný zásobovat energií asi pět milionů domů. Aby realizovatelnost vyhodnotili, postavili před třemi roky v Normandii kilometrový koncept. Nyní byla vyhodnocena jeho úspěšnost – byl označený jako selhání.

Projekt solární dálnice Wattway se skládá z 2800 fotovoltaických panelů, které pokrývají silnici na okraji normandského městečka Tourouvre-au-Perche. Vytvořili ho inženýři ze společnosti Colas, kteří panely pokryli speciální pryskyřicí, díky níž měly vydržet jízdu osmnáctikolového nákladního automobilu.

Podle francouzského tisku byl ovšem koncept „prokletý od začátku“. Jeho základním problémem spočívalo v tom, že vznikl na tom nejméně vhodném místě ve Francii. Tato oblast je totiž známá jako ta nejméně slunečná v zemi, slunce zde svítí jen čtyřiačtyřicet dnů v roce.

Dálnice měla vypadat takto:

Od začátku stavby bylo zřejmé, že panely neunesou provoz a řada se jich rozbíjela, jakmile na ně najelo první těžší auto. Už v květnu 2018 bylo zničených devadesát metrů silnice. V odborném žurnálu Global Construction Review pak vyšla zpráva, která neúspěch analyzuje do větší hloubky.

Popisuje, že inženýři nevzali v úvazu téměř žádný z druhů možných hrozeb, které mohly panely poškodit: od bouřek přes plísně až po přejíždění traktorů. Během prvních několika měsíců po instalaci se dostal výkon na 150 tisíc kilowatthodin, což byla asi polovina plánovaného výkonu, poté výroba elektřiny klesla v roce na 78 tisíc kilowatthodin – a na začátku roku 2019 dokonce na pouhých 38 tisíc kilowatthodin.

Projekt odepsal i prezident asociace négaWatt, sdružení specializovaného na síť fotovoltaických elektráren. „Technické i ekonomické prvky nebyly dostatečně pochopené. Bylo by úplně absurdní inovovat tímto způsobem, místo řešení, jež už existují a jsou mnohem výnosnější – jako jsou třeba fotovoltaické panely na střechách,“ sdělil. 

Aktuální detailní výzkum navazuje na dřívější odsouzení projektů, které se pokoušely realizovat solární silnice jinde ve světě. Už před rokem se ukázalo, že podobně neúspěšně dopadly také experimenty v Nizozemí a ve Spojených státech. Oba se ukázaly jako příliš drahé a nedostatečně výkonné.

Typickým příkladem nepovedeného solárního projektu se stala solární cesta v americkém Idahu u města Sandpoint, kterou vybudovala společnost Solar Roadways. Budovala se šest a půl roku, stála kolem čtyř milionů dolarů – a od začátku ji provázely problémy.

Během prvního týdne testovacího provozu se rozbilo pětadvacet ze třiceti solárních panelů, i po opravách se ale ukázalo, že projekt trpí množstvím chyb. Projekt je totiž schopný přes enormní náklady vyrobit jen 0,62 kilowatthodiny elektřiny za den, což stačí tak na provoz jedné mikrovlnné trouby.

Kde solární cesty fungují

Více úspěchů než v USA nebo ve Francii mají se solárními panely na cestách například v Asii, ale tam na nich nenechávají jezdit auta. Experimentální solární cesty fungují například v čínském Ťi-nanu, kde je místo skla použitý průsvitný beton a mohou se po něm pohybovat jen chodci nebo jízdní kola. Jediným větším problémem tohoto projektu byla krádež několika panelů v prvních dnech fungování solárního chodníku.

V Jižní Koreji zase vyzkoušeli solární panely jako zastřešení pro cyklostezku, které vede mezi dvěma pruhy dálnice:

V nizozemském městě Krommenie zase už od roku 2014 funguje solární cyklostezka SolaRoad, která měří 70 metrů. Podle města je projekt úspěšný, za první rok provozu stezka vyrobila dostatek energie pro tři domácnosti. Videa z poslední doby ale ukazují, že i na ní se už začíná projevovat zub času a nadměrné poškození, které brání tomu, aby se dala označit za úspěch:

Také novější experimentální projekty Wattway se zaměřují spíše na cyklostezky a drobnější solární instalace na vhodnějších místech, například v regionu Auvergne nebo v nizozemské vesnici Kockengen.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Enterprise poprvé vzlétla před 60 lety. Otestujte si znalosti fenoménu Star Trek

Americký televizní seriál Star Trek se několikrát zapsal do dějin. Sága posádky lodi Enterprise putující vesmírem pod vedením kapitána Jamese Kirka divákům ukazovala například to, že mohou spolupracovat tvorové různých ras. Star Trek byl také prvním pořadem, ve kterém běloch políbil černošskou ženu. Když se přitom před šedesáti lety, 8. září 1966, objevil na obrazovkách první díl dnes už legendární série, na velký úspěch to nevypadalo.
před 49 mminutami

Česko trápí stovky kontaminovaných míst. Podívejte se na aktuální mapu

Dědictví minulosti, ve které se nedbalo na ochranu životního prostředí, si Česko nese i v současné době. Aktuální kauza možného znečištění v bývalém vojenském prostoru Dobrá Voda na Klatovsku je jen pomyslným vrcholem ledovce. Míst, která by potřebovala sanaci, je totiž mnohem víc.
před 3 hhodinami

Připravte se na nový svět, radí OSN. Planeta se oteplí o víc než 1,5 stupně

Rok 2024 znamenal začátek nové éry. Byl totiž prvním, kdy průměrná globální teplota překročila úroveň před průmyslovou revolucí o 1,5 stupně Celsia. Nová zpráva OSN teď přiznává, že se lidstvo bude muset – přinejmenším dočasně – smířit s tím, že tato symbolická hranice bude překročená nejen na jeden rok a že oteplení dosáhne nejméně 1,8 stupně. Zpráva současně popisuje, co to pro civilizaci znamená.
před 5 hhodinami

Vědci z Harvardu připodobňují šíření umělé inteligence k šíření viru

Šíření umělé inteligence (AI) je neporovnatelně rychlejší než úspěch jakékoliv jiné technologie v dějinách lidstva. Její přijetí je výrazně dynamičtější než nástup automobilů, stolních počítačů i internetu. První veřejný chatbot ChatGPT sice vznikl teprve na podzim roku 2022, ale už dnes AI používá většina lidí. Podle nové studie amerických vědců je to podobné infekci virem.
před 10 hhodinami

Rybníky nejsou podle vědců ideální k zadržování vody v krajině

Čtyřletý výzkum vědců z Masarykovy univerzity a Výzkumného ústavu vodohospodářského ukázal, že rybníky nejsou dobrým způsobem, jak zadržovat vodu v krajině. Mapovali život v rybnících i v potocích pod nimi a zjistili, že z rybníků vytéká přehřátá a znečištěná voda, která neumožňuje existenci vodním živočichům. Může za to oteplování i způsob hospodaření. Ministerstvo zemědělství podporuje obnovu menších nádrží, které mají v krajině i další funkce. Aktuálně vypsalo další dotační výzvu.
před 21 hhodinami

AI může představovat existenční hrozbu, varoval komisař OSN

Umělá inteligence (AI) může pro lidstvo představovat existenční hrozbu, varoval podle tiskových agentur vysoký komisař OSN pro lidská práva Volker Türk v Ženevě a vyzval k okamžitému přijetí kroků ke snížení rizik.
včera v 12:33

Téměř dvacet kilo stříbra. V Dánsku našli největší vikinský poklad

Malé Thorovo kladivo Mjolnir, desítky mincí, náramky i stříbrné pruty. Přes sedm set stříbrných předmětů o váze 18,5 kilogramu obsahuje nově objevený poklad, který byl uložen do hliněné nádoby někdy v 9. století. Našel ho náhodou muž z městečka Rebild, když začal stavět novou terasu. Je téměř třikrát větší než dosud největší podobný nález v zemi.
včera v 11:33

Plzeňští archeologové poprvé zkoumají gulag v Kazachstánu. Trpěli tam i Češi

Plzeňští archeologové zahájili první archeologický výzkum bývalého gulagu, nápravného pracovního tábora, na území dnešního Kazachstánu. Navázali na prvotní průzkum pozůstatků táborů pro politické vězně ze 30. až 50. let 20. století, který tam provedli loni v říjnu. Takový výzkum dosud nebyl v žádné z postsovětských zemí možný. Vědci z filozofické fakulty práce provádějí ve spolupráci s organizací Gulag.cz, která se dokumentaci sovětských pracovních táborů věnuje už 15 let. Výzkum, který Kazachstán podporuje, navazuje na expedici z roku 2021.
včera v 09:02

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.