Smrťák půjde po družicích. Vesmírné síly USA představily novou jednotku

Vesmírné síly Spojených států spustily novou jednotku. Jejím účelem je odvracení hrozeb od jiných zemí – ve vesmíru.

Během ceremoniálu na Petersonově vesmírné základně v Coloradu oznámily Vesmírné síly (Space force) vznik Zpravodajské sledovací a průzkumné perutě (ISRS). Jejím cílem je odstrašit konkurenty Spojených států od nepřátelských aktivit na oběžné dráze.

Tomu odpovídá i její logo, v němž je Smrťák – ztělesnění smrti v podobě kostry v plášti. Má představovat „zánik jakéhokoli protivníka, na kterého se peruť zaměří“. Na druhou stranu záblesk hvězdy Polárka v oku smrtky „symbolizuje vůdčí světlo bezpečnosti a odkazuje na stálou přítomnost a bdělost ve vesmíru nyní i v budoucnu“.

ISRS se bude zaměřovat na satelity i pozemní stanice, které jsou součástí protivníkových vesmírných sil a protihrozby vesmírných sil. Peruti velí plukovník Travis Anderson, který během srpnového ceremoniálu popsal, proti čemu by jeho jednotka měla bojovat: „Protikosmické síly jsou vesmírné kapacity nepřítele určené k tomu, aby Spojeným státům odepřely možnost používat naše družicové systémy během konfliktu.“

„Dnešní den je významným okamžikem v historii naší služby,“ řekl Anderson. „Myšlenka na tuto jednotku vznikla před čtyřmi lety na papíře a v hlavách několika zpravodajských důstojníků amerického letectva pravděpodobně ležela ještě déle.“ ISRS se podle něj zaměřuje na tři hlavní úkoly: analýzu cílů, sledování cílů a jejich zachycení. Má zkrátka připravit zpravodajské balíčky o cílech, které mohou ohrožovat americké družice. 

Reálný nepřítel je Čína

Spojené státy podle analytiků stále víc řeší schopnosti Číny operovat mimo Zemi. Tato asijská velmoc už má na oběžné dráze vlastní trvale obývanou stanici, plánuje poslat lidskou posádku na Měsíc a také vyvíjí stále dokonalejší zbraně schopné fungovat v kosmu. 

Už od roku 2007 je schopná sestřelovat družice na orbitě – toho roku to provedla pomocí rakety vůči vlastnímu nefunkčnímu satelitu. V září 2022 Spojené státy oznámily vlastní zákaz protisatelitních zbraní a vyzvaly další země, aby se k němu připojily. Čína tuto výzvu ale obratem odsoudila s tím, že to mělo oslabit ostatní země.

Podle deníku South China Morning Post Čínské ministerstvo obrany nedávno odsoudilo samotné zřízení amerických vesmírných sil s tím, že má „negativní dopad na vesmírnou bezpečnost a globální strategickou stabilitu“.

„V posledních letech Spojené státy urychlily militarizaci vesmíru,“ cituje agentura Associated Press mluvčího čínského ministerstva obrany. „Rád bych zde zopakoval, že Čína se drží mírového využívání vesmíru, rozhodně odmítá zbrojení a přeměnu vesmíru v bojiště a je proti jakékoli formě závodů ve zbrojení ve vesmíru.“ 

Kontroverzní vojenský projekt

O vzniku Kosmických jednotek rozhodl americký prezident Donald Trump před pěti lety. Pentagonu tehdy nařídil, aby uvedl do praxe plán vytvoření nezávislé sekce vesmírných sil jako další součásti armády – staly se tak šestou složkou po armádě, námořnictvu, námořní pěchotě, letectvu a pobřežní stráži.

Už tehdy byl projekt označován jako kontroverzní, protože neměl jasně vymezenou kompetenci a jeho cíle se v mnohém překrývaly s tím, co už dělaly jiné složky americké armády. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Před dvaceti lety varoval Al Gore svět před klimatickou krizí

Před dvaceti lety vstoupil do kin dokument, který zásadně proměnil veřejnou debatu o změně klimatu. Snímek An Inconvenient Truth („Nepříjemná pravda“) s bývalým americkým viceprezidentem Alem Gorem v hlavní roli se v roce 2006 stal globálním fenoménem. Pro miliony lidí šlo o první setkání s představou, že klimatická změna není vzdáleným problémem budoucnosti, ale procesem probíhajícím právě teď. O dvě dekády později se ale nabízí otázka: Jak dobře film obstál ve světle aktuálních poznatků?
před 19 hhodinami

V prvním kole přijímacích zkoušek na střední školy uspělo více zájemců než vloni

V prvním kole přijímacích zkoušek na střední školy uspělo 93,3 procenta žáků, kteří se hlásili z devátých tříd základních škol. Je to podobně jako loni, kdy jich podle aktualizovaných dat bylo 92,9 procenta, informovala v pátek v tiskové zprávě státní organizace Cermat. Do čtyřletých a kratších oborů letos školy přijaly 89,8 procenta uchazečů. Je to více než v roce 2025, kdy bylo podle aktualizovaných dat Cermatu přijato 87,9 procenta uchazečů.
15. 5. 2026Aktualizováno15. 5. 2026

Restaurování hrobek v egyptském Luxoru odhalilo malby z 18. dynastie

Po dokončení restaurátorských prací v hrobce Samuta v nekropoli El Chocha na západním břehu Nilu v Luxoru se znovu objevilo několik staroegyptských maleb. Fresky na stěnách komplexu zachycují výjevy z každodenního života, pohřebních rituálů i náboženské motivy egyptské civilizace z doby před zhruba 3500 lety.
15. 5. 2026

Obavy z hantaviru zesiluje zkušenost s pandemií covidu-19, upozorňují experti

„Kolektivní pandemická paměť“ vyvolává ve společnosti obavy spíše kvůli vzpomínkám na to, co se stalo, než kvůli skutečné situaci. Odborníci na sociologii a psychologii vysvětlují, jak vzniká někdy iracionální strach, a varují před dalším velkým „virem“ – dezinformacemi.
15. 5. 2026
Doporučujeme

Voda na měsících Jupiteru a Saturnu mrzne do podoby štrůdlu, popsali čeští vědci

Dvojice českých geofyziků ve spolupráci se zahraničními vědci provedla originální experiment. Pokusila se v něm vytvořit podmínky, které panují na měsících Europa a Enceladus. A zjistit tak, jak vypadá ledová krusta, která pokrývá oceány v místech, kde by mohl být život a jež chce lidstvo zkoumat. Závěry pokusu jsou varováním pro mise, které by na měsících Jupiteru a Saturnu měly v budoucnu přistát.
15. 5. 2026

Řada zvířat využívá město pravidelně, mimo pozornost lidí, ukázal výzkum

Soužití lidí a volně žijících zvířat ve městech se neodehrává náhodně, ale řídí se jasnými zákonitostmi. Ukázal to tříletý výzkum brněnských vědců, kteří sledovali pohyb zvířat v městském prostředí. Nově vzniklá databáze má pomoci například s prevencí škod způsobených přemnoženými divokými prasaty. V jihomoravské metropoli jich je aktuálně přes tři stovky.
15. 5. 2026

Sysli mizí z Evropy. Škodí jim moderní zemědělství, chráněná území nestačí

Nový výzkum českých biologů z Akademie věd popsal, jak a proč mizí z Evropy sysli. Mají sice rádi obdělávanou půdu, moderní zemědělství spojené s těžkou technikou, monokulturami a zhutněním půdy jim ale neprospívá.
15. 5. 2026

Nedostatek i nadbytek spánku jsou spojeny s předčasným stárnutím, ukazuje studie

Spánek zřejmě hraje klíčovou roli v procesu stárnutí, protože jak jeho nedostatek, tak naopak příliš dlouhé vyspávání mohou negativně ovlivňovat mozek, srdce, plíce i imunitní systém. Vyplývá to z výzkumu publikovaného ve vědeckém časopise Nature.
14. 5. 2026
Načítání...