Jak se měnila podoba a život lidí od prvního osídlení Evropy, zmapovali antropologové v dosud nejrozsáhlejším výzkumu na toto téma. Naměřili a nasnímali kosterní pozůstatky 2500 jedinců. Na projektu se podíleli vědci z několika států včetně týmu Vladimíra Sládka z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.
Podle Sládka výzkum odhalil hlavní trendy za 30 000 let, které platí pro celou Evropu, ale i rozdíly mezi regiony. Vědci zkoumali a porovnávali například výšku postavy lidí, hmotnost nebo proporce končetin vůči trupu. „Druhá část, podstatnější, byly biomechanické parametry, tedy to, jaké zatížení kostra nese v dolní a horní končetině,“ řekl Sládek.
Z těchto údajů dokážou vědci zjistit, jak se tehdy lidé pohybovali, kolik ušli kilometrů nebo jak si obstarávali potravu. Jasně například vyplynulo, kdy se z lovců a sběračů stali zemědělci. Projevuje se to i na kostře žen. „Ženám se najednou vyrovná asymetrie horní končetiny, a to proto, že začaly dlouhodobě a systematicky zatěžovat horní končetiny – symetricky, při mletí zrn,“ uvedl Sládek.
Vědci zjistili, že proti běžně rozšířenému názoru zemědělství Evropanům zprvu neprospělo. „S přijetím zemědělství se dramaticky zhoršily životní podmínky populacím a projevilo se to v různých ukazatelích, mimo jiné ve snížení výšky,“ uvedl Sládek. Dodal, že změna byla tak výrazná, že ji Evropané dohnali až v posledních sto letech. Vědci zjistili také další změny, které ukazují, s čím se lidé museli potýkat. Byly to například infekční nemoci nebo to, že se naučili využívat zvířata nejen pro maso, ale také pro mléko a další produkty.
Výzkumu se zúčastnily týmy z několika evropských zemí a z USA. V českém týmu se od roku 2006 vystřídala i řada studentů, celkový počet zapojených lidí odhadl vědec na několik desítek.
Výsledkem je mimo jiné nejobsáhlejší a podrobná databáze, která bude od pondělí přístupná zájemcům o tyto údaje. „Čekáme, že to bude velká inspirace pro další badatele a že později vznikne něco takového i pro další regiony - Afriku, Asii a třeba i severní Ameriku,“ dodal Sládek. Výsledky zatím tým publikoval v několika časopiseckých studiích. Obsáhlou monografii vydá příští týden nakladatelství vědecké literatury Wiley-Blackwell v New Yorku - velká část je ale dostupná legálně na Googlu.
