Šestiletá Nina má v mozku agresivní nádor, zkusí experimentální léčbu

3 minuty
Události: Šestiletá Nina onemocněla agresivním nádorem, zkusí experimentální léčbu
Zdroj: ČT24

Ještě před pár týdny byla šestiletá Nina zdravá, najednou se u ní ale začaly objevovat potíže. Dívka onemocněla agresivním nádorem na mozku, průměrná doba přežití od zjištění je necelý rok. Přesto rodina a lékaři dál bojují – dívka má příští týden dostat ve Francii nový lék v rámci klinické studie.

Potíže se objevily zničehonic po Vánocích 2023. Nejdříve to byly problémy se zrakem, později přibyly další s motorikou. Vyšetření zjistilo gliom – vzácný mozkový nádor. „Vývoj obtíží je velmi agresivní,“ popisuje průběh onemocnění otec Niny Martin Chovanec. „Dnes je to bohužel už dívka, která potřebuje čtyřiadvacetihodinovou péči. Hodně leží, hodně spí, není jí dobře, zvrací,“ dodává.

Gliom DIPG je velmi agresivní onemocnění. „V podstatě jedno z nejhorších onemocnění, kterým v dětské onkologii čelíme,“ podotýká lékař z Kliniky dětské hematologie a onkologie 2. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Fakultní nemocnice Motol Michal Zápotocký.

Dítě se mění a horší před očima. „Nádor v této oblasti postihuje zásadní funkce, jako je hybnost končetin, rovnováha, jsou zde centra pro hlavové nervy, které ovlivňují polykání,“ vysvětluje Zápotocký.

A není účinná léčba. „Bohužel rodičům pacientů hned na začátku sdělujeme, že tuto nemoc neumí medicína vyléčit a že průměrná doba přežití se u pacientů pohybuje kolem devíti měsíců,“ říká.

Příznaky může zmírnit ozařování, rodiče to ale podle lékaře často odmítají, protože procedura musí probíhat v celkové anestezii a je pro dítě velice náročná.

Medicína nabízí naději

Naděje pro Ninu přesto existuje a její rodiče se nevzdávají. Teď jsou s dcerou v Paříži, kde čekají na experimentální léčbu dostupnou zatím jen v několika evropských centrech. Zákrok spočívá v kombinaci ozařování a podávání léku.

Léčba právě prochází klinickým testováním, není tedy jasné, jaký bude její efekt. „Prognózu říkáme rodičům zcela bez obalu, protože právě oni musí vykonat rozhodnutí pro svoje dítě. Otevřeně mluvíme i o tom, že se v našem oboru hovoří o několika testovaných léčebných postupech, jež se zkoušejí v zahraničí,“ říká Zápotocký.

Přípravek se jmenuje ONC201 a podle Zápotockého ovlivňuje metabolické procesy v nádorové buňce. V principu by ji tedy měl po metabolické stránce zničit, podle Zápotockého ale dosavadní data z testování bohužel neukazují nějaký převratný účinek. „Dalším problémem je, že zejména v Evropě je velmi špatně dostupný,“ poznamenává lékař. Právě proto musí léčba probíhat v Paříži.

U léku není žádná záruka, že zabere, nebo že dokonce stav pacienta nezhorší – teprve se u něj zjišťuje, jestli je bezpečný a účinný. Využít se dá proto jen ve speciálních případech – v takových, kdy není žádná naděje na jinou léčbu nebo zlepšení.

O testování léku mají zájem i onkologové z Motola.

Ze sto padesáti ve Francii léčených pacientů byl podle Zápotockého efekt pozorován zhruba u dvaceti, kde došlo k nějaké stabilizaci onemocnění.

Efekt by podle něj mohlo mít kombinování s ozařováním. Dostat se do klinické studie je ale složité a také to nějakou dobu trvá. Přitom právě rychlost je v případě nádoru v hlavě klíčová, jde doslova o dny. Pokud se něco zpomalí, tak se malý pacient ani léčby nemusí dočkat, protože nádor roste velmi rychle.

Rodiče chtějí pomoci dalším dětem

Rodiče Niny ve svých profesích pomáhají druhým. Martin Chovanec je lékař a vědec, jeho žena Kristýna Chovancová pracuje jako sociální pracovnice. S pomocí přátel nyní založili nadační fond, který má pomoci s náklady na léčbu malé Niny, ale také získat finance pro další děti s podobnými problémy. Měl by podpořit výzkum i dostupnost inovativní léčby v České republice. „Pro nás je nadační fond spíš cesta, jak zvládnout tento těžký osud, ale dokud stojíme, bojujeme,“ říká Chovanec.

„V současné době jsme vyjádřili zájem, aby studie, která probíhá ve Francii, byla i u nás,“ dodává Zápotocký.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

„To už je Středomoří,“ reaguje vědec na loňské teploty na Moravě

Loňský rok byl v Česku plný meteorologických extrémů, ale už brzy by nám takový rok mohl připadat normální, řekl v úterý bioklimatolog Zdeněk Žalud z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd ČR – CzechGlobe na setkání tvůrců a uživatelů projektu Intersucho. Podle něj by politici měli říkat, že když nebudeme omezovat emise, bude se zvyšovat množství extrémních meteorologických jevů a jejich řešení bude stát značné množství peněz.
před 4 hhodinami

Ptačí chřipka je u amerických krav už endemická, varují virologové

Virus ptačí chřipky je už mezi dobytkem ve Spojených státech amerických tak rozšířený, že se zřejmě nezastaví bez lidského zákroku. Nemoc se šíří v situaci, kdy administrativa Donalda Trumpa a nový ministr zdravotnictví Robert Kennedy omezují počty expertů v organizacích, jež jsou za kontrolu nemocí zodpovědné.
před 5 hhodinami

Tatra 815 po čtyřech dekádách končí. Sloužila v armádě, hasičům i závodníkům

Nákladní vůz Tatra 815 se za více než čtyřicet let výroby zařadil mezi automobilové legendy. Řada 815 se stala nejdéle vyráběnou modelovou řadou kopřivnické automobilky a díky své univerzálnosti dosáhla širokého uplatnění mezi civilními odběrateli i armádou. Tatra vyrobila celkem 158 065 kusů všech provedení této řady. Její výroba teď končí, v úterý se v Kopřivnici koná rozloučení s posledním vyrobeným vozem Tatra 815-2 Terra, určeném pro službu u hasičů.
před 8 hhodinami

Lékaři transplantovali játra pětitýdenní holčičce

Lékaři v Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM) asi před měsícem provedli náročnou transplantaci jater pětitýdenní holčičce, část svých daroval její strýc. Dítěti kvůli akutnímu selhání orgánu zbývaly bez operace desítky hodin života. Po výkonu se o miminko vážící 3,5 kilogramu staraly dětské sestry ze sousední Fakultní Thomayerovy nemocnice (FTN), protože IKEM nemá dětské oddělení.
12:08Aktualizovánopřed 8 hhodinami

Největší AI v biologii umí napsat DNA na objednávku

Na konci února zveřejnili vědci zatím největší model umělé inteligence (AI) zaměřený na biologii. Podle odborného časopisu Nature je model Evo 2 vyvinutý na Stanfordově univerzitě přelomový: dokáže totiž od základu napsat celé genetické kódy chromozomů i menších genomů. A to není zdaleka všechno: objasnit by mohl například příčiny výskytu rakoviny.
před 10 hhodinami

Geny v mitochondriích hrají roli ve vysoké hladině cukru, zjistila česká studie

Vědci zjistili, že geny v mitochondriích mohou hrát důležitou roli při rozvoji vysoké hladiny cukru v krvi, obezity nebo snížené citlivosti organismu na inzulin. Tyto příznaky spadají pod takzvaný metabolický syndrom, který zvyšuje riziko rozvoje cukrovky druhého typu. Objev by do budoucna mohl přispět k lepším možnostem prevence a léčby tohoto onemocnění.
před 12 hhodinami

Úzkost ve společnosti je daní za naši dospělost, říká harvardský psycholog

Nikdy nebudeme mít dokonalý svět a bylo by nebezpečné o něj usilovat, řekl Steven Pinker, profesor psychologie na Harvardově univerzitě, Danielu Stachovi v pořadu Hyde Park Civilizace. Jedná se o jednoho z nejvýznamnějších světových intelektuálů; věnuje se intenzivně tomu, že ukazuje na dobré stránky naší společnosti, které už lidé příliš nevnímají.
před 15 hhodinami

Děti přicházejí o spánek. Vědci varují před sociálním jet lagem

Děti a teenageři v Česku spí podle nového výzkumu rok od roku méně. Vloni se poprvé průměrná délka spánku ve všedních dnech dostala pod osm hodin. Vědci varují, že doporučené délky spánku dosáhne jenom polovina českých školáků. A nedostatek se jim nedaří vyrovnat ani o víkendech.
včera v 15:30
Načítání...