Šestiletá Nina má v mozku agresivní nádor, zkusí experimentální léčbu

3 minuty
Události: Šestiletá Nina onemocněla agresivním nádorem, zkusí experimentální léčbu
Zdroj: ČT24

Ještě před pár týdny byla šestiletá Nina zdravá, najednou se u ní ale začaly objevovat potíže. Dívka onemocněla agresivním nádorem na mozku, průměrná doba přežití od zjištění je necelý rok. Přesto rodina a lékaři dál bojují – dívka má příští týden dostat ve Francii nový lék v rámci klinické studie.

Potíže se objevily zničehonic po Vánocích 2023. Nejdříve to byly problémy se zrakem, později přibyly další s motorikou. Vyšetření zjistilo gliom – vzácný mozkový nádor. „Vývoj obtíží je velmi agresivní,“ popisuje průběh onemocnění otec Niny Martin Chovanec. „Dnes je to bohužel už dívka, která potřebuje čtyřiadvacetihodinovou péči. Hodně leží, hodně spí, není jí dobře, zvrací,“ dodává.

Gliom DIPG je velmi agresivní onemocnění. „V podstatě jedno z nejhorších onemocnění, kterým v dětské onkologii čelíme,“ podotýká lékař z Kliniky dětské hematologie a onkologie 2. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Fakultní nemocnice Motol Michal Zápotocký.

Dítě se mění a horší před očima. „Nádor v této oblasti postihuje zásadní funkce, jako je hybnost končetin, rovnováha, jsou zde centra pro hlavové nervy, které ovlivňují polykání,“ vysvětluje Zápotocký.

A není účinná léčba. „Bohužel rodičům pacientů hned na začátku sdělujeme, že tuto nemoc neumí medicína vyléčit a že průměrná doba přežití se u pacientů pohybuje kolem devíti měsíců,“ říká.

Příznaky může zmírnit ozařování, rodiče to ale podle lékaře často odmítají, protože procedura musí probíhat v celkové anestezii a je pro dítě velice náročná.

Medicína nabízí naději

Naděje pro Ninu přesto existuje a její rodiče se nevzdávají. Teď jsou s dcerou v Paříži, kde čekají na experimentální léčbu dostupnou zatím jen v několika evropských centrech. Zákrok spočívá v kombinaci ozařování a podávání léku.

Léčba právě prochází klinickým testováním, není tedy jasné, jaký bude její efekt. „Prognózu říkáme rodičům zcela bez obalu, protože právě oni musí vykonat rozhodnutí pro svoje dítě. Otevřeně mluvíme i o tom, že se v našem oboru hovoří o několika testovaných léčebných postupech, jež se zkoušejí v zahraničí,“ říká Zápotocký.

Přípravek se jmenuje ONC201 a podle Zápotockého ovlivňuje metabolické procesy v nádorové buňce. V principu by ji tedy měl po metabolické stránce zničit, podle Zápotockého ale dosavadní data z testování bohužel neukazují nějaký převratný účinek. „Dalším problémem je, že zejména v Evropě je velmi špatně dostupný,“ poznamenává lékař. Právě proto musí léčba probíhat v Paříži.

U léku není žádná záruka, že zabere, nebo že dokonce stav pacienta nezhorší – teprve se u něj zjišťuje, jestli je bezpečný a účinný. Využít se dá proto jen ve speciálních případech – v takových, kdy není žádná naděje na jinou léčbu nebo zlepšení.

O testování léku mají zájem i onkologové z Motola.

Ze sto padesáti ve Francii léčených pacientů byl podle Zápotockého efekt pozorován zhruba u dvaceti, kde došlo k nějaké stabilizaci onemocnění.

Efekt by podle něj mohlo mít kombinování s ozařováním. Dostat se do klinické studie je ale složité a také to nějakou dobu trvá. Přitom právě rychlost je v případě nádoru v hlavě klíčová, jde doslova o dny. Pokud se něco zpomalí, tak se malý pacient ani léčby nemusí dočkat, protože nádor roste velmi rychle.

Rodiče chtějí pomoci dalším dětem

Rodiče Niny ve svých profesích pomáhají druhým. Martin Chovanec je lékař a vědec, jeho žena Kristýna Chovancová pracuje jako sociální pracovnice. S pomocí přátel nyní založili nadační fond, který má pomoci s náklady na léčbu malé Niny, ale také získat finance pro další děti s podobnými problémy. Měl by podpořit výzkum i dostupnost inovativní léčby v České republice. „Pro nás je nadační fond spíš cesta, jak zvládnout tento těžký osud, ale dokud stojíme, bojujeme,“ říká Chovanec.

„V současné době jsme vyjádřili zájem, aby studie, která probíhá ve Francii, byla i u nás,“ dodává Zápotocký.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Umělá inteligence zabíjí tu dětskou, varuje výzkum

V této fázi vývoje převažují rizika využívání generativní umělé inteligence (AI) ve vzdělávání nad výhodami, říkají američtí autoři studie Centra pro univerzální vzdělávání Brookings Institution. Takzvaní chatboti dětem pomáhají s referáty, úkoly a učením, současně jim toho ale podle průzkumu až příliš mnoho berou.
před 13 hhodinami

Švýcarská nemocnice vyrábí metry umělé kůže pro popálené při požáru

Po požáru ve švýcarském zimním středisku Crans-Montana, kde při silvestrovských oslavách zahynulo čtyřicet lidí, 116 utrpělo zranění a desítky jsou stále hospitalizovány, pracuje laboratoř na výrobu kůže v centru buněčné produkce Univerzitní nemocnice kantonu Vaud na plné obrátky. Pokouší se pomoci zachránit pacienty s rozsáhlými popáleninami. Speciální zařízení v obci Epalinges nedaleko Lausanne je totiž jediné svého druhu v Evropě.
před 15 hhodinami

Pouštní národy lovily žraloky už v době kamenné, ukázal český výzkum

Pravěcí obyvatelé jihu Arábie se už před zhruba sedmi tisíci lety ve velké míře živili mořskými zdroji a troufli si i na tak velkou kořist, jako byli žraloci, vyplývá z výzkumu týmu Archeologického ústavu Akademie věd ČR (AV ČR). Ten v Ománu objevil nejstarší megalitický kolektivní hrob v jižní Arábii.
před 19 hhodinami

Posádka mise Crew-11 se vrátila z ISS kvůli zdraví jednoho z astronautů

V Tichém oceánu dopoledne středoevropského času přistála kosmická loď s čtyřčlennou posádkou NASA. Z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) se vrátila o čtyři měsíce dřív, než bylo v plánu, kvůli zdravotnímu stavu jednoho z astronautů.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami

Od ISS se na Zemi předčasně vrací loď Dragon kvůli zdravotnímu stavu astronauta

Od Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) se ve středu odpoutala kosmická loď Dragon se čtyřmi astronauty, které americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) stahuje předčasně z mise kvůli zdravotnímu stavu jednoho z nich. Přistání lodě na Zemi se očekává ve čtvrtek okolo 9:40 SEČ. Podle zdravotního ředitele NASA Jamese Polka nejde o nouzovou evakuaci.
včera v 00:00

Rok 2025 byl po předchozích dvou letech nejteplejším v historii měření

Rok 2025 byl třetím nejteplejším rokem v historii měření. Průměrná globální teplota dosáhla 14,97 stupně Celsia. Byl tedy jen nepatrně (o 0,01 stupně Celsia) chladnějším než rok 2023 a o 0,13 stupně Celsia chladnějším než rok 2024, který byl vůbec nejteplejším rokem v historii měření. Uvedla to meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Posledních jedenáct let bylo zároveň nejteplejších v historii měření.
14. 1. 2026Aktualizováno14. 1. 2026

Vědci naznačili, proč jsou někteří primáti homosexuální

Homosexualita je u savců natolik rozšířená, že to podle vědců nemůže být ani náhoda, ani omyl. Hledají proto evoluční příčiny a nový výzkum přinesl rovnou několik zajímavých poznatků.
14. 1. 2026

Riziko jo-jo efektu je u léků na hubnutí zásadní, zjistili vědci

Nová studie vědců z Oxfordu odhalila velkou hrozbu toho, že po vysazení nejmodernějších a velmi účinných léků proti obezitě se hmotnost opět velmi rychle vrací.
14. 1. 2026
Načítání...