Šestiletá Nina má v mozku agresivní nádor, zkusí experimentální léčbu

Nahrávám video

Ještě před pár týdny byla šestiletá Nina zdravá, najednou se u ní ale začaly objevovat potíže. Dívka onemocněla agresivním nádorem na mozku, průměrná doba přežití od zjištění je necelý rok. Přesto rodina a lékaři dál bojují – dívka má příští týden dostat ve Francii nový lék v rámci klinické studie.

Potíže se objevily zničehonic po Vánocích 2023. Nejdříve to byly problémy se zrakem, později přibyly další s motorikou. Vyšetření zjistilo gliom – vzácný mozkový nádor. „Vývoj obtíží je velmi agresivní,“ popisuje průběh onemocnění otec Niny Martin Chovanec. „Dnes je to bohužel už dívka, která potřebuje čtyřiadvacetihodinovou péči. Hodně leží, hodně spí, není jí dobře, zvrací,“ dodává.

Gliom DIPG je velmi agresivní onemocnění. „V podstatě jedno z nejhorších onemocnění, kterým v dětské onkologii čelíme,“ podotýká lékař z Kliniky dětské hematologie a onkologie 2. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Fakultní nemocnice Motol Michal Zápotocký.

Dítě se mění a horší před očima. „Nádor v této oblasti postihuje zásadní funkce, jako je hybnost končetin, rovnováha, jsou zde centra pro hlavové nervy, které ovlivňují polykání,“ vysvětluje Zápotocký.

A není účinná léčba. „Bohužel rodičům pacientů hned na začátku sdělujeme, že tuto nemoc neumí medicína vyléčit a že průměrná doba přežití se u pacientů pohybuje kolem devíti měsíců,“ říká.

Příznaky může zmírnit ozařování, rodiče to ale podle lékaře často odmítají, protože procedura musí probíhat v celkové anestezii a je pro dítě velice náročná.

Medicína nabízí naději

Naděje pro Ninu přesto existuje a její rodiče se nevzdávají. Teď jsou s dcerou v Paříži, kde čekají na experimentální léčbu dostupnou zatím jen v několika evropských centrech. Zákrok spočívá v kombinaci ozařování a podávání léku.

Léčba právě prochází klinickým testováním, není tedy jasné, jaký bude její efekt. „Prognózu říkáme rodičům zcela bez obalu, protože právě oni musí vykonat rozhodnutí pro svoje dítě. Otevřeně mluvíme i o tom, že se v našem oboru hovoří o několika testovaných léčebných postupech, jež se zkoušejí v zahraničí,“ říká Zápotocký.

Přípravek se jmenuje ONC201 a podle Zápotockého ovlivňuje metabolické procesy v nádorové buňce. V principu by ji tedy měl po metabolické stránce zničit, podle Zápotockého ale dosavadní data z testování bohužel neukazují nějaký převratný účinek. „Dalším problémem je, že zejména v Evropě je velmi špatně dostupný,“ poznamenává lékař. Právě proto musí léčba probíhat v Paříži.

U léku není žádná záruka, že zabere, nebo že dokonce stav pacienta nezhorší – teprve se u něj zjišťuje, jestli je bezpečný a účinný. Využít se dá proto jen ve speciálních případech – v takových, kdy není žádná naděje na jinou léčbu nebo zlepšení.

O testování léku mají zájem i onkologové z Motola.

Ze sto padesáti ve Francii léčených pacientů byl podle Zápotockého efekt pozorován zhruba u dvaceti, kde došlo k nějaké stabilizaci onemocnění.

Efekt by podle něj mohlo mít kombinování s ozařováním. Dostat se do klinické studie je ale složité a také to nějakou dobu trvá. Přitom právě rychlost je v případě nádoru v hlavě klíčová, jde doslova o dny. Pokud se něco zpomalí, tak se malý pacient ani léčby nemusí dočkat, protože nádor roste velmi rychle.

Rodiče chtějí pomoci dalším dětem

Rodiče Niny ve svých profesích pomáhají druhým. Martin Chovanec je lékař a vědec, jeho žena Kristýna Chovancová pracuje jako sociální pracovnice. S pomocí přátel nyní založili nadační fond, který má pomoci s náklady na léčbu malé Niny, ale také získat finance pro další děti s podobnými problémy. Měl by podpořit výzkum i dostupnost inovativní léčby v České republice. „Pro nás je nadační fond spíš cesta, jak zvládnout tento těžký osud, ale dokud stojíme, bojujeme,“ říká Chovanec.

„V současné době jsme vyjádřili zájem, aby studie, která probíhá ve Francii, byla i u nás,“ dodává Zápotocký.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Estonští vědci odhalili nebezpečné výkyvy vody mezi Varenským jezerem a Černým mořem

V úzkém přístavním kanálu mezi Černým mořem a Varenským jezerem mohou vznikat nečekaně silné proudy a výrazné výkyvy hladiny, které ohrožují lodní dopravu a komplikují provoz přístavu. Příčiny tohoto jevu zkoumali vědci z Tallinské technické univerzity TalTech. Své závěry publikovali v odborném časopise Ocean Science.
před 16 hhodinami

Dekády starý matematický problém AI vyřešila za desítky hodin. Ale možná kradla

Na matematiku specializovaná umělá inteligence (AI) od společnosti OpenAI vyřešila desítky let nevyřešený problém. Předběhla tak lidské matematiky, kteří se snažili udělat to samé – a možná při tom i využila jejich data. Podle českého matematika Vítězslava Kaly jde v každém případě o mimořádný úspěch.
před 19 hhodinami

V Egyptě objevili 4300 let starou hrobku. Malby jsou stále jako živé

Španělští archeologové objevili nedaleko egyptské metropole Káhiry 4300 let starou hrobku, která patří dvěma úředníkům. Oznámilo to egyptské ministerstvo cestovního ruchu a památek.
před 23 hhodinami

Špinavý vzduch zabíjí tisíce Čechů. Podívejte se na srovnání evropských měst

Rostoucí počet vln veder a požárů ohrožuje snahy o zlepšení kvality ovzduší, varovala tento týden Světová meteorologická organizace (WMO). Ve své výroční zprávě o kvalitě ovzduší organizace spadající pod OSN také upozorňuje, že kouř z extrémních lesních požárů má zásadní zdravotní dopady.
včera v 06:00

Enterprise poprvé vzlétla před 60 lety. Otestujte si znalosti fenoménu Star Trek

Americký televizní seriál Star Trek se několikrát zapsal do dějin. Sága posádky lodi Enterprise putující vesmírem pod vedením kapitána Jamese Kirka divákům ukazovala například to, že mohou spolupracovat tvorové různých ras. Star Trek byl také prvním pořadem, ve kterém běloch políbil černošskou ženu. Když se přitom před šedesáti lety, 8. září 1966, objevil na obrazovkách první díl dnes už legendární série, na velký úspěch to nevypadalo.
8. 9. 2026

Česko trápí stovky kontaminovaných míst. Podívejte se na aktuální mapu

Dědictví minulosti, ve které se nedbalo na ochranu životního prostředí, si Česko nese i v současné době. Aktuální kauza možného znečištění v bývalém vojenském prostoru Dobrá Voda na Klatovsku je jen pomyslným vrcholem ledovce. Míst, která by potřebovala sanaci, je totiž mnohem víc.
8. 9. 2026

Připravte se na nový svět, radí OSN. Planeta se oteplí o víc než 1,5 stupně

Rok 2024 znamenal začátek nové éry. Byl totiž prvním, kdy průměrná globální teplota překročila úroveň před průmyslovou revolucí o 1,5 stupně Celsia. Nová zpráva OSN teď přiznává, že se lidstvo bude muset – přinejmenším dočasně – smířit s tím, že tato symbolická hranice bude překročená nejen na jeden rok a že oteplení dosáhne nejméně 1,8 stupně. Zpráva současně popisuje, co to pro civilizaci znamená.
8. 9. 2026

Vědci z Harvardu připodobňují šíření umělé inteligence k šíření viru

Šíření umělé inteligence (AI) je neporovnatelně rychlejší než úspěch jakékoliv jiné technologie v dějinách lidstva. Její přijetí je výrazně dynamičtější než nástup automobilů, stolních počítačů i internetu. První veřejný chatbot ChatGPT sice vznikl teprve na podzim roku 2022, ale už dnes AI používá většina lidí. Podle nové studie amerických vědců je to podobné infekci virem.
8. 9. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.