Sedmileté pravidlo o přepočtu psích roků na lidské nefunguje. Vědci přišli s lepším

Známé pravidlo říká, že každý psí rok odpovídá sedmi lidským. Studie zveřejněná v odborném časopise Cell Systems popsala, v čem je tento přepočet nefunkční, a současně představila nový, lepší, založený na vědeckých poznatcích.

Psi jsou podle vědců mnohem starší, než si lidé připouštějí. Nově podle odborníků z Kalifornské univerzity v San Diegu první rok psího života znamená přibližně 31 let člověka, vycházeli přitom ze změn v DNA. 

Tato zvířata dnes v západním světě žijí v téměř stejném prostředí jako lidé a mají velmi podobnou péči. Díky tomu mohou vědci studovat, jak psi po boku svých majitelů stárnou, šediví a projevují se na nich změny spojené s příchodem vyššího věku. Problém je, že tato zvířata stárnou jiným tempem než člověk: zpočátku velice rychle, ale s příchodem vyššího věku se rychlost jejího stárnutí zpomaluje. 

„Co se týká dospělosti, tak devítiměsíční pes už může mít štěňata – tak si snadno sami spočítáte, že první rok těžko může odpovídat sedmi lidským rokům,“ uvedl hlavní autor studie Trey Ideker z Kalifornské univerzity. „Je ale překvapivé, jak moc starý je jednoletý pes – ve skutečnosti odpovídá jeho první rok asi třiceti rokům člověka,“ dodal vědec.

Co prozradí DNA

Lidská ani psí DNA se v průběhu života příliš neliší; mění se ale chemické značky na ní. Vědci tyto značky popisují jako vrásky v genomu. „Přemýšlím o nich jako o vráskách, šedivých vlasech a dalších známkách věku v lidské tváři,“ přibližuje Ideker. „Je to vlastně hrozně podobné, přinejmenším na molekulární úrovni.“

Jeho vědecká skupina pro výzkum studovala 104 labradorů ve věku od několika týdnů až po šestnáctileté seniory. S analýzou jim pomáhali dva špičkoví kynologové.

Nová rovnice, se kterou vědci přišli, tak má vystihovat stárnutí psů lépe: lidský věk = 16 * ln (psí věk) + 31. Tedy šestnáctkrát přirozený logaritmus psího věku plus 31. Podle této nové funkce věk osmitýdenního štěněte odpovídá devítiletému dítěti. A dvanáct let průměrného dožití labradora je asi sedmdesát lidských roků.

„Sám se svými psy rád chodím běhat, takže už teď lépe chápu svého šestiletého,“ uvedl Ideker – podle nové rovnice je jeho zvířecímu společníkovi téměř šedesát let. 

U obou druhů, u lidí i u psů, zodpovídají za stárnutí právě výše zmíněné genetické vrásky; vědci by rádi nyní studovali, jak se liší stárnutí nejrůznějších psích plemen. Doufají, že tak lépe pochopí, jak a proč tato zvířata stárnou a jaká plemena jsou nejvíc zranitelná komplikacemi spojenými se stárnutím.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Data: Proti chřipce nejsou očkované tři čtvrtiny lékařů a drtivá většina sester

Evropská unie doporučuje, aby bylo očkovaných nejméně 75 procent pracovníků ve zdravotnictví. Aktuální údaje z Česka ale ukazují, že tohoto čísla v případě vakcíny proti chřipce nedosahuje ani jediná skupina zdravotníků a proočkovanost je mezi nimi výrazně nižší.
před 9 hhodinami

Vědci sestavili obří mapu vesmíru, naznačili zpochybnění Einsteinovy konstanty

Pět let trvalo, než vznikla nejkvalitnější mapa kosmu, která zachycuje 47 milionů galaxií. Vědci ji chtějí využít pro pochopení toho, jak se chová a jak je rozložená takzvaná temná energie, která tvoří většinu vesmíru. Sběr dat reálně trval kratší dobu, než bylo v plánu, celý proces totiž narušila covidová pandemie.
před 10 hhodinami

Svět padá do AI pasti, tvrdí ekonomové

Umělé inteligence (AI) rychle zvyšují automatizaci v mnoha oborech. Rychlost a rozsah těchto změn jsou tak velké, že to dle nového výzkumu může ohrozit i samotné firmy. V rozhovoru pro ČT24 autoři nové studie popsali, jak by nastíněný celosvětový problém řešili právě oni.
před 12 hhodinami

Nové poznatky o lidoopech narušují představu o výjimečnosti lidské mysli

Lidoopi dokážou předstírat hru s neexistujícími předměty, měnit svá přesvědčení podle síly nových informací a pamatovat si známé tváře i po více než čtvrt století. Série studií z posledních let, které shrnuje britský list The Guardian, výrazně mění pohled vědců na mentální schopnosti nejbližších příbuzných člověka a zpochybňuje dřívější představy o jedinečnosti lidské mysli.
před 15 hhodinami

V USA jsou dostupná lidská embrya na zakázku. Vědci varují před eugenikou

Američtí rodiče se stále víc obracejí na soukromé firmy, které jim slibují dodat geneticky ideální embrya. Tyto děti by měly mít vyšší IQ, měly by se dožívat vyššího věku a měly by tedy mít v životě lepší šance než zbytek populace. Experti na etiku to považují za znepokojivé.
26. 4. 2026

Před čtyřiceti lety došlo ke katastrofě v Černobylu

Katastrofa v jaderné elektrárně Černobyl v dubnu 1986 zničila rozsáhlé území v Sovětském svazu, vyvolala na desítky let strach z atomu a měla i mnoho dalších negativních dopadů na celou Evropu.
26. 4. 2026

Fotbalové mistrovství vyprodukuje obří emise. Samo se potýká s nepřízní klimatu

Mistrovství světa ve fotbale (MS) v roce 2026 bude v mnoha ohledech přelomové. Poprvé se odehraje ve třech zemích současně – Spojených státech, Kanadě a Mexiku. Poprvé se ho zúčastní 48 týmů, které se utkají ve 104 zápasech, místo 32 týmů a 64 utkání. Tento „největší šampionát historie“ může být zároveň i klimaticky nejproblematičtější. Odhady naznačují, že celková uhlíková stopa turnaje přesáhne devět milionů tun emisí odpovídajících ekvivalentu oxidu uhličitého. To je výrazně více než u předchozích šampionátů, a to téměř o dvojnásobek.
25. 4. 2026

„Krakeni“ z vrcholu potravní pyramidy mění představy o pravěkých mořích

Japonští vědci díky kombinaci několika moderních technologií popsali druh druhohorní chobotnice, která mohla svými rozměry přinejmenším soupeřit s největšími obratlovci své doby. Tento agresivní predátor navíc disponoval nečekaně vysokou inteligencí.
24. 4. 2026
Načítání...