Sedmileté pravidlo o přepočtu psích roků na lidské nefunguje. Vědci přišli s lepším

Známé pravidlo říká, že každý psí rok odpovídá sedmi lidským. Studie zveřejněná v odborném časopise Cell Systems popsala, v čem je tento přepočet nefunkční, a současně představila nový, lepší, založený na vědeckých poznatcích.

Psi jsou podle vědců mnohem starší, než si lidé připouštějí. Nově podle odborníků z Kalifornské univerzity v San Diegu první rok psího života znamená přibližně 31 let člověka, vycházeli přitom ze změn v DNA. 

Tato zvířata dnes v západním světě žijí v téměř stejném prostředí jako lidé a mají velmi podobnou péči. Díky tomu mohou vědci studovat, jak psi po boku svých majitelů stárnou, šediví a projevují se na nich změny spojené s příchodem vyššího věku. Problém je, že tato zvířata stárnou jiným tempem než člověk: zpočátku velice rychle, ale s příchodem vyššího věku se rychlost jejího stárnutí zpomaluje. 

„Co se týká dospělosti, tak devítiměsíční pes už může mít štěňata – tak si snadno sami spočítáte, že první rok těžko může odpovídat sedmi lidským rokům,“ uvedl hlavní autor studie Trey Ideker z Kalifornské univerzity. „Je ale překvapivé, jak moc starý je jednoletý pes – ve skutečnosti odpovídá jeho první rok asi třiceti rokům člověka,“ dodal vědec.

Co prozradí DNA

Lidská ani psí DNA se v průběhu života příliš neliší; mění se ale chemické značky na ní. Vědci tyto značky popisují jako vrásky v genomu. „Přemýšlím o nich jako o vráskách, šedivých vlasech a dalších známkách věku v lidské tváři,“ přibližuje Ideker. „Je to vlastně hrozně podobné, přinejmenším na molekulární úrovni.“

Jeho vědecká skupina pro výzkum studovala 104 labradorů ve věku od několika týdnů až po šestnáctileté seniory. S analýzou jim pomáhali dva špičkoví kynologové.

Nová rovnice, se kterou vědci přišli, tak má vystihovat stárnutí psů lépe: lidský věk = 16 * ln (psí věk) + 31. Tedy šestnáctkrát přirozený logaritmus psího věku plus 31. Podle této nové funkce věk osmitýdenního štěněte odpovídá devítiletému dítěti. A dvanáct let průměrného dožití labradora je asi sedmdesát lidských roků.

„Sám se svými psy rád chodím běhat, takže už teď lépe chápu svého šestiletého,“ uvedl Ideker – podle nové rovnice je jeho zvířecímu společníkovi téměř šedesát let. 

U obou druhů, u lidí i u psů, zodpovídají za stárnutí právě výše zmíněné genetické vrásky; vědci by rádi nyní studovali, jak se liší stárnutí nejrůznějších psích plemen. Doufají, že tak lépe pochopí, jak a proč tato zvířata stárnou a jaká plemena jsou nejvíc zranitelná komplikacemi spojenými se stárnutím.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

První týdny otcovství mění mužům zásadně mozek, popsali experti

Když žena přivede na svět dítě, změní ji to duševně i tělesně. Týká se to i změn v mozku, které už vědci opakovaně a docela detailně popsali. Ale oč lépe známé byly dopady rodičovství na ženy, o to méně se vědělo o tom, co dělá otcovství s mozkem mužů. Teď to popsali němečtí psychologové, kteří čerstvé otce prozkoumali celou řadou těch nejmodernějších přístrojů.
před 3 hhodinami

Ebola se v Kongu šíří stovky kilometrů od dosavadního ohniska

V provincii Jižní Kivu na východě Konga byl potvrzen případ eboly, nemoc se tak objevila stovky kilometrů od dosavadního epicentra nákazy. Uvedla to ve čtvrtek povstalecká aliance, která oblast kontroluje, informovala agentura Reuters. Případ podle ní vyvolává obavy z dalšího šíření epidemie.
14:30Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Španělsko prošlo nejhorší sezonou lesních požárů od roku 1995. Roli sehrálo i žhářství

Španělsko zažilo loni nejhorší sezonu lesních požárů od roku 1995. Oheň zničil 354 793 hektarů lesní půdy. Dokument Anatomie požáru se zaměřuje na požár u obce Molezuelas de la Carballeda v provincii Zamora, který byl loni v létě jedním z nejničivějších.
před 4 hhodinami

Turečtí vědci vypustili robotického archeologa, umí se potopit 300 metrů hluboko

Kam člověk nemůže, tam ho zastoupí robot. Tato praxe se začíná využívat v čím dál větším množství oborů – a nově také v podvodní archeologii. Stroj se totiž ponoří hlouběji než člověk a déle vydrží v podmínkách vysokého tlaku, nedostatku světla i vzduchu.
před 7 hhodinami

SpaceX míří na burzu a chce výrazně překonat saúdské těžaře

Americká firma SpaceX předložila americké Komisi pro cenné papíry a burzy (SEC) potřebný dokument pro vstup na burzu. V něm například uvádí, že v budoucnosti chce rozvíjet měsíční ekonomiku, infrastrukturu pro umělou inteligenci na oběžné dráze či osobní a nákladní přepravu na Měsíc a Mars. Firma podle dokumentu v prvním čtvrtletí letošního roku hospodařila s čistou ztrátou 4,28 miliardy dolarů (90 miliard korun). Meziročně ztrátu výrazně prohloubila z 528 milionů dolarů. Obrat společnost navýšila meziročně z necelých 4,1 na téměř 4,7 miliardy dolarů.
před 7 hhodinami

Nanoplasty mohou narušovat ochrannou vrstvu plic, ukazuje výzkum Akademie věd

Malé částečky umělých hmot, konkrétně takzvané ultrajemné polystyrenové nanoplasty, se mohou „zabudovávat“ do ochranné vrstvy plic, měnit její strukturu a oslabovat ochrannou funkci, popsali vědci z Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského Akademie věd ČR ve spolupráci s kolegy z Polska a Slovinska.
před 8 hhodinami

Přepracované AI se v experimentu obracely k marxismu

Pokud výzkumníci vystavili umělé inteligence (AI) náročné práci, neustále jim zhoršovali podmínky a ještě jim vyhrožovali, že je nahradí pokročilejšími modely, začaly AI komunikovat podobně jako marxisté.
před 12 hhodinami

Ebola v Evropě není velkou hrozbou, ukazují zkušenosti

Pacient, který může mít ebolu a bude hospitalizovaný v Česku, může vyvolávat obavy. Ale zkušenosti naznačují, že kvalitní přijatá opatření i samotné vlastnosti viru dokáží šíření nemoci účinně zabránit.
včera v 12:27
Načítání...