Známé pravidlo říká, že každý psí rok odpovídá sedmi lidským. Studie zveřejněná v odborném časopise Cell Systems popsala, v čem je tento přepočet nefunkční, a současně představila nový, lepší, založený na vědeckých poznatcích.
Sedmileté pravidlo o přepočtu psích roků na lidské nefunguje. Vědci přišli s lepším
Psi jsou podle vědců mnohem starší, než si lidé připouštějí. Nově podle odborníků z Kalifornské univerzity v San Diegu první rok psího života znamená přibližně 31 let člověka, vycházeli přitom ze změn v DNA.
Tato zvířata dnes v západním světě žijí v téměř stejném prostředí jako lidé a mají velmi podobnou péči. Díky tomu mohou vědci studovat, jak psi po boku svých majitelů stárnou, šediví a projevují se na nich změny spojené s příchodem vyššího věku. Problém je, že tato zvířata stárnou jiným tempem než člověk: zpočátku velice rychle, ale s příchodem vyššího věku se rychlost jejího stárnutí zpomaluje.
„Co se týká dospělosti, tak devítiměsíční pes už může mít štěňata – tak si snadno sami spočítáte, že první rok těžko může odpovídat sedmi lidským rokům,“ uvedl hlavní autor studie Trey Ideker z Kalifornské univerzity. „Je ale překvapivé, jak moc starý je jednoletý pes – ve skutečnosti odpovídá jeho první rok asi třiceti rokům člověka,“ dodal vědec.
Co prozradí DNA
Lidská ani psí DNA se v průběhu života příliš neliší; mění se ale chemické značky na ní. Vědci tyto značky popisují jako vrásky v genomu. „Přemýšlím o nich jako o vráskách, šedivých vlasech a dalších známkách věku v lidské tváři,“ přibližuje Ideker. „Je to vlastně hrozně podobné, přinejmenším na molekulární úrovni.“
Jeho vědecká skupina pro výzkum studovala 104 labradorů ve věku od několika týdnů až po šestnáctileté seniory. S analýzou jim pomáhali dva špičkoví kynologové.
Nová rovnice, se kterou vědci přišli, tak má vystihovat stárnutí psů lépe: lidský věk = 16 * ln (psí věk) + 31. Tedy šestnáctkrát přirozený logaritmus psího věku plus 31. Podle této nové funkce věk osmitýdenního štěněte odpovídá devítiletému dítěti. A dvanáct let průměrného dožití labradora je asi sedmdesát lidských roků.
„Sám se svými psy rád chodím běhat, takže už teď lépe chápu svého šestiletého,“ uvedl Ideker – podle nové rovnice je jeho zvířecímu společníkovi téměř šedesát let.
U obou druhů, u lidí i u psů, zodpovídají za stárnutí právě výše zmíněné genetické vrásky; vědci by rádi nyní studovali, jak se liší stárnutí nejrůznějších psích plemen. Doufají, že tak lépe pochopí, jak a proč tato zvířata stárnou a jaká plemena jsou nejvíc zranitelná komplikacemi spojenými se stárnutím.