Sedm klíčů, které vládnou internetu. Jeden z nich drží i Čech

V létě roku 2010 se internet změnil – aniž by si toho drtivá většina jeho uživatelů všimla. Mimo jiné vznikly „klíče“, které mohou znovu nahodit celý systém internetu. Držitelem jednoho ze sedmi kódů je Čech Ondřej Surý.

Největší změnou, která roku 2010 nastala, bylo spuštění zabezpečených DNS serverů (DNSSEC). Až do té doby se dala tato část systému snadno zneužít, ale s novým zabezpečením je to mnohem méně pravděpodobné. Již není tak snadné vydávat se za někoho jiného, nedají se tak banálně snadno falšovat adresy ani přesměrovávat uživatele na podvodné stránky. A současně vznikl záložní systém, který umožňuje obnovit internet v případě průšvihu.

Nahrávám video
Klíč k internetu má Čech
Zdroj: ČT24

Je to mechanismus, který má zajistit, že pokud by došlo k nejhoršímu a celý internet se nějak zhroutil, mohl by se znovu nastartovat, aniž by došlo k významným ztrátám dat. Jde v dnešní době o obrovskou moc, na internetu je jen málo důležitějšího než tato schopnost. Aby bylo vše z lidského hlediska zcela zabezpečené, restartovalo by systém sedm osob, každá musí být vlastníkem speciálního klíče. 

Karta, která zachrání web

Speciální karta s kódem umožňuje přístup k počítači, který spustí proces restartování internetu. Podle dostupných informací by se muselo nejméně pět ze sedmi držitelů „klíčů k internetu“ shromáždit na jednom místě ve Spojených státech amerických: na každé kartě je uvedena část kódu, který může restartovat celý proces.

  • DNS je systém, který překládá doménové jméno na IP adresu. Má značně otevřenou architekturu, takže může snadno dojít k jeho zneužití – pokud není zabezpečen.
    DNSSEC je obranný systém, který brání tomu, aby informace v DNS byly jakkoliv zfalšovány nebo narušeny. Kdyby nefungoval, mohli by uživatelé přijít o hesla nebo by mohli chodit omylem na weby, kam nechtějí.

Tyto klíče má sedm fyzických osob z Velké Británie, USA, Burkina Fasa, Trinidadu a Tobaga, Kanady, Číny a – České republiky. Držitelem českého kódu je Ondřej Surý, který zastupuje sdružení CZ.NIC. Toto sdružení se dlouhodobě věnuje DNS A DNSSEC – v České republice už od roku 2008. 

„Je to zašifrováno mechanismem, který se nazývá Shamirovo schéma. Je potřeba pět ze sedmi klíčů, aby se dala rozšifrovat ta záloha,“ uvedl Ondřej Surý. Internet by se tímto mechanismem ale rozhodně nedal vypnout, dodává majitel klíče.

Celý proces je úmyslně složitý – má se tak zajistit, aby bylo vše zcela důvěryhodné a nikdo ho nemohl zneužít. Má jít také o obranu proti podezření, že toto klíčové místo mají pod kontrolou jen Spojené státy. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Evropa se příliš spoléhá na čínské zelené technologie, varují experti

Nadměrná závislost Evropy na dovozu čínských zelených technologií může podle odborníků představovat vážné ekonomické a bezpečnostní riziko. Podle zprávy, o které informoval deník The Guardian, směřuje kvůli tomu evropský kontinent pomalu k řadě geopolitických problémů.
před 9 hhodinami

VideoVirtuální výcvik vojáků i robotičtí hlídači. Experti z ČVUT představili novinky

Roboti jako hlídači míst důležitých pro fungování státu nebo virtuální realita jako cvičiště pro vojáky. Špičkové bezpečnostní technologie jsou klíčovou součástí moderní obrany. To nejnovější z tuzemské vědy představili experti z ČVUT. Roboty lze podle vedoucího laboratoře výpočetní robotiky Jana Faigla z ČVUT nasadit všude tam, kam nechceme vysílat lidi. Samotná fyzická schránka není to hlavní – vědci pracují na mozku, tedy softwaru, který stroje pohání. Podle Faigla je důležité, aby se robot dokázal venku pohybovat bez dostupnosti satelitní navigace. To mu může umožnit řada senzorů.
včera v 10:00

Tohle je první mapa čichu. Vytvořili ji na Harvardu

Lidský čich je nejméně prozkoumaný smysl. Má sice pro poznávání světa nejmenší význam, ale přesto jeho poruchy mohou přinášet řadu zdravotních problémů. Pomoci by mohla první čichová mapa, která propojila nos a mozek.
včera v 08:00

Velartovi museli o Černobylu mlčet, doporučovali alespoň sprchu a sušené mléko

Čtrnáct řádků, šedesát šest slov – tolik věnovala československá média oznámení o jaderné katastrofě v Černobylu. Rudé právo vydalo první zmínku o havárii v úterý 29. dubna 1986, až tři dny po incidentu. Už od pondělí se nicméně díky zprávám ze zahraničí mezi lidmi objevovaly informace o uniklé radiaci a nebezpečí. V komplikované situaci byli čeští odborníci – tušili nebezpečí, mluvit o něm ale nesměli.
včera v 07:00

Američtí vojáci se už nemusí očkovat proti chřipce. Vojenští lékaři vidí rizika

Každoroční očkování proti chřipce již pro americké vojáky není povinné, uvedl minulý týden americký ministr obrany Pete Hegseth ve videu zveřejněném na sociálních sítích. Tento krok poté kritizovala řada odborníků.
1. 5. 2026

Změny klimatu a extrémní počasí zdražují potraviny i pojištění, píše Bloomberg

Extrémní výkyvy počasí v důsledku změn klimatu, například v podobě vln veder a sucha, devastují produkci potravin, poškozují kritickou infrastrukturu a vedou k prudkému nárůstu cen pojistného, uvedla v analýze agentura Bloomberg. Ekonomové a centrální bankéři varují, že cenové šoky nemusejí být jen dočasné, ale že se stávají trvalou hrozbou pro stabilitu trhu.
30. 4. 2026

V Černobylu je nejhůř zamořený Červený les. Po invazi si tam ale Rusové udělali zákopy

O zkušenostech s Černobylem, kde před čtyřiceti lety došlo k jaderné havárii, vypráví muž, který má toto místo prochozené křížem krážem. Andrej Pastorek se dostal i do míst, která okupovali ruští vojáci při invazi na Ukrajinu.
30. 4. 2026

Česko zasáhlo sucho, situace se jen tak nezlepší. Na Slovensku je ještě hůř

Kvůli nedostatku srážek a stále vyšším teplotám se ve střední Evropě prohlubuje půdní sucho. Na některých místech už odborníci varují před závažnými dopady na zemědělství.
29. 4. 2026
Načítání...