Vybudovat katedrálu Notre-Dame trvalo 182 let. Vytvoření jejího virtuálního modelu pro videohru Assassin's Creed Unity zabralo dva roky. A právě tento model teď může pomoci s rekonstrukcí skutečné stavby, kterou v pondělí poškodil požár.
Počítačových modelů slavné katedrály sice existuje mnoho, ale jen málo z nich je natolik precizních, jako ten vytvořený Caroline Miousseovou pro videohru Assassin's Creed Unity. Podle webu Business Insider by se dal dokonce využít při rekonstrukci slavné stavby.
Katedrálou se dá ve hře odehrávající se během francouzské revoluce roku 1789 kompletně procházet, takže autorka vizualizace musela Notre-Dame precizně zmapovat.
Podívejte se, jak katedrála ve hře vypadá:
Pro hru byl vytvořen precizní model celé tehdejší Paříže. Autoři se snažili, aby v něm byly zachovány všechny důležité části města v takové podobě, v jaké tehdy existovaly. Vycházeli ze 150 historických map. Ukázalo se však, že realita je pro hru nepoužitelná. Paříž je totiž hodně stísněná a hra potřebovala volný prostor. Proto autoři město „roztáhli“, díky čemuž dokázali získat ve hře prostor navíc.
U katedrály bylo vytvoření modelu ještě složitější. Caroline Miousseová se snažila vystihnout nikoliv současnou podobu stavby, ale tu historickou z konce 18. století. Právě v tomto ohledu je její model významný pro případnou rekonstrukci. Ukazuje totiž stavbu v původnějším stavu než moderní počítačové vizualizace.
Miousseová spolupracovala s výtvarníky i historiky. Každý kámen ve hře měl odpovídat své reálné předloze. Nakonec se ale ve hře vyskytuje nerealistická podoba Notre-Dame. V době, kdy se odehrává děj videohry, totiž ještě katedrála neměla své typické věže a lidem, kteří hru testovali, se to nelíbilo. Jednoduše v ní nedokázali slavnou katedrálu rozpoznat. Proto je nakonec ve hře ahistorická verze se všemi věžemi.
Při rekonstrukci pařížské katedrály Notre-Dame poškozené požárem by mohla být užitečná také vizualizace, kterou za pomoci vysoce přesných laserových měření interiéru i exteriéru chrámu vytvořil americký historik umění a fanoušek francouzských středověkých památek i moderních technologií Andrew Tallon, uvedl server architizer.com.
Vědec, jenž loni v listopadu zemřel, měřil v katedrále z padesáti různých úhlů vzdálenosti mezi zdmi, pilíři, sochami a různými dalšími místy. Podobný postup využil v katedrále ve Washingtonu a v dalších zhruba čtyřiceti církevních památkách.
Jeho práci v dokumentu zaznamenal i magazín National Geographic:
Tallon sice nebyl prvním, kdo si uvědomil, že je možné použít laserové skenery k mapování gotické architektury. Jako první ale tato zařízení použil, aby pronikl do myšlení středověkých stavitelů.
„Každá budova se hýbe,“ připomněl Tallon v rozhovoru s National Geographic. Dodal, že tyto posuny umožňují odhalit původní plány a rozhodnutí, která museli stavitelé učinit, když stavba nepostupovala podle plánu. „Zmapování tohoto procesu vyžaduje přesná měření,“ dodal vědec.
Výsledkem jeho úsilí byla podle deníku Le Parisien množina více než miliardy bodů, které byly poté na počítači vybarveny za pomoci sférických panoramatických snímků. Ty vědec ze stejného místa pořizoval zároveň s laserovými skeny. Vznikl tak trojrozměrný model katedrály, který s přesností na pět milimetrů zaznamenává i ty nejmenší detaily, včetně nepatrných stavebních nepřesností.
„Když pracujete na středověkých budovách, máte pocit, že už nemůžete přijít s ničím novým, vše už bylo za ty roky prozkoumáno a popsáno,“ řekl Tallon v National Geographic. Dodal, že proto sáhl k nejvyspělejším technologiím, aby získal nové odpovědi. A fungovalo to – Tallonova technika přinesla nové poznatky o původních stavitelích, včetně jejich neuvěřitelně profesionální práce, ale také chyb, píše časopis.
