S poporodní depresí by mohl pomoci nový lék. V testech uspěl a posuzuje ho regulátor

Američtí lékaři informovali o velmi slibných výsledcích léku, který by měl výrazně zmírňovat příznaky poporodní deprese. Přípravek se už osvědčil v klinické studii, tedy na rodičkách, jež tímto problémem po narození dítěte opravdu trpěly.

Poporodní deprese je porucha nálady, která postihuje spoustu žen, podle současných poznatků asi každou šestou až sedmou rodičku. Liší se silou i příznaky – ty zahrnují vše od extrémní únavy, špatné nálady, nedostatku zájmu a schopnosti soustředit se, až po touhu spáchat sebevraždu, nebo dokonce ublížit dítěti.

Věda sice už docela dobře zná příčiny tohoto stavu, ale přesto ho nedokáže účinně řešit. Poporodní deprese je způsobená náhlým a prudkým poklesem hormonů – estrogenu a progesteronu. Dalšími příčinami mohou být také psychosociální stresy, ať už v průběhu těhotenství, nebo až v průběhu porodu. Častější je tento stav u prvorodiček a u žen, které trpěly před těhotenstvím premenstruačním syndromem. Výskyt poporodní deprese bývá častější u adolescentních matek.

  • vznětlivost a popudlivost
  • nedostatek zájmu o dítě
  • nechutenství a nespavost
  • pláč a smutek
  • pocity viny, studu a beznaděje
  • ztráta radosti z dříve oblíbených činností
  • sebevražedné myšlenky
  • zdroj: usmevmamy.cz

V současné době je k dispozici pouze jeden lék, Zulresso, který se podává nitrožilně po dobu tří dnů a vyžaduje pobyt ve zdravotnickém zařízení. Pro většinu čerstvých matek je to neúnosná situace, protože chtějí být co nejdříve doma se svou rodinou.

Tým pod vedením Kristiny Deligiannidisové z Institutu behaviorálních věd při Feinsteinově institutu pro lékařský výzkum v New Yorku nyní po několikaletém výzkumu popsal slibné výsledky nového léku určeného ke zmírnění příznaků poporodní deprese. Vědci studii vydali v odborném časopise American Journal of Psychiatry.

Vytvořili tak lék, kterému říkají Zuranolone. Jeho hlavní výhodou je, že se dá užívat ve formě tabletek po dobu několika dní po sobě. Je možné ho užívat až dva týdny v kuse, přičemž poporodní deprese většinou trvají kolem dvanácti dnů. Pozoruhodné je, že lék není antidepresivum – jedná se ve skutečnosti o steroid, který působí na zmírnění příznaků tím, že vyrovnává kolísání neuronů v sítích, jež se podílejí na náladě a chování. 

Ověřeno na desítkách pacientek

K testování účinnosti léku výzkumníci spustili studii, ve které bylo 170 žen, které nedávno porodily a u nichž byla dříve diagnostikována těžká poporodní deprese. Polovina dobrovolnic dostala lék, druhá polovina placebo.

Vědci zjistili, že u všech žen ve studii došlo ke zlepšení příznaků, ale jen ty, které dostaly lék, zaznamenaly výrazné zlepšení. Pouze u těchto žen také došlo k trvalému zlepšení po dobu čtyř až šesti týdnů.

Autoři tvrdí, že je pravděpodobné, že ty matky, které dostávaly placebo, zaznamenaly zlepšení příznaků v době studie díky jiným typům péče, například díky tomu, že si mohly oddechnout od starosti o děti.

Americký kontrolní úřad FDA lék přezkoumává a očekává se, že do 5. srpna rozhodne, jestli ho schválí, či nikoli. Použití v Evropě bývá většinou schváleno maximálně do roka od registrace v USA.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Americká vědkyně vytvořila umělé buňky, které se umí samy rozmnožovat

Dělí se, replikují svůj genom, vypadají jako živé. Ale tyto buňky vznikly pod rukama vědců v laboratoři. Od opravdového umělého života je sice dělí ještě propast, ale jsou prvním náznakem toho, jak by v budoucnosti mohl vypadat.
před 6 hhodinami

Obři na jídelníčku. První obyvatelé Ameriky byli specialisté na lov megafauny

Nejstarší původní obyvatelé Ameriky se velmi úzce potravně specializovali.. Kamkoliv na tomto kontinentu vkročili – od Aljašky až po nejjižnější části Latinské Ameriky – tam lovili tu největší možnou kořist. Tedy zvířata, která se dnes označují za megafaunu.
před 8 hhodinami

Tři mohyly, 150 generací pohřbívání. Čeští archeologové popsali unikátní místo

Více než čtyři a půl tisíce let se pravěké civilizace vracely na pohřebiště v polských Muszkowicích. Na dlouholetý význam tohoto posvátného místa přišli společně čeští a polští archeologové. Zatímco většinu podobných mohyl v tuzemsku zničilo intenzivní zemědělství, v Muszkowicích se pohřebiště dochovala včetně nadzemních částí.
před 9 hhodinami

Bakteriofágy pronikají do zlatého stafylokoka jako „vesmírní mariňáci“

Otázku, jak zabít zlatého stafylokoka, tedy nebezpečnou bakterii, která v Česku připraví o život až stovky lidí ročně, pomáhá zodpovědět nový výzkum vědců z CEITEC Masarykovy univerzity. Ti odhalili, jak bakteriofágy – viry napadající bakterie – překonávají mimořádně silnou buněčnou stěnu bakterií, mezi které patří právě i zlatý stafylokok.
před 11 hhodinami

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo, uvedla novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezonní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
03:25Aktualizovánopřed 14 hhodinami

Nebyl to vrah, ale prvok. Vědci vysvětlili záhadnou renesanční smrt

Dva z nejmocnějších mužů renesanční Itálie zemřeli ze stejného důvodu. Prokázala to studie, jejíž autoři zkoumali ostatky synů Cosima di Medici. U jednoho z nich se spekulovalo o vraždě arzénem, ale vědci teď dokázali, že to byla malárie.
včera v 16:31

První důkaz o obřích dinosaurech v Antarktidě ležel roky v šuplíku

V Antarktidě žili v pravěku dinosauři – to je obecně známé tvrzení, za kterým se ale skrývá spousta problémů. Vědci o tom totiž vědí nečekaně krátkou dobu a důkazů je mnohem méně, než se tuší. Paleontologové teď popsali, jak náhodný byl objev prvního obřího antarktického dinosaura.
včera v 14:45

Meteorologové překopali systém výstrah

Od středy 1. července 2026 přechází Český hydrometeorologický ústav na nový výstražný systém. Ten dosavadní byl založený na klimatologických měřítcích, ten nový se ale soustředí už hlavně na dopady těchto nebezpečných meteorologických a hydrologických jevů. Změn je ale víc.
včera v 13:18

Evropský pohled