S poporodní depresí by mohl pomoci nový lék. V testech uspěl a posuzuje ho regulátor

Američtí lékaři informovali o velmi slibných výsledcích léku, který by měl výrazně zmírňovat příznaky poporodní deprese. Přípravek se už osvědčil v klinické studii, tedy na rodičkách, jež tímto problémem po narození dítěte opravdu trpěly.

Poporodní deprese je porucha nálady, která postihuje spoustu žen, podle současných poznatků asi každou šestou až sedmou rodičku. Liší se silou i příznaky – ty zahrnují vše od extrémní únavy, špatné nálady, nedostatku zájmu a schopnosti soustředit se, až po touhu spáchat sebevraždu, nebo dokonce ublížit dítěti.

Věda sice už docela dobře zná příčiny tohoto stavu, ale přesto ho nedokáže účinně řešit. Poporodní deprese je způsobená náhlým a prudkým poklesem hormonů – estrogenu a progesteronu. Dalšími příčinami mohou být také psychosociální stresy, ať už v průběhu těhotenství, nebo až v průběhu porodu. Častější je tento stav u prvorodiček a u žen, které trpěly před těhotenstvím premenstruačním syndromem. Výskyt poporodní deprese bývá častější u adolescentních matek.

  • vznětlivost a popudlivost
  • nedostatek zájmu o dítě
  • nechutenství a nespavost
  • pláč a smutek
  • pocity viny, studu a beznaděje
  • ztráta radosti z dříve oblíbených činností
  • sebevražedné myšlenky
  • zdroj: usmevmamy.cz

V současné době je k dispozici pouze jeden lék, Zulresso, který se podává nitrožilně po dobu tří dnů a vyžaduje pobyt ve zdravotnickém zařízení. Pro většinu čerstvých matek je to neúnosná situace, protože chtějí být co nejdříve doma se svou rodinou.

Tým pod vedením Kristiny Deligiannidisové z Institutu behaviorálních věd při Feinsteinově institutu pro lékařský výzkum v New Yorku nyní po několikaletém výzkumu popsal slibné výsledky nového léku určeného ke zmírnění příznaků poporodní deprese. Vědci studii vydali v odborném časopise American Journal of Psychiatry.

Vytvořili tak lék, kterému říkají Zuranolone. Jeho hlavní výhodou je, že se dá užívat ve formě tabletek po dobu několika dní po sobě. Je možné ho užívat až dva týdny v kuse, přičemž poporodní deprese většinou trvají kolem dvanácti dnů. Pozoruhodné je, že lék není antidepresivum – jedná se ve skutečnosti o steroid, který působí na zmírnění příznaků tím, že vyrovnává kolísání neuronů v sítích, jež se podílejí na náladě a chování. 

Ověřeno na desítkách pacientek

K testování účinnosti léku výzkumníci spustili studii, ve které bylo 170 žen, které nedávno porodily a u nichž byla dříve diagnostikována těžká poporodní deprese. Polovina dobrovolnic dostala lék, druhá polovina placebo.

Vědci zjistili, že u všech žen ve studii došlo ke zlepšení příznaků, ale jen ty, které dostaly lék, zaznamenaly výrazné zlepšení. Pouze u těchto žen také došlo k trvalému zlepšení po dobu čtyř až šesti týdnů.

Autoři tvrdí, že je pravděpodobné, že ty matky, které dostávaly placebo, zaznamenaly zlepšení příznaků v době studie díky jiným typům péče, například díky tomu, že si mohly oddechnout od starosti o děti.

Americký kontrolní úřad FDA lék přezkoumává a očekává se, že do 5. srpna rozhodne, jestli ho schválí, či nikoli. Použití v Evropě bývá většinou schváleno maximálně do roka od registrace v USA.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Ugandě ochránci zvířat učí šimpanze, jak žít v blízkosti lidí

Šimpanzi v Ugandě musí žít ve stále větší blízkosti lidí. Tento přechod ale nezvládají bez pomoci lidí, kteří se snaží zvířata adaptovat.
před 15 mminutami

Španělské úřady prověřují, zda africký mor prasat neunikl z tamní laboratoře

Španělská policie od čtvrtka prověřuje laboratoř v Katalánsku. Cílem vyšetřování je objasnit, jestli za vznikem ohnisek afrického moru prasat, který v regionu zabil přinejmenším 26 divočáků, nestojí právě toto pracoviště nebo jiná z pěti laboratoří v této oblasti, které s virem pracují.
19. 12. 2025

Lyžování na ledovci se stane vzpomínkou. V Alpách jich mohou zbýt tři procenta

Horské ledovce hrají mimořádně důležitou roli. Ovlivňují lokální i globální klimatické systémy, zásobují řeky vodou, formují krajinu a mají i kulturní a estetický význam pro místní komunity. V neposlední řadě je důležitý také jejich turistický potenciál. Nová vědecká studie však ukazuje, že jejich zánik se zrychluje a většina z nich zmizí už během tohoto století.
19. 12. 2025

Bez pravdy, gulagů a naděje. Nový ruský slovník je nástrojem politické moci

Nový výkladový slovník státního jazyka, který letos vydalo Rusko, využívá jazyk jako politický nástroj moci. Zcela v něm například chybí pojmy jako pravda, gulag nebo stalinismus. Podle Jany Kockové ze Slovanského ústavu Akademie věd je dokument závazný pro státní orgány, úředníky i učitele a může mít konkrétní společenské i právní důsledky.
18. 12. 2025

Do Evropy se vrátila lepra, případy hlásí Rumunsko a Chorvatsko

V polovině prosince oznámil rumunský ministr zdravotnictví Alexandru Rogobete, že se v zemi dva lidé nakazili leprou. Jde o první potvrzené případy lepry v Rumunsku za více než čtyřicet let. Obě nakažené ženy pracovaly v lázních ve městě Kluž jako masérky. Další dva lidé čekají na výsledky testů. Úřady lázně, kde se nemoc objevila, uzavřely. Jeden případ zaznamenalo i Chorvatsko. Lepra není výrazně nakažlivá a valná většina lidí je proti ní imunní.
18. 12. 2025

Novým šéfem NASA se stal Jared Isaacman

Americký Senát ve středu potvrdil miliardáře a soukromého astronauta Jareda Isaacmana jako nového šéfa Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA), píše agentura Reuters. Isaacman se tak stal patnáctým šéfem úřadu. V republikány ovládaném Senátu pro něj hlasovalo 67 senátorů, proti jich bylo 30.
17. 12. 2025

Podvodníci okradli děti s rakovinou o desítky milionů, které na ně vybrali

Mezinárodní skupina podvodníků roky okrádala rodiny s dětmi, které trpí rakovinou. Pomocí emotivních videí na YouTube poptávala peníze, které si pak ale nechala. Zneužívání dětí a rodin odhalilo rozsáhlé dvouleté vyšetřování stanice BBC. Riziko, že člověk přispěje na podvodné sbírky, lze snížit následováním jednoduchých zásad.
17. 12. 2025
Doporučujeme

Glumův efekt poškozuje vědu a hlavně doktorandy, naznačila studie

Vědci si příliš hromadí znalosti i výzkumná témata pro sebe, tvrdí nový výzkum, který fenomén nazval Glumův efekt, podle postavy z knihy Pán prstenů J. R. R. Tolkiena. Glum si žárlivě střežil Prsten podobně, jako si dnes významná část vědců sobecky hlídá „svoje témata“. Poškozuje to zejména doktorandy, ale také celou vědu, protože tak v laboratořích a výzkumných ústavech vzniká toxická atmosféra, naznačuje studie, která ale má metodologické nedostatky.
17. 12. 2025
Načítání...