S poporodní depresí by mohl pomoci nový lék. V testech uspěl a posuzuje ho regulátor

Američtí lékaři informovali o velmi slibných výsledcích léku, který by měl výrazně zmírňovat příznaky poporodní deprese. Přípravek se už osvědčil v klinické studii, tedy na rodičkách, jež tímto problémem po narození dítěte opravdu trpěly.

Poporodní deprese je porucha nálady, která postihuje spoustu žen, podle současných poznatků asi každou šestou až sedmou rodičku. Liší se silou i příznaky – ty zahrnují vše od extrémní únavy, špatné nálady, nedostatku zájmu a schopnosti soustředit se, až po touhu spáchat sebevraždu, nebo dokonce ublížit dítěti.

Věda sice už docela dobře zná příčiny tohoto stavu, ale přesto ho nedokáže účinně řešit. Poporodní deprese je způsobená náhlým a prudkým poklesem hormonů – estrogenu a progesteronu. Dalšími příčinami mohou být také psychosociální stresy, ať už v průběhu těhotenství, nebo až v průběhu porodu. Častější je tento stav u prvorodiček a u žen, které trpěly před těhotenstvím premenstruačním syndromem. Výskyt poporodní deprese bývá častější u adolescentních matek.

  • vznětlivost a popudlivost
  • nedostatek zájmu o dítě
  • nechutenství a nespavost
  • pláč a smutek
  • pocity viny, studu a beznaděje
  • ztráta radosti z dříve oblíbených činností
  • sebevražedné myšlenky
  • zdroj: usmevmamy.cz

V současné době je k dispozici pouze jeden lék, Zulresso, který se podává nitrožilně po dobu tří dnů a vyžaduje pobyt ve zdravotnickém zařízení. Pro většinu čerstvých matek je to neúnosná situace, protože chtějí být co nejdříve doma se svou rodinou.

Tým pod vedením Kristiny Deligiannidisové z Institutu behaviorálních věd při Feinsteinově institutu pro lékařský výzkum v New Yorku nyní po několikaletém výzkumu popsal slibné výsledky nového léku určeného ke zmírnění příznaků poporodní deprese. Vědci studii vydali v odborném časopise American Journal of Psychiatry.

Vytvořili tak lék, kterému říkají Zuranolone. Jeho hlavní výhodou je, že se dá užívat ve formě tabletek po dobu několika dní po sobě. Je možné ho užívat až dva týdny v kuse, přičemž poporodní deprese většinou trvají kolem dvanácti dnů. Pozoruhodné je, že lék není antidepresivum – jedná se ve skutečnosti o steroid, který působí na zmírnění příznaků tím, že vyrovnává kolísání neuronů v sítích, jež se podílejí na náladě a chování. 

Ověřeno na desítkách pacientek

K testování účinnosti léku výzkumníci spustili studii, ve které bylo 170 žen, které nedávno porodily a u nichž byla dříve diagnostikována těžká poporodní deprese. Polovina dobrovolnic dostala lék, druhá polovina placebo.

Vědci zjistili, že u všech žen ve studii došlo ke zlepšení příznaků, ale jen ty, které dostaly lék, zaznamenaly výrazné zlepšení. Pouze u těchto žen také došlo k trvalému zlepšení po dobu čtyř až šesti týdnů.

Autoři tvrdí, že je pravděpodobné, že ty matky, které dostávaly placebo, zaznamenaly zlepšení příznaků v době studie díky jiným typům péče, například díky tomu, že si mohly oddechnout od starosti o děti.

Americký kontrolní úřad FDA lék přezkoumává a očekává se, že do 5. srpna rozhodne, jestli ho schválí, či nikoli. Použití v Evropě bývá většinou schváleno maximálně do roka od registrace v USA.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Komunisté před 55 lety normalizovali poměry. Pomocí lží i vražd

Zpátky k normálu – to byl cíl komunistů po srpnové okupaci v roce 1968. Rozjitřená společnost, která doufala ve změnu, se měla vrátit do doby před obrodným procesem (pražským jarem), takzvaně se normalizovat. Komunisté ale potřebovali vysvětlit a před lidmi obhájit vojenskou invazi z 21. srpna 1968. Posloužit k tomu měl oficiální dokument, který vyšel před 55 lety, byl plný lží a invazi nazýval „bratrskou pomocí“. Vtloukat do hlavy si ho měly i děti ve školách.
před 37 mminutami

Umělá inteligence zabíjí tu dětskou, varuje výzkum

V této fázi vývoje převažují rizika využívání generativní umělé inteligence (AI) ve vzdělávání nad výhodami, říkají američtí autoři studie Centra pro univerzální vzdělávání Brookings Institution. Takzvaní chatboti dětem pomáhají s referáty, úkoly a učením, současně jim toho ale podle průzkumu až příliš mnoho berou.
před 14 hhodinami

Švýcarská nemocnice vyrábí metry umělé kůže pro popálené při požáru

Po požáru ve švýcarském zimním středisku Crans-Montana, kde při silvestrovských oslavách zahynulo čtyřicet lidí, 116 utrpělo zranění a desítky jsou stále hospitalizovány, pracuje laboratoř na výrobu kůže v centru buněčné produkce Univerzitní nemocnice kantonu Vaud na plné obrátky. Pokouší se pomoci zachránit pacienty s rozsáhlými popáleninami. Speciální zařízení v obci Epalinges nedaleko Lausanne je totiž jediné svého druhu v Evropě.
před 16 hhodinami

Pouštní národy lovily žraloky už v době kamenné, ukázal český výzkum

Pravěcí obyvatelé jihu Arábie se už před zhruba sedmi tisíci lety ve velké míře živili mořskými zdroji a troufli si i na tak velkou kořist, jako byli žraloci, vyplývá z výzkumu týmu Archeologického ústavu Akademie věd ČR (AV ČR). Ten v Ománu objevil nejstarší megalitický kolektivní hrob v jižní Arábii.
před 21 hhodinami

Posádka mise Crew-11 se vrátila z ISS kvůli zdraví jednoho z astronautů

V Tichém oceánu dopoledne středoevropského času přistála kosmická loď s čtyřčlennou posádkou NASA. Z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) se vrátila o čtyři měsíce dřív, než bylo v plánu, kvůli zdravotnímu stavu jednoho z astronautů.
včeraAktualizovánopřed 21 hhodinami

Od ISS se na Zemi předčasně vrací loď Dragon kvůli zdravotnímu stavu astronauta

Od Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) se ve středu odpoutala kosmická loď Dragon se čtyřmi astronauty, které americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) stahuje předčasně z mise kvůli zdravotnímu stavu jednoho z nich. Přistání lodě na Zemi se očekává ve čtvrtek okolo 9:40 SEČ. Podle zdravotního ředitele NASA Jamese Polka nejde o nouzovou evakuaci.
včera v 00:00

Rok 2025 byl po předchozích dvou letech nejteplejším v historii měření

Rok 2025 byl třetím nejteplejším rokem v historii měření. Průměrná globální teplota dosáhla 14,97 stupně Celsia. Byl tedy jen nepatrně (o 0,01 stupně Celsia) chladnějším než rok 2023 a o 0,13 stupně Celsia chladnějším než rok 2024, který byl vůbec nejteplejším rokem v historii měření. Uvedla to meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Posledních jedenáct let bylo zároveň nejteplejších v historii měření.
14. 1. 2026Aktualizováno14. 1. 2026

Vědci naznačili, proč jsou někteří primáti homosexuální

Homosexualita je u savců natolik rozšířená, že to podle vědců nemůže být ani náhoda, ani omyl. Hledají proto evoluční příčiny a nový výzkum přinesl rovnou několik zajímavých poznatků.
14. 1. 2026
Načítání...