Poporodní deprese potkají zhruba každou šestou matku, většinou se jedná o prvorodičky. Na vznik psychických problémů mají vliv hormonální změny, průběh porodu, ale například i jejich aktuální situace. Těmto ženám se nyní snaží pomoci spolek Úsměv mámy.
Vlivem hormonálních změn po porodu zažívá pocity smutku většina žen. Poporodní depresi zažívá asi 16 procent rodiček a nejčastěji se projeví v období 6 až 12 týdnů po porodu. Jako hranice, kdy by měla deprese odeznít, se uvádí 14 dnů. Pokud přetrvává, měla by matka vyhledat pomoc odborníka.
„Tyto stavy jsou natolik depresivní, že přinesou i myšlenky na sebevraždu. Právě z toho pocitu, že už to nikdy nebude lepší a že nemůže být pro své dítě tou dobrou mámou,“ vysvětlila psycholožka Lucie Machová.
Poporodní deprese se projevuje mimo jiné i únavou a vyčerpáním. Matka má pocit, že nezvládá svou roli, nebo má strach. To může v důsledku vést k nedostatku zájmu o narozeného potomka, nebo k sebevražedným myšlenkám.
- vznětlivost a popudlivost
- nedostatek zájmu o dítě
- nechutenství a nespavost
- pláč a smutek
- pocity viny, studu a beznaděje
- ztráta radosti z dříve oblíbených činností
- sebevražedné myšlenky
- zdroj: usmevmamy.cz
Ženám, které trpí poporodní depresí, se snaží pomoct spolek Úsměv mámy, za kterým stojí Veronika Kubrichtová a Lucie Kočová. Obě si těmito stavy po narození dítěte prošly a projektem chtějí dodat odvahu i dalším ženám.
„V těch nejhorších chvílích jsem nebyla schopná chodit ven, být sama s dětmi, prostě jsem se bála,“ řekla předsedkyně organizace Úsměv mámy Veronika Kubrichtová. „Vlastně jsem pořád jen přemýšlela nad tím, co by se mohlo stát, co by mi to mohlo zkazit. A byly to tak urputné myšlenky, že jsem pak nebyla schopná myslet na nic jiného.“ Nakonec jí pomohla kombinace terapie a antidepresiv.
O své zkušenosti obě ženy otevřeně mluví na svých webových stránkách, plánují ale také otevřít centrum. „Takovou bezpečnou zónu, kam maminky můžou přijít, kde se sejdou s odborníkem a případně s námi,“ uvedla koordinátorka projektu Lucie Kočová. Fungovat v něm bude i podpůrná skupina.
Známější než deprese je poporodní psychóza, která matku odtrhne od reality
Méně častá, ovšem známější než poporodní deprese je tzv. poporodní (nebo také laktační) psychóza. Ta postihuje výrazně méně žen – zhruba jednu až dvě z tisíce. Její následky ale mohou být mnohem těžší než u deprese.
Poporodní psychóza se většinou objevuje v prvních čtyřech týdnech po porodu a její nástup je velmi rychlý. Jejími příznaky jsou bludy či podivné představy, halucinace, hyperaktivita a snížená potřeba spánku, prudké změny nálad či paranoia. Ve výsledku může vést až k agresivnímu jednání, kdy se žena pokusí sobě nebo svému dítěti ublížit. Je proto naprosto nezbytné včas vyhledat už při prvních příznacích lékařskou pomoc. I poporodní psychóza je však léčitelná.
