Ryby s příchutí polyetylenu. Plast mají v sobě už i ty z hlubin oceánu

Že mají světové oceány problém s plastem, ukazuje i nová studie. Pěticentimetrové rybky žijící půl kilometru pod hladinou měly v žaludku až 13 kusů plastového odpadu.

V tělech téměř tří čtvrtin ryb, které žijí v hlubinách oceánu, našli vědci plastové částice. Uvedla to studie, která vychází z průzkumu 233 ryb vylovených v severovýchodní části Atlantiku v hloubce až 600 metrů, publikovaná vydavatelstvím Frontiers in Marine Science.

Mnohé ryby spolkly i několik drobných částí plastu a třeba v žaludku 4,5 centimetru dlouhé rybky z čeledi lampovníkovitých vědci objevili 13 kousků. Celkem bylo ve vnitřnostech ryb nalezeno 452 úlomků plastů a tedy v průměru 1,8 kusu na rybu.

Ukázky mikroplastů nalezených v rybách
Zdroj: Frontiers in Marine Science

Vědci zjistili, že plast spolklo 73 procent ryb, což je jeden z největších ohlášených výskytů ve světě. Zkoumané druhy jsou důležitým zdrojem potravy pro mnoho velkých dravců, jako jsou delfíni, tuleni, tuňáci a mořští ptáci. Kontaminace může představovat hrozbu také pro lidské zdraví, protože se dostává do potravinového řetězce. Ryby vstřebaly rovněž znečišťující chemikálie, které se na plasty buď nalepily v moři, nebo pocházejí už z výroby.

Vědci prozkoumali rovněž povrchové vody Atlantického oceánu, z testů 2400 litrů zjistili koncentraci 14 kousků plastů na 100 litrů vody. Plasty nalezené v rybách byly velmi podobné těm v povrchových vodách. Devadesát osm procent mikroplastů v rybách a 99 procent plastů objevených ve vzorcích vody byly klasifikovány jako vlákna, zbytek tvoří zploštělé části plastických hmot.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Tohle je první mapa čichu. Vytvořili ji na Harvardu

Lidský čich je nejméně prozkoumaný smysl. Má sice pro poznávání světa nejmenší význam, ale přesto jeho poruchy mohou přinášet řadu zdravotních problémů. Pomoci by mohla první čichová mapa, která propojila nos a mozek.
před 1 hhodinou

Velartovi museli o Černobylu mlčet, doporučovali alespoň sprchu a sušené mléko

Čtrnáct řádků, šedesát šest slov – tolik věnovala československá média oznámení o jaderné katastrofě v Černobylu. Rudé právo vydalo první zmínku o havárii v úterý 29. dubna 1986, až tři dny po incidentu. Už od pondělí se nicméně díky zprávám ze zahraničí mezi lidmi objevovaly informace o uniklé radiaci a nebezpečí. V komplikované situaci byli čeští odborníci – tušili nebezpečí, mluvit o něm ale nesměli.
před 2 hhodinami

Američtí vojáci se už nemusí očkovat proti chřipce. Vojenští lékaři vidí rizika

Každoroční očkování proti chřipce již pro americké vojáky není povinné, uvedl minulý týden americký ministr obrany Pete Hegseth ve videu zveřejněném na sociálních sítích. Tento krok poté kritizovala řada odborníků.
včera v 08:00

Změny klimatu a extrémní počasí zdražují potraviny i pojištění, píše Bloomberg

Extrémní výkyvy počasí v důsledku změn klimatu, například v podobě vln veder a sucha, devastují produkci potravin, poškozují kritickou infrastrukturu a vedou k prudkému nárůstu cen pojistného, uvedla v analýze agentura Bloomberg. Ekonomové a centrální bankéři varují, že cenové šoky nemusejí být jen dočasné, ale že se stávají trvalou hrozbou pro stabilitu trhu.
30. 4. 2026

V Černobylu je nejhůř zamořený Červený les. Po invazi si tam ale Rusové udělali zákopy

O zkušenostech s Černobylem, kde před čtyřiceti lety došlo k jaderné havárii, vypráví muž, který má toto místo prochozené křížem krážem. Andrej Pastorek se dostal i do míst, která okupovali ruští vojáci při invazi na Ukrajinu.
30. 4. 2026

Česko zasáhlo sucho, situace se jen tak nezlepší. Na Slovensku je ještě hůř

Kvůli nedostatku srážek a stále vyšším teplotám se ve střední Evropě prohlubuje půdní sucho. Na některých místech už odborníci varují před závažnými dopady na zemědělství.
29. 4. 2026

Štíři mají klepeta vyztužená železem. Jako by je vyrobil špičkový kovář, říká studie

Organismy na Zemi umí využívat zdroje ze svého okolí, včetně prvků, jako je železo, mangan nebo zinek. Konkrétně štíři si z nich staví své zbraně. Vědci teď poprvé detailně popsali, jak to tito tvorové dělají.
29. 4. 2026

V Evropě přibylo rostlin, které upřednostňují dusíkatou půdu. Reagují tak na člověka

Během posledního půlstoletí v Evropě výrazně přibylo rostlinných druhů, které mají rády půdu bohatou na živiny s vysokým obsahem dusíku. Mírně přibylo i druhů tolerujících stín. Vyplývá to z výsledků dosud nejrozsáhlejšího vegetačního výzkumu v Evropě, který provedl tým vědců ze Zemědělské univerzity v Praze (ČZU) pod vedením botanika Gabriela Midola. Rostliny jako kopřiva, ostružiník nebo svízel se tak objevují v krajině stále víc.
29. 4. 2026
Načítání...