Ryby s příchutí polyetylenu. Plast mají v sobě už i ty z hlubin oceánu

Že mají světové oceány problém s plastem, ukazuje i nová studie. Pěticentimetrové rybky žijící půl kilometru pod hladinou měly v žaludku až 13 kusů plastového odpadu.

V tělech téměř tří čtvrtin ryb, které žijí v hlubinách oceánu, našli vědci plastové částice. Uvedla to studie, která vychází z průzkumu 233 ryb vylovených v severovýchodní části Atlantiku v hloubce až 600 metrů, publikovaná vydavatelstvím Frontiers in Marine Science.

Mnohé ryby spolkly i několik drobných částí plastu a třeba v žaludku 4,5 centimetru dlouhé rybky z čeledi lampovníkovitých vědci objevili 13 kousků. Celkem bylo ve vnitřnostech ryb nalezeno 452 úlomků plastů a tedy v průměru 1,8 kusu na rybu.

Ukázky mikroplastů nalezených v rybách
Zdroj: Frontiers in Marine Science

Vědci zjistili, že plast spolklo 73 procent ryb, což je jeden z největších ohlášených výskytů ve světě. Zkoumané druhy jsou důležitým zdrojem potravy pro mnoho velkých dravců, jako jsou delfíni, tuleni, tuňáci a mořští ptáci. Kontaminace může představovat hrozbu také pro lidské zdraví, protože se dostává do potravinového řetězce. Ryby vstřebaly rovněž znečišťující chemikálie, které se na plasty buď nalepily v moři, nebo pocházejí už z výroby.

Vědci prozkoumali rovněž povrchové vody Atlantického oceánu, z testů 2400 litrů zjistili koncentraci 14 kousků plastů na 100 litrů vody. Plasty nalezené v rybách byly velmi podobné těm v povrchových vodách. Devadesát osm procent mikroplastů v rybách a 99 procent plastů objevených ve vzorcích vody byly klasifikovány jako vlákna, zbytek tvoří zploštělé části plastických hmot.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Ceny Neuron dostali Kubala Havrdová, Jiří Grygar a mladé talenty

Během slavnostního galavečera v Planetáriu Praha ocenila nadace Neuron sedm nadějných vědkyň a vědců působících v Česku, předala cenu za propojení vědy s byznysem, cenu za rozvíjení lásky k vědě, kterou obdržel astrofyzik Jiří Grygar, a hlavní Cenu Neuron pro lékařku a vědkyni Evu Kubala Havrdovou za záchranu lidských životů a také poprvé udělila ocenění Rising Star pro zcela výjimečný talent.
před 12 hhodinami

Grónsko je klíčové pro Trumpovu kolosální Zlatou kopuli

Americký prezident Donald Trump a další představitelé jeho administrativy tvrdí, že získání Grónska je zásadní pro úspěšné dokončení projektu Golden Dome (Zlatá kopule). Tento vesmírný protiraketový štít nové generace má ochránit Spojené státy před stále vyspělejšími protivníky, píše server BBC News.
před 21 hhodinami

Dánští archeologové objevili obří středověkou loď-hrad. Uvezla stovky tun nákladu

Objev masivní obchodní lodi u kodaňského pobřeží pomáhá vyprávět nejenom její příběh, ale také vrhá nové světlo na středověký obchod, život námořníků a také na to, jak se tyto lodi stavěly.
před 23 hhodinami

Obavy z budoucnosti mladí Číňané rozptylují pomocí AI věštců

Mladí Číňané se zamilovali do věštění. Pohled do budoucna jim už ale nenabízí kartářky, prognostici nebo tvůrci horoskopů, ale stále častěji umělé inteligence, především domácího původu.
17. 1. 2026

Studie: Nejsou důkazy o spojitosti paracetamolu v těhotenství s autismem u dětí

Nová rozsáhlá studie nenašla žádné důkazy o tom, že by užívání paracetamolu v těhotenství zvyšovalo riziko autismu, ADHD a vývojové poruchy intelektu. Studii zveřejnil odborný časopis The Lancet. Těhotné ženy od užívání paracetamolu v loňském roce zrazoval americký prezident Donald Trump, který lék proti horečce a bolesti spojil s rizikem autismu u dětí.
17. 1. 2026

Írán odpojil internet v panice, Starlink rušit nedokáže

Teherán odpojil internet během protestů v panice a o přístup k síti přišlo dočasně i ministerstvo zahraničí. Píše to list Financial Times s odkazem na experty. Odříznutí Íránci se navzdory hrozbě represí pokoušejí komunikovat se světem přes Starlink. Íránské úřady se marně snaží rušit signál, a tak zabavují lidem antény.
16. 1. 2026

Cítí se opuštěni elitami, sjednoceni hněvem. Co lidi spojuje v krizích, ukázal český výzkum

Co mají společného spory o roušky během covidu a hádky o pomoc Ukrajině v diskuzích na facebooku? Výzkum českých vědkyň ukazuje, že lidé v časech krize sdílejí opakující se příběhy na základě modelu „my dole“ proti „těm nahoře“. Může to na sociálních sítích posílit sounáležitost mezi lidmi, ale současně takové chování rozděluje společnost ještě víc a vytváří pocity nedůvěry vůči elitám, hlavně těm politickým a mediálním.
16. 1. 2026

Jaký bude rok 2026? Velká předpověď naznačuje vysoké teploty

Letošní rok by se mohl zařadit k těm dosud nejteplejším. Naznačují to predikce na základě analýzy historických dat a sledování dlouhodobého vývoje. Důležitou roli mají mít jevy El Niňo a La Niňa. Dosud nejteplejší byl rok 2024, ten loňský se stal třetím nejteplejším od počátku pozorování.
16. 1. 2026
Načítání...