Ryby s příchutí polyetylenu. Plast mají v sobě už i ty z hlubin oceánu

Že mají světové oceány problém s plastem, ukazuje i nová studie. Pěticentimetrové rybky žijící půl kilometru pod hladinou měly v žaludku až 13 kusů plastového odpadu.

V tělech téměř tří čtvrtin ryb, které žijí v hlubinách oceánu, našli vědci plastové částice. Uvedla to studie, která vychází z průzkumu 233 ryb vylovených v severovýchodní části Atlantiku v hloubce až 600 metrů, publikovaná vydavatelstvím Frontiers in Marine Science.

Mnohé ryby spolkly i několik drobných částí plastu a třeba v žaludku 4,5 centimetru dlouhé rybky z čeledi lampovníkovitých vědci objevili 13 kousků. Celkem bylo ve vnitřnostech ryb nalezeno 452 úlomků plastů a tedy v průměru 1,8 kusu na rybu.

Ukázky mikroplastů nalezených v rybách
Zdroj: Frontiers in Marine Science

Vědci zjistili, že plast spolklo 73 procent ryb, což je jeden z největších ohlášených výskytů ve světě. Zkoumané druhy jsou důležitým zdrojem potravy pro mnoho velkých dravců, jako jsou delfíni, tuleni, tuňáci a mořští ptáci. Kontaminace může představovat hrozbu také pro lidské zdraví, protože se dostává do potravinového řetězce. Ryby vstřebaly rovněž znečišťující chemikálie, které se na plasty buď nalepily v moři, nebo pocházejí už z výroby.

Vědci prozkoumali rovněž povrchové vody Atlantického oceánu, z testů 2400 litrů zjistili koncentraci 14 kousků plastů na 100 litrů vody. Plasty nalezené v rybách byly velmi podobné těm v povrchových vodách. Devadesát osm procent mikroplastů v rybách a 99 procent plastů objevených ve vzorcích vody byly klasifikovány jako vlákna, zbytek tvoří zploštělé části plastických hmot.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

VideoNASA chce do roku 2036 vybudovat základnu na Měsíci

Šéf NASA Jared Isaacman týden před startem mise Artemis II představil nový plán, podle kterého chtějí Spojené státy do roku 2036 vybudovat na Měsíci trvalou základnu. Počítá s desítkami pilotovaných přistání, budováním potřebné infrastruktury i využitím místních zdrojů, především vody. Právě její hledání bude jedním z klíčových úkolů příštích let a zapojí se do něj i technologie, kterou vyvíjejí vědci z ČVUT. Pátrání po vodě na Měsíci má začít v roce 2029.
před 11 hhodinami

Dospělí, kteří nikdy nevstoupili do manželství, mají dle studie vyšší riziko rakoviny

Dlouhodobé vztahy zřejmě fungují jako silný faktor, který pomáhá před rakovinou. Ve hře je celá řada různých faktorů, které se podílejí na této ochraně, popsali vědci v rozsáhlém výzkumu.
před 20 hhodinami

Artemis II se vrátila na Zemi. Přistání do oceánu proběhlo úspěšně

Mise Artemis II, při které první lidé od sedmdesátých let minulého století obletěli Měsíc, v noci na sobotu ukončila svou více než milion kilometrů dlouhou cestu. Čtveřice astronautů v kosmické lodi Orion proletěla atmosférou a dopadla do Tichého oceánu nedaleko západoamerického San Diega. Manažer programu Orion Howard Hu na tiskové konferenci uvedl, že tento den představuje začátek nové éry lidského průzkumu vesmíru.
10. 4. 2026Aktualizovánopřed 23 hhodinami

Vědci popsali šimpanzí „občanskou válku“ v Ugandě

V ugandském národním parku Kibale propukly mezi dvěma frakcemi šimpanzí skupiny Nogo boje, které vědci přirovnávají k občanské válce. Vyplývá to ze studie, která vyšla v odborném časopise Science.
10. 4. 2026

Tučňák císařský se stal ohroženým druhem

Mezi ohrožené druhy se nyní počítá tučňák císařský, oznámila Mezinárodní unie ochrany přírody (IUCN). Posun z kategorie téměř ohrožených do kategorie ohrožených podle expertů odráží sílící dopady klimatické změny. Ta postihuje zejména druhy životně závislé na mořském ledu v Antarktidě, jehož ubývá.
10. 4. 2026

TEST: Jak si umělé inteligence poradí s rozeznáním falešné fotografie?

Fotografie, ty pravé i falešné, se staly v současné době jednou z nejsilnějších zbraní informační a dezinformační války. Jak dobře je umí rozpoznat současné modely umělých inteligencí (AI), se pokusila ověřit vědecká redakce ČT24.
10. 4. 2026

Kosmická loď Orion využila gravitační prak. Manévr sebral energii Zemi

Při popisu letu mise Artemis II k Měsíci a jejího návratu k Zemi se často píše o manévru takzvaného gravitačního praku, kterým si kosmická loď Orion pomohla k vyšší rychlosti a správné dráze. Jak ale tento manévr funguje a proč ho kosmické agentury tak často využívají?
9. 4. 2026

Země je křehká planeta, z těch pohledů běhal mráz po zádech, říkají astronauti

Křehkost planety Země v nezměrném vesmíru či krása úplného zatmění Slunce za odvrácenou stranou Měsíce patří k nejsilnějším dojmům, které popsali astronauti mise Artemis II novinářům dva dny před návratem na Zemi. Šéf mise Reid Wiseman za nejsilnější okamžik označil pojmenování měsíčního kráteru po své zesnulé ženě Carroll. Loď Orion se po obletu Měsíce vrací se spoustou zajímavých fotografií a příběhů, o něž se astronauti chtějí podělit s ostatními, řekl pilot Victor Glover.
9. 4. 2026
Načítání...