Rusko nezná viníka poškození pláště lodi Sojuz, podezírá i posádku

Viníka drobné „trhliny“, která se na konci srpna objevila v plášti kosmické lodi Sojuz MS-09 připojené k Mezinárodní vesmírné stanici (ISS), se nepodařilo najít a incident zatím nemá vysvětlení. Na tiskové konferenci ve Vladivostoku to prohlásil šéf ruské agentury Roskosmos Dmitrij Rogozin. Naznačil, že viníkem může být i někdo z posádky.

Podle prvních odhadů ruských odborníků v noci na 30. srpna z lodi unikl vzduch kvůli dvoumilimetrové trhlině. Otvor byl okamžitě hermeticky uzavřen a tlak v orbitálním komplexu se dostal na náležitou úroveň. Posádka ISS podle Roskosmosu nebyla v ohrožení.

První vyšetřování vyloučilo možnost dopadu meteoritu, protože podle ruských odborníků vznikl otvor lidskou rukou a byl proražen zevnitř. Výrobce Sojuzu firma Eněrgija byla pověřena vyšetřováním, zda šlo o nehodu nebo záměrné poškození. Výrobce už vyšetřování ukončil, viníka ovšem nenašel, uvedl Rogozin.

Nepotvrdily se tak dřívější informace, že za drobnou trhlinou stál nepozorný zaměstnanec, který se ji pak snažil utěsnit lepidlem.  

Konspirace: udělali to Američani

Na ruských sociálních sítích se zase nedávno objevily spekulace, že otvor, kterým unikal vzduch, vyvrtali v plášti lodi američtí astronauti přítomní na palubě ISS. V současné době jsou tam Američané Ricky Arnold a Drew Feustel a astronautka Serena Auňónová Chancellorová.

Rogozin se podle agentury Interfax k těmto domněnkám odmítl vyjádřit. „Nehodlám to komentovat. Ukázalo se, že situace je mnohem složitější, než se dřív zdálo,“ řekl ředitel Roskosmosu bez dalšího vysvětlení. Dodal jen, že „pozornost se věnuje i verzi o záměrném poškození lodi už ve vesmíru“.

Vzhledem k nulovým výsledkům vyšetřování na půdě korporace Eněrgija vznikla podle Rogozina nová vyšetřovací komise složená z expertů Roskosmosu a „kompetentních orgánů“, tedy ruských policistů. Komisi vede první Rogozinův náměstek Nikolaj Sevasťjanov a s výsledky jejího pátrání Moskva seznámí všechny státy, které se projektu ISS účastní.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Československo pod radioaktivním mrakem. Před čtyřiceti lety hrálo hlavní roli počasí

Před čtyřiceti lety došlo k nejhorší katastrofě při provozu jaderných elektráren v historii. Šlo o Černobyl. O dopadech na Evropu do značné míry rozhodovalo počasí a také schopnost ho dostatečně dobře předpovídat.
před 9 hhodinami

VideoNASA chce do roku 2036 vybudovat základnu na Měsíci

Šéf NASA Jared Isaacman týden před startem mise Artemis II představil nový plán, podle kterého chtějí Spojené státy do roku 2036 vybudovat na Měsíci trvalou základnu. Počítá s desítkami pilotovaných přistání, budováním potřebné infrastruktury i využitím místních zdrojů, především vody. Právě její hledání bude jedním z klíčových úkolů příštích let a zapojí se do něj i technologie, kterou vyvíjejí vědci z ČVUT. Pátrání po vodě na Měsíci má začít v roce 2029.
před 21 hhodinami

Dospělí, kteří nikdy nevstoupili do manželství, mají dle studie vyšší riziko rakoviny

Dlouhodobé vztahy zřejmě fungují jako silný faktor, který pomáhá před rakovinou. Ve hře je celá řada různých faktorů, které se podílejí na této ochraně, popsali vědci v rozsáhlém výzkumu.
včera v 11:03

Artemis II se vrátila na Zemi. Přistání do oceánu proběhlo úspěšně

Mise Artemis II, při které první lidé od sedmdesátých let minulého století obletěli Měsíc, v noci na sobotu ukončila svou více než milion kilometrů dlouhou cestu. Čtveřice astronautů v kosmické lodi Orion proletěla atmosférou a dopadla do Tichého oceánu nedaleko západoamerického San Diega. Manažer programu Orion Howard Hu na tiskové konferenci uvedl, že tento den představuje začátek nové éry lidského průzkumu vesmíru.
10. 4. 2026Aktualizovánovčera v 07:34
Načítání...