Rusko nabídlo svou zatím neexistující vesmírnou stanici partnerům z BRICS

Rusko chce do konce desetiletí opustit Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS) a postavit si vlastní. Přestože zatím nemá hotové plány na její stavbu, nabízí už svým politickým partnerům možnost využívat laboratoř na její palubě.

Rusko navrhlo vytvoření specializovaného modulu pro ruskou orbitální stanici (ROS), který by umožnil zemím BRICS provádět vědecký výzkum. V pondělí to podle agentury TASS oznámil generální ředitel ruské státní vesmírné korporace Roskosmos Jurij Borisov.

„Rád bych navrhl, aby naši partneři z BRICS zvážili možnost zapojit se do tohoto projektu a společným úsilím vytvořit plnohodnotný modul, který by umožnil zemím BRICS v rámci projektu ROS využít možnosti, kterou nabízí nízká oběžná dráha (stanice) v blízkosti Země, k realizaci svých národních kosmických programů,“ uvedl Borisov.

Dodal, že ROS bude dalším krokem ve vývoji pilotovaných kosmických lodí.

  • BRICS je zkratkovité (akronymní) označení hospodářského uskupení Brazílie, Ruska, Indie, Číny a Jižní Afriky.

Borisov již dříve uvedl, že Rusko nabídlo africkým zemím možnost podílet se na projektu ROS a vytvoření národních modulů. Později dodal, že Rusko je otevřeno spolupráci v rámci nové stanice nejen s africkými státy, ale i s dalšími zeměmi.

Odchod Rusů z ISS

V dubnu 2021 představitelé Roskosmosu oznámili, že po roce 2024 možná opustí program Mezinárodní vesmírné stanice, protože se obávají o stav jejích stárnoucích modulů. V červenci 2022 Roskosmos oznámil, že Rusko vystoupí z programu ISS po roce 2024.

Nová vesmírná stanice, zatím s pracovním názvem Ruská orbitální vesmírná stanice, by měla být vypuštěná do kosmu v druhé polovině dvacátých let, nejčastěji se hovoří o roce 2027. Provozovat by ji měl výhradně Roskosmos.

Stanice má být umístěná ve výšce 400 kilometrů nad Zemí, což jí umožní sledovat celý povrch Země, zejména oblast Arktidy, která je pro Rusko strategicky důležitá. Tato dráha umožní stanici plnit dvě důležité funkce: vysokofrekvenční pozorování Ruska z vesmíru a snadnější přístup ke stanici ve srovnání s ISS, což má umožnit provádět více lékařských a fyziologických experimentů, než je v současnosti možné na ruské části ISS.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Zákaz mobilů ve školách dle výzkumu přímo nezlepšuje známky ani duševní pohodu

Zákaz mobilních telefonů ve školách nevede přímočaře ke zlepšení studijních výsledků. Žáci sice nejsou tak rozptylováni, ale na druhou stranu roste neklid a nekázeň ve třídách. Vyplývá to z dat z 21 zemí včetně Česka, která analyzovali vědci výzkumného týmu IRTIS Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně. Podle tohoto výzkumu plošné zákazy nefungují a nejsou tedy ani univerzálním řešením. Vhodnější je přizpůsobit pravidla místním podmínkám.
před 3 mminutami

Při extrémních vedrech vznikají nad městy nanočástice schopné proniknout do plic

Světová velkoměsta se vlivem oteplování planety i toho, jak zastavěná jsou, stávají stále rozpálenějšími kotli. Má to v mnoha ohledech negativní dopady na lidské zdraví. Teď vědci popsali další možný: vznik atmosférických aerosolů složených z nanočástic, které mohou proniknout do plic. To se donedávna pokládalo za nepravděpodobné.
před 13 mminutami

VideoAI dokáže žákům vygenerovat cvičení na míru, pomáhá i učitelům

Umělá inteligence pomáhá nejen studentům, ale i učitelům. Přípravy si s její pomocí dělá asi polovina z nich. Na její využití na školách se zaměřil nový výzkum odborníků z ČVUT. „Určitě to může výuku jednou za čas ozvláštnit. Největší sílu těchto nástrojů vidím v tom, že s nimi pak mohou žáci pracovat sami,“ přiblížila učitelka angličtiny Jitka Pokorná ze ZŠ Mohylová. Starším studentům může umělá inteligence přiblížit výuku prostřednictvím jejich oblíbeného seriálu. Dokáže například vygenerovat cvičení se známými postavami. „Je to o lidech, které znají, materiál je autentický a motivace je výrazně vyšší, než když mechanicky vyplňují cvičení v učebnici,“ sdělila Petra Juna Jennings z ČVUT.
před 3 hhodinami

Bydlení s novým partnerem přináší po padesátce víc štěstí než svatba, ukázal výzkum

Rozsáhlá studie se pokoušela popsat, jak se nové vztahy promítají do duševní pohody stárnoucích lidí. Výsledky ukázaly, že uzavření sňatku přináší seniorům méně štěstí než společné bydlení s novým partnerem.
včera v 10:01

Vědci objevili pět tisíc let zamrzlou bakterii. Odolá desítce moderních antibiotik

Objev bakterie odolné proti celé řadě moderních antibiotik v uzavřeném rumunském ekosystému zamrzlé jeskyně podle vědců vyvolává obavy, aby se tyto vlastnosti nepřenesly na jiné mikroorganismy. Současně ale nabízí naději pro nové léky.
21. 2. 2026

Téměř to skončilo tragédií jako Challenger. NASA popsala problémy Starlineru

Americká vesmírná agentura NASA zkritizovala problémy mise kosmické lodi Starliner, kvůli nimž musela její posádka zůstat na Mezinárodní vesmírné stanici místo plánovaných osmi dní celé tři měsíce.
20. 2. 2026

Výzkum brněnské vědkyně ukazuje, jak zásadní je mezinárodní spolupráce

Tak náročný výzkum, jako je hledání léků proti rakovině, se nedá nikde dělat izolovaně, už jen kvůli tomu, jak drahý je. Proto se stále více vědců spojuje v mezinárodních organizacích. Jednou z nich je platforma canSERV, podporovaná EU, která propojuje vědce s výzkumnými službami a infrastrukturami a která má urychlit objevy a zlepšit péči o pacienty. Podílí se na ní i brněnská vědkyně Pavla Bouchalová.
20. 2. 2026

Mráz ze Sibiře před sedmdesáti lety sevřel Evropu

Únor před sedmdesáti lety přinesl výjimečně chladné teploty. Tehdy sevřel sibiřský mráz většinu Evropy, včetně tuzemska. Chlad, který přišel z ruské části Arktidy, způsobil kontinentu spoustu problémů.
20. 2. 2026
Načítání...