Rusko nabídlo svou zatím neexistující vesmírnou stanici partnerům z BRICS

Rusko chce do konce desetiletí opustit Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS) a postavit si vlastní. Přestože zatím nemá hotové plány na její stavbu, nabízí už svým politickým partnerům možnost využívat laboratoř na její palubě.

Rusko navrhlo vytvoření specializovaného modulu pro ruskou orbitální stanici (ROS), který by umožnil zemím BRICS provádět vědecký výzkum. V pondělí to podle agentury TASS oznámil generální ředitel ruské státní vesmírné korporace Roskosmos Jurij Borisov.

„Rád bych navrhl, aby naši partneři z BRICS zvážili možnost zapojit se do tohoto projektu a společným úsilím vytvořit plnohodnotný modul, který by umožnil zemím BRICS v rámci projektu ROS využít možnosti, kterou nabízí nízká oběžná dráha (stanice) v blízkosti Země, k realizaci svých národních kosmických programů,“ uvedl Borisov.

Dodal, že ROS bude dalším krokem ve vývoji pilotovaných kosmických lodí.

  • BRICS je zkratkovité (akronymní) označení hospodářského uskupení Brazílie, Ruska, Indie, Číny a Jižní Afriky.

Borisov již dříve uvedl, že Rusko nabídlo africkým zemím možnost podílet se na projektu ROS a vytvoření národních modulů. Později dodal, že Rusko je otevřeno spolupráci v rámci nové stanice nejen s africkými státy, ale i s dalšími zeměmi.

Odchod Rusů z ISS

V dubnu 2021 představitelé Roskosmosu oznámili, že po roce 2024 možná opustí program Mezinárodní vesmírné stanice, protože se obávají o stav jejích stárnoucích modulů. V červenci 2022 Roskosmos oznámil, že Rusko vystoupí z programu ISS po roce 2024.

Nová vesmírná stanice, zatím s pracovním názvem Ruská orbitální vesmírná stanice, by měla být vypuštěná do kosmu v druhé polovině dvacátých let, nejčastěji se hovoří o roce 2027. Provozovat by ji měl výhradně Roskosmos.

Stanice má být umístěná ve výšce 400 kilometrů nad Zemí, což jí umožní sledovat celý povrch Země, zejména oblast Arktidy, která je pro Rusko strategicky důležitá. Tato dráha umožní stanici plnit dvě důležité funkce: vysokofrekvenční pozorování Ruska z vesmíru a snadnější přístup ke stanici ve srovnání s ISS, což má umožnit provádět více lékařských a fyziologických experimentů, než je v současnosti možné na ruské části ISS.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Od kolapsu po soužití s AI. Vědci představili vize možné budoucnosti Česka

Následující řádky se mohou zdát jako čtyři vědeckofantastické povídky, ale jde o představy vědců, akademiků i zástupců tuzemské státní správy, kteří se pokoušejí představit si, jak rozdílnými cestami by se mohla ubírat budoucnost České republiky do konce 21. století.
před 12 hhodinami

Američtí vědci možná poprvé zaznamenali podivnou temnou hmotu

Mezinárodní vědecký projekt možná našel první částice, které jsou původcem záhadné temné hmoty. Zachycený signál je ale natolik zvláštní, že možná fyzici zachytili něco ještě podivnějšího.
včera v 09:00

V USA otestovali elektrické bezpilotní letadlo. Může být budoucností zásobování

Nad Louisianou v srpnu létalo nenápadné letadlo, které se od těch normálních lišilo hlavně kokpitem. Žádný nemělo, bylo totiž zcela bez pilota. Test byl úspěšný, měl by otevřít cestu ke schválení tohoto způsobu přepravy.
4. 9. 2026

Roj umělých inteligencí napadl německý web. Radily se tam, jak lépe podvádět a škodit

Skupina autonomních agentů OpenAI se letos na jaře vymkla kontrole, unikla z testovacího prostředí a ovládla německou webovou stránku. Proměnila ji v nástěnku pro komunikaci s dalšími agenty umělé inteligence (AI). Podle agentury Reuters to vyplývá z nově zveřejněné studie a z informací osob obeznámených se situací. Představitelé společnosti OpenAI se o incidentu dozvěděli už před několika týdny, ale drželi ho v tajnosti.
4. 9. 2026

Šlapání na hady, smrkání i biomechanika líbání. Vědci dostali satirické Nobelovky

Na otázky, jaká je evoluce líbání nebo jestli se dá analyzovat kvalita půdy pomocí spodního prádla, odpověděli čerství držitelé Ig Nobelovy ceny. Toto ocenění získávají výzkumníci za neobvyklé a nápadité příspěvky vědě. Mezi další letošní vítěze patří například práce, která zkoumala, jestli se bohatí lidé opravdu chovají hůř než ostatní, nebo brazilská studie o šlapání na jedovaté hady, kterou zpracoval vědec českého původu.
4. 9. 2026

Podzimní počasí si ponese dědictví léta. Zásadní vliv bude mít mocný setrvačník

Z hlediska meteorologie se podzim chová jako dědic léta. Všechny extrémy, které v létě přijdou, se mohou projevit i v chladnějších měsících. Týká se to zejména teploty moře, která má dopad i ve vnitrozemí, včetně Česka.
4. 9. 2026

Ukrajinští migranti se v Polsku cítí stále izolovanější, ukazuje výzkum

Ukrajinci žijící v Polsku se stále častěji cítí vyloučeni ze společenského života a obávají se mluvit na veřejnosti ukrajinsky. Rostoucí nevraživost by dle varšavské socioložky mohla narušit solidaritu, která se vytvořila po začátku plnohodnotné ruské invaze.
4. 9. 2026

VideoKrizové situace nanečisto. Virtuální realita naučí správně poskytnout první pomoc

Vytrénovat milion Čechů, aby dokázali poskytnout první pomoc a zasáhnout v případě ohrožení lidského života. To je cíl nového projektu Českého červeného kříže. Iniciativa #MocPomoc chce zapojit širokou veřejnost s pomocí moderních technologií. Konkrétně jde o virtuální realitu. Dobrovolníci si díky ní můžou vyzkoušet scénáře, které věrně kopírují reálné situace.
4. 9. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.