Rusko nabídlo svou zatím neexistující vesmírnou stanici partnerům z BRICS

Rusko chce do konce desetiletí opustit Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS) a postavit si vlastní. Přestože zatím nemá hotové plány na její stavbu, nabízí už svým politickým partnerům možnost využívat laboratoř na její palubě.

Rusko navrhlo vytvoření specializovaného modulu pro ruskou orbitální stanici (ROS), který by umožnil zemím BRICS provádět vědecký výzkum. V pondělí to podle agentury TASS oznámil generální ředitel ruské státní vesmírné korporace Roskosmos Jurij Borisov.

„Rád bych navrhl, aby naši partneři z BRICS zvážili možnost zapojit se do tohoto projektu a společným úsilím vytvořit plnohodnotný modul, který by umožnil zemím BRICS v rámci projektu ROS využít možnosti, kterou nabízí nízká oběžná dráha (stanice) v blízkosti Země, k realizaci svých národních kosmických programů,“ uvedl Borisov.

Dodal, že ROS bude dalším krokem ve vývoji pilotovaných kosmických lodí.

  • BRICS je zkratkovité (akronymní) označení hospodářského uskupení Brazílie, Ruska, Indie, Číny a Jižní Afriky.

Borisov již dříve uvedl, že Rusko nabídlo africkým zemím možnost podílet se na projektu ROS a vytvoření národních modulů. Později dodal, že Rusko je otevřeno spolupráci v rámci nové stanice nejen s africkými státy, ale i s dalšími zeměmi.

Odchod Rusů z ISS

V dubnu 2021 představitelé Roskosmosu oznámili, že po roce 2024 možná opustí program Mezinárodní vesmírné stanice, protože se obávají o stav jejích stárnoucích modulů. V červenci 2022 Roskosmos oznámil, že Rusko vystoupí z programu ISS po roce 2024.

Nová vesmírná stanice, zatím s pracovním názvem Ruská orbitální vesmírná stanice, by měla být vypuštěná do kosmu v druhé polovině dvacátých let, nejčastěji se hovoří o roce 2027. Provozovat by ji měl výhradně Roskosmos.

Stanice má být umístěná ve výšce 400 kilometrů nad Zemí, což jí umožní sledovat celý povrch Země, zejména oblast Arktidy, která je pro Rusko strategicky důležitá. Tato dráha umožní stanici plnit dvě důležité funkce: vysokofrekvenční pozorování Ruska z vesmíru a snadnější přístup ke stanici ve srovnání s ISS, což má umožnit provádět více lékařských a fyziologických experimentů, než je v současnosti možné na ruské části ISS.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

WHO zkoumá možnosti vakcín a léčby proti epidemii eboly v Kongu

Světová zdravotnická organizace (WHO) zkoumá, zda by některé kandidátské vakcíny, tedy očkovací látky ve fázi výzkumu, nebo léčebné postupy, mohly být použity k potlačení epidemie eboly v Kongu (Demokratické republice Kongo). Informovala o tom v úterý agentura AFP. Organizace již dříve vyhlásila nárůst počtu případů vysoce nakažlivé hemoragické horečky za mezinárodní zdravotní stav nouze.
12:48Aktualizovánopřed 53 mminutami

Kde leží hranice medicíny? Odpovědi hledá nový pořad Daniela Stacha Na dosah

Česká televize spouští nový diskusní pořad Na dosah. Bude se snažit přiblížit zásadní společenská témata, která mají potenciál rozdělovat společnost tak, aby odborníci i obyčejní lidé mohli hledali shodu. První díl se v úterý 19. května od 20:07 na ČT24 bude věnovat medicíně, která občas může vypadat jako všemocná – ale zatím taková rozhodně není.
před 2 hhodinami

Svět je dle expertů k pandemiím náchylnější než před covidem

Ani po epidemii eboly v západní Africe před necelými deseti lety, pandemii covidu-19 a nouzové situaci kolem infekčního onemocnění mpox (dříve opičí neštovice) není svět bezpečnějším místem před propuknutím nových pandemií. Uvedlo to mezinárodní expertní grémium na úvod výročního zasedání Světového zdravotnického shromáždění, které je orgánem Světové zdravotnické organizace (WHO). Šéf WHO Tedros Adhanom Ghebreyesus prohlásil, že svět nyní zažívá nebezpečné časy.
před 3 hhodinami

Po týdnu tréninku se lidský mozek naučí přijmout nemožné. Včetně létání

Člověk neumí vlastní silou létat. Nikdy to neuměl, a pokud se genetika nestane opravdu neskutečně pokročilou, nebude to umět nikdy. Lidský mozek je na tento fakt naprogramovaný miliony let evoluce našeho druhu. A přesto – náš mozek je tak neuvěřitelně přizpůsobivý a současně učenlivý, že se dá přesvědčit k tomu, že jeho nositel létat umí. A dokonce pak podle toho mění své další funkce. Prokázal to pozoruhodný experiment čínských vědců.
před 5 hhodinami

Historička: „Bílí“ migranti z Ruska nakopli československou vědu i techniku

Když do Československa přišli po první světové válce ruští emigranti, nabídla jim nově vzniklá republika vzdělání, pomoc i zázemí. A oni se jí za to odvděčili špičkovými výkony v technických oborech, popisuje v rozhovoru pro ČT24 historička Dana Hašková.
před 7 hhodinami

Klíšťata ve městech jsou infikovanější než v lesích, upozorňují vědci

Klíšťata ve městech jsou prokazatelně až dvakrát infikovanější než ta ze 150 lesních lokalit po celém Česku, kde pracovníci Státního zdravotního ústavu sbírají a testují vzorky. Vědci je hledají pozemním sběrem, informace získávají i přímo od lidí prostřednictvím aplikace Klíšťapka nebo webu Klíšťata ve městě. Za tři roky nasbírali více než dvanáct tisíc klíšťat. Některou z bakterií bylo infikováno 44 procent z nich, čtvrtina pak boreliózou.
před 9 hhodinami

Auta jsou dál největšími znečišťovateli měst. Problémem jsou filtry pevných částic

Automobilová doprava zůstává hlavním znečišťovatelem ovzduší v tuzemských městech. Přesto se situace i díky přísnějším zákonům v posledních letech výrazně zlepšuje. Hlavním problémem ale stále zůstávají nefunkční, nebo dokonce chybějící filtry pevných částic, a to u naftových i benzinových aut. Poukázala na to měření vědců z ČVUT a z Akademie věd.
před 19 hhodinami

Ve stockholmské kavárně člověk slouží umělé inteligenci

Kávu sice nalévá lidská ruka, ale za pultem v experimentální kavárně ve Stockholmu tahá za nitky něco mnohem méně tradičního. Začínající firma Andon Labs se sídlem v San Franciscu svěřila vedení kavárny Andon Café ve švédském hlavním městě zástupkyni umělé inteligence (AI), které říkají Mona, napsala agentura AP.
včera v 13:30
Načítání...