Rusko nabídlo svou zatím neexistující vesmírnou stanici partnerům z BRICS

Rusko chce do konce desetiletí opustit Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS) a postavit si vlastní. Přestože zatím nemá hotové plány na její stavbu, nabízí už svým politickým partnerům možnost využívat laboratoř na její palubě.

Rusko navrhlo vytvoření specializovaného modulu pro ruskou orbitální stanici (ROS), který by umožnil zemím BRICS provádět vědecký výzkum. V pondělí to podle agentury TASS oznámil generální ředitel ruské státní vesmírné korporace Roskosmos Jurij Borisov.

„Rád bych navrhl, aby naši partneři z BRICS zvážili možnost zapojit se do tohoto projektu a společným úsilím vytvořit plnohodnotný modul, který by umožnil zemím BRICS v rámci projektu ROS využít možnosti, kterou nabízí nízká oběžná dráha (stanice) v blízkosti Země, k realizaci svých národních kosmických programů,“ uvedl Borisov.

Dodal, že ROS bude dalším krokem ve vývoji pilotovaných kosmických lodí.

  • BRICS je zkratkovité (akronymní) označení hospodářského uskupení Brazílie, Ruska, Indie, Číny a Jižní Afriky.

Borisov již dříve uvedl, že Rusko nabídlo africkým zemím možnost podílet se na projektu ROS a vytvoření národních modulů. Později dodal, že Rusko je otevřeno spolupráci v rámci nové stanice nejen s africkými státy, ale i s dalšími zeměmi.

Odchod Rusů z ISS

V dubnu 2021 představitelé Roskosmosu oznámili, že po roce 2024 možná opustí program Mezinárodní vesmírné stanice, protože se obávají o stav jejích stárnoucích modulů. V červenci 2022 Roskosmos oznámil, že Rusko vystoupí z programu ISS po roce 2024.

Nová vesmírná stanice, zatím s pracovním názvem Ruská orbitální vesmírná stanice, by měla být vypuštěná do kosmu v druhé polovině dvacátých let, nejčastěji se hovoří o roce 2027. Provozovat by ji měl výhradně Roskosmos.

Stanice má být umístěná ve výšce 400 kilometrů nad Zemí, což jí umožní sledovat celý povrch Země, zejména oblast Arktidy, která je pro Rusko strategicky důležitá. Tato dráha umožní stanici plnit dvě důležité funkce: vysokofrekvenční pozorování Ruska z vesmíru a snadnější přístup ke stanici ve srovnání s ISS, což má umožnit provádět více lékařských a fyziologických experimentů, než je v současnosti možné na ruské části ISS.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Držitel Nobelovy ceny za chemii opustil USA. Nové místo našel v Číně

Chemik a nositel Nobelovy ceny Omar Yaghi se rozhodl opustit Spojené státy, kde až doposud působil. Nové místo mu nabídla Čína, kde povede laboratoř pro výzkum materiálů s využitím umělé inteligence (AI). Hlavním důvodem této změny jsou podle něj současné podmínky v USA.
17. 7. 2026

Uzavíráme zvířata v menších lokalitách. Je to cesta k jejich záhubě, varuje expertka

„Liniovými stavbami krájíme krajinu na menší části, čímž porcujeme i možnost zvířat migrovat a zavíráme ty populace v menších lokalitách, což je cestou k jejich postupné záhubě,“ říká ředitelka Odboru druhové ochrany Agentury ochrany přírody a krajiny (AOPK) Jindřiška Jelínková. V obsáhlém rozhovoru o ekologické konektivitě, tedy průchodnosti krajiny pro zvířata na zemi, ve vodě i ve vzduchu, vysvětluje, jak lidská infrastruktura krajinu narušuje, co to způsobuje zvířatům i jak lze tyto nežádoucí efekty kompenzovat. Na to se zaměřuje i aktuální projekt AOPK, jehož je Jelínková odbornou garantkou.
17. 7. 2026

Vědce v Lotyšsku znepokojuje možné ohrožení akademické svobody

Vědci vyjadřují obavy z možného ohrožení akademické svobody poté, co se dozvěděli, že lotyšský parlament Saeima hodlá projednat užitečnost určitých výzkumů.
16. 7. 2026

Knoflíčky, hrnky i nábojnice. Archeologové zkoumají bývalý tábor pro Romy

Pozůstatek terasy, na které stál vězeňský dům, ale také knoflíčky, hrnky nebo nábojnici objevili archeologové ze Západočeské univerzity v Plzni v areálu bývalého tábora pro Romy v Hodoníně u Kunštátu. Výzkum v místě, kde se dnes nachází Památník holokaustu Romů a Sintů, začal minulý týden.
16. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.