Rusko chce do roku 2030 vytvořit jádro své vesmírné stanice

Do roku 2030 má Rusko v plánu vytvořit jádro své vesmírné stanice, první modul by na orbit měl být vynesen již v roce 2027. O časovém harmonogramu vzniku stanice v prohlášení informovala ruská vesmírná agentura Roskosmos.

Jádro stanice se má sestávat ze čtyř modulů. Ve druhé etapě v letech 2031 až 2033 je plánované rozšíření stanice o dva další moduly. Harmonogram kromě šéfa Roskosmosu Jurije Borisova podepsalo také devatenáct ruských podniků, které se na vývoji vesmírné stanice mají podílet.

Rusko až dosud spolupracovalo se Spojenými státy a dalšími zeměmi na Mezinárodní vesmírné stanici (ISS). Jde o jednu z mála oblastí, v nichž Moskva a Washington stále spolupracují.

S blížícím se koncem životnosti ISS Moskva v roce 2022 oznámila, že plánuje od projektu odstoupit a postavit vlastní stanici. Původně chtěla ISS opustit po roce 2024, ale loni svým partnerům sdělila, že svou účast prodlouží do roku 2028, připomněla agentura Reuters.

Zhotovení vlastní orbitální stanice má podle představ Roskosmosu zajistit zemi pokračování ruského programu pilotovaných letů do vesmíru, ale také řešit úkoly vědeckotechnického rozvoje, národního hospodářství a národní bezpečnosti, které podle agentury v současnosti není možné řešit na ISS z důvodu technologických omezení nebo podmínek mezinárodních dohod.

Rusko se pyšní svým vesmírným programem již od dob studené války, kdy se sovětský kosmonaut Jurij Gagarin stal v roce 1961 prvním člověkem, který se vydal do vesmíru. V loňském roce však utrpělo velký neúspěch při své první lunární misi po 47 letech, kdy se jeho bezposádková kosmická loď vymkla kontrole a narazila do povrchu Měsíce.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Zpráva o klimatu v Evropě za rok 2025: rekordní vlny veder i úbytek ledovců

Evropa je podle nové zprávy o klimatu nejrychleji se oteplujícím kontinentem na Zemi. Dopady se projevují ve vlnách veder, nedostatku vody v řekách, častějších požárech, ale také v mizení ledovců. Dohromady to podle vědců ohrožuje evropskou biodiverzitu.
před 3 hhodinami

Nákladní člun se s keporkakem zvaným Timmy vydal do Severního moře

Tým dobrovolníků na severu Německa se v úterý pustil do dalšího pokusu o záchranu velryby, která zde v březnu uvázla na mělčině. Podařilo se ji dostat na speciální nákladní člun, který se následně vydal na cestu z Baltského do Severního moře. Pokusy o záchranu keporkaka zvaného Timmy poutají velkou pozornost médií a veřejnosti v Německu i v zahraničí.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Spor o léky na Alzheimerovu nemoc. Studie tvrdí, že nejsou účinné, část vědců nesouhlasí

Evropské úřady na konci loňského roku registrovaly první dva léky proti Alzheimerově chorobě. Jestli je budou členské státy proplácet z veřejného zdravotního pojištění, je na každé zemi. Právě ve fázi tohoto schvalování vyšla významná studie, která léky z této skupiny označila za nedostatečně efektivní.
před 16 hhodinami

Čeští vědci chtějí odstraňovat léky z vody s pomocí světla. Popsali, jak na to

Tým vědců z Ostravy a Olomouce úspěšně otestoval uhlíkový materiál, který za pomoci světla rozkládá zbytky léčiv ve vodě a snižuje tak jejich rizika pro vodní organismy. Výzkum tak naznačil, jak by se v budoucnosti daly šetrnějším způsobem čistit odpadní vody v tuzemsku.
před 20 hhodinami

Zemřel za úsvitu druhého dne, chránil se hmoždířem. Vědci popsali smrt v Pompejích

Archeologové objevili v Pompejích při nedávných vykopávkách pozůstatky dvou mužů, kteří zemřeli při erupci Vesuvu v roce 79 našeho letopočtu. Podle vědců se pokusili uprchnout směrem k pobřeží a před padajícím sopečným materiálem se chránili improvizovaně předměty, které měli po ruce.
před 21 hhodinami

Data: Proti chřipce nejsou očkované tři čtvrtiny lékařů a drtivá většina sester

Evropská unie doporučuje, aby bylo očkovaných nejméně 75 procent pracovníků ve zdravotnictví. Aktuální údaje z Česka ale ukazují, že tohoto čísla v případě vakcíny proti chřipce nedosahuje ani jediná skupina zdravotníků a proočkovanost je mezi nimi výrazně nižší.
27. 4. 2026

Vědci sestavili obří mapu vesmíru, naznačili zpochybnění Einsteinovy konstanty

Pět let trvalo, než vznikla nejkvalitnější mapa kosmu, která zachycuje 47 milionů galaxií. Vědci ji chtějí využít pro pochopení toho, jak se chová a jak je rozložená takzvaná temná energie, která tvoří většinu vesmíru. Sběr dat reálně trval kratší dobu, než bylo v plánu, celý proces totiž narušila covidová pandemie.
27. 4. 2026

Svět padá do AI pasti, tvrdí ekonomové

Umělé inteligence (AI) rychle zvyšují automatizaci v mnoha oborech. Rychlost a rozsah těchto změn jsou tak velké, že to dle nového výzkumu může ohrozit i samotné firmy. V rozhovoru pro ČT24 autoři nové studie popsali, jak by nastíněný celosvětový problém řešili právě oni.
27. 4. 2026
Načítání...