Rusko chce do roku 2030 vytvořit jádro své vesmírné stanice

Do roku 2030 má Rusko v plánu vytvořit jádro své vesmírné stanice, první modul by na orbit měl být vynesen již v roce 2027. O časovém harmonogramu vzniku stanice v prohlášení informovala ruská vesmírná agentura Roskosmos.

Jádro stanice se má sestávat ze čtyř modulů. Ve druhé etapě v letech 2031 až 2033 je plánované rozšíření stanice o dva další moduly. Harmonogram kromě šéfa Roskosmosu Jurije Borisova podepsalo také devatenáct ruských podniků, které se na vývoji vesmírné stanice mají podílet.

Rusko až dosud spolupracovalo se Spojenými státy a dalšími zeměmi na Mezinárodní vesmírné stanici (ISS). Jde o jednu z mála oblastí, v nichž Moskva a Washington stále spolupracují.

S blížícím se koncem životnosti ISS Moskva v roce 2022 oznámila, že plánuje od projektu odstoupit a postavit vlastní stanici. Původně chtěla ISS opustit po roce 2024, ale loni svým partnerům sdělila, že svou účast prodlouží do roku 2028, připomněla agentura Reuters.

Zhotovení vlastní orbitální stanice má podle představ Roskosmosu zajistit zemi pokračování ruského programu pilotovaných letů do vesmíru, ale také řešit úkoly vědeckotechnického rozvoje, národního hospodářství a národní bezpečnosti, které podle agentury v současnosti není možné řešit na ISS z důvodu technologických omezení nebo podmínek mezinárodních dohod.

Rusko se pyšní svým vesmírným programem již od dob studené války, kdy se sovětský kosmonaut Jurij Gagarin stal v roce 1961 prvním člověkem, který se vydal do vesmíru. V loňském roce však utrpělo velký neúspěch při své první lunární misi po 47 letech, kdy se jeho bezposádková kosmická loď vymkla kontrole a narazila do povrchu Měsíce.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V atmosféře Venuše by mohly žít české houby, naznačuje mezinárodní studie

Pokud by na Venuši existoval život, mohlo by se jednat o houby podobné těm, které se vyskytují v České republice. Naznačuje to nová studie, jejíž autoři zkoumali organismy schopné žít v kyselině sírové.
před 12 hhodinami

Vědci přepsali rodokmen netopýrů, jejich kolébkou je Evropa

Mezinárodní tým vědců včetně českých odborníků napsal novou evoluční historii netopýrů. Dosud nejrozsáhlejší genetická a paleontologická netopýří studie, která ve středu vyšla v časopisu Nature, odhalila, že jediní létající savci vznikli před 65 miliony let v Evropě – nikoliv v Africe, jak se doposud předpokládalo. Výsledky výzkumu navíc pomáhají vysvětlit jejich výjimečnou dlouhověkost a vysokou odolnost vůči infekčním nemocem.
před 14 hhodinami

Šestina amerických dětí užívajících léky proti obezitě trpí nedostatkem živin

Léky jako Ozempic nebo Wegovy, tedy přípravky na bázi GLP-1, zásadně změnily to, jak se léčí obezita. Po celém světě se ukazuje, že umí zásadně snížit hmotnost u lidí, kterým nepomáhají žádné jiné metody. A několik let se už také nasazují na léčbu dětí. Nová americká studie ale ukazuje, že právě u dětí by lékaři měli začít dávat více pozor.
před 17 hhodinami

Trojice českých vědců dostala cenu za objev nového druhu magnetů

Cenu Europhysics Prize 2026 Evropské fyzikální společnosti za mimořádný přínos ve fyzice kondenzovaných látek dostali Libor Šmejkal, Jairo Sinova a Tomáš Jungwirth za objev altermagnetismu, třetí základní třídy magnetismu. Je to poprvé, co tuto významnou cenu obdrželi čeští vědci.
před 19 hhodinami

Čeští vědci chtějí vyvinout přístroj, který má hledat život na měsíci Saturnu

Čeští vědci z Heyrovského ústavu Akademie věd chtějí společně s kolegy z Německa a Francie vyvinout přístroj, který by byl součástí chystané evropské mise k měsíci Saturnu, k Enceladu. Hmotnostní spektrometr by měl zvládnout určit chemické složení materiálu z gejzírů, které tryskají z měsíce. Vědci by díky tomu mohli podrobněji zkoumat, zda se v něm nacházejí organické a další molekuly důležité pro vznik života.
před 20 hhodinami

Americká armáda už masivně využívá AI. A chybuje

Několik případů z poslední doby ukázalo zásadní rizika, která souvisejí s přechodem americké armády na systémy ovládané umělými inteligencemi (AI). Přesto Pentagon do této technologie investuje stále víc kvůli zásadním výhodám, které na bojišti přináší.
před 21 hhodinami

Lidstvo překročilo sedm z devíti mezí bezpečné planety. Stav se nadále zhoršuje, říká nová zpráva

Němečtí vědci už řadu let sledují devět nejdůležitějších oblastí, které tvoří základ obyvatelnosti Země. Pokud dojde k překročení hranice v jakékoliv oblasti, nevěstí to nic dobrého. Podle aktuální zprávy už došlo k prolomení těchto mezí u sedmi oblastí.
22. 9. 2026

Na Sumatře zbývají necelé tři tisíce slonů. Ohrožují je lesní požáry

Slony sumaterské, kteří patří mezi kriticky ohrožené druhy, ještě více ohrožují požáry, jež zničily stovky tisíc hektarů jejich přirozeného prostředí na indonéském ostrově Sumatra. Od června do začátku září bylo ve 21 oblastech výskytu slonů sumaterských zaznamenáno více než 4500 ohnisek požárů. Za stejné období v Indonésii shořelo více než 560 tisíc hektarů plochy, uvedla nevládní organizace Geopix, kterou citovala agentura AFP.
22. 9. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.