Rusko chce do roku 2030 vytvořit jádro své vesmírné stanice

Do roku 2030 má Rusko v plánu vytvořit jádro své vesmírné stanice, první modul by na orbit měl být vynesen již v roce 2027. O časovém harmonogramu vzniku stanice v prohlášení informovala ruská vesmírná agentura Roskosmos.

Jádro stanice se má sestávat ze čtyř modulů. Ve druhé etapě v letech 2031 až 2033 je plánované rozšíření stanice o dva další moduly. Harmonogram kromě šéfa Roskosmosu Jurije Borisova podepsalo také devatenáct ruských podniků, které se na vývoji vesmírné stanice mají podílet.

Rusko až dosud spolupracovalo se Spojenými státy a dalšími zeměmi na Mezinárodní vesmírné stanici (ISS). Jde o jednu z mála oblastí, v nichž Moskva a Washington stále spolupracují.

S blížícím se koncem životnosti ISS Moskva v roce 2022 oznámila, že plánuje od projektu odstoupit a postavit vlastní stanici. Původně chtěla ISS opustit po roce 2024, ale loni svým partnerům sdělila, že svou účast prodlouží do roku 2028, připomněla agentura Reuters.

Zhotovení vlastní orbitální stanice má podle představ Roskosmosu zajistit zemi pokračování ruského programu pilotovaných letů do vesmíru, ale také řešit úkoly vědeckotechnického rozvoje, národního hospodářství a národní bezpečnosti, které podle agentury v současnosti není možné řešit na ISS z důvodu technologických omezení nebo podmínek mezinárodních dohod.

Rusko se pyšní svým vesmírným programem již od dob studené války, kdy se sovětský kosmonaut Jurij Gagarin stal v roce 1961 prvním člověkem, který se vydal do vesmíru. V loňském roce však utrpělo velký neúspěch při své první lunární misi po 47 letech, kdy se jeho bezposádková kosmická loď vymkla kontrole a narazila do povrchu Měsíce.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Smrt českého krále i další turecká expanze. Bitva u Moháče zásadně ovlivnila dějiny

Na konci srpna 1526 se nedaleko dolnouherského města Moháč odehrála bitva, jejíž výsledek na dlouhá staletí ovlivnil dějiny střední Evropy. Síly osmanského sultána Sulejmana I. Nádherného totiž drtivě porazily oddíly česko-uherského krále Ludvíka Jagellonského, což Turkům mimo jiné otevřelo cestu k ohrožování středoevropského prostoru. Krátce po bitvě navíc zemřel král Ludvík, jehož smrt znamenala vymření česko-uherské větve Jagellonců a následně i mocenský vzestup Habsburků.
před 20 hhodinami

Německé letiště se potýká s malárií

Dosavadní dopad ohniska malárie, které se objevilo na frankfurtském letišti v Německu, čítá šest nakažených a dva mrtvé. Epidemiologové se pokoušejí přijít na to, jak se nákaza na místě rozšířila.
28. 8. 2026

Ruští vyděrači obelhali agenta AI. Ten pro ně napadl několik firem

Varování expertů na internetovou bezpečnost se vyplnila. Agentura Reuters popsala, jak skupina rusky hovořících zločinců zneužila komerčně dostupný model agentské umělé inteligence (AI) k útoku na řadu zahraničních společností.
28. 8. 2026

Letošní hurikánová sezona je zatím bez hurikánů. Meteorolog vysvětluje proč

Tropický Atlantik je na konci srpna nezvykle klidný. Od začátku letošní hurikánové sezony se v něm vytvořily pouze tři pojmenované tropické bouře – Arthur, Bertha a Cristobal – a ani jedna z nich nedosáhla síly hurikánu. Z hlediska celkové energie tropických cyklon je letošní začátek sezony dokonce nejslabší za téměř čtyři desetiletí. Přitom zrovna přichází období, kdy by měl tropický Atlantik začít naopak naplno ožívat. Co se v Atlantiku letos děje?
28. 8. 2026

Podívejte se na fotky částečného zatmění Měsíce

Na noční obloze nad značnou částí Evropy se v pátek nad ránem dalo pozorovat téměř úplné zatmění Měsíce. K tomuto jevu dochází, když se Země ocitne mezi Sluncem a Měsícem a vrhá svůj stín na Měsíc.
28. 8. 2026

Ve Španělsku ukradli druhý největší pravěký zlatý poklad Evropy

Na jihovýchodě Španělska v regionu Valencie ve čtvrtek časně ráno zloději ukradli soubor artefaktů považovaných za jednu z nejcennějších sbírek zlatých předmětů z doby bronzové v Evropě, informuje agentura AFP a místní média. Zatím není zcela jasné, jak velkou část tohoto takzvaného Pokladu z Villeny zloději ukradli.
27. 8. 2026

Katastrofu v Nepálu způsobil kolaps ledovce, přispěla i změna klimatu

Hlavní příčinou ničivé povodňové vlny, která v Nepálu připravila o život stovky lidí, je kolaps ledovce, na který se zřítil obrovský skalní masiv. Záchranáři dál pátrají po pohřešovaných, mezi nimiž jsou občané více než třiceti zemí.
27. 8. 2026

Proč jsou alpské sesuvy stále intenzivnější a nepředvídatelnější

Vysoko v horách může náhlý liják během několika minut proměnit klidný svah nebo údolí v bouřlivou řeku bahna a kamenů. A podle předpovědí budou tyto intenzivní lijáky stále častější. Ředitel nového švýcarského výzkumného ústavu zabývajícího se horskými riziky hovořil s portálem Swissinfo o tom, jak klimatická krize mění povahu rizik v Alpách.
27. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.