Rusko chce do roku 2030 vytvořit jádro své vesmírné stanice

Do roku 2030 má Rusko v plánu vytvořit jádro své vesmírné stanice, první modul by na orbit měl být vynesen již v roce 2027. O časovém harmonogramu vzniku stanice v prohlášení informovala ruská vesmírná agentura Roskosmos.

Jádro stanice se má sestávat ze čtyř modulů. Ve druhé etapě v letech 2031 až 2033 je plánované rozšíření stanice o dva další moduly. Harmonogram kromě šéfa Roskosmosu Jurije Borisova podepsalo také devatenáct ruských podniků, které se na vývoji vesmírné stanice mají podílet.

Rusko až dosud spolupracovalo se Spojenými státy a dalšími zeměmi na Mezinárodní vesmírné stanici (ISS). Jde o jednu z mála oblastí, v nichž Moskva a Washington stále spolupracují.

S blížícím se koncem životnosti ISS Moskva v roce 2022 oznámila, že plánuje od projektu odstoupit a postavit vlastní stanici. Původně chtěla ISS opustit po roce 2024, ale loni svým partnerům sdělila, že svou účast prodlouží do roku 2028, připomněla agentura Reuters.

Zhotovení vlastní orbitální stanice má podle představ Roskosmosu zajistit zemi pokračování ruského programu pilotovaných letů do vesmíru, ale také řešit úkoly vědeckotechnického rozvoje, národního hospodářství a národní bezpečnosti, které podle agentury v současnosti není možné řešit na ISS z důvodu technologických omezení nebo podmínek mezinárodních dohod.

Rusko se pyšní svým vesmírným programem již od dob studené války, kdy se sovětský kosmonaut Jurij Gagarin stal v roce 1961 prvním člověkem, který se vydal do vesmíru. V loňském roce však utrpělo velký neúspěch při své první lunární misi po 47 letech, kdy se jeho bezposádková kosmická loď vymkla kontrole a narazila do povrchu Měsíce.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci poprvé léčili člověka virem, který navrhla AI. Výsledky jsou zatím neznámé

Kontroverzní výzkum virů, které nyní navrhují a upravují umělé inteligence (AI), poprvé dospěl do fáze, kdy byla tato technologie použita u lidského pacienta. Společnost Radical Numerics, která za experimentem stojí, ale řadu klíčových informací nezveřejnila.
před 10 mminutami

Lidmi způsobená změna klimatu zastavila nástup nové doby ledové, naznačuje výzkum

Až doposud se předpokládalo, že nástup doby ledové nehrozil další tisíce let. Nová studie teď popsala, že se ve dvacátém století objevily náznaky toho, že ledovce začaly růst, což představuje začátek takzvaného glaciálního období doby ledové. Následně ale bylo vše jinak.
před 1 hhodinou

Začíná Týden Akademie věd, zdarma nabízí stovky akcí po celém Česku

Tradiční akce Týden Akademie věd České republiky letos nabízí stovky přednášek, výstav i prohlídek míst, kam se veřejnost běžně nedostane. Žádná z akcí není zpoplatněná, lidé tak mohou zjistit, jak vypadá špičková tuzemská věda, zcela zdarma.
před 2 hhodinami

Skoro tři miliony „úhořů“ na jednom místě. Vědci popsali obří mumraj u Tasmánie

Mořští biologové zdokumentovali hejno téměř tří milionů ryb, které se pravidelně objevuje u jedné podmořské hory poblíž pobřeží Tasmánie jižně od Austrálie. Vědci dokázali spočítat, kolik tvorů hejno tvoří, díky kombinaci hned několika metod.
před 4 hhodinami

Studie odhalila skrytou souvislost mezi zpěvem ptáků, řečí a hudbou

Ptačí cvrlikání má s lidskou řečí a hudbou společného více, než by se mohlo na první pohled zdát. Studie zveřejněná v časopise Science odhalila společné akustické vzorce u stovek druhů ptáků a v lidské řeči a písních z 52 jazyků.
včera v 09:00‌‌

Vědci popsali nový druh dinosaura velikosti krocana, živil se ovocem

Vědci popsali nový druh dinosaura, který po území dnešních Spojených států kráčel před zhruba 66 miliony let. Byl velký přibližně jako krocan, neměl zuby a místo nich měl zobák uzpůsobený k rozmělňování měkké potravy. Vědci mu dali jméno Infernogallus jamesi, tedy „pekelné kuře“. Byl to však býložravec a živil se nejspíše ovocem, což podle vědců ukazuje, že jídelníček dinosaurů byl mnohem pestřejší, než se dosud předpokládalo. O studii publikované v časopise Nature Communications informovala agentura Reuters.
31. 10. 2026‌‌

Skarabové udrží trasu rovnou jako pravítko. Vědci to chtějí využít v biorobotice

Schopnost některých druhů hmyzu pohybovat se rovně ve složitém terénu fascinuje vědce už desítky let. Teď se skupina evropských expertů pokusila přenést toto poznání do praxe.
30. 10. 2026‌‌

Úspěšné vědecké granty mají skončit. Ať pokračují, vyzývá učená společnost

Rada Učené společnosti České republiky vyzvala vládu a sněmovnu, aby umožnily pokračování programu ERC CZ zaměřeného na podporu špičkového tuzemského výzkumu.
30. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.