Sto kusů trosek z ruské družice vyvolalo poplach na ISS. Posádka se musela ukrýt

Náhlý rozpad ruského satelitu donutil astronauty na Mezinárodní vesmírné stanici (ISS) přemístit se do kosmických lodí. V pátek to podle agentury Reuters uvedl americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA). Není ale jasné, co způsobilo potíže satelitu, který je už několik let nefunkční.

Rozpad nastal podle amerických úřadů ve středu kolem šesté večerní středoevropského času. Americké velitelství vesmírných operací uvedlo, že zaznamenalo stovku kusů rozpadlého satelitu. Podle velitelství nyní tyto trosky nepředstavují hrozbu, situaci však nadále monitoruje.

Ústředí NASA vydalo varování pro astronauty na ISS ve tři hodiny odpoledne. Podle pravidel se astronauti uchýlili do vesmírných lodí, kterými přiletěli na ISS, aby stanici v případě nouze mohli rychle opustit. Zhruba po hodině se mohli vrátit k obvyklé činnosti.

Sto kusů trosek

Situaci zaznamenala i specializovaná firma LeoLabs, podle níž se z ruského satelitu uvolnilo přes sto kusů trosek. Firma uvádí, že šlo o družici RESURS-P1. Ta byla vypuštěná v roce 2013 pro pozorování Země. Podle agentury Reuters byl satelit vyřazen z provozu v roce 2022.

Ruská vesmírná agentura Roskosmos, které satelit patřil, situaci pro agenturu Reuters nekomentovala. Podle odborníků, které agentura Reuters oslovila, mohlo dojít například k explozi zbytků paliva. „Těžko se mi věří, že by použili (Rusové) tak velký satelit jako cíl pro raketu proti satelitům,“ uvedl specialista Jonathan McDowell. Připomněl tak situaci z roku 2021, kdy Moskva sestřelila svůj vlastní satelit za použití rakety, což vyvolalo silnou kritiku.

Na dlouhodobé misi na ISS je obvykle sedm astronautů. V současnosti jsou na stanici i dva další astronauti, kteří přiletěli vesmírnou lodí Starliner firmy Boeing 6. června. Jednalo se o první úspěšný let tohoto plavidla na ISS. Původně měla dvojice astronautů zůstat ve vesmíru jen týden, její návrat se však už několikrát posunul.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Projekt Akademie věd má zajistit peníze výzkumu a vynálezy veřejnosti

Nově vznikající dceřiná akciová společnost Akademie věd ČR (AV ČR) má za cíl propojit výzkum s investory. Společnost je plně v rukou ústavů AV ČR, oznámil předseda Akademie Radomír Pánek. Základem bude inkubační program, který propojí vědecké týmy se strategickými partnery. Program je zaměřen na komplexní přípravu vzniku nových start-upů.
před 7 mminutami

Roje AI mohou rozvrátit demokracie, varují výzkumníci

Schopnosti umělých inteligencí (AI) mohou být rizikem mnoha různými způsoby. Na novou hrozbu pro samotnou podstatu demokracie teď upozornila skupina německých vědců. Roje AI agentů by mohly zaplavit komunikační platformy a cíleně měnit náladu v zasažených zemích, tvrdí výzkumníci v rozhovoru pro ČT24.
před 1 hhodinou

Čínské AI modely vykradly ty americké, zlobí se firma

Umělé inteligence (AI) vznikly mnohdy na základě toho, že jejich provozovatelé je trénovali na nelegálně získaných datech. Tato praktika funguje dál a cílí na samotné modely AI. Vývojáři společnosti Anthropic tento týden upozornili, že tři čínské společnosti zabývající se umělou inteligencí „nelegálně získaly“ schopnosti modelu Claude. Ten je považovaný za jednu z nejvyspělejších AI současnosti.
před 4 hhodinami

Přichází jaro v zimě. Teploty se mohou přiblížit osmnácti stupňům

Po týdnech, kdy člověk na obloze nezahlédl Slunce a z nebe padal sníh nebo déšť, se počasí nad Evropou v posledním únorovém týdnu dramaticky mění. Velká část kontinentu už zažívá nebo zažije teplotně výrazně nadprůměrné dny a také velkou oblačnost v mnoha oblastech vystřídá slunečnější ráz počasí. V některých oblastech teplota letos poprvé dokonce dosáhne nebo přesáhne hranici dvaceti stupňů. Závěr klimatologické zimy tak přinese poměrně výraznou ochutnávku pravého jara.
před 6 hhodinami

Vědci se domnívají, že našli prastarého předchůdce písma

První písmo podle učebnic dějepisu vzniklo na Blízkém východě, někdy kolem roku 3400 před naším letopočtem. Němečtí vědci ze Saarlandské univerzity teď ale tvrdí, že našli důkazy o tom, že historie písma je mnohem, mnohem starší. Možná dokonce o desítky tisíc let.
včera v 14:25

USA se na Trumpův pokyn vrací ke glyfosátu. Ministr Kennedy otočil

Prezident Donald Trump minulý týden vydal exekutivní příkaz, kterým se rozhodl podpořit domácí produkci fosforu a herbicidu glyfosátu. Chemikálii řada organizací viní z negativních dopadů na lidské zdraví, i kvůli možnému riziku rakoviny. Aktivně proti ní v minulosti vystupoval i současný ministr zdravotnictví Robert F. Kennedy mladší. Ve vládním angažmá otočil s tím, že na glyfosátu je závislé americké zemědělství.
včera v 12:24

Bouba a kiki fungují i u kuřat. Vědci boří jeden z pilířů jazykovědy

Nový výzkum italských psychologů zjistil, že jedno z univerzálních pravidel v lidském jazyce zřejmě nemá nic společného s řečí. Funguje totiž také u kuřat, která od lidí dělí tři sta milionů let evoluce.
včera v 10:55

Před 70 lety padla Stalinova modla. Pomohl k tomu ze záhrobí i Lenin

Takzvaná „Fronta na maso“ – monumentální Stalinův pomník na pražské Letné – stál na místě necelý rok, když se nad jeho existencí už začaly stahovat mraky. Před 70 lety totiž začal XX. sjezd Komunistické strany Sovětského svazu. Tehdejší první tajemník Nikita Chruščov na něm poprvé veřejně odsoudil Stalinovy zločiny a vytváření jeho kultu osobnosti. Projev byl tajný, brzo se ale dostal do světa. A Stalinova sláva začala uvadat. Příslib společenského uvolnění ale Sověti následně rázně utnuli.
včera v 07:00
Načítání...