Sto kusů trosek z ruské družice vyvolalo poplach na ISS. Posádka se musela ukrýt

Náhlý rozpad ruského satelitu donutil astronauty na Mezinárodní vesmírné stanici (ISS) přemístit se do kosmických lodí. V pátek to podle agentury Reuters uvedl americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA). Není ale jasné, co způsobilo potíže satelitu, který je už několik let nefunkční.

Rozpad nastal podle amerických úřadů ve středu kolem šesté večerní středoevropského času. Americké velitelství vesmírných operací uvedlo, že zaznamenalo stovku kusů rozpadlého satelitu. Podle velitelství nyní tyto trosky nepředstavují hrozbu, situaci však nadále monitoruje.

Ústředí NASA vydalo varování pro astronauty na ISS ve tři hodiny odpoledne. Podle pravidel se astronauti uchýlili do vesmírných lodí, kterými přiletěli na ISS, aby stanici v případě nouze mohli rychle opustit. Zhruba po hodině se mohli vrátit k obvyklé činnosti.

Sto kusů trosek

Situaci zaznamenala i specializovaná firma LeoLabs, podle níž se z ruského satelitu uvolnilo přes sto kusů trosek. Firma uvádí, že šlo o družici RESURS-P1. Ta byla vypuštěná v roce 2013 pro pozorování Země. Podle agentury Reuters byl satelit vyřazen z provozu v roce 2022.

Ruská vesmírná agentura Roskosmos, které satelit patřil, situaci pro agenturu Reuters nekomentovala. Podle odborníků, které agentura Reuters oslovila, mohlo dojít například k explozi zbytků paliva. „Těžko se mi věří, že by použili (Rusové) tak velký satelit jako cíl pro raketu proti satelitům,“ uvedl specialista Jonathan McDowell. Připomněl tak situaci z roku 2021, kdy Moskva sestřelila svůj vlastní satelit za použití rakety, což vyvolalo silnou kritiku.

Na dlouhodobé misi na ISS je obvykle sedm astronautů. V současnosti jsou na stanici i dva další astronauti, kteří přiletěli vesmírnou lodí Starliner firmy Boeing 6. června. Jednalo se o první úspěšný let tohoto plavidla na ISS. Původně měla dvojice astronautů zůstat ve vesmíru jen týden, její návrat se však už několikrát posunul.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Kráva používá nástroje. Vědci se diví, že si toho dosud nevšimli

Veronika žije v Rakousku na horách a jako každou jinou krávu ji trápí hmyz. Bodavý hmyz dobytek otravuje odnepaměti, ale až Veronika našla řešení. Ze země zvedá klacky nebo třeba i odhozené koště, to uchopí do tlamy a pohybuje jím tak, aby dosáhla na jinak nedosažitelná místa, která ji svědí. Její majitel toto chování nafilmoval a záběry se pak dostaly do rukou expertů z Veterinární univerzity ve Vídni. Ti byli v šoku.
před 14 hhodinami

Evropu čekají silnější zemědělská sucha, i kdyby víc pršelo, varuje výzkum

Klimatické změny, které v současné době probíhají, musí nutně ovlivňovat nejen teploty, ale také všechno, na co teplo působí. Tedy včetně půdy a rostlin, které v ní rostou. Vědci z Univerzity v Readingu studovali, jak klimatické změny ovlivňují vlhkost půdy během vegetačního období, tedy v období roku, kdy zemědělské plodiny potřebují vodu nejvíce.
před 15 hhodinami

Šest příspěvků za 23 sekund. Donald Trump se umí na Truth Social rozvášnit

Sociální síť Truth Social je výkladní skříní toho, o co se americký prezident dělí s veřejností. Analýza příspěvků, které tam vydal od roku 2022 do současnosti, naznačuje, jak s ní pracuje.
před 17 hhodinami

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
před 18 hhodinami

Smaragdová, šarlatová, karmínová. Nebe nad Českem zbarvila polární záře

Na mnoha místech Česka bylo v noci na úterý možné pozorovat polární záři. Podle Českého meteorologického ústavu byla záře velmi dynamická a přechodně byla viditelná i z větších měst. Fotografie vzácného přírodního úkazu sdílela také řada uživatelů sociálních sítí.
před 18 hhodinami

Američtí vědci se teď bojí mluvit, hodnotí rok od návratu Trumpa Konvalinka

Americká věda měla dle renomovaného biochemika Jana Konvalinky problémy už před loňským návratem Donalda Trumpa do Bílého domu, nyní se ale prohloubily. Poškodí to poznání celého lidstva, ale otevírá to celou řadu možností pro Evropu, míní Konvalinka s tím, že je ale na ní, jestli šanci dokáže uchopit.
před 21 hhodinami

Pompejské lázně byly špinavé a znečištěné těžkými kovy, ukázala studie

Nové objevy z lázní v Pompejích ukazují, že se jejich hygienické poměry značně lišily od toho, co se pokládá za římskou kvalitu. Nálezy ale současně naznačují, že se vědci mohou už brzy dozvědět o zaniklém městě mnohem víc.
19. 1. 2026

Rychle zjistili, že jsme profesionálové, vzpomíná účastník Pouštní bouře

Válka v přímém přenosu – tak se říkalo konfliktu v Perském zálivu, který na začátku roku 1991 sledovaly díky televizním kamerám miliony lidí po celém světě. Do operace Pouštní bouře, která měla za cíl osvobodit okupovaný Kuvajt, se zapojili i českoslovenští vojáci z protichemické jednotky. Poprvé od druhé světové války se tak stali spojenci Američanů, Britů a Francouzů. Ti se na ně přesto – jako na své někdejší komunistické nepřátele – dívali nejdřív s opatrností.
19. 1. 2026
Načítání...