Sto kusů trosek z ruské družice vyvolalo poplach na ISS. Posádka se musela ukrýt

Náhlý rozpad ruského satelitu donutil astronauty na Mezinárodní vesmírné stanici (ISS) přemístit se do kosmických lodí. V pátek to podle agentury Reuters uvedl americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA). Není ale jasné, co způsobilo potíže satelitu, který je už několik let nefunkční.

Rozpad nastal podle amerických úřadů ve středu kolem šesté večerní středoevropského času. Americké velitelství vesmírných operací uvedlo, že zaznamenalo stovku kusů rozpadlého satelitu. Podle velitelství nyní tyto trosky nepředstavují hrozbu, situaci však nadále monitoruje.

Ústředí NASA vydalo varování pro astronauty na ISS ve tři hodiny odpoledne. Podle pravidel se astronauti uchýlili do vesmírných lodí, kterými přiletěli na ISS, aby stanici v případě nouze mohli rychle opustit. Zhruba po hodině se mohli vrátit k obvyklé činnosti.

Sto kusů trosek

Situaci zaznamenala i specializovaná firma LeoLabs, podle níž se z ruského satelitu uvolnilo přes sto kusů trosek. Firma uvádí, že šlo o družici RESURS-P1. Ta byla vypuštěná v roce 2013 pro pozorování Země. Podle agentury Reuters byl satelit vyřazen z provozu v roce 2022.

Ruská vesmírná agentura Roskosmos, které satelit patřil, situaci pro agenturu Reuters nekomentovala. Podle odborníků, které agentura Reuters oslovila, mohlo dojít například k explozi zbytků paliva. „Těžko se mi věří, že by použili (Rusové) tak velký satelit jako cíl pro raketu proti satelitům,“ uvedl specialista Jonathan McDowell. Připomněl tak situaci z roku 2021, kdy Moskva sestřelila svůj vlastní satelit za použití rakety, což vyvolalo silnou kritiku.

Na dlouhodobé misi na ISS je obvykle sedm astronautů. V současnosti jsou na stanici i dva další astronauti, kteří přiletěli vesmírnou lodí Starliner firmy Boeing 6. června. Jednalo se o první úspěšný let tohoto plavidla na ISS. Původně měla dvojice astronautů zůstat ve vesmíru jen týden, její návrat se však už několikrát posunul.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Skalpovali asi i Slované. Nová studie nabízí historii lidských trofejí

Snad žádný dobrý western se neobejde bez skalpování nepřátel. Pro Čechy exotická praktika, kterou znají zřejmě především z knih a filmů o Divokém západě má přitom své kořeny i v Evropě a mnohem hlouběji než v době bojů původních Američanů s bílými kolonizátory. Zároveň se kolem skalpování dlouhodobě šíří řada mýtů. I ty chce vyvracet nová obsáhlá kniha věnovaná právě těmto vlasovým trofejím.
před 16 hhodinami

Únavový syndrom by se mohl dát rozpoznat z krve, ukazuje nový test

Vyčerpání i projevy podobné chřipce, tak vypadají možné příznaky chronického únavového syndromu. Podle odhadů v Česku žijí desítky tisíc lidí s tímto onemocněním. Chronický únavový syndrom se nejčastěji objeví v mladém a středním dospělém věku. Stanovení diagnózy je ale velmi obtížné a nemocní se často setkávají s nedůvěrou a nepochopením. I proto se vědci v zahraničí snaží vyvinout diagnostickou metodu, která by nemoc potvrdila třeba z odběru krve.
26. 12. 2025

Věčné chemikálie vymizí z obalů i oblečení. Důvodem jsou zdravotní rizika

Potravinové obaly, nepromokavé oblečení a nebo impregnační spreje. Všech těchto výrobků se bude brzy týkat zákaz takzvaných „věčných chemikálií“. Ten začne platit příští rok a zavádí harmonogram, kdy by první výrobky s těmito chemikáliemi měly mizet z trhu. Důvodem zákazu jsou zdravotní rizika, která tato skupina chemikálií přináší.
25. 12. 2025

Ženy poznají nemoc podle obličeje lépe než muži, ukázala studie

Lidé mají pozoruhodnou vlastnost rozpoznat projevy nemocí jenom podle změn fyzického vzhledu, a to i podle drobných náznaků, jako jsou pokleslá víčka, bledé rty nebo méně prokrvené tváře. Většinu těchto náznaků jsou lidé schopní rozeznat intuitivně, aniž by se na tuto analýzu příliš soustředili. Podle nové studie jsou ženy výrazně schopnější než muži vycítit tyto nenápadné signály.
24. 12. 2025
Načítání...